Nápověda

Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity (dále jen „Řád“) stanoví na základě zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) pravidla studia ve studijních programech (dále jen „program“) uskutečňovaných na Masarykově univerzitě (dále jen „MU“) na základě akreditace nebo na základě schválení oprávnění uskutečňovat program Radou pro vnitřní hodnocení MU.

(1) Organizaci a kontrolu studia v programech na fakultě zajišťuje děkan nebo jím pověřený proděkan. Organizací studia nebo její částí je děkan oprávněn pověřit jiného akademického pracovníka.

(2) Informace se podle tohoto Řádu zveřejňují prostřednictvím Informačního systému MU (dále jen „IS MU“). Stanoví-li tak tento Řád nebo jiný předpis MU, zveřejňují se informace prostřednictvím:

1. úřední desky,
2. elektronických studijních katalogů fakult (dále jen „studijní katalog“) nebo
3. veřejné části internetových stránek MU nebo fakult.

Výuka, ukončování studijních předmětů (dále jen „předmět“), ukončování studia a jednání ve věcech správy studijních záležitostí zpravidla probíhá v jazyce, v němž se uskutečňuje program.

(1) Akademický rok trvá dvanáct měsíců a člení se na podzimní a jarní semestr se začátky 1. září a 1. února. Semestr zahrnuje nejméně jeden týden období stanoveného pro zápis do semestru, nejméně tři týdny období pro zápis předmětů, nejméně dvanáct a nejvýše patnáct týdnů výuky a nejméně šest týdnů zkouškového období tak, aby:

1. se zkouškové období nepřekrývalo s výukou a předcházelo poslednímu dni období pro zápis do následujícího semestru,
2. období pro zápis do semestru končilo nejpozději uplynutím pátého pracovního dne po dni zahájení výuky v semestru,
3. období pro zápis předmětů končilo uplynutím třináctého kalendářního dne po dni zahájení výuky v semestru, s možnou výjimkou zápisu předmětů s blokovou výukou nebo zvláštním časovým režimem; pravidla pro zápis takových předmětů zveřejní děkan ve veřejné části internetových stránek,
4. období registrace předcházelo období pro zápis předmětů.

Zbývající část semestru tvoří období prázdnin.

(2) Harmonogramy obsahující časové rozvržení akademického roku a vymezení semestrálních období registrace předmětů (čl. 11) stanoví rektor po projednání s děkany tak, aby výuka v semestru byla na všech fakultách zahájena k témuž datu, aby zápis do studia v semestru začínal na všech fakultách k témuž datu, aby byl zajištěn nejméně třítýdenní souběh zkouškových období na všech fakultách a aby se semestrální období pro konání státních zkoušek (čl. 22 až 24) pro jednotlivé semestry nepřekrývala.

(3) Týdenní rozvrh zveřejní fakulta před prvním dnem období pro zápis předmětů příslušného semestru. Rozvrhy pro blokovou výuku a výuku se zvláštním časovým rozvrhem zveřejní fakulta nejméně s týdenním předstihem před konáním této výuky.

(4) Týdenní rozvrh stanoví fakulta tak, aby k případnému překrývání výuky předmětů, které jsou součástí kontrolní šablony studia, docházelo jen v nezbytně nutné míře.

(1) Fakulta nejpozději k 31. květnu zveřejní v IS MU pro následující akademický rok:

1. harmonogram akademického roku,
2. soubor předmětů, které si mohou studenti v následujícím akademickém roce zapsat a jejich charakteristiku včetně počtu kontaktních hodin výuky, kreditové hodnoty (čl. 6 odst. 2), způsobu a metod výuky, předepsaných způsobů ukončení,
3. podmínky pro případné omezení zápisu předmětů (čl. 11 odst. 5), a to zejména požadavky vyplývající z návaznosti předmětů v programu a označení povinných a povinně volitelných předmětů (čl. 8 odst. 3).

Informace podle písm. b) a c) fakulta zveřejňuje prostřednictvím Katalogu předmětů v IS MU.

(1) Studium v programu schváleném Radou pro vnitřní hodnocení MU nebo akreditovaném Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství se uskutečňuje na základě studijního plánu.

(2) Studium se uskutečňuje formou prezenční, distanční nebo jejich kombinací (dále „kombinovaná forma“).

(3) Studijní plán je souhrnem povinných předmětů, povinně volitelných předmětů a volitelných předmětů, který je z hlediska časové a obsahové posloupnosti uspořádán tak, aby umožnil naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa programu ve standardní době studia.

(4) Studium je:

1. jednooborové, vede-li k získání znalostí a dovedností v příslušném programu a jejich prohlubování podle výběru předmětů z nabídky studijního plánu;
2. se specializací na základě studijního plánu se specializací, vede-li k získání znalostí a dovedností v příslušném programu a jejich prohlubování podle výběru vymezeného bloku předmětů specializace;
3. sdružené na základě studijního plánu pro sdružené studium, vede-li k získání znalostí a dovedností v příslušném programu a jejich rozšíření podle vedlejšího studijního plánu;
4. podle dvou hlavních studijních plánů, vede-li k získání znalostí a dovedností v příslušném programu a jejich rozšíření podle dalšího hlavního studijního plánu.
5. V průběhu studia může student požádat o změnu studijního plánu v rámci programu, v němž je zapsán ke studiu.
6. Fakulta zveřejní podmínky pro změnu studijního plánu podle odstavce 5, které mohou být založeny zejména na znalostech žadatele, studijních výsledcích žadatele nebo slučitelnosti studijních plánů; podmínky obsahují také lhůtu pro předkládání žádostí podle odstavce 5.
7. Žádosti podle odstavce 5 nelze vyhovět, jestliže student v době posuzování žádosti nesplňuje podmínky pro vznik práva na zápis do následujícího semestru podle čl. 12 nebo v případě studia v programu, který obsahuje pouze jeden plán.

(1) Plnění požadavků studia v programu (dále jen „studium“) se eviduje v kreditovém systému založeném na zásadách Evropského systému převodu kreditů (dále „ECTS“).

(2) Základní jednotkou studia je předmět identifikovaný kódem. Objem požadavků studia nutných k absolvování předmětu se vyjadřuje počtem kreditů (dále jen „kreditová hodnota“).

(3) Kreditová hodnota předmětu, bloku předmětů nebo etapy studia se stanoví v souladu se zásadami ECTS tak, aby odpovídala standardní zátěži průměrného studenta; použije se pro předmět nezávisle na programu nebo formě studia.

(4) Podmínkou absolvování studia v programu je získání kreditů za absolvování předmětů podle studijního plánu v celkové hodnotě představující alespoň minimální kreditovou hodnotu studia, která činí třicetinásobek standardní doby studia v programu vyjádřené v semestrech.

(5) Pro účely posouzení minimální kreditové hodnoty studia, se započítávají kredity:

1. získané za předměty absolvované v průběhu studia,
2. uznané podle čl. 14,
3. automaticky zaznamenané podle čl. 14 odst. 10,
4. uznané podle § 60 odst. 2 zákona z kreditů získaných za předměty absolvované v rámci celoživotního vzdělávání.

(6) Do kreditové hodnoty studia nelze započítat kredity za předměty, jejichž obsah je totožný nebo se podstatně překrývá s obsahem předmětů, za které student již kredity v tomto studiu získal.

(7) Děkan je oprávněn na žádost studenta rozhodnout o opakovaném absolvování předmětu za předpokladu, že se jeho obsahová náplň při každé jeho realizaci podstatně liší. Opakované absolvování předmětu se v takovém případě nepovažuje za opakování předmětu podle čl. 20.

(1) Studijní evidence je vedena v IS MU odděleně pro každé studium; kontrolní šablona je do evidence zařazena nejpozději do třiceti dnů od zápisu do bakalářského a magisterského programu. Je-li student zapsán současně ve více studiích, jedná se o souběžná studia.

(2) Studijní oddělení fakulty vydá studentovi nebo bývalému studentovi na jeho žádost výpis absolvovaných předmětů a získaných známek podle § 57 odst. 1 písm. b) a § 57 odst. 3 zákona, a to formou výpisu ze studijní evidence vedené podle odstavce 1.

(3) Zkoušející, předseda zkušební komise nebo jiná pověřená osoba zajistí zápis výsledku ukončení předmětu do IS MU, a to:

1. nejpozději v pracovní den následující po dni ukončení předmětu formou ústní zkoušky nebo
2. nejpozději do sedmi pracovních dnů po ukončení předmětu, je-li poslední součástí ukončení předmětu písemné plnění nebo další forma výuky předmětu.

(1) Předměty a jejich bloky, které jsou součástí programů uskutečňovaných na MU a fakultách, jsou povinné, povinně volitelné nebo volitelné. Typ předmětu se stanoví jednotlivě ke konkrétnímu studijnímu plánu.

(2) Předmět může být uskutečňován v jiném jazyce, než je jazyk programu, stanoví-li tak charakteristika předmětu. Tímto jiným vyučovacím jazykem nemůže být jazyk český.

(3) Předmět je:

1. povinný, pokud je jeho absolvování podmínkou řádného ukončení studia,
2. povinně volitelný, pokud je součástí povinného bloku. Povinným blokem se rozumí soubor předmětů, z něhož je absolvování minimálního počtu předmětů případně získání minimálního počtu kreditů podmínkou řádného ukončení studia; nebo
3. volitelný.

(4) Přípravu jedné bakalářské, diplomové, rigorózní nebo disertační práce (dále jen „závěrečná práce“) a její obhajobu nelze uznat do více souběžných studií.

(1) Výukou a vedením závěrečných prací jsou pověřováni akademičtí pracovníci. Výukou a vedením závěrečných prací mohou být pověřeni také odborníci splňující pravidla schválená vědeckou radou fakulty nebo další odborníci schválení vědeckou radou fakulty.

