Síra   ::  S

Přírodní síra obvykle obsahuje příměsi Se a Te. Polymorfní minerál, v přírodě ve 3 modifikacích:

  • stabilní S-alfa kosočtverečná (rombická), vznikající při nižších teplotách
  • 2 modifikace jednoklonné (monoklinické)
    • S-beta (vznikající zvratně při teplotách nad 96 °C, která taje při 119 °C)
    • S-gama

Rychlým ochlazením taveniny vzniká síra amorfní (nekrystalická). Uměle výrobou vzniká též modifikace šesterečná. S-alfa tvoří pyramidální krystaly, nejčastěji otupené dvojjehlany seskupené v drůzách. Často dvojčatí. V přírodě se síra vyskytuje většinou kusová v zrnitých až celistvých agregátech, často je i zemitá až práškovitá, někdy nálety, kůry, krápníkovité útvary a impregnace. Velmi křehká, krystaly mají miskovitý lom, agregáty lom nerovný, lasturnatý. Barva světle žlutá až medově hnědá, vryp žlutobílý, lesk na krystalových plochách diamantový, na lomných plochách mastně lesklá. Silný lom a dvojlom světla. Krystaly jsou průhledné až neprůhledné, agregáty neprůhledné.

Rozpouští se v koncentrované HNO3, dobře v CS2 aj. Třením se stává negativně elektrickou, je špatným vodičem elektřiny. Prstencové molekuly s 8 atomy síry jsou v krystalové mřížce vázány slabými silami, což je příčinou malé tvrdosti a nízkého bodu tání (112,8 °C).

  • tvrdost: 1,5 - 2
  • hustota: 2,0 - 2,1 g . cm-3

Animace krystalových soustav

Výskyt

Síra vzniká sopečnou činností, sedimentačními a biochemickými pochody. Může vzniknout i při intenzivní oxidaci ("přírodním pražením") pyritu. Je to typický minerál fumarol a solfatar, vznikající přímou sublimací ve střední části jejich vývoje (po horkých suchých solfatarách a před nízkoteplotními, bohatými na CO2) nebo rozkladem vulkanických plynů (nedokonalou oxidací H2S nebo jako produkt reakce SO2 a H2S):

  • 2 H2S + O2 = 2 H2O + 2 S
  • 2 H2S + 2 SO2 = 2 H2O + O2 + 4 S

Je rovněž produktem horkých a studených minerálních pramenů vázaných na vulkanismus, např. ve Francii v Pyrenejích a Alpách. Sedimentogenními procesy vznikla ložiska sicilského typu jako produkt redukce sulfátů, hlavně sádrovce, činností baktérií. Velká těžba síry je při těžbě ropy a zemního plynu ve Francii (Pyreneje).

U nás jsou drobné výskyty v rašeliništích u Františkových a Mariánských Lázní a jako kůra po požárech na uhelných haldách na Kladensku, u Oslavan a v Ostravsko-karvinském revíru. Na Slovensku jsou známy výskyty síry vzniklé rozkladem sulfidů ve vápencích od Kalinky u Zvolenu, Detvy a Smolníku. Kromě přírodní síry se pro průmysl používá také síra vyrobená jako vedlejší produkt při výrobě svítiplynu a benzínu při odsiřování ropy a také při odsiřování hnědého uhlí v tepelných elektrárnách. Důležitými zdroji síry pro průmysl jsou však také sulfidy (pyrit) a sulfáty (anhydrit, sádrovec).

Význam

Síra patří mezi základní suroviny chemického průmyslu (např. výroba H2SO4, vulkanizace kaučuku, střelný prach, zápalky, bílení organických látek, síření sudů, postřiky, papírenství, kosmetické pudry, umělá hnojiva aj.).

doc. RNDr. Jiří Matyášek, CSc. |
prof. RNDr. Miloš Suk, DrSc. |
Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita |
Vstoupit na úvodní stránku webu |
logo Pedagogické fakulty
| Technická spolupráce:
| Servisní středisko pro e-learning na MU, 2007
| Stránky střediska na Elportále