Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity

1. Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity (dále jen "řád") stanoví pravidla studia ve studijních programech (dále jen "program") akreditovaných na Masarykově univerzitě a uskutečňovaných jejími fakultami, jakož i pravidla konání státních rigorózních zkoušek, jimiž se neukončuje studium v programu. Tato pravidla platí obdobně i pro studium v programech, které uskutečňuje Masarykova univerzita (dále jen "MU").

2. Řád vychází zejména ze zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon") a Statutu MU (dále jen "statut").

3. Řád je závazný pro MU, její součásti, studenty a zaměstnance, jakož i pro jiné osoby, o nichž to ustanovení tohoto řádu stanoví.

1. Za organizaci, administrativu a kontrolu studia v programech odpovídá na fakultě děkan, na MU rektor. Děkan nebo rektor může tuto odpovědnost nebo její část ve své působnosti přenést na určené proděkany, nebo prorektory. Může také pověřit odpovědností za organizaci studia nebo její vymezenou část určené akademické pracovníky.

2. Informace, jejichž zveřejnění řád ukládá, se zveřejňují prostřednictvím Informačního systému MU (dále jen "IS MU"), nestanoví-li řád jinak.

3. V případech, kdy tak stanoví příslušné předpisy, jsou informace zveřejňovány také prostřednictvím

   1. nepřetržitě přístupné elektronické úřední desky MU, případně elektronických úředních desek fakult (dále jen „úřední deska“),

   2. elektronických studijních katalogů fakult (dále jen „studijní katalog“), nebo

   3. institucionálních www-stránek MU, případně fakult.

4. Studenti zapsaní v programech uskutečňovaných v cizím jazyce podle § 58 odst. 5 zákona mají právo, aby se výuka, ukončování studijních předmětů (dále jen "předmět") i ukončování studia, jakož i jednání se studenty ve věcech správy studijních záležitostí, konaly v jazyce, v němž je v souladu se svým obsahem uskutečňován příslušný program.

1. Akademický rok trvá dvanáct měsíců a člení se na podzimní a jarní semestr se začátky 1. září a 1. února. Semestr zahrnuje nejméně jeden týden období stanoveného pro zápis do semestru, nejméně tři týdny období pro zápis předmětů, nejméně dvanáct a nejvýše patnáct týdnů výuky a nejméně šest týdnů zkouškového období tak, aby

   1. se zkouškové období nepřekrývalo s výukou a předcházelo poslednímu dni období pro zápis do následujícího semestru,

   2. období pro zápis do semestru končilo nejpozději uplynutím pátého pracovního dne po dni zahájení výuky v semestru,

   3. období pro zápis předmětů končilo uplynutím třináctého kalendářního dne po dni zahájení výuky v semestru, s výjimkou zápisu předmětů s blokovou výukou nebo zvláštním časovým režimem; pravidla pro zápis takových předmětů stanoví děkan.

   Zbývající část semestru tvoří období prázdnin. Harmonogram akademického roku dále stanoví semestrální období pro konání státních zkoušek (čl. 22) tak, aby se období stanovená pro jednotlivé semestry nepřekrývala.

2. Časové rozvržení akademického roku je dáno harmonogramy MU a fakult. Harmonogramy stanoví rektor po projednání s děkany tak, aby výuka v semestru byla na všech fakultách zahájena k témuž datu, aby zápis do studia v semestru začínal na všech fakultách k témuž datu a aby byl zajištěn nejméně třítýdenní souběh zkouškových období na všech fakultách. Harmonogramy musí obsahovat vymezení semestrálních období registrace předmětů (čl. 11).

1. Programy se člení na studijní obory (dále jen "obor"), obory se dále mohou členit na studijní směry (dále jen "směr"). Programy se uskutečňují zpravidla na fakultách. V souladu s § 79 odst. písm. c) zákona je pro každý program stanoven garant, který odpovídá za jeho uskutečňování ve shodě s rozhodnutím o akreditaci a za zabezpečení jeho odborné úrovně. Pro jednotlivé obory programu může garant stanovit garanty oborů.

2. Seznam programů akreditovaných na MU s členěním na obory, včetně typu, formy, standardní doby a jména garanta programu, popřípadě jména garantů oborů, jsou-li stanoveni, je zveřejněn na úřední desce MU. Seznam programů uskutečňovaných na fakultách je, s týmiž náležitostmi a v odpovídajícím rozsahu, zveřejněn na úředních deskách fakult.

3. Materiály, na jejichž základě bylo vydáno rozhodnutí o akreditaci programu, včetně součástí programu podle § 44 odst. 2 zákona (dále jen "obsah programu") musí být zveřejněny v plném znění na www-stránkách MU a fakulty, která program uskutečňuje (dále jen "příslušná fakulta").