(2) Způsob výuky může být kontaktní, synchronní online nebo asynchronní (řízené samostudium). Přímou výukou se rozumí kontaktní nebo synchronní online výuka anebo jejich kombinace.

(3) Účast ve výuce je pro studenty prezenční formy studia povinná s výjimkou přednášek a konzultací. Účast v jiných formách výuky může být nahrazena jinými požadavky, stanoví-li to charakteristika předmětu. Povinnost účasti ve výuce pro studenty v kombinované formě studia se uvádí v charakteristice předmětu.

(4) Výuka v semestru je organizována podle týdenních rozvrhů nebo blokově.

(5) Metody hodnocení, způsob ukončení předmětu a další informace o podmínkách ukončení předmětu oznámí vyučující prostřednictvím IS MU nejméně pět pracovních dnů před zahájením výuky.

(6) Je-li součástí ukončení předmětu online zkoušení, oznámí vyučující prostřednictvím IS MU nejméně pět pracovních dnů před zahájením výuky způsob a průběh online zkoušení, včetně technických podmínek, požadavků a pokynů.

(7) Student může mít jednu neomluvenou absenci v povinné výuce předmětu; to neplatí pro předmět v blokové výuce nebo ve výuce se zvláštním časovým průběhem podle odstavce 4. Tím nejsou dotčeny studijní povinnosti vyplývající z průběžných kontrol nebo jiných předepsaných podmínek výuky předmětu. Umožňují-li to podmínky výuky a studia předmětu, může garant předmětu stanovit vyšší počet oprávněných neomluvených absencí.

(8) Omluvu absence v povinné výuce předmětu je student povinen oznámit prostřednictvím IS MU do pěti pracovních dnů od konání zameškané výuky.

(1) Uchazeč o studium se stává studentem dnem zápisu do studia. Vzniklo-li uchazeči právo na zápis do sdruženého studia, stává se studentem zápisem do studia v programu s hlavním studijním plánem (čl. 5 odst. 4 písm. c).

(2) Právo na opětovný zápis do studia a právo na zápis do následujícího semestru (čl. 12) vzniká dnem ukončení přerušení studia (čl. 13). Zájem o opětovný zápis do studia student oznamuje studijnímu oddělení prostřednictvím IS MU.

(3) Zápis do studia provádí fakulta, která uskutečňuje program. O náhradní termín zápisu může uchazeč o studium požádat nejpozději v poslední den období stanoveného pro zápis.

(4) Právo na zápis zaniká marným uplynutím termínu nebo náhradního termínu pro zápis do studia. V takovém případě je děkan oprávněn z důvodů hodných zvláštního zřetele rozhodnout o zápisu na návrh uchazeče o studium, podaný nejpozději do pěti pracovních dnů od marného uplynutí termínu podle věty první.

(5) Celková doba studia se počítá ode dne začátku prvního semestru studia. Dojde-li k zápisu do studia po začátku semestru, počítá se celková doba studia od data zápisu.

(1) Právo účastnit se výuky předmětu a dalších studijních aktivit potřebných pro jeho absolvování vzniká studentovi výhradně zápisem do předmětu.

(2) V období registrace a následně v období pro zápis předmětů vybere student prostřednictvím IS MU předměty, které má v úmyslu absolvovat v následujícím semestru. Zápis předmětů se provede, nebrání-li mu překážka podle tohoto Řádu.

(3) Student je oprávněn pro každé své studium registrovat a zapsat v jednom semestru předměty v kreditové hodnotě nejvýše 60 kreditů.

(4) Děkan je oprávněn za účelem sestavení rozvrhu nebo nabídky předmětů rozhodnout o povinnosti registrovat předmět před obdobím určeným pro registraci a zápis předmětů; to neplatí pro registraci následující bezprostředně po zápisu nebo opětovném zápisu do studia.

(5) Děkan je oprávněn omezit počet studentů zapsaných do předmětu. V takovém případě stanoví podmínky omezení tak, aby přednost při zápisu měli studenti, pro které je předmět povinný, povinně volitelný nebo opakovaný (čl. 20), a kteří si jej registrovali.

(6) Další podmínky zápisu registrovaných předmětů, včetně podmínky předchozího absolvování jiných předmětů, mohou být stanoveny charakteristikou programu, případně Katalogem předmětů.

(7) Student je oprávněn změnit zápis předmětu v období stanoveném pro zápis a změnu zápisu předmětů; to neplatí pro zápis předmětu s blokovou výukou nebo zvláštním časovým režimem, pro jejichž zápis stanoví zvláštní pravidla děkan.

(8) Děkan je oprávněn před zahájením období registrace stanovit minimální počet studentů zapsaných do předmětu; nezapíše-li se do předmětu takto stanovený počet studentů, je děkan oprávněn výuku v předmětu zrušit, nejedná-li se o předmět povinný podle čl. 8 odst. 3 písm. a). Zapsaný student má v takovém případě právo dodatečně si zapsat předměty v obdobné kreditové hodnotě.

(1) Student doktorského programu má právo na zápis do následujícího semestru, pokud plní podmínky studia podle čl. 30 odst. 1. Student bakalářského nebo magisterského programu má právo na zápis do následujícího semestru, pokud ve studiu:

1. úspěšně ukončil všechny opakované předměty (čl. 20 odst. 1) zapsané v aktuálním semestru,
   Výklad

   Pokud má student v daném semestru zapsány opakované předměty (čl. 20 odst. 1) a některý z nich úspěšně neukončí k poslednímu dni termínu stanoveného pro zápis do následujícího semestru nemůže být zapsán do následujícího semestru a jeho studium bude ukončeno.

2. splnil podmínku zápisu do následujícího semestru podle odstavce 2,
3. nepřekročil dvojnásobek standardní doby studia v programu,
4. není k poslednímu dni zápisu do semestru v prodlení s platbou poplatku za studium v cizím jazyce nebo není v prodlení s platbou poplatku za studium déle než tři měsíce.

(2) Podmínku podle odstavce 1 písm. b) splňuje student, který:

1. získal ve studiu alespoň 20 kreditů za předměty absolvované v aktuálním semestru; kredity získané za týž předmět zapsaný ve více souběžných studiích se pro účely splnění této podmínky započítávají do všech takových studií,
2. získal ve studiu alespoň 45 kreditů za předměty absolvované v bezprostředně předcházejícím a aktuálním semestru; kredity získané za týž předmět zapsaný ve více souběžných studiích se pro účely splnění této podmínky započítávají do všech takových studií,
3. získal ve studiu kredity odpovídající minimální kreditové hodnotě studia a doba studia nepřesáhla jeho standardní dobu, přičemž do celkového počtu kreditů získaných ve studiu se započítávají kredity získané za všechny předměty v tomto studiu absolvované, uznané nebo automaticky zaznamenané, nebo
   Výklad

   Student, který překračuje standardní dobu studia, musí pro zápis do následujícího semestru splnit všechny podmínky stanovené v odst. 1, i kdyby již dovršil minimální kreditovou hodnotu studia. Musí tedy absolvovat další předměty, i když je pro své studium již nepotřebuje. Cílem tohoto opatření je neumožnit studentům překračujícím standardní dobu studia, aby stále měli statut studenta a nestudovali.

4. získal ve studiu počet kreditů odpovídající alespoň třicetinásobku počtu absolvovaných semestrů studia a doba studia nepřesáhla standardní dobu studia; do počtu kreditů se započítávají kredity získané za předměty absolvované ve studiu, nikoliv kredity za uznané nebo automaticky zaznamenané předměty.
   Výklad

   Student může ze závažných důvodů znemožňujících aktivní studium s předstihem řešit přerušení studia.

(3) Další podmínky pro zápis do semestru související se zaměřením programu může stanovit charakteristika programu.

(4) Student se zapisuje elektronicky do následujícího semestru prostřednictvím IS MU a v termínech daných harmonogramem akademického roku fakulty.

(5) O náhradní termín zápisu do semestru může student požádat nejpozději v poslední den období stanoveného pro zápis do semestru.

(6) Právo na zápis do semestru zaniká marným uplynutím termínu pro zápis do semestru nebo náhradního termínu podle odstavce 5. V takovém případě je děkan oprávněn z důvodů hodných zvláštního zřetele rozhodnout o zápisu do semestru na návrh studenta, podaný nejpozději do pěti pracovních dnů od marného uplynutí termínu podle věty první.

(7) Studentovi:

1. jemuž ve studiu nevzniklo právo na zápis do semestru k poslednímu dni termínu pro zápis do semestru,
2. který v aktuálním semestru podle studijní evidence v IS MU nemůže splnit podmínky zápisu do bezprostředně následujícího semestru podle odstavce 1 písm. a) a b) a zároveň ani podmínky přístupu ke státní závěrečné zkoušce, nebo
   Výklad

   Má-li předmět pro úspěšné ukončení předepsány průběžné podmínky (např. průběžné testy, projekty, eseje, přítomnost ve výuce) a student tyto průběžné podmínky nezvládne splnit, bude hodnocen známkou „X“ a nebude moci přistoupit k ukončení předmětu. Pokud bude takový předmět bude zapsán jako opakovaný, je studium ukončeno.

3. kterému zanikne právo na zápis do semestru a není zapsán do semestru rozhodnutím děkana podle odstavce 6, je ukončeno studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona.
   Výklad

   Studentovi, který nesplnil podmínky pro zápis do následujícího semestru do půlnoci posledního dne termínu zápisu do semestru, bude studium ukončeno.

(8) Děkan je oprávněn rozhodnout o výjimce z povinnosti podle odstavce 1 písm. d); zohlední přitom dosavadní platební kázeň studenta a jiné důvody hodné zvláštního zřetele.

