Pyrhotin   ::  Fe_1-xS - kyz magnetový, magnetopyrit

Pyrhotin má malý přebytek S nad Fe. X má hodnotu 0,05 - 0,17. Často obsahuje příměsi Ni, méně Co, Cu, Mn, Zn. V přírodě se vyskytují šesterečný (hexagonální) nebo jednoklonné (monoklinické) pyrhotiny samostatně nebo ve směsích. Řídce tvoří šestiboké tabulky krystalů, sestavené do růžic. Většinou je kusový, zrnitý až celistvý, vtroušený či prorostlý.

Na čerstvém lomu má tmavě mosaznou až bronzovou barvu, náběhové barvy jsou tmavě hnědé. Neprůhledný. Vryp šedočerný, lesk kovový. Štěpný, lom nerovný, lasturnatý, křehký. Těžko rozpustný v HNO3 a HCl (uvolňuje se H2S), dobrý vodič elektřiny. Krystaly jeví silný ferromagnetismus ve směru vertikály, čistý je přitahován magnetem, s příměsí pentlanditu nikoliv. Dmuchavkou se taví v černou magnetickou hmotu. V přírodě snadno oxiduje v sulfáty až limonit.

• tvrdost: 3,5 - 4,5
• hustota: 4,6 g . cm^-3

Animace krystalových soustav

Výskyt

Všeobecně vzniká za vysokých a vyšších teplot, za podmínek nízkoteplotních je zastoupen pyritem a markazitem. Často bývá v různých typech magmatitů, zejména gabrech a dioritech, dále v metasomatických skarnech, častý na hydrotermálních rudních žilách, méně v pegmatinech.

U nás Kutná Hora, Budeč, Tisová u Kraslic, Zlaté Hory u Jeseníku, Staré Ransko. Kontaktní metamorfózou vzniká z pyritu, např. ve chvaletickém ložisku. Na Slovensku Nižné Slané, Čučma, Spišská Baňa, Mníšek nad Hnilcem. Dále např. v SRN, Francii, Skandinávii, Řecku, na Krymu, Sibiři, Kanadě a USA. Za vysokých teplot vzniká ve fumarolách na Vesuvu.

Význam

Především mineralogický. Menší význam průmyslový, neboť na výrobu kyseliny sírové jsou vhodnější pyritové rudy v obsahem síry 45 – 50 %, zatímco v pyrhotinu pouze 30 – 32 %.