4. Nejpozději k 31. květnu zadá MU a každá z jejích fakult v IS MU obsah těchto položek studijního katalogu pro příští akademický rok:

   1. harmonogram akademického roku pro MU , nebo fakultu,

   2. úplný soubor předmětů, které mohou studenti v následujícím akademickém roce zapsat, včetně počtu kontaktních hodin výuky, kreditové hodnoty (čl. 6 odst. 2), předepsaných způsobů ukončení a jmen vyučujících,

   3. popis předmětů, zahrnující anotace s uvedením znalostí a dovedností (kompetencí), které studenti v předmětu mají nabýt nebo rozvinout, a osnovy výuky a obsahové i formální požadavky pro ukončení předmětů,

   4. podmínky pro případné omezení zápisu předmětů, především požadavky vyplývající z návaznosti předmětů v programu (povinnost předchozího absolvování vybraných předmětů), a označení povinných a povinně volitelných předmětů (čl. 11 odst. 5),

   5. pravidla pro sestavování studijních plánů v každém z programů, nebo oborů a směrů, v nichž budou v příštím akademickém roce zapsáni, nebo evidováni studenti, včetně podmínek pro zápis předmětů uvedených v písmenu b),

   6. doporučený studijní plán pro každý z programů , nebo oborů a směrů, v nichž budou v příštím akademickém roce zapsáni, nebo evidováni studenti, jako obsahově podložený návrh časové posloupnosti studia v průběhu standardní doby,

   7. úplné znění řádu a všech navazujících předpisů fakulty , nebo opatření děkana, nebo odkaz na jejich umístění,

   8. seznam garantů programů, popřípadě oborů, a dalších osob odpovídajících za korektní obsahovou a formální realizaci jednotlivých programů a za řešení případných kolizí při studiu.

   Údaje podle písm. b), c) a d) se zadávají prostřednictvím aplikace Katalog předmětů v IS MU.

5. Studijní katalog lze aktualizovat vždy jen do začátku období pro zápis předmětů.

6. Studium v programu se uskutečňuje formou prezenční, kombinovanou, nebo distanční.

1. Meziuniverzitním studiem se pro účely tohoto řádu rozumí studium

   1. v programu akreditovaném na MU, na jehož uskutečňování se podílí i jiné právnické osoby v České republice nebo v zahraničí,

   2. v programu akreditovaném na jiné vysoké škole nebo instituci, na jehož uskutečňování se podílí MU,

   3. ve spolupráci se zahraniční vysokou školou, která uskutečňuje obsahově související program, na níž student splní část svých studijních povinností.

2. Mezifakultním studiem se pro účely tohoto řádu rozumí:

   1. jednooborové studium, na jehož uskutečňování se v souladu s obsahem programu v podstatné míře podílejí další fakulty MU,

   2. víceoborové studium sestávající z oborů náležejících programům uskutečňovaným různými fakultami MU uvedenými v rozhodnutí o akreditaci.

3. Pravidla pro uskutečňování meziuniverzitního studia upravuje dohoda uzavřená mezi MU a dalšími osobami podílejícími se na uskutečňování takového studia, tak, aby byla respektována ustanovení § 47a zákona. Jde-li o meziuniverzitní studium podle odstavce 1 písm. c), dohodu za MU uzavírá děkan příslušné fakulty; v případě studia v doktorském programu tak činí po souhlasu příslušné oborové rady. Pravidla pro uskutečňování mezifakultního studia upravuje dohoda uzavřená mezi zúčastněnými fakultami.

4. V případě jednooborového mezifakultního studia je student zapsán do studia na té fakultě, která je uvedena v rozhodnutí o akreditaci. V případě víceoborového mezifakultního studia je student zapsán do studia na jedné z fakult, které uskutečňují programy obsahující obory tohoto víceoborového studia. Tuto fakultu stanoví dohoda uvedená v odstavci 3 a student je zapsán v odpovídajícím programu této fakulty.

5. Dohoda podle odstavce 3 obsahuje zejména

   1. pravidla přijímacího řízení,

   2. způsob a termíny předávání evidence studia mezi smluvními stranami,

   3. pravidla sestavování týdenních rozvrhů,

   4. dohodu o průběhu státních závěrečných nebo v oblasti lékařství státních rigorózních zkoušek a dohodu o způsobu sestavování zkušebních komisí,

   5. předlohu vysokoškolského diplomu,

   6. dohodu o vzájemných platbách za realizaci meziuniverzitního studia,

   7. stanovení fakulty, na níž jsou zapsáni studenti jednotlivých typů víceoborového studia,

   8. určení akademických pracovníků nebo zaměstnanců odpovědných za organizaci studia a řešení případných kolizí při studiu.

   9. v případě uvedeném v odst. 1 písm. c) též
      1. podmínky studia a způsob uznávání jeho částí,

      2. ustavení oborové rady včetně zastoupení zahraniční vysoké školy, jde-li o studium v doktorském programu.

