Lety do vesmíru
Historické úvahy – literární díla
Náboženské knihy
bible (Druhá kniha královská 2:3-9) – Eliáš vzat do nebe v ohnivém voze
korán – Mohamed cestoval na okřídleném koni do nebes
Antika
Lúkian ze Samosaty (120-180 n.l.) – spis Pravdivé příběhy
1320 Dante Alighieri - Božská komedie
1634 Johannes Kepler - Sen neboli Měsíční astronomie – cestovatel z Měsíce popisuje, jak
vypadá Země z Měsíce
1657 Cyrano de Bergerac – cesta ze Země na Měsíc
1752 Voltaire - Micromegas
1865 Jules Verne - Cesta ze Země na Měsíc
1878 Jan Neruda – Písně kosmické
1886 Svatopluk Čech – Výlet páně Broučkův do Měsíce
1898, 1901 H.G. Wells - Válka světů, První lidé na Měsíci
1902 film Cesta na Měsíc
1861 William Leitch – pouze raketa je prostředek pro cesty ve vesmíru;
principy raketové techniky
1903 Konstantin Eduardovič Ciolkovskij – principy raketové techniky
Robert Esnault-Pelterie (1913)
Robert H. Goddard (1919)
Hermann Oberth (1923).
20. léta 20. st. Ludvík Očenášek - pokusy s raketovými pohony
Hermann Noordung (Potočnik) - (1929) - popis vesmírné stanice
Historické úvahy
40. léta 20. století
(2. světová válka)
Rozvoj raketové techniky
- sovětské raketomety Kaťuša
- americké systémy na tancích např. Calliope
- německé rakety Orkan a zejména V-2 (Vergeltungswaffe 2;
zbraň odplaty 2)
20. června 1944 - V-2 - první raketa, která dosáhla vesmíru
při vertikálním zkušebním letu (max. výška 174.6 km)
říjen 1946 - první snímky Země z vesmíru, první UV spektrum Slunce
20. února 1947 – první živý organismus v kosmu – octomilky na V-2
1949 - malý Geigerův-Müllerův počítač na V-2 - zachyceno rentgenové záření Slunce
22. 7. 1951- Dezik a Cigan – první psi v kosmu (výška 110 km), 4 min ve stavu beztíže
2. srpen 1955 - vyhlášení závodů o dobývání kosmického prostoru
4. října 1957 – Sputnik 1
3. listopadu 1957 Sputnik 2 - na oběžné dráze Země první živočich - pes Lajka
2. ledna 1959 Luna 1 - první raketa, která opustila oběžnou dráhu Země
12. září 1959 Luna 2 - první raketa, která dosáhla povrchu Měsíce
4. října 1959 Luna 3 - první fotografie odvrácené strany Měsíce
31. ledna 1958 - první družice Explorer 1 na oběžné dráze - objev radiačních
Van Allenových pásů kolem Země,
2. prosince 1958 první komunikační satelit SCORE
2. srpna 1959 první meteorologická družici Explorer 6
Počátek kosmického věku
Živí tam i zpět
22. července 1951 (SSSR) – psi Dezik a Cigan - úspěšný suborbitální let
19. srpna 1960 Sputnik 5 – na palubě psi Bělka a Strelka
31. ledna 1961 - Mercury-Redstone 2 - šimpanz Ham – až do výše 253 km, přežil
problémy při přistání
29. 11. 1961 - první americký živočich na oběžné dráze, Mercury-Atlas 5, šimpanz Enos
12. dubna 1961 - Jurij Alexejevič Gagarin (9. 3. 1934 - 27. 3. 1968)
- Vostok 1, oblet Země (k úplnému obletu chybělo cca 1200 km),
2 hodiny
5. května 1961 Alan Barlett Shepard, Jr. (18. 11. 1923 - 21. 7. 1998) –
let po balistické křivce, Freedom 7, jen 16 minut
20. února 1962 John Herschel Glenn, Jr. (18. 7. 1921-
8.12.2016) - první Američan na oběžné dráze
První člověk v kosmu
The National Aeronautics and
Space Administration (NASA),
1. října 1958
Kosmonaut nebo astronaut?
konec 50. let 20.st. – jak se bude říkat cestovatelům do vesmíru?
