Na společném setkání se studující seznámí s osobním psaním (psaní deníku, journaling) jako metodou sěbru dat k zkoumanému případu. Prakticky se naučí autonomně využívat journaling jako výzkumnou strategii a prostředek k identifikaci vhodných řešení. Získají teoretický úvod do základů journalingu jako nástroje osobního rozvoje, terapeutického nástroje, nástroje pro sběr dat. Praktický nácvik psaní  (základní techniky). Sdílení procesu ve skupinách.

Doporučená literatura:

Adams, Kathleen (1991). Journal to the Self. Twenty-Two Paths to Personal Growth. Warner Books Inc. (kapitola o technice seznamů, strany 124-134)

Pennebaker, J. W. a Evans, J. F. (2014). Expressive Writing. Words that Heal. Idyll Arbor Books.

Pennebaker, J. W. a Evans, J. F. (2016). Opening Up by Writing it Down. How Expressive Writing Improves Health and Eases Emotional Pain. The Guildford Press. Strany 65-80 (Chapter 5: Writing to Clear the Mind: Expressive Writing in Learning and Education.

Seelig, Tina: InGenius: A Crash Course on Creativity. (2012) Hay House UK.

V hodině jsme si vyzkoušeli následující metody:

Psací sprint  - 15 minut nepřerušovaného zapisování toku myšlenek, pište 15 minut aniž byste spustili oči nebo pero z papíru. Pište, i kdyby to byly na první pohled hlouposti. Zastavte se až po 15ti minutách. Psát můžete o libovolném tématu. Pokud nevíte jak začít, můžete zkusit jeden z následujících odrazových můstků:

Dnes ráno jsem se vzbudil/a a ...

Začíná další setkání našeho semináře a já...

V poslední době mám největší obavy z...

Dnes se cítím...

Reflexe psaní - podívejte se na text, podtrhněte si to, co na vás z textu vystoupí. Potom napište jednu až dvě  věty, které shrneou, co jste napsali nebo co vám z cvičení vyplývá.

Diskuse:

• Jak se vám psalo?
• Co se ve vás během psaní odehrávalo?
• K čemu takové psaní může být užitečné?

Smysl cvičení: Myšlení psaním. Takovéto psací cvičení vám může pomoci srovnat si myšlenky, dát si stranou různá témata, která jsou pro vás důležitá, ale nemužete se jim zrovna teď věnovat, může posloužit k vlastnímu vnitřnímu brainstormingu. Může být skutečně volné - věnovat se úplně aktuálnímu proudu myšlení, může být ale také zaměřené, pokud se rozhodneme psát na konkrétní téma, například na téma vlastní bakalářské práce, nebo třeba k aktuálnímu pracovnímu či osobnímu problému, který řešíme. My jsme cvičení využili také jako zdroj dat - podtrhávání a ex post strukturace textu je způsobem, kterýn text nahlížíme z odstupu, snažímě se v něm zorientovat a vyvozování závěrů z něj je realizace malé analýzy.

Stopoložkový seznam

Zadání: Sepište seznam 100 položek na nějaké téma. Můžete si zvolit vlastní, nebo zkusit seznam typu:

100 věcí, které chci stihnout, než umřu

100 důvodů, proč studuju PdF MU

100 věcí, které mám ve svém životě rád/a

100 věcí, které mi vadí na druhých

100 charakteristik dobrého učitele/dobré učitelky

100 věcí, které chci ve svém životě změnit

....

Jednotlivé položky číslujte. Jakmile jich budete mít 100, zkuste jednotlivé položky rozdělit do kategorií. Například 100 věcí, které chci stihnout, než umřu budou mít kateogorii - cestování, práce, vztahy apod. anebo úplně jiné jako věci zadarmo, věci drahé, věci, do kterých se musím přemlouvat, věci, na které se těším, věci, které jsou spíš nerealistické, věci, které jsou zcela určitě nerealistické.

Tyto kategorie si můžete označit různými barvami. Spočítejte, kolik položek máte v které kategorii, a přemýšlejte o tom, zda vám psaní tohoto seznamu a vytváření kategorií ukázalo něco překvapivého.

 

Kategorizace dat

• Předem předpřipravené kategorie (sestavené například na základě toho, co už jste se o tématu dozvěděli při rešerši literatury)
• Kategorie vyplývající ze samotných dat

Přemýšlejte o tom, proč je některá kategorie zastoupena výrazně více než jiná, co to znamená?

Objevují se některé kategorie na začátku a jiné až na konci konkrétních dat (rozhovoru/pozorování)

Jaký je další kontext konkrétní kategorie?

Existují pravidelnosti v překrývání kategorií?

 

Vytváříme si myšlenkové mapy a modely. Do nich vepisujeme další otázky a nápady, jak dále postupovat.

 

Výsledkem naší analýzy má být smysluplný analytický příběh, který nám sděluje něco, co jsme před naší analýzou nevěděli.

