Cílem výuky ve studijních předmětech Ústavní právo I a Ústavní právo II (které navazuje v podzimním semestru) je seznámit studující se základními a výchozími pojmy a problémy českého ústavního práva, a to v jeho organické i lidskoprávní části. Pozornost je věnována především podobě, struktuře a fungování moderního ústavního státu, který je členem Evropské unie a jenž musí respektovat své lidskoprávní závazky plynoucí zejména z Evropské úmluvy o lidských právech. Ústavní právo I vyučované v jarním semestru se pak soustředí zejména na otázku pramenů ústavního práva a postavení jednotlivce.
Konkrétními cíli výuky ústavního práva jsou:
1.
Poskytnout základní znalosti materiálním
ústavním právu, tj. v organické i lidskoprávní části ústavního práva
2.
Seznámit s ústavními orgány a jejich
klíčovými představiteli (například vědět, kdo jsou funkcionáři vrcholných
soudů, kdo jsou ústavní soudci a soudkyně, kdo je premiér či hlava státu, jak
se jmenují ústřední orgány státní správy atd.)
3.
Seznámit s judikaturou Ústavního soudu (která
je stejně důležitá jako schopnost dohledat v ústavním pořádku informace o tom,
kolik poslanců či senátorů je potřebných ke schválení vybraného právního aktu)
4.
Seznámit se základními ústavními procesy v ústavním
pořádku ČR (například jmenování vlády, důvěra vs. nedůvěra vládě, ústavní
žaloba, jmenování soudců, zákonodárný proces v základní i modifikované
podobě, nouzové stavy, kárné soudnictví atd.), a to o úroveň výše, než tomu
bylo ve státovědě
5.
Seznámit se základy ústavního procesního práva
(řízení před Ústavním soudem)
6.
V lidskoprávní části seznámit s obsahem
jednotlivých článků Listiny, ke každému z klíčových článků Listiny též
zákonnou úpravou jednotlivých práv a základní judikaturu Ústavního soudu ČR a
ESLP (plus se základními problémy, které se u každé skupiny práv objevují, respektive
jaké hodnotové otázky jsou dnes aktuální)
7.
Vzbudit zájem o organickou část ÚP (min. v rozsahu sledování zpravodajství
+ porozumění)
8.
Vzbudit zájem o lidská práva (alespoň v rozsahu sledování tiskových zpráv
ÚS + porozumění)
9. Nadchnout studující pro studium na právnické
fakultě a pro aktivity fakulty a katedry (získat je pro SVOČ, diplomky,
doktorské studium, pomvědování atd.)
10. Naučit jisté citlivosti vůči ústavněprávním otázkám v ČR i zahraničí (předčasné
jmenování předsedy Ústavního soudu ČR, eroze demokracie v Maďarsku, zásah
do prezidentských voleb v Rumunsku, zneužívání milostí v USA atd.)
Výuka je zajišťována prostřednictvím přednášek (každý týden) a seminářů (každé dva týdny). Předmět Ústavní právo I je zakončen zápočtem, předmět Ústavní právo II pak zkouškou pokrývající materii probíranou v obou semestrech.
Níže naleznete 1) Organizační informace a podmínky ukončení, 2) Strukturu přednášek a 3) Doporučenou literaturu.
-
A. Organizační informace a podmínky ukončení
-
B. Struktura přednášek
-
1. Dělba moci a právní stát
-
2. Vyrovnání se s minulostí a (militantní) demokracie
-
3. Moc výkonná: Prezident
-
4. Moc výkonná: Vláda a exekutivní normotvorba
-
5. Moc zákonodárná: Legislativní proces
-
6. Moc zákonodárná: postavení parlamentu, mandát poslance a senátora, imunita a indemnita
-
7. Moc soudní
-
8. Ústavní aspekty územního členění státu a územní samospráva
-
9. Role Ústavního soudu v českém ústavním systému (výběr soudců, hraniční orgán, limity pravomoci, doktrína politické otázky, zdrženlivost, vztah k NS a NSS) + opakování typologie řízení
-
10. Orgány „čtvrté moci“ (ČNB, NKÚ, státní zastupitelství, ombudsman)
-
11. Politické strany
-
12. Odolnost Ústavy ČR a dalších součástí ústavního pořádku (eroze demokracie, constitutional hardball, populismus, technokracie atd.) + dynamika Ústavy (přijaté a navrhované změny Ústavy a Listiny) + aktuální otázky
-
13. Ústava ČR, právo EU a mezinárodní právo, Úmluva a MSLP jako součást ústavního pořádku + summary před zkouškou
-