(1) Děkan přeruší studium na žádost studenta:

1. splnil-li student podmínky pro zápis do následujícího semestru (čl. 12 odst. 1 a 2) a úspěšně ukončil alespoň jeden semestr studia, nebo
2. je-li období, na něž se žádost vztahuje, částí uznané doby rodičovství studenta (§ 21 odst. 1 písm. f) a § 54 odst. 2 zákona).
   Výklad

   Student, který hodlá přerušit studium z vlastní vůle, o to musí požádat. Pokud však splňuje podmínky uvedené v tomto odstavci, děkan jeho žádosti vyhoví. Pokud podmínky splněny nejsou, děkan žádost posoudí a rozhodnutí odůvodní. Na kladné rozhodnutí nemá student nárok. Při přerušení studia děkan explicitně stanoví datum začátku a datum konce přerušení studia.

   Podmínky čl. 12 odst. 1 a 2 neplatí pro studenty, kteří splnili studijní plán programu ve smyslu čl. 23 odst. 1 nebo čl. 24 odst. 4.

(2) V případně žádosti o přerušení studia ze závažných důvodů rozhodne děkan na základě posouzení důvodů uvedených v žádosti; k posouzení žádosti o přerušení studia v doktorském programu je děkan oprávněn vyžádat si stanovisko oborové rady.

(3) V rozhodnutí o přerušení studia děkan stanoví datum počátku a ukončení přerušení; děkan je oprávněn stanovit další podmínky pro zápis studenta do semestru bezprostředně následujícího po opětovném zápisu do studia. Děkan vyhoví žádosti osoby v uznané době rodičovství o opětovný zápis do studia i v dřívějším termínu, než uplyne doba, na kterou bylo toto studium přerušeno.

(4) Děkan je oprávněn přerušit studium do termínu opakované státní zkoušky, opakované státní doktorské zkoušky nebo opakované obhajoby disertační práce.

(5) Studium se přerušuje na dobu celých semestrů, prodlouženou o zbývající část semestru, v němž byla žádost podána. Nelze-li stanovit dobu přerušení tak, že tato doba nepřekročí standardní dobu studia a současně celková doba studia včetně přerušení nepřekročí dvojnásobek standardní doby studia, studium se ukončí podle čl. 15 odst. 1 písm. b); do celkové doby studia se pro tento účel nezapočítává doba přerušení studia podle odstavce 1 písm. b), odstavce 3 a odst. 4.

(6) Pro účel posouzení žádosti o přerušení studia podle tohoto článku se dnem začátku semestru rozumí den konce období pro změnu zápisu předmětů (čl. 11 odst. 7) stanovený harmonogramem akademického roku.

(7) Děkan může stanovit datum ukončení přerušení studia v oblasti všeobecného lékařství nebo zubního lékařství studenta, který podal přihlášku ke státní rigorózní zkoušce nebo její poslední části, na počátek období pro konání státních závěrečných zkoušek posledního semestru doby přerušení.

(8) Děkan stanoví datum ukončení přerušení studia studenta, který podal přihlášku ke státní doktorské zkoušce nebo obhajobě disertační práce, nejpozději jeden pracovní den před konáním této zkoušky nebo obhajoby; fakulta v takovém případě informuje studenta o termínu konání této zkoušky nebo obhajoby nejméně třicet dnů předem.

(9) Dnem přerušení studia nebo posledního ze souběžných studií přestává být osoba studentem MU.

(1) Děkan je oprávněn uznat předmět absolvovaný:

1. v předchozím nebo souběžném studiu na MU,
2. v předchozím nebo souběžném studiu na jiné vysoké škole v České republice nebo v zahraničí,
3. v předchozím nebo souběžném studiu v akreditovaném vzdělávacím programu na vyšší odborné škole v České republice nebo v zahraničí,
4. v předchozím nebo souběžném vzdělávání v rámci celoživotního vzdělávání do výše 60 % minimální kreditové hodnoty studia, pro něž jsou předměty uznávány.

Pro účely uznání podle tohoto článku se předchozím studiem rozumí studium, které bylo ukončeno podle § 55 nebo 56 zákona.

(2) Podle odstavce 1 lze uznat předmět, který je ve studiu, pro něž je uznáván, povinný nebo povinně volitelný. Uznat lze i absolvování jiných předmětů, které stanoví děkan, vyjma předmětů uvedených v čl. 8 odst. 4.

(3) Namísto předmětu nebo bloku předmětů předepsaných pro studium může děkan uznat také skupinu předmětů.

(4) K žádosti o uznání částí studia absolvovaných mimo MU student doloží:

1. úplný výpis ze studijní evidence, tj. úřední potvrzení o úspěšném absolvování každého předmětu včetně klasifikace, počtu kreditů a počtu neúspěšných ukončení předmětu, a
2. úředně potvrzenou osnovu každého předmětu s popisem jeho začlenění do programu, v jehož rámci byl absolvován.

(5) Děkan je oprávněn podmínit uznání předmětu složením rozdílové zkoušky nebo splněním jiných rozdílových požadavků; v takovém případě určí děkan zkoušejícího nebo stanoví způsob zjištění rozdílových požadavků. Pro účely uznání se v takovém případě původní hodnocení předmětu nahrazuje hodnocením rozdílové zkoušky nebo výsledkem hodnocení rozdílových požadavků.

(6) Současně s absolvováním předmětu je uznáno i jeho hodnocení, včetně započtení neúspěšných pokusů o ukončení předmětu. Nebyl-li uznaný předmět hodnocen kredity, je jeho kreditová hodnota stanovena podle pravidel použitých pro studium, do nějž je předmět uznán.

(7) Absolvování předmětů nebo skupiny předmětů z předchozího řádně ukončeného studia lze uznat s kredity v souhrnné výši, o kterou počet získaných kreditů v předchozím studiu překračuje třicetinásobek doby řádně ukončeného studia vyjádřené počtem semestrů.

(8) Souhrnná výše kreditů uznaných podle odstavce 1 se nezapočítává do počtu kreditů rozhodujícího pro posouzení splnění podmínek pro zápis do následujícího semestru podle čl. 12 odst. 2 písm. a), b) a d), započítává se však pro účely posouzení, zda bylo dosaženo minimální kreditové hodnoty studia, a to i z hlediska posouzení podmínky pro zápis do následujícího semestru podle čl. 12 odst. 2 písm. c).

(9) Z předchozího nebo souběžného studia nelze uznat žádnou ze součástí státní závěrečné zkoušky, státní doktorské zkoušky nebo v oblasti všeobecného a zubního lékařství státní rigorózní zkoušky.

(10) Do studia jsou za účelem posouzení splnění podmínek studia automaticky zaznamenány všechny povinné a povinně volitelné předměty (čl. 8 odst. 3) ve vztahu k danému studiu, absolvované na MU z předchozích neúspěšných studií včetně jejich kreditové hodnoty, od jejichž absolvování neuplynulo ve vztahu k zápisu do daného studia více než tři roky.

(11) Při převodu předmětů ze zahraničních mobilitních programů se postupuje podle směrnice MU.

(12) Po návratu ze zahraničního studijního pobytu se na žádost studenta a podle možností studijního programu, upraví podmínky plnění studijních povinností tak, aby se omezila nutnost prodloužení studia.

(1) Studium se ukončuje:

1. řádně podle § 55 odst. 1 zákona (dále jen „řádné ukončení studia“),
2. nevznikne-li, nebo zanikne-li právo na zápis podle čl. 10 nebo čl. 12 nebo nesplněním podmínek podle čl. 22 až 24, čl. 32 nebo čl. 33 (§ 56 odst. 1 písm. b) zákona),
3. zanecháním studia (§ 56 odst. 1 písm. a) zákona),
4. vyloučením ze studia podle § 65 odst. 1 písm. c) nebo § 67 zákona (§ 56 odst. 1 písm. h) zákona),
5. na základě důvodů souvisejících se zánikem akreditace programu nebo oprávnění uskutečňovat program vyjmenovaných v § 56 odst. 1 písm. c) až f) zákona,
6. na základě důvodu uvedeného v § 56 odst. 1 písm. g) zákona.

(2) Dnem ukončení studia:

1. podle odstavce 1 písm. a) je den vykonání poslední části státní závěrečné zkoušky nebo v oblasti všeobecného lékařství a zubního lékařství poslední části státní rigorózní zkoušky; v doktorském programu den vykonání obhajoby disertační práce,
2. podle odstavce 1 písm. b) nebo d) je den, kdy příslušné rozhodnutí nabylo právní moci,
3. podle odstavce 1 písm. c) je den doručení písemného oznámení o zanechání studia fakultě,
4. podle odstavce 1 písm. e) je den stanovený v § 56 odst. 2 zákona,
5. podle odstavce 1 písm. f) je den, kdy nabude účinnosti pravomocné rozhodnutí o neplatnosti vykonání státní zkoušky předepsané na závěr studia v programu nebo její součásti podle § 47e odst. 1 zákona.

3) Dnem ukončení studia nebo dnem ukončení posledního ze souběžných studií přestává být osoba studentem MU.

(4) Pokračování studia podle § 80 odst. 5 zákona zajišťuje děkan.

(5) Dokladem o řádném ukončení studia je vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu. Diplom se vydává v jazyce, ve kterém je uskutečňován program. Dodatek k diplomu se vydává v českém a anglickém jazyce. Fakulta vydá na žádost absolventa překlad diplomu do anglického nebo českého jazyka, potvrzený razítkem fakulty a podpisem odpovědné úřední osoby.

(1) Ukončením předmětu je splnění jeho požadavků v řádném nebo opravném termínu, a to:

1. klasifikovaným způsobem, kterým je zkouška hodnocená stupněm „výborně“ až „vyhovující“ nebo
2. neklasifikovaným způsobem, kterým je zápočet hodnocený jako „započteno“ nebo kolokvium hodnocené jako „prospěl“.

Podmínkou ukončení předmětu může být také splnění požadavků průběžné kontroly; jejich výsledek může být započítán do hodnocení podle odstavce 1 nebo 2.