Analýza dat

Analýza je postup systematického zkoumání problému, otázky nebo trendu, může být realizována s cílem podnítit změny v analyzované situaci, což je pro výzkum v pedagogice zvlášť užitečné.

Kvalitativní výzkum zahrnuje sběr a analýzu nečíselných dat (např. textu, videa nebo zvuku), aby bylo možné porozumět konceptům, názorům nebo zkušenostem. Může být použit ke zajištění hloubkového vhledu do problému nebo ke generování nových nápadů pro výzkum.

 

V případových studiích využíváme různé typy dat, které kombinujeme a výsledky propojujeme. 

 

Pozorování: zaznamenávání toho, co jste viděli, slyšeli nebo s čím jste se setkali, do podrobných terénních poznámek.

Rozhovory: osobní kladení otázek lidem v rozhovorech mezi čtyřma očima.

Focus groups: kladení otázek a vyvolání diskuse mezi skupinou lidí.

Survey: distribuce dotazníků s otevřenými otázkami nebo doplňkový dotazník s uzavřenými otázkami

Sekundární analýza dat: shromažďování existujících údajů ve formě textů, obrázků, zvukových nebo obrazových záznamů atd.

 

Kvalitativní výzkumníci se často považují za "nástroje" výzkumu, protože veškerá pozorování, interpretace a analýzy jsou filtrovány jejich osobní optikou. Z tohoto důvodu je při sepisování metodologie kvalitativního výzkumu důležité zamyslet se nad svým přístupem a důkladně vysvětlit rozhodnutí, která jste při sběru a analýze dat učinili. V případové studii osvětlit, jak jste postupovali při volbě a ohraničování svého případu, jaká data jste sbírali a jak postupujete při analýze.

 

Kvalitativní analýza dat

Kvalitativní data mohou mít podobu textů, fotografií, obrazů, videí a zvuků. Můžete například pracovat s přepisy rozhovorů, odpověďmi z průzkumů, poznámkami z terénu, dětskými obrázky, dokumentací ke klientům nebo nahrávkami z přírodního prostředí.

 

Většina typů kvalitativní analýzy dat má stejných pět kroků:

 

• Připravte a uspořádejte si data.
•  Ujasněte si, co jsou vaše data a jak si je uspořádáte. Může to být v počítači nebo fyzickém prostoru, například v kartotéce.
•  Projděte a prozkoumejte svá data. Zkoumejte data a hledejte v nich vzory nebo opakující se myšlenky, které se objevují.
• Vypracujte systém kódování dat. Na základě svých počátečních nápadů vytvořte soubor kódů, které můžete použít ke kategorizaci dat.
• Přiřaďte k datům kódy. Například při analýze kvalitativního průzkumu to může znamenat, že projdete odpovědi jednotlivých účastníků a označíte je kódy v tabulce. V průběhu procházení dat můžete v případě potřeby vytvářet nové kódy a přidávat je do systému.
•  Identifikujte opakující se témata. Propojte kódy do ucelených, zastřešujících témat.

Úkol 4 - Analýza stopoložkového seznamu

V hodině jsme si vytvořili text, který nám poslouží jako data k analýze. Analyzujeme nejdříve samostatně, po té ve skupině. Výsledek odevzdáte do odevzdávárny.

1. Na setkání jsme si sepsali seznam 100 věcí, jak lze využít žvýkačku. 

2. Položky hotového seznamu okódujte (rozčleňte do různých kategorií).

3. Pak vypište všechny kategorie, které se vám objevily, a napište si ke každé, kolik položek vám do ní spadá.
4. Vytvořte týmy  a porovnejte si své seznamy. V čem se vaše seznamy liší, v čem jsou stejné, máte stejné kategorie, objevuje se v některém seznamu položka či dokonce kategorie zcela unikátní (nikdo jiný ji nemá), myslíte si, že různý počet položek u jednotlivých kategorií něco signalizuje?
5. Zamyslete se nad tím, zda vám vytvořené kategorie a porovnání práce jednotlivých členů týmu něco sdělila.
6. Přemýšlet můžete i o tom, že se vám každému podařilo napsat jiné množství položek. Co pomohlo někomu napsat hodně, nebo co jinému bránilo?
7. Zreflektujte užitečnost této metody. 
   

8. Napište závěrečnou zprávu z této “výzkumné sondy”, stačí krátké zhodnocení tohoto cvičení, reflexe nápadů i procesů, které se odehrály (1 - 3 strany) a zavěste jej do ISu. Nelekejte se výrazu “závěrečná zpráva”, jde opravdu o sdílení všemožných nápadů, postřehů, interpretací, poznámek a komentářů týkajících se toho, co vám z experimentu vyšlo, i přímo toho, co si o tomto cvičení myslíte. Úkol odevzdejte do 4. 11. 2022