Cíle předmětu Seminář k závěrečné práci 1
Seminář k závěrečné práci je nezbytným předpokladem úspěšného zpracování závěrečné práce (projektu) absolventů bakalářského studia. Jde o individuální konzultace, kde dochází k hledání konečného naplnění obsahu témat závěrečných prací. Cílem předmětu je tedy příprava závěrečné práce a první etapy řešení závěrečné práce.
Po absolvování předmětu student(ka) bude schopen (schopna):
- zvolit správnou strategii a taktiku psaní odborného textu,
- osvojit si a aplikovat teorii a metody řešení předmětného problému,
- vyhledávat, zpracovávat a správně interpretovat potřebné faktografické informace,
- realizovat a vyhodnotit empirické šetření, včetně doporučení, které z nich plyne,
- postupovat v duchu publikační etiky,
- osvojit si zásady odborného stylu psaného textu.
Minimální požadavky pro zápočet z předmětu jsou, že musíte mít hotovou teoretickou (rešeršní) a metodickou část práce, a to v takovém stavu, který schválí vedoucí práce.
Harmonogram a způsob práce v BKH_SZP1
Výuka spočívá v individuálních konzultacích studenta s vedoucí(m) závěrečné práce, který(á) stanoví přesný postup při zpracování oficiálního zadání závěrečné práce, tedy hlavního výstupu tohoto předmětu.
V BKH_SZP1 není plánována přímá výuka formou tutoriálů.
Student je odpovědný za iniciování komunikace s vedoucím práce a za dodržení termínů. Vedoucí práce není povinen studentovi připomínat termíny a vyzývat ho k dodání textu ke konzultaci. Vedoucí práce také není povinen studentovi udělit zápočet, pokud student text práce nedodá ve stanoveném termínu nebo v požadované kvalitě. V takovém případě musí student předmět opakovat v následujícím semestru.
Student má právo získat od vedoucího zpětnou vazbu ke své práci v předem domluvených termínech a rozsahu. Pokud vedoucí na komunikaci ze strany studenta opakovaně nereaguje, měl by student situaci včas řešit s garantem předmětu nebo s vedoucím katedry.
Další podmínky k absolvování předmětu BKH_SZP1
Kromě výše zmíněného minimálního požadavku zmíněného výše (hotová rešeršní a metodická část), může vedoucí práce stanovit další podmínky.
V této části je užitečné konzultovat:
- strukturu teoretické části,
- prameny pro zpracování práce,
- text teoretické části (nejprve např. prvních 10 stran, poté zbytek),
- volbu podniku a konkrétního problému k řešení v něm,
- volbu konkrétních nástrojů a postupů pro použití v praktické části,
- strukturu zpracování praktické části konkretizovanou na základě poznatků z teoretické části (zejména dotazníky a rozhovory před jejich provedením).
Minimální požadavky na závěrečnou práci
Úvod
- zasazení řešeného problému do kontextu, cíl práce, případné hypotézy a/nebo výzkumné otázky a shrnutí obsahu textu
Literární rešerše
- rešeršní část obsahuje komparace jednotlivých metod nabízejících se k řešení zvoleného problému. Měly by být porovnány výhody a nevýhody daných metod z pohledu zvoleného problému, jejich silné stránky a úskalí, kterým je třeba se vyhnout.
Metodický postup práce
- cíl práce
- případné výzkumné otázky a/nebo hypotézy
- metody sběru dat
- popis metod vyhodnocení dat
- omezení zvoleného postupu
Analýza, výsledky a návrhy/doporučení
- sběr dat a jejich analýza pomocí zvolených metod
- verifikace případných hypotéz, zodpovězení případných výzkumných otázek
- návrhy/doporučení na základě výsledků analýz, zpracovány ve variantách
- ekonomické zhodnocení navrhovaných opatření
- posouzení rizik navrhovaných opatření
- návrh implementačního plánu zvoleného opatření
- implementace je provedena a je zpětně vyhodnocena, do jaké míry proběhla implementace podle plánu a do jaké míry jsou skutečné výsledky shodné s očekávanými. Odchylky jsou okomentovány.
- v případě, že implementace není z nějakého důvodu provedena, jsou tyto důvody vysvětleny
Závěr
- vyjádření ke splnění cíle a postupu řešení
- návrh dalšího postupu
V každé části práce je každé tvrzení vyargumentované. Práce neobsahuje vlastní názory autora bez opory v datech nebo nastudované literatuře.
Zdroje
- v práci je použito alespoň 15 zdrojů.
Většina zdrojů jsou recenzované zdroje. Autor(ka) využívá i zahraniční recenzované zdroje. V rešeršní části nejsou delší pasáže textu založeny pouze na jednom zdroji.