diskuze v USA - zástupce NASA – vhodnější termín
kosmonaut (převzatý z ruštiny) – cesty do kosmu – než
astronaut = cestovatel ke hvězdám; ale přehlasován
v socialistickém bloku – kosmonaut, jinde astronaut
dnes v češtině synonyma
od r. 2003 – čínský kosmonaut/astronaut = tchajkonaut
kosmický prostor od 100 km n .m. – Kármánova hranice
6.-7. srpna 1961 German Stěpanovič Titov - na oběžné
dráze více než 1 den
16. června 1963 první žena Valentina Vladimirovna Těreškovová,
Vostok 6, 48 obletů – zdravotní a psychické problémy
během letu
18. března 1965 Alexej Archipovič Leonov jako první člověk
vystoupil z lodě do kosmického prostoru video
24. dubna 1967 zahynul Vladimir Komarov - v kosmické lodi Sojuz 1
se zřítil do orenburské stepi
Sovětské úspěchy
Kdo za to může?
SSSR
Ministerstvo všeobecného
strojírenství, dnes Roskosmos
vedoucí kosmického programu
Sergej Pavlovič Koroljov
12.1.1907-14.1.1966
USA
Národní úřad pro letectví a vesmír,
zkráceně NASA (National Aeronautics
and Space Administration)
klíčová postava
Wernher Magnus Maximilian
svobodný pán von Braun (Wernher
von Braun) 23.3.1912-16.6.1977
Projekt Apollo
27. ledna 1967 Apollo 1 - nehoda, uhořeli 3 astronauti - Virgil Grissom, Edward
White a Roger Chaffee.
vánoce 1968 - Apollo 8 – oblet Měsíce - Frank Borman, James Lovell a
William Anders
25. května 1961 prezident John F. Kennedy vyhlásil program Apollo - dopravit bezpečně
člověka na Měsíc a zpět na Zemi
16. července 1969 Apollo 11 Neil Armstrong, Buzz Aldrin
a Michael Collins
21. července 1969 ve 2 hodiny 56 minut (UTC)
Armstrong – výstup na povrch
Projekt Apollo
11. dubna 1970 ve 13 hodin 13 minut místního času – start Apolla 13 Jim Lovell, John
Swigert a Fred Haise
2. den letu - výbuch jedné z kyslíkových nádrží – po 87 hodinách přistáli na moři
film Apollo 13 z r. 1995 Tom Hanks jako velitel Jim Lovell
Projekt Apollo
Apollo 15 – 1. čistě vědecká expedice – poprvé rover
David R. Scott, Alfred M. Worden, James B. Irwin
Apollo 17 – 7.-19.12.1972, poslední; Eugene A. Cernan, Harrison
H. Schmitt, Ronald E. Evans.
Projekt Apollo
plaketa: "Na tomto místě skončil první průzkum
Měsíce člověkem v prosinci léta páně 1972.
Nechť mír, s nímž jsme přišli, se zobrazí v životě
všech národů na Zemi."
Sovětský měsíční program
AZ Tower, Brno
střecha 111 m
Saturn V
110.6 m
N 1
105 m
skončil neúspěchem - zrušen
Orbitální stanice
Saljut 1 – 19.4.-11.10 1971 – 1. posádka se nespojila, 2. posádka - Georgij
Dobrovolskij, Viktor Pacajev a Vladislav Volkov zemřela při návratu na Zemi
1974-1991 Saljut 3, 4, 6 a 7.
Skylab 1 – 14.5. 1973 – 11.7.1979 - tři tříčlenné americké posádky
70. léta 20. st. - spolupráce kosmických velmocí
15. července 1975 spojení kosmických lodí Apollo a Sojuz
počátek programu Interkosmos (Sovětský svaz + země vých. bloku)
stanice Saljut 6, 7 a Mir – mezinárodní posádky
2. března 1978 Vladimír Remek na palubě kosmické lodi
Sojuz 28/Saljut 6
na Saljutu 6 poté kosmonauté Polska, Německo (NDR), Bulharska, Maďarska,
Vietnamu, Kuby, Mongolska a Rumunska
na Saljutu 7 kosmounati z Francie a Indie
Mir (1986-2001) - USA & SSSR program Shuttle-Mir, využití
raketoplánů mezinárodní posádky – mj. Sýrie, Afghánistán, Velká
Británie, Rakousko, Německo (SRN) nebo Slovensko
Od 80. let 20.st. - mezinárodní společné úsilí o dobývání kosmu => projekt Mezinárodní
vesmírné stanice (International Space Station, ISS) - USA a SSSR, i Kanada, Japonsko,
Evropská kosmické agentura (ESA) – 109 m, 420 t od listopadu 2000 – do 2030?
