Patopsychologie 2
Zrakové postižení
Cvičení na úvod
Zkuste si zakrýt oči a dojít si pro sklenici vody než začnete pročítat tuto kapitolu.
Zraková percepce a její postižení
v oblasti zrakové percepce rozlišujeme
•zraková ostrost - umožňuje vidění na blízku nebo na dálku, ostrost nemusí být narušena ve stejné míře, vidění do dálky je nezbytným předpokladem pro pohyb a orientaci v prostoru, vidění na blízko je zase významné pro veškeré činnosti – komunikace, čtení, psaní atd., tímto nedostatkem se může projevovat větší závislost, nesamostatnost
•preference různého stupně osvětlení – schopnost zrakově vnímat za různých okolností, mnozí zrakově postižení trpí světloplachostí (proto vadí i běžná intenzita světla)
•zorné pole – rozsah v jakém vnímáme zrakem, normálně vnímáme 180°
•omezena centrální část – vidí jen zúžený prostor té centrální výseče – dopad na činnosti i komunikaci
•omezena periferní část – jedna nebo druhá strana, - problémy v orientaci v prostoru na té straně kde má omezené zorné pole, narážení do překážek
•barvocit – nebývá u lidí se ZP vždycky zachován, ale tento nedostatek nepředstavuje větší praktické omezení, může omezovat v určitých profesích – výtvarné, elektrotechnika atd.
Zrakové postižení dle stupně
- skupina lidí se zrakovým postižením je heterogenní – slabozrací .........................................nevidomí
- mají individuální zkušenosti a potíže
•slabozrakost – je omezení zrakových funkcí, schopnost běžné orientace v prostředí, psychický vývoj nebývá zásadně odlišný
•praktická nevidomost – zbytky zraku, deficit v rozsahu méně než 4% běžné kapacity, mají větší problémy v běžném životě, nutnost rané péče, podpora v rozvoji , podpora psychomotorického vývoje
•nevidomost – znamená chybění tvarového vidění, může být zachována schopnost rozlišovat světlo a tmu, nutnost speciální péče a úprava životních podmínek, podpora v rozvoji , podpora psychomotorického vývoje
Psychika lidí se zrakovým postižením
•vznik různé obtížné deprivační situace, je nutné zohlednit dobu, kdy k postižení došlo (jestliže k postižení dojde během života má člověk tzv. vnitřní zrak – ví jak to vypadalo než oslepl)
•kompenzační funkcí má především sluch – spoléhají na něj a hodně jim pomáhá, mají kvalitní sluchovou paměť, nutnost neustálého tréninku, sluchové vnímání je diferencovanější
•hmatové vnímání - jemná motorika, grafomotorika, Braillovo písmo, hmatové vnímání pomáhá se seznamováním s realitou, hmatově můžeme vnímat max. plochu kolem sebe, kam dosáhneme, a max. plochu dvou dlaní vedle sebe (haptický prostor)
•rozvoj řeči - opoždění do jednoho roku bude větší než třeba u sluchově postižení, protože do jednoho roku života jsou zrakové podněty největší, po jednom roce když se rozvíjí řeč dochází ke snižování opoždění a dítě se může mentálně vyrovnat, pokud má dobré podmínky a péči, důraz na řeč, jako prostředek získávání informací může vést až k verbalismu – osvojení pojmů, které jím nejsou známé nebo dostupné (popis krajiny, barvy)
Socializace lidí se zrakovým postižením
•Možné problémy v komunikaci – verbálně komunikuje dobře, ale ze začátku problémy s patlavostí a artikulací – později se vše vyrovná, dokáže sice komunikovat dobře, ale záleží jak se u komunikace chová – třeba pokud má poruchy centrálního vidění, tak musí naklánět hlavu, aby lépe viděl, to může druhého rušit
•znemožnění učení nápodobou – chybí zdroj sociální zkušenosti
•nutnost zrakové stimulace, které předchází přesná diagnostika, pomocí zrakové stimulace se snažíme co nejefektivněji rozvíjet zbylé zrakové funkce
•vývoj senzomotorické inteligence – bývá často opožděn (orientace v prostoru atd.), rozvoj jemné a hrubé motoriky
•zrakové postižení je společností asi nejlépe vnímáno, nabídka zaměstnání je příliš malá (pokud se jedince nepodaří uplatnit, tak se člověk dostává do izolace)
Zajímavé odkazy
podcast Pochlap se (2023). Rozhovor se Zdeňkem.