(2) Nelze-li u ústní zkoušky konané za přítomnosti jediného zkoušejícího zajistit současnou přítomnost alespoň dvou zkoušených, zajistí zkoušející přítomnost třetí osoby z řad zaměstnanců MU nebo zajistí se souhlasem zkoušeného dodatečnou ověřitelnost průběhu ústní zkoušky jiným vhodným způsobem.

(3) Termíny pro ukončení předmětů se vypisují prostřednictvím IS MU nejméně dva týdny před zahájením zkouškového období. Řádné termíny a opravné termíny jsou vypsány tak, aby umožňovaly naplnit ustanovení čl. 18. odst. 3, čl. 19 odst. 5 a jejich počet odpovídá způsobu ukončení předmětu, počtu zapsaných studentů a charakteristice předmětu.

(4) Řádné termíny se vypisují do zkouškového období nebo do posledních dvou týdnů výuky v semestru; to neplatí pro předměty s blokovou výukou a předměty se zvláštním časovým režimem, jejichž řádné termíny lze vypsat i v průběhu semestrální výuky.

Řádný termín zápočtu lze na žádost studenta, který splnil ostatní požadavky pro ukončení předmětu, vypsat i v průběhu výuky předmětu.

(5) Opravné termíny se vypisují do zkouškového období nebo:

1. do období výuky v následujícím semestru, nejpozději však na třináctý kalendářní den po dni zahájení výuky; tyto termíny mohou využít pouze studenti zapsaní do tohoto semestru anebo
2. do zkouškového období následujícího semestru, pokud toto období předchází zahájení výuky téhož předmětu; tyto termíny mohou využít pouze studenti zapsaní do tohoto semestru.

(6) Děkan je oprávněn stanovit období pro ukončení předmětu v kombinované a distanční formě studia v bakalářském a magisterském programu a ve všech formách studia v doktorském programu i mimo zkouškové období.

(7) Nestanoví-li charakteristika předmětu jinak, hlásí se student k termínu ukončení předmětu prostřednictvím IS MU.

(8) Neomluví-li student prostřednictvím IS MU do pěti pracovních dnů neúčast na termínu ukončení předmětu, na který je přihlášen, nebo nezúčastní-li se v semestru ukončení předmětu, je hodnocen stupněm „nevyhovující“ s označením „-“ (čl. 17 odst. 1).

(9) Pro průběžné kontroly v semestru, jejichž výsledky jsou započítávány do závěrečného hodnocení, se nepoužijí ustanovení tohoto Řádu o opravných termínech. Studentovi, jehož neúčast při průběžné kontrole je řádně omluvena, poskytne vyučující náhradní možnost splnění požadavků průběžné kontroly.

(10) Vyučující sdělí studentovi výsledek průběžné kontroly do deseti pracovních dnů od jejího konání.

(11) Student, který v semestru nesplnil požadavky průběžné kontroly, je hodnocen stupněm „X“ a není oprávněn přihlásit se k ukončení předmětu.

(12) Student je oprávněn nahlédnout do hodnocení písemné práce nebo testu, které je součástí ukončení předmětu, do patnácti dnů ode dne, kdy je o něm informován podle odstavce 11 nebo čl. 7 odst. 3. Vyučující zajistí uchování písemné práce nebo testu včetně hodnocení po dobu šesti měsíců od konce zkouškového období příslušného semestru.

(1) O klasifikaci rozhoduje zkoušející dle klasifikační stupnice ECTS:

Klasifikace se provádí v IS MU písmenným označením. Číselná hodnota klasifikačního stupně se použije pro stanovení průměrné klasifikace studia.

(2) Průměrná klasifikace studia je váženým průměrem hodnot podle odstavce 1 ze všech termínů klasifikovaného ukončení předmětu; váhou je kreditová hodnota předmětu. Do průměrné klasifikace studia se nezapočítává hodnocení předmětů, u nichž je udělena výjimka z povinnosti je neopakovat podle čl. 20.

(1) Zápočtem se ukončuje předmět, jehož požadavky lze obvykle řádně splnit v době výuky dle rozvrhu.

(2) O hodnocení zápočtu rozhoduje vyučující, a to slovy „započteno“ nebo „nezapočteno“ zaznamenanými v IS MU písmeny „Z“ nebo „N“.

(3) Nesplní-li student v řádném termínu požadavky zápočtu, má právo splnit je v opravném termínu vypsaném ve zkouškovém období téhož semestru, a to nejvýše dvakrát v případě předmětu zapsaného poprvé, nejvýše jednou v případě opakovaného předmětu (čl. 20).

(1) Kolokviem nebo zkouškou se ukončují předměty, u nichž podstatná část studijní zátěže není soustředěna do doby jejich výuky dle rozvrhu.

(2) Kolokviem se rozumí rozprava o problematice předmětu nebo vypracování písemné práce zabývající se dílčí tématikou předmětu anebo jejich spojení.

(3) O hodnocení kolokvia rozhoduje vyučující, a to slovy „prospěl(a)“, nebo „neprospěl(a)“ zaznamenanými v IS MU písmenem „P“ nebo „N“.

(4) Zkouška je písemná, ústní nebo praktická anebo jejich kombinace. Všechny části zkoušky se konají v jednom dni; v opačném případě musí být data konání všech částí zkoušky předem oznámena prostřednictvím IS MU.

(5) Neuspěje-li student u kolokvia nebo zkoušky v řádném termínu, je oprávněn opakovat zkoušku nebo kolokvium v opravném termínu, a to nejvýše dvakrát v případě předmětu zapsaného poprvé nebo jednou v případě opakovaného předmětu.

(1) Neukončený předmět je student povinen ukončit v nejbližším následujícím semestru, v němž probíhá jeho výuka (dále jen „opakovaný předmět“); nesplní-li student tuto povinnost ani po vyčerpání možností podle čl. 18 odst. 3 nebo čl. 19 odst. 5, nevznikne mu právo na zápis do následujícího semestru (čl. 12).

(2) Děkan je oprávněn udělit výjimku z povinnosti opakovat volitelný předmět dle odstavce 1 na žádost studenta podanou prostřednictvím IS MU nejpozději do konce období změn pro zápis předmětů; za volitelné se pro tento účel považují i předměty povinného bloku zapsané po splnění požadavků povinného bloku.

(3) Výjimku podle odstavce 2 lze udělit jen pro předměty se souhrnnou kreditovou hodnotou do výše jedné desetiny minimální kreditové hodnoty studia.

(4) Studentovi, který má povinnost ukončit opakovaný předmět podle odstavce 1, se takový předmět bez dalšího zapíše v nejbližším následujícím semestru, v němž probíhá jeho výuka.

(1) Student je oprávněn jedenkrát za semestr odmítnout úspěšné hodnocení předmětu podle čl. 16 odst. 1 písm. a). V takovém případě se odmítnuté úspěšné hodnocení odstraní z evidence v IS MU ke dni přihlášení studenta k dalšímu zkušebnímu termínu a dále se postupuje podle tohoto Řádu.

(2) Odmítnutí podle odstavce 1 nelze vzít zpět. Namísto odmítnutého úspěšného hodnocení se zapíše nové hodnocení i v případě, je-li neúspěšné, nebo je-li horší než odmítnuté úspěšné hodnocení. Z důvodu neúčasti u zkoušky je hodnocení označeno „-“.

(3) Oprávnění podle odstavce 1 se nepoužije pro úspěšné hodnocení součásti státní závěrečné zkoušky nebo státní doktorské zkoušky.

(1) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou (§ 45 odst. 3 a § 46 odst. 3 zákona) nebo státní rigorózní zkouškou v oblasti všeobecného lékařství a zubního lékařství (§ 46 odst. 3 zákona) konanou před zkušební komisí (dále „státní zkouška“).

(2) Průběh a vyhlášení výsledku státní zkoušky jsou veřejné. O průběhu státní zkoušky pořizuje komise zápis, který se eviduje v IS MU.

(3) Státní zkoušku lze včetně hlasování konat s využitím prostředků komunikace na dálku; o způsobu jejich využití rozhoduje předseda komise. Děkan je oprávněn stanovit další podmínky užití prostředků komunikace na dálku.

(4) Státní zkouška sestává z odděleně klasifikovaných částí stanovených charakteristikou programu a dále z:

1. obhajoby bakalářské práce v bakalářském programu, je-li předepsána nebo
2. obhajoby diplomové práce v magisterském programu.

Části státní zkoušky mohou proběhnout v různých dnech. Obhajoba závěrečné práce není částí státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství a zubního lékařství.

(5) K obhajobě lze připustit jen bakalářskou nebo diplomovou práci odevzdanou prostřednictvím IS MU a zpřístupněnou veřejnosti podle čl. 36; podrobnosti odevzdání práce, včetně dalších způsobů odevzdání práce, může stanovit fakulta předpisem.

(6) Obhajoba bakalářské nebo diplomové práce je ústní; ostatní části státní zkoušky jsou písemné, nebo ústní anebo písemné a ústní. Úspěšná obhajoba bakalářské nebo diplomové práce není podmínkou konání ostatních částí státní zkoušky.

(7) Řádné a opravné termíny státních zkoušek pro každý program stanoví děkan a jsou společně se složením zkušebních komisí zpřístupněny v IS MU nejméně dva týdny před zahájením státních zkoušek. O lhůtách pro podávání přihlášek ke státní zkoušce rozhoduje děkan a jsou součástí harmonogramu akademického roku.

(8) Neomluví-li student prostřednictvím IS MU do pěti pracovních dnů svoji neúčast na části státní zkoušky, je hodnocen stupněm „neprospěl“. Závažnost důvodů omluvy posoudí děkan.