Orbitální stanice
přelety nad Brnem
2003 – 1. tchajkonaut Jang Li-wej – na čínské raketě
Čínské orbitální stanice
Tchien-kung 1 a 2
Nebeský palác (Tiangong Space Station, TSS) – 56 m, cca 100 t, ale
bude se ještě dále rozšiřovat; od r. 2021 na 10-15 let
Třetí velmoc
https://transit-finder.com/
ISS
TSS
Současnost
623 kosmonautů ze 40 zemí (1.11.2024)
jen 2 letěli 7x (Jerry Ross a Franklin Chang-Diaz)
nejdelší souhrnný pobyt – Oleg Kononěnko – 1111 dní
Peggy Whitsonová – 675 dní
nejdelší let Valerij Poljakov 438 dní
kosmické velmoci – Čína, USA, Rusko
vlastní rakety má/vyvíjí – ESA, Indie, Arabská vesmírná agentura, Jižní Korea
ale také soukromé firmy např. SpaceX, Boeing, Blue Origin, Sierra Space,
čínské firmy iSpace, OneSpace, LandSpace a další
13.12.1958 1. rezoluce VS OSN, zřízena komise Committee on the Peaceful Uses of
Outer Space
13.12.1963 VS OSN Deklarace právních zásad činnosti států při výzkumu a využívání
kosmického prostoru => základní dokument pro mezinárodní vesmírné právo Smlouva
o vesmíru – v platnosti od 10. října 1967 (do r. 2024 neratifikována všemi zeměmi)
- podmínky legálního využívání kosmického prostoru národními státy,
- nejen okolí Země, i Měsíc a další nebeská tělesa,
- vesmír je volný pro všechny národní státy k prozkoumání a nepodléhá
nárokům národní suverenity,
- zakazuje rozmisťování jaderných zbraní ve vesmíru,
- vesmír je označován jako „provincie celého lidstva“.
Kosmické právo
Úřad OSN pro vesmírné záležitosti (United Nations Office for Outer Space Affairs, UNOOSA) od r. 1958;
ve vedení i astronom Luboš Perek (1975 -1980)
a právník Vladimír Kopal (1983-1989)
Od r. 2023 ředitelkou Aarti Holla-Maini
https://www.unoosa.org/oosa/index.html
mnoho rezolucí OSN - zejména mezinárodní spolupráce při mírovém využívání
vesmíru, předcházení závodům ve zbrojení ve vesmíru
X
zkoušky protidružicových zbraní (USA, SSSR, Čína a v roce 2019 i Indie) => výrazné
zvýšení počtu vesmírné odpadu
Kosmické právo
film Gravitace
(2013)
Orbitální stanice Gateway u Měsíce - mezinárodní projekt pod
vedením NASA, kterého se také účastní Evropská kosmická
agentura, Japonsko a Kanada.
Budoucnost
Budoucnost
Přistání lidí na Měsíci – NASA, ESA, JAXA… SpaceX; Roskosmos a Čína
Projekty stálé měsíční základny:
- návrat na Měsíc - Artemis III – nejdříve 2026, základna 30. léta
- International Lunar Research Station (ILRS) – Čína & Rusko do r. 2035
Cesta na Mars - 30. léta?
Vesmírný architekt Tomáš Rousek
Budoucnost
Lidské posádky nebo roboti???
Robonaut R2
v r. 2011 na ISS
Valkyrie R5
(2013)
Japonský Kirobo (2013 na ISS,
1. rozhovor robota a člověka v kosmu)
Budoucnost
Má vůbec smysl létat do kosmu? Máme dost problémů na Zemi!
zrnko prachu ve vesmíru, o kterém víme pořád velmi málo