Diamant   ::  C

Diamant je krychlovou (kubickou) modifikací uhlíku. Na krystalech zpravidla převládají plochy osmistěnu. Atomy uhlíku jsou v krystalech diamantu směstnány hustěji a s pevnějšími kovalentními vazbami než v grafitu. V krychlové krystalové mřížce je každý atom uhlíku svázán krátkými, pevnými kovalentními vazbami se čtyřmi sousedními atomy uhlíku a ty tvoří uvnitř mřížky osmistěn. Ze strukturní mřížky tak vyplývají jednak tvarové, tak fyzikální vlastnosti - tvrdost 10 (nejtvrdší známá hmota), hustota 3,5 g . cm^-3 (vyšší než u grafitu), štěpnost podle 4 + 4 ploch osmistěnu, vysoký světelný lom i disperze světla (tzv. "oheň"), silný diamantový lesk (na drsných plochách pouze mastný).

V čistém stavu je diamant většinou bezbarvý, nebo slabě zbarvený: žlutavě, do červena, do zelena, do hněda, do šeda a do modra. Unikátní barvy jsou sytě modrá a sytě červená. Černé diamanty bývají v zrnech až neprůhledné či průsvitné v tenkých úlomcích. Uměle lze barvy odstranit nebo pozměnit i nově vytvořit.

Vzdoruje všem kyselinám a tavidlům, je dobrý vodič tepla, špatný vodič elektřiny. Ve tmě třením fosforeskuje, v UV paprscích fluoreskuje. Zahřátím ve vakuu na teplotu přes 1 000 °C mění se v grafit. Při nejvyšší známé tvrdosti v přírodě (tlakem a tahem vniká do všech hmot) je však naopak velmi křehký, nesnese úder (krystal lze zničit úderem kladiva).

Odrůdy diamantu

• bort - tmavý neprůhledný, technický diamant
• balasy - tmavé, zrnité, kulovité agregáty diamantu
• karbonado - nepravidelné, celistvé až zrnité agregáty koksově černé barvy, velikosti hrachu až vejce

Diamant je nejcennější drahý kámen. Cena diamantu a jeho optické vlastnosti se nejlépe uplatňují ve špercích-briliantech (tj. diamant po briliantovém brusu), ve kterých nastává na vybroušených plochách několikanásobný odraz a rozptyl světla.

• spalitelný při 850 °C
• tvrdost: 10 (nejtvrdší známá hmota)
• hustota: 3,5 g . cm^-3
• hmotnost v karátech: 1 karát = 0,2g

Animace krystalových soustav

Výskyt

Diamant vzniká krystalizací uhlíku při vysokém tlaku (6,3 - 9,5 GPa) a teplotě (> 300 °C) v silně bazických horninách kimberlitech, peridotitech a eklogitech. Druhotně se nalézá v náplavech.

U nás byly objeveny 2 malé diamanty v pyropových štěrcích v Českém středohoří (Chrášťany, Podsedice). Hlavní naleziště jsou v JAR (Kimberley, Oranje, Transvaal), Namibie, Zair (prov. Shaba), Angola, Sibiř (Viljuj, Mirnyj v Jakutsku), Indie (Golkonda, Nagpur, Panna), Brazílie (Diamantino v Minas Gerais), Botswana, Čína, Austrálie, Venezuela, Guayana, Sumatra, Kanada, USA. Koncentrace diamantů v kimberlitových trubkách je nepatrná, kolem 0,1 g/t v hornině a zrna pod 1 karát. Z druhotných sedimentačních nalezišť pochází asi 90 % světové produkce. Světová produkce se pohybuje kolem 10 tun, podobná je i v případě syntetických diamantů. Např. odhad těžby na Sibiři se uvádí 3,7 miliónů karátů, brazilská roční produkce je 350 - 400 tisíc karátů, tj. 70 - 80 kg.

Význam

Necelých 25 % je drahokamový materiál (diamantové šperky), převážná část se zužitkovává průmyslově (vrtání, řezání, broušení, leštění).