(9) Je-li student hodnocen u části státní zkoušky stupněm „neprospěl“, má právo tuto část opakovat v období stanoveném pro státní zkoušky v bezprostředně následujícím semestru:

1. v jednom opravném termínu, jedná-li se o státní závěrečnou zkoušku,
2. ve dvou opravných termínech, jedná-li se o státní rigorózní zkoušku v oblasti lékařství a zubního lékařství.

Fakulta může předpisem stanovit možnost opakovat neúspěšně hodnocenou část státní zkoušky v tomtéž semestru. Další podmínky organizace opravných termínů může stanovit děkan.

(10) Student je povinen vykonat poslední část státní zkoušky nejpozději v semestru, v němž uplyne od zápisu do příslušného studia dvojnásobek standardní doby studia zvětšený o dobu přerušení studia podle čl. 13 odst. 4 a případnou dobu, po kterou bylo studium přerušeno z vážných důvodů nebo z důvodu uznané doby rodičovství studenta mateřské či rodičovské dovolené podle čl. 13 odst. 1 písm. b); jinak je studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona.

(11) Stanoví-li charakteristika souběžných studií zaměnitelnost nebo zastupitelnost části státní zkoušky, přihlásil-li se student ke státní zkoušce v těchto studiích v témže semestru a je-li konání státní zkoušky nebo její části v těchto studiích přípustné, koná se taková část státní zkoušky nebo státní zkouška v takové části jen jednou.

(12) Požádá-li o to student, zúčastní se děkan nebo jím pověřená osoba veřejné i neveřejné části opravného termínu státní zkoušky bez možnosti hlasovat o jejím výsledku.

(1) Podmínkou přístupu ke státní zkoušce v jednooborovém studiu nebo studiu se specializací (dále jen „stanovené podmínky“) je:

1. splnění kontrolních šablon daného studia,
2. dosažení minimální kreditové hodnoty daného studia a
3. odevzdání závěrečné práce podle čl. 36 odst. 1, je-li pro daný program předepsána, dle harmonogramu stanoveného fakultou.

Další podmínky přístupu ke státní zkoušce nebo její části může stanovit charakteristika programu.

(2) Student je povinen přihlásit se ke státní zkoušce v řádném termínu v období vymezeném pro státní zkoušky v semestru, v němž splnil podmínky podle odstavce 1, nebo v semestru bezprostředně následujícím; nesplní-li student tuto povinnost, stanoví další postup děkan.

(3) Státní zkouška v případě studia se specializací obsahuje také část vyplývající ze specializace studijního plánu studenta.

(4) V případě řádného termínu státní zkoušky je student povinen přistoupit ke všem jejím částem v období stanoveném pro státní zkoušky toho semestru, pro který podal přihlášku ke státní zkoušce. Pro opravné termíny částí státní zkoušky platí ustanovení čl. 22 odst. 9.

(5) Nesplnil-li student podmínky podle odstavce 1 v souladu s harmonogramem fakulty před termínem první části státní zkoušky, přihláška ke státní zkoušce se ruší.

(1) Podmínkou přístupu k části státní zkoušky ve sdruženém studiu anebo státní rigorózní zkoušky v oblasti všeobecného nebo zubního lékařství je:

1. splnění požadavků studijního plánu sdruženého studia, nebo požadavků ucelené části programu v oblasti všeobecného lékařství a zubního lékařství, stanovených charakteristikou programu a
2. dosažení alespoň dvou třetin minimální kreditové hodnoty studia.

Další podmínky může stanovit charakteristika programu.

(2) Státní zkouška ve sdruženém studiu obsahuje nejméně jednu část související s vedlejším studijním plánem studenta.

(3) Podmínky pro výběr tématu, zpracování a obhajobu bakalářské nebo diplomové práce ve sdruženém studiu (čl. 5 odst. 4 písm. c) upravuje hlavní studijní plán. V případě studia podle dvou hlavních studijních plánů (čl. 5 odst. 4 písm. d) zpracovává student dvě závěrečné práce. V programu v oblasti vzdělávání Učitelství může tyto podmínky upravit také vedlejší studijní plán; to platí přiměřeně i pro sdružené studium v bakalářském programu, který není zařazen do oblasti vzdělávání Učitelství, jestliže ve spojení s magisterským programem vede k výkonu regulovaného povolání učitele (§ 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů), ve znění pozdějších předpisů.

(4) Podmínkami přístupu studenta ke zbývajícím částem státní zkoušky jsou:

1. splnění kontrolní šablony daného studia stanovené charakteristikou dotčených programů a současně,
2. dosažení minimální kreditové hodnoty daného studia,
3. odevzdání závěrečné práce, je-li pro program předepsáno harmonogramem stanoveným fakultou.

(5) Student, který splnil podmínky podle odstavce 4, je povinen přihlásit se k řádnému termínu všech zbývajících částí státní zkoušky buď na období vymezené pro státní zkoušky v semestru, v němž uvedené podmínky splnil, nebo na období vymezené pro státní zkoušky v semestru bezprostředně následujícím.

(6) Pro opravné termíny částí státní zkoušky platí obdobně ustanovení čl. 22 odst. 9.

(7) Student je povinen přistoupit k obhajobě závěrečné práce a ke zbývajícím částem státní zkoušky z plánu nebo specializace na němž zpracovává závěrečnou práci, současně v jednom období pro státní zkoušky.

(8) Student má právo při splnění podmínek přístupu vykonat všechny části státní zkoušky ve sdruženém studiu v témže semestru.

(1) Každá z částí státní zkoušky se koná před zkušební komisí (dále jen „komise“). Člena komise podle § 53 odst. 2 zákona jmenuje děkan na dobu neurčitou; odvolání takto jmenovaného člena komise vyžaduje předchozí souhlas vědecké rady fakulty. Další členy komise může jmenovat ministerstvo podle § 53 odst. 3 zákona.

(2) Předsedu komise jmenuje na návrh děkana rektor z členů komise jmenovaných podle § 53 odst. 2 zákona. Předseda řídí jednání komise.

(3) Komise je způsobilá se usnášet, jsou-li přítomni alespoň tři její členové včetně předsedy. Komise se usnáší nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů. V případě rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy komise.

(4) Je-li pro program jmenováno více komisí, rozhodne o rozdělení přihlášek ke státní zkoušce děkan; takové rozhodnutí se zveřejní před termínem konání státní zkoušky (čl. 22 odst. 7).

(5) Pro posouzení bakalářské nebo diplomové práce jmenuje děkan nejpozději tři týdny před konáním obhajoby oponenta z řad akademických pracovníků fakulty nebo jiných vysokoškolsky vzdělaných odborníků v daném oboru. Oponent a vedoucí práce jsou oprávněni účastnit se jednání komise; nejsou-li členy komise, mají při jednání poradní hlas.

(6) Oponent a vedoucí práce vypracují písemný posudek, jehož součástí je návrh hodnocení podle čl. 26 odst. 1. Student má právo být seznámen s posudky nejméně pět pracovních dnů před obhajobou.

(1) Každou část státní zkoušky hodnotí komise slovy „prospěl výborně“, „prospěl“, nebo „neprospěl“.

(2) Celkový výsledek státní zkoušky hodnotí komise slovy:

1. „prospěl výborně“, je-li většina částí státní zkoušky hodnocena „prospěl výborně“,
   Výklad

   V případě, že se státní závěrečná zkouška bude konat ze dvou předmětů, jeden bude hodnocen „prospěl výborně“ a druhý předmět bude hodnocen „prospěl“, pak celkový výsledek státní závěrečné zkoušky bude „prospěl“.

2. „neprospěl“, je-li kterákoli její část hodnocena stupněm „neprospěl“, nebo
3. „prospěl“.
   Výklad

   Slovnímu hodnocení státní závěrečné zkoušky odpovídá písmenná hodnotící škála následovně: prospěl výborně = A, prospěl = B až E, neprospěl = F.

(3) Celkový výsledek řádně ukončeného studia je hodnocen slovy „prospěl summa cum laude“, pokud:

1. všechny části státní zkoušky byly úspěšně složeny v řádném termínu,
2. celkový výsledek státní zkoušky je „prospěl výborně“,
3. podle průměrné klasifikace ve studiu podle čl. 17 odst. 2 patří student mezi 10 % nejlepších absolventů programů téhož typu dané fakulty za předcházející dva akademické roky,
4. student nezískal v žádném předmětu hodnocení F, -, N, X; to neplatí pro hodnocení předmětů, u nichž byla postupem podle čl. 20 udělena výjimka z povinnosti předmět opakovat a
5. student získal v daném studiu nejvýše jednu třetinu kreditů uznáním z předchozího nebo souběžného studia nebo zaznamenáním z předchozího neúspěšného studia.

V ostatních případech hodnotí komise výsledek řádně ukončeného studia slovem „prospěl(a)“.

(4) Celkový výsledek řádně ukončeného studia je uveden ve vysokoškolském diplomu.

(1) Ustavení, složení a pravomoci oborové rady stanoví zákon a Řád kvality studijních programů MU.

(2) Oborová rada je oprávněna rozhodnout o své vnitřní struktuře, organizaci a interních pravidlech jednání; tím není dotčena pravomoc, působnost ani odpovědnost oborové rady.

(3) Na návrh oborové rady nebo z vlastního rozhodnutí může děkan zřídit další orgány, jejichž účelem je podpora efektivního fungování doktorského studia na fakultě.

(4) Složení oborové rady je zveřejněno ve veřejné části internetových stránek MU a fakulty.

(5) Oborová rada vykonává činnosti podle zákona a tohoto Řádu, a dále zejména:

1. stanovuje bližší podmínky pro prezenční a kombinovanou formu studia,
2. může stanovit milníky studia podle čl. 30 odst. 5,
3. schvaluje plánované výzkumné zaměření disertačních prací,
4. posuzuje, zda individuální studijní plány studentů jsou v souladu s charakteristikou doktorského programu,
   Výklad

   Posouzení individuálních studijních plánů jednotlivých studentů oborovou radou zahrnuje též posouzení vůči požadavkům vyplývajícím z čl. 30 odst. 3 až 5.

