Opál   ::  SiO₂ . n H₂O

Opál je nekrystalický vodnatý oxid křemičitý, s průměrným obsahem vody 3 – 12 %. Dosti častá je příměs tridymitu a cristobalitu ve formě mikroskopických vrostlic. Jako typický koloid tvoří hroznovité, kulovité a hlízovité agregáty. Tvoří i povlaky a žilky.

Má mnoho barevných odrůd. Nejčistší je čirý, bezbarvý hyalit a opál drahý s duhovou měnou barev. Existuje opál voskový, mléčný, dřevitý, ohnivý, dále mléčně bílý kašolong a opály dendritické. Harlekýnový opál (drahý) má černou základní barvu a v ní šachovnicové skvrny s měnou barev. Gejzírit je opál z termálních pramenů. Křemelina čili rozsivková zemina - diatomit, je lehká, málo zpevněná hornina jezerního původu z nahromaděných schránek rozsivek (diatomaceae). Někdy tvoří opál pseudomorfózy po fluoritu, kalcitu.

Většinou je opál celistvý, lom lasturnatý, lesk skelný až voskový, někdy je matný. Průhledný až průsvitný i neprůhledný. Obecné opály mají barvu bílou, zelenou, žlutou, šedou, červenou, hnědou, modrou, vzácně i černou. Někdy je barevně proužkovaný.

• tvrdost: 5 - 6 (čerstvě vzniklý a zemitý je měkký, T = 1)
• hustota: 1,9 - 2,2 g . cm^-3

Výskyt

Opál jako nízkoteplotní hydrotermální či podpovrchově vznikající nerost bývá často společníkem chalcedonu a někdy do sebe vzájemně přecházejí. Ojedinělý je v pegmatitech (Mlacká křížatka u Písku). Častý jako poslední minerál rudních žil (Rotava, Cínovec, Horní Blatná, na Slovensku Kremnica). Sedimentární je bílý gejzírit na Islandu, Novém Zélandu a USA (Yellowstonský národní park ve Wyomingu). Světoznámý je drahý opál z andezitových tufů v Dubníku u Prešova (locus typicus, tj. typová lokalita, původní a nejstarší nález a využívání drahého opálu), novější naleziště jsou v JAR, Austrálii, Brazílii a nejslavnější lokalita v USA (Virgin Valley v Nevadě - zde petrifikuje dřevo v tufech, má tmavohnědou až černou barvu v níž probleskují pestrobarevné plameny).

Opál mléčný, voskový a dendritický je znám ze serpentinitů v okolí Křemže, Němčic, Třebíče, zvětráváním serpentinových (hadcových) těles vznikl opál v okolí Smrčku nad hradem Pernštejn u Nedvědice, černý opál je v Níhově u Velké Bíteše. V metamorfitech je ojedinělý, např. hyalit z Vícenic a zelenavé hlízy opálu v grafitu v Chrášťanech u Netolic.

Význam

Opál drahý a opál ohnivý mají význam jako ozdobné a drahé kameny, technický význam mají diatomity (křemeliny) jako izolant ve stavebnictví, v keramice a k leštění kovů.