   Ke schválení individuálního studijního plánu oborovou radou dochází v k tomu určené aplikaci v Informačním systému MU, a to nejpozději do konce druhého semestru studia.

5. navrhuje děkanovi členy a předsedy komisí pro přijímací zkoušky a specifikuje požadavky na přijímací zkoušku,
6. navrhuje děkanovi jmenování školitelů a jejich odvolání,
7. určuje školitele studenta podle čl. 28,
8. připravuje, projednává a koordinuje program přednáškových kurzů, seminářů a dalších studijních náležitostí,
9. společně se školitelem projednává a hodnotí průběh studia každého studenta podle čl. 30,
10. navrhuje odebrání stipendia podle čl. 30 odst. 7,
11. navrhuje ukončení studia podle čl. 30 odst. 8,
12. navrhuje předsedu a členy komise pro státní doktorskou zkoušku a komise pro obhajobu disertační práce a oponenty pro obhajobu disertační práce; navrhuje též jejich odvolání,
13. navrhuje termíny konání státní doktorské zkoušky a obhajoby disertační práce.

(6) Zasedání oborové rady ve studijních záležitostech svolává její předseda podle potřeby, nejméně jedenkrát ročně; pro organizaci zasedání a rozhodování per rollam se použije obdobně ustanovení o jednání oborové rady v Řádu kvality studijních programů MU.

(1) Studium v doktorském programu se uskutečňuje podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele.

(f) Školitelem může být jmenován profesor nebo docent, samostatný nebo vedoucí vědecký pracovník. V odůvodněném případě může být školitelem pro určitého studenta a určité výzkumné zaměření disertační práce jmenován akademický nebo vědecký pracovník s titulem Ph.D., CSc. nebo Dr. anebo s obdobným titulem získaným v zahraničí.

(2) Školitele jmenuje a odvolává děkan na návrh oborové rady nebo z vlastního rozhodnutí po projednání s předsedou oborové rady. Návrh děkana jmenovat nebo odvolat školitele schvaluje vědecká rada fakulty, pokud fakulta předpisem nestanoví jinak.

(3) Postupem podle odstavce 3 může děkan jmenovat z osob podle odstavce 2, věty první, stálého školitele pro doktorský program. Takto jmenovaného školitele určí k vedení určitého studenta oborová rada.

(4) Zjistí-li oborová rada z vlastního podnětu nebo z podnětu studenta skutečnosti, které brání stávajícímu školiteli v řádném vedení studenta, zajistí změnu školitele postupem podle odstavce 3 nebo 4.

(5) Oznámí-li student zájem studovat pod vedením určitého školitele, zohlední to oborová rada při rozhodování podle odstavce 3 a 4.

(6) Školitel může z funkce školitele studenta odstoupit, pokud nastanou skutečnosti bránící školiteli v řádném vedení studenta. Odstoupení oznámí školitel písemně děkanovi, předsedovi oborové rady a studentovi. Odstoupení je účinné dnem jmenování nebo určení nového školitele.

(7) Oborová rada jedná bezodkladně tak, aby nepříznivý dopad změny, odvolání nebo odstoupení školitele na studium byl co nejmenší. Do jmenování nebo určení nového školitele vykonává funkci školitele předseda oborové rady.

(8) Seznam školitelů, seznam aktuálních a dříve obhájených prací vedených školitelem a plánovaná výzkumná zaměření disertačních prací jsou zveřejněny ve veřejné části internetových stránek MU a fakult.

(9) Školitel zejména:

1. po dohodě se studentem předkládá oborové radě návrh studenta na výzkumné zaměření disertační práce nebo jeho změnu,
2. sestavuje společně se studentem jeho individuální studijní plán,
3. vede odbornou přípravu studenta a metodicky řídí zpracování jeho disertační práce,
4. hodnotí průběh studia a plnění individuálního studijního plánu podle čl. 30,
5. v součinnosti s oborovou radou připravuje návrh na odebrání stipendia podle čl. 30 odst. 7,
6. v součinnosti s oborovou radou připravuje návrh na ukončení studia podle čl. 30 odst. 8,
7. zpracovává stanovisko k disertační práci podle čl. 33 odst. 5.

10) Ve výjimečných a odůvodněných případech, např. u externích či zahraničních školitelů, může školitel po schválení oborovou radou pověřit referenta odpovědného za agendu doktorského studia k provádění úkonů v IS MU jménem školitele, včetně zadávání hodnocení. Pověřený referent v takovém případě provádí určené úkony pouze na základě výslovných písemných pokynů školitele, které archivuje. Toto ustanovení nelze použít pro kontrolu disertační práce v Archivu závěrečných prací v IS MU.

(1) Standardní doba studia v doktorském programu je stanovena charakteristikou programu a činí nejméně tři a nejvýše čtyři roky.

(2) Celková doba studia v doktorském programu ode dne zápisu ke studiu do jeho ukončení a případná přerušení studia jsou stanovena v čl. 13.

(3) Studium v doktorském programu lze uskutečňovat v prezenční nebo v kombinované formě. Informace o podmínkách studia v jednotlivých formách je zpřístupněna studentům a uchazečům o studium v daném doktorském programu ve veřejné části internetových stránek MU a fakult.

(4) V průběhu studia má student možnost požádat děkana o změnu formy studia. V případě převedení z kombinované do prezenční formy v rámci standardní doby studia vzniká studentovi nárok na stipendium na podporu studia v doktorském programu (dále jen „stipendium“) podle Stipendijního řádu MU.

(1) Řádným plněním podmínek studia v doktorském programu se rozumí:

1. plnění požadavků vyplývajících z individuálního studijního plánu,
2. ukončení opakovaných předmětů podle článku 20,
3. plnění podmínek zápisu do následujícího semestru podle čl. 12 odst. 2 a
4. nepřekročení celkové doby studia.

(2) Průběh studia se řídí individuálním studijním plánem schváleným podle čl. 27 odst. 5 písm. d).

(3) Individuální studijní plán stanoví podmínky studia pro:

1. přípravu disertační práce,
2. publikační činnost,
3. účast na konferencích a odborných fórech,
4. výzkumné stáže,
5. plán rozvoje pedagogických dovedností,
   Výklad

   Jedná se o získávání a rozvoj pedagogických kompetencí prostřednictvím jak pomoci při výuce nebo vedení studentů, tak vzdělávání se v pedagogických dovednostech.

6. prokázání jazykových kompetencí způsobem stanoveným oborovou radou,
7. odborné kurzy a další formy teoretické přípravy,
8. milníky studia, jsou-li stanoveny ke dni zápisu do studia,
9. další požadavky související se zaměřením programu nebo stanovené oborovou radou, jako například přípravu tezí disertační práce nebo plán rozvoje přenositelných dovedností.

(4) Kreditová hodnota přípravy disertační práce podle odstavce 3 písm. a) je stanovena charakteristikou programu od jedné poloviny obvykle do dvou třetin minimální kreditové hodnoty studia. Počet kreditů získaných za semestr odpovídá studentem odvedené práci v příslušném semestru.

(5) Milníky studia se rozumí základní povinnosti stanovené oborovou radou a zveřejněné ve veřejné části internetových stránek fakulty, které studenti programu plní v předepsaných termínech.

(6) Plnění individuálního studijního plánu je prostřednictvím IS MU v každém semestru hodnoceno studentem a školitelem a nejméně jednou ročně oborovou radou. Na základě hodnocení uděluje

1. školitel souhlas s postupem studenta do následujícího semestru,
2. oborová rada souhlas s pokračováním studia.

(7) O odnětí stipendia z důvodu neuspokojivého plnění individuálního studijního plánu rozhoduje děkan na návrh oborové rady, podaný z podnětu školitele nebo z vlastního podnětu oborové rady; součástí takového návrhu je i návrh dalšího termínu hodnocení studia. Dřívější hodnocení studia, než je uvedeno v návrhu, může oborová rada provést na návrh školitele. Oznámí-li oborová rada na základě hodnocení studia děkanovi, že student řádně plní individuální studijní plán, může děkan rozhodnout o opětovném přiznání stipendia.

(8) Pokud školitel nebo oborová rada neudělí souhlas podle odstavce 6, nebo z hodnocení studia vyplynou závažné nedostatky v plnění individuálního studijního plánu, situaci projedná bez zbytečného odkladu oborová rada. Takového jednání je oprávněn účastnit se student, školitel, děkan a na žádost studenta odborník jmenovaný prorektorem příslušným podle Organizačního řádu MU. Prokáže-li se při takovém jednání, že student neplní požadavky individuálního studijního plánu, a tedy nesplnil požadavky programu ve smyslu § 56 odst. 1 písm. b) zákona, je studium ukončeno postupem podle § 68 zákona.

(9) Podmínkou úspěšného ukončení studia v doktorském programu je úspěšné složení státní doktorské zkoušky (čl. 32) a úspěšné obhájení disertační práce (čl. 33).

(1) Náležitosti disertační práce ve smyslu § 47 odst. 4 zákona stanoví děkan nebo z jeho pověření oborová rada; tyto náležitosti se zveřejní ve veřejné části internetových stránek fakulty. Nestanoví-li děkan nebo oborová rada jinak, za disertační práci může být uznán i soubor již uveřejněných nebo do tisku nebo k jinému typu zveřejnění přijatých prací k danému tématu, který student opatří uceleným úvodem do problematiky a komentářem.

(2) Obsahuje-li disertační práce výsledek vzniklý za přispění jiného autora, je součástí disertační práce prohlášení studenta o rozsahu jeho tvůrčího příspěvku u každého takového výsledku.

(3) Pro jazyk použitý při psaní disertační práce a pro její odevzdání se použije článek 36.

(1) Podmínkou podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce je splnění povinností stanovených oborovou radou. Přihlášku podává student děkanovi. Děkan může stanovit období pro odevzdání přihlášky.

(2) Datum konání státní doktorské zkoušky stanoví děkan na návrh oborové rady v nejbližším možném termínu, nejpozději do jednoho roku od podání přihlášky.

(3) Obecné požadavky státní doktorské zkoušky stanoví charakteristika programu. Další požadavky zkoušky je oprávněna stanovit oborová rada; v takovém případě je o nich student informován nejméně čtyři týdny před datem podle odstavce 2.

(4) Státní doktorská zkouška se koná v jazyce programu nebo v jazyce stanoveném charakteristikou programu. Nezakazuje-li to charakteristika programu, lze státní doktorskou zkoušku konat vždy v anglickém nebo slovenském jazyce anebo v jiném jazyce obvyklém pro vědní obor.

(5) Výsledek státní doktorské zkoušky je hodnocen slovy „prospěl“ nebo „neprospěl“.

(6) Neprospěl-li student u státní doktorské zkoušky, může ji opakovat nejvýše jednou, a to v termínu, který stanoví děkan na návrh oborové rady tak, aby proběhl nejpozději do konce následujícího semestru. V případě, že součástí státní doktorské zkoušky je rozprava o tezích disertační práce, může děkan stanovit pozdější termín. Pro přerušení studia do opakování se použije článek 13 odst. 3. Neprospěl-li student u státní doktorské zkoušky ani u jejího opakování, studium se ukončí podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona postupem podle § 68 zákona.

(7) Neomluví-li student písemně děkanovi do pěti pracovních dnů svoji neúčast u státní doktorské zkoušky, je hodnocen stupněm „neprospěl“. Závažnost důvodů omluvy posoudí děkan.

(8) Státní doktorská zkouška a vyhlášení jejího výsledku jsou veřejné.

(1) Podmínkou pro podání přihlášky k obhajobě disertační práce (dále jen „přihláška“) je splnění podmínek studia podle čl. 30 a současně:

1. předchozí úspěšné složení státní doktorské zkoušky, nebo
2. podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce; v takovém případě se státní doktorská zkouška a obhajoba disertační práce zpravidla konají v jednom dni.

(2) Děkan je oprávněn stanovit období pro podání přihlášky podle odstavce 1

(3) Přihlášku podle odstavce 1 podává student děkanovi. Součástí přihlášky je:

1. disertační práce předložená prostřednictvím IS MU,
2. abstrakt disertační práce,
3. seznam uveřejněných prací studenta a prací přijatých k uveřejnění,
4. odborný životopis studenta,
5. další náležitosti stanovené charakteristikou programu.

Obsahové a formální náležitosti součástí přihlášky podle písmene b) až e) může stanovit děkan nebo oborová rada; takové náležitosti se zveřejní ve veřejné části internetových stránek fakulty.

(4) O datu obhajoby disertační práce rozhoduje děkan na návrh oborové rady. Nelze-li z důvodů hodných zvláštního zřetele vykonat obhajobu nejpozději do jednoho roku od podání přihlášky, rozhodne děkan o datu obhajoby tak, aby nepřekročilo celkovou dobu studia podle čl. 29; o důvodech takového rozhodnutí informuje děkan studenta.

(5) Školitel vypracuje stanovisko k disertační práci a odevzdá jej tak, aby se s ním student mohl prostřednictvím Archivu závěrečné práce IS MU seznámit nejméně sedm pracovních dnů před obhajobou.

(6) Děkan jmenuje na návrh oborové rady alespoň dva oponenty disertační práce, kteří nejsou vůči MU v pracovním poměru. Oponentem nemůže být jmenován školitel, bývalý školitel, spoluautor podle čl. 31 odst. 2, nebo osoba v obdobném postavení. Dodatečné jmenování oponenta v případě neshody v závěrech posudků oponentů není přípustné.

(7) Oponent vypracuje posudek disertační práce v českém, slovenském nebo anglickém jazyce anebo v jazyce, který je pro účel obhajoby stanoven v charakteristice doktorského programu. V posudku zhodnotí kvalitu disertační práce, vlastní přínos studenta a jeho schopnost samostatné tvůrčí činnosti ve výzkumné oblasti. Posoudí rovněž jazykovou a formální úroveň práce. V závěru posudku oponent výslovně uvede, zda student prokázal tvůrčí schopnosti v dané oblasti výzkumu. Oponent odevzdá posudek tak, aby se s ním student mohl prostřednictvím Archivu závěrečné práce IS MU seznámit nejméně sedm pracovních dnů před obhajobou.

(8) Obhajoba disertační práce se koná v jazyce programu nebo v jazyce, který je pro tento účel stanoven v charakteristice programu. Nezakazuje-li to charakteristika programu, lze obhajobu konat i v anglickém nebo slovenském jazyce anebo v jiném jazyce obvyklém pro vědní obor.

(9) Výsledek obhajoby disertační práce je hodnocen slovy „prospěl“ nebo „neprospěl“. Úspěšnou obhajobu disertační práce, která svým významem a kvalitou podstatně překračuje obvyklé standardy, lze ohodnotit výjimečným výsledkem „prospěl summa cum laude“.

(10) Neprospěl-li student u obhajoby disertační práce, má právo obhajobu jednou opakovat. Děkan na návrh oborové rady stanoví termín opakování a komisi pro obhajobu disertační práce. Termín musí být stanoven nejpozději na období následujících dvou semestrů. Pro přerušení studia do opakování se použije čl.13 odst. 3. Podmínky pro opakování je komise povinna stanovit nejpozději do jednoho měsíce po termínu konání neúspěšné obhajoby. Neprospěl-li student u obhajoby disertační práce ani u jejího opakování, studium se ukončí podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona postupem podle § 68 zákona.

(11) Neomluví-li student písemně děkanovi do pěti pracovní dnů svoji neúčast u obhajoby disertační práce, je hodnocen stupněm „neprospěl“. Závažnost důvodů omluvy posoudí děkan.

(12) Obhajoba disertační práce a vyhlášení jejího výsledku jsou veřejné.

(1) Státní doktorská zkouška se koná před komisí pro státní doktorské zkoušky. Obhajoba disertační práce se koná před komisí pro obhajoby disertačních prací.

(2) Členy komise podle § 53 odst. 2 zákona jmenuje a odvolává děkan. Další členy komise je oprávněno jmenovat ministerstvo podle § 53 odst. 3 zákona. Členství v komisi zaniká doručením písemného oznámením člena komise o odstoupení děkanovi nebo odvoláním člena komise orgánem, který jej jmenoval.

(3) Postupem podle odstavce 2 lze pro doktorský program jmenovat stálé členy komise, a to nejdéle na dobu oprávnění uskutečňovat doktorský program.

(4) Předsedu komise jmenuje a odvolává rektor; předsedou komise může být jmenován člen komise jmenovaný podle § 53 odst. 2 zákona. Předseda řídí jednání komise.

(5) Komise má pět členů jmenovaných podle § 53 odst. 2 zákona, z nichž alespoň 2 členové nejsou v pracovním poměru k MU. Členem komise není školitel; může se účastnit neveřejné části jednání komise s hlasem poradním. Není-li oponent členem komise, může se účastnit neveřejné části jednání s hlasem poradním.

(6) Komise je způsobilá se usnášet, pokud je přítomna nadpoloviční většina jejích členů jmenovaných podle § 53 odst. 2 zákona, včetně jejího předsedy, a současně je přítomen alespoň jeden ze členů komise, který není v pracovním poměru k MU. Státní zkoušku nebo obhajobu disertační práce lze konat jen, je-li komise způsobilá se usnášet.

(7) Předseda komise je v odůvodněných případech oprávněn rozhodnout o využití prostředků komunikace na dálku při jednání komise, včetně státní doktorské zkoušky a obhajoby disertační práce. Děkan je oprávněn stanovit další podmínky užití prostředků komunikace na dálku.

(8) O výsledku státní doktorské zkoušky a obhajoby disertační práce jedná komise neveřejně; hlasování je tajné. Způsob hlasování stanoví předseda komise na základě zvyklostí fakulty; k hlasování lze použít IS MU. O hodnocení „prospěl“ rozhoduje komise většinou hlasů přítomných členů; jinak komise hodnotí výsledek slovy „neprospěl“. O průběhu a hodnocení státní doktorské zkoušky a obhajoby disertační práce pořídí komise písemný zápis v listinné nebo elektronické podobě.

(1) Na základě dohody MU s jinou vysokou školou nebo výzkumnou institucí o spolupráci v doktorském studiu lze uskutečňovat doktorské studium s dvojím vedením jako například cotutelle; v takovém případě je stranou dohody také student.

(2) Umožňuje-li to dohoda podle odstavce 1, jmenuje děkan se souhlasem oborové rady dalšího školitele z řad odborníků působících na zahraniční vysoké škole nebo výzkumné instituci. Další školitel má práva a povinnosti školitele v rozsahu stanoveném tímto Řádem, nevyplývá-li z dohody podle věty první něco jiného.

(3) Za účelem plnění dohody podle odstavce 1 je děkan oprávněn se souhlasem oborové rady rozhodnout o výjimce z podmínek pro jmenování členů komisí podle čl. 34.

(4) O žádosti studenta o vytvoření podmínek studia pro získání evropského doktorátu (European Doctorate) schválené oborovou radou rozhoduje děkan. V dokladech o ukončení studia schváleného podle věty první je uvedeno, že studium bylo ukončeno způsobem vyhovujícím podmínkám evropského doktorátu, pokud:

1. student plnil v období nejméně tří měsíců studijní povinnosti k přípravě disertační práce v jiném evropském státě,
2. disertační práce nebo alespoň její úvod, shrnutí a závěry, je zpracována cizojazyčně, a to v anglickém jazyce nebo v úředním jazyce některého evropského státu schváleném oborovou radou,
3. k obhajobě disertační práce byly předloženy posudky nejméně dvou oponentů z jiného evropského státu,
4. školitel a oponenti disertační práce nepůsobí v témže státě,
5. nejméně jeden člen komise pro obhajobu disertační práce působí na vysoké škole v jiném evropském státě.

(1) Bakalářské, diplomové, disertační nebo rigorózní práce (dále jen „závěrečné práce“) se odevzdávají vložením závěrečné práce do archivu závěrečné práce v IS MU.

(2) Závěrečná práce odevzdaná k obhajobě se zpřístupňuje veřejnosti prostřednictvím IS MU nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby.

(3) Závěrečná práce, u které proběhla obhajoba, se společně s posudky oponentů a zápisem o průběhu a výsledku obhajoby zpřístupňuje veřejnosti prostřednictvím IS MU. Nezpřístupňuje se disertační práce, která byla veřejnosti zpřístupněna jiným způsobem. Zápis o průběhu a výsledku obhajoby se zpřístupní veřejnosti nejpozději tři týdny od konání obhajoby.

(4) Na návrh vedoucího práce nebo školitele a se souhlasem děkana se v odůvodněných případech stanoví překážka zpřístupnění závěrečné práce nebo její části podle § 47b zákona v maximální délce tří let. Odůvodnění překážky se zpřístupní veřejnosti podle odstavce 3.

(5) Neovlivní-li to kvalitu závěrečné práce, dbá student nebo autor práce o to, aby obsah práce nezakládal překážku zpřístupnění podle odstavce 4. Zpřístupněná část práce vždy obsahuje úplné informace o cílech práce a dosažených výsledcích.

(6) Bakalářská, diplomová nebo disertační práce je psána v jazyce, v němž se uskutečňuje program, nebo v jazyce stanoveném charakteristikou programu; nezakazuje-li to charakteristika programu, může být psána též v anglickém jazyce. V programu uskutečňovaném v českém jazyce může fakulta předpisem stanovit možnost předložit bakalářskou, diplomovou nebo disertační práci ve slovenském nebo jiném jazyce.

(7) Vedoucí, školitel nebo v případě rigorózní práce předseda komise pro rigorózní zkoušku:

1. kontroluje rozsah částí práce, pro které platí překážka zpřístupnění podle odstavce 4,
2. ověřuje pomocí běžně dostupných softwarových nástrojů čitelnost verze závěrečné práce uložené v archivu závěrečných prací v IS MU a
3. nejpozději sedm dnů před obhajobou kontroluje závěrečnou práci uloženou v archivu závěrečných prací aplikací IS MU pro odhalování plagiátů; provedení kontroly se vyznačí v archivu závěrečných prací IS MU.

(8) Požaduje-li fakulta odevzdání závěrečné práce i v jiné podobě, není tím dotčena povinnost podle odstavce 1. Pro účely obhajoby je rozhodující vyhotovení závěrečné práce odevzdané podle odstavce 1.

(1) Návrh na revizi hodnocení ukončení předmětu, státní zkoušky nebo její části anebo obhajoby disertační práce je oprávněn děkanovi podat student, absolvent nebo akademický pracovník do třiceti dnů od záznamu hodnocení v IS MU.

(2) Návrhu podle odstavce 1 děkan vyhoví a napadené hodnocení zruší, byl-li při hodnocení porušen právní předpis nebo vnitřní předpis MU nebo fakulty anebo jestliže bylo hodnocení uděleno svévolně; děkan je v takovém případě oprávněn rozhodnout o dalších opatřeních k ochraně dotčených práv studenta.

(3) Bylo-li hodnocení ukončení předmětu zrušeno podle odstavce 2, koná se nové hodnocení předmětu před tříčlennou komisí, kterou jmenuje děkan; čl. 25 odst. 2 a 3 se použije obdobně. Byl-li podle odstavce 2 zrušen výsledek státní zkoušky nebo její součásti nebo výsledek obhajoby disertační práce, proběhne nové hodnocení před jinou komisí pro státní zkoušky nebo pro obhajoby disertačních prací.

(4) Student má právo, aby se nového hodnocení zúčastnil jeho důvěrník. Důvěrníkem studenta může být jen člen akademické obce MU. Důvěrník není členem komise.

(1) Z důvodů hodných zvláštního zřetele je děkan oprávněn udělit studentovi na základě jeho písemné odůvodněné žádosti výjimku z ustanovení tohoto Řádu.

(2) Při rozhodování o právech a povinnostech studentů a výjimkách z tohoto řádu se použije zákon, tento Řád, vnitřní předpisy MU a fakult a zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

(3) Proti rozhodnutí podle § 68 odst. 1 zákona se student může odvolat ve lhůtě třiceti dnů ode dne jeho oznámení k orgánu, který rozhodnutí vydal. Včas podané odvolání má odkladný účinek. O odvolání rozhoduje rektor.

Podmínky studia osob se specifickými nároky k zajištění rovného zacházení ve smyslu antidiskriminačního zákona upravuje směrnice MU.

Text směrnice dostupný na Směrnice MU č. 9/2014 (muni.cz).

(1) Student nebo studentka pečující o dítě má právo na prodloužení lhůt pro plnění studijních povinností a splnění podmínek pro postup do dalšího semestru o dobu, po kterou by jinak trvalo čerpání mateřské dovolené podle § 195, § 197 a § 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a to za podmínky, že v této době nepřeruší studium.

(2) Podrobnosti postupu pro stanovení podmínek studia osob pečujících o dítě stanoví prorektor příslušný podle Organizačního řádu MU.

(1) Řízení zahájená před nabytím účinnosti tohoto Řádu se dokončí podle dosavadního Studijního a zkušebního řádu MU. Totéž platí pro rozhodování o podáních, žádostech, a návrzích a podaných před nabytím účinnosti tohoto Řádu.

(2) Dosavadní Studijní a zkušební řád MU se použije pro:

1. státní závěrečné zkoušky v bakalářském a magisterském studiu, jejichž první část student absolvoval do 1. října 2024;
   Výklad

   Dojde-li k přerušení studia z důvodu neúspěšné státní závěrečné zkoušky, přičemž první část státní závěrečné zkoušky student absolvuje do 1. 10. 2024, a to i neúspěšně, postupuje se podle dosavadního Studijního a zkušebního řádu.

2. obhajoby disertačních prací, k nimž se student přihlásí do 1. září 2024;
   Výklad

   Obhajoba disertační práce je zkouškou samostatnou a probíhající odděleně od státní doktorské zkoušky (byť se může konat ve stejný den jako státní doktorská zkouška – pak proběhne jako druhá v pořadí).

   Toto přechodné opatření upravuje pouze konání obhajoby disertační práce, a nikoliv konání státní doktorské zkoušky, které se řídí ustanoveními SZŘ platného a účinného od 1.9.2024 bez jakýchkoliv přechodných omezení.

   Pro použití správné verze SZŘ při organizaci státní doktorské zkoušky je rozhodné datum konání státní doktorské zkoušky. Koná-li se před 1.9.2024, pro složení zkušební komise, způsob hodnocení a další náležitosti se použije ustanovení SZŘ platného a účinného v době konání zkoušky, tedy do 31.8.2024. Proběhne-li zkouška 1.9.2024 a později, postupuje se v souladu s ustanoveními SZŘ platného a účinného od 1.9.2024.

   Pro použití správné verze SZŘ při organizaci obhajoby disertační práce je rozhodné datum podání přihlášky k obhajobě. Pokud je přihláška podána před 1.9.2024, složení zkušební komise, hodnocení obhajoby a další náležitosti jsou nastaveny podle ustanovení SZŘ platného a účinného do 31.8.2024. Ustanovení SZŘ platného a účinného od 1.9.2024 se použije až pro obhajoby disertačních prací, na něž se doktorandi přihlásí 1.9.2024 a později. Případný opravný termín je řešen opět v souladu s ustanoveními SZŘ platného a účinného v době podání přihlášky.

   Koná-li se ve stejný den státní doktorská zkouška a obhajoba disertační práce, pro organizaci státní doktorské zkoušky bude opět rozhodné datum konání zkoušky (termín konání před 1.9.2024 znamená použití SZŘ platného a účinného do 31.8.2024), pro organizace obhajoby disertační práce bude rozhodné datum podání přihlášky (termín podání před 1.9.2024 znamená použití SZŘ platného a účinného do 31.8.2024). Po omezenou dobu tak může docházet k situaci, kdy bude státní doktorská zkouška konaná ve stejný den jako obhajoba disertační práce organizována podle odlišných pravidel než obhajoba.

3. ukončení předmětu, jehož termín je vypsán do prodlouženého zkouškového období jarního semestru akademického roku 2023/2024.

(3) Hovoří-li tento Řád o charakteristice programu nebo předmětu, rozumí se tím i požadavky programu, oboru nebo předmětu vyplývající z akreditace udělené před 1. zářím 2016 obdobně.

(4) Ustanovení čl. 11 odst. 3 nabývá účinnosti od 1. ledna 2025.

(1) Zrušuje se Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 27. června 2017 pod čj. MSMT-182824/2017, ve znění pozdějších změn a doplňků.

(2) Výkladem jednotlivých ustanovení tohoto Řádu jsou pověřeni prorektoři, jejichž svěřenými oblastmi činnosti jsou studijní záležitosti v příslušných typech studia.

(3) Tento Řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona Akademickým senátem MU dne 8. dubna 2024.

(4) Tento Řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

(5) Tento Řád nabývá účinnosti dnem 1. září 2024.

• Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity [od 1. 2. 2012 do 1. 9. 2017]
• Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity [od 1. 9. 2017 do 1. 2. 2019]
• Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity [od 1. 2. 2019 do 1. 9. 2024]