6. Je-li tak stanoveno v dohodě podle odstavce 3, uděluje se absolventům studia podle odstavce 1 písm. c) společný akademický titul, a to v souladu s § 45 odst. 4, § 46 odst. 4, nebo § 47 odst. 5 zákona a v souladu s právními předpisy dotčených států. Ve vysokoškolském diplomu jsou uvedeny obě spolupracující vysoké školy.

1. Plnění požadavků studia v programu (dále jen "studium") se eviduje prostřednictvím kreditového systému založeného na zásadách Evropského systému převodu kreditů (dále "ECTS").

2. Základní jednotkou studia je předmět jednoznačně identifikovaný kódem. Objem studijní aktivity nutné k absolvování předmětu se vyjadřuje přiděleným počtem kreditů (dále jen "kreditová hodnota").

3. Kreditová hodnota každého předmětu, nebo bloku předmětů, nebo etapy studia se stanoví v souladu se zásadami ECTS a podle pravidel nezávislých na programu, respektive oboru, v jehož rámci je předmět absolvován, a nezávislých na formě studia. Kreditová hodnota předmětu se váže k jeho kódu, bez ohledu na to, v kterém studiu je předmět zapisován a absolvován. Kreditová hodnota předmětu musí být stanovena tak, aby odpovídala standardní týdenní zátěži průměrného studenta a způsobu ukončení předmětu. Pravidla pro stanovení kreditové hodnoty předmětů mohou být oborově specifická a pro jednotlivé fakulty jsou neoddělitelnou součástí tohoto řádu.

4. Podmínkou absolvování studia v každém programu, oboru nebo směru je získání kreditů za absolvování předmětů v předepsané skladbě, v celkové hodnotě představující alespoň minimální kreditovou hodnotu studia, která činí třicetinásobek standardní doby studia v programu vyjádřené v semestrech. U programu, který je kombinací více oborů, se minimální kreditová hodnota studia stanoví jako vážený průměr hodnot vypočtených pro každý obor. Váha hodnoty vypočtené pro obor je dána doporučeným počtem kreditů, jímž je obor v kombinaci zastoupen, nebo je stanovena v obsahu programu. U programů akreditovaných v kombinované nebo distanční formě se pro výpočet minimální kreditové hodnoty studia použije standardní doba studia ekvivalentních programů akreditovaných ve formě prezenční, pokud takový program existuje; jinak se použije minimální délka standardní doby, určená pro daný typ programu podle § 44 až 47 zákona.

5. Pro posouzení zda bylo dosaženo minimální kreditové hodnoty daného studia, se započítávají kredity

   1. získané za předměty absolvované v daném studiu,

   2. uznané pro dané studium podle čl. 14,

   3. uznané pro dané studium podle § 60 odst. 2 zákona z kreditů získaných za předměty absolvované v rámci celoživotního vzdělávání.

1. Průběh studia každého studenta MU je zaznamenáván ve studijní evidenci vedené v IS MU. Pro účely této evidence se studiem rozumí

   1. studium studenta v programu včetně evidenčního zařazení do oboru, popřípadě i směru,

   2. studium studenta v programu včetně evidenčního zařazení v oborech víceoborového studia.

   Evidence každého takového studia studenta je vedena samostatně. Je-li student zapsán současně ve více studiích, jedná se o souběžná studia. Součástí evidence každého studia je od okamžiku zápisu příslušná šablona umožňující kontrolu plnění požadavků studia.

2. MU vydá studentovi nebo bývalému studentovi na jeho žádost výkaz o studiu podle § 57 odst. 1 písm. b) a § 57 odst. 3 zákona, a to formou výpisu ze studijní evidence vedené podle odstavce 1. Výkaz o studiu může vydat studentovi studijní oddělení příslušné fakulty i z vlastního rozhodnutí. V případě pochybností o správnosti údajů vedených ve studijní evidenci zahájí děkan šetření, o jehož výsledku vydá rozhodnutí.

3. Zkoušející (čl. 16 odst. 3) nebo předseda zkušební komise (čl. 23 odst. 1), nebo jiná pověřená osoba, zodpovídá za to, aby výsledek ukončení předmětu každého studenta byl zaznamenán do IS MU nejpozději do sedmi pracovních dnů po termínu ukončení v případě, že ukončení předmětu obsahuje písemnou část, která je poslední součástí ukončení předmětu, nebo je-li formou výuky předmětu kurz (čl. 9 odst. 1), v opačném případě nejpozději v pracovní den následující po dni ukončení.

1. Pro účely tohoto řádu se předměty a jejich bloky, které jsou součástí programů uskutečňovaných na MU a fakultách MU, nebo jiných vysokých školách, dělí na povinné, povinně volitelné a volitelné. Tato charakteristika se předmětu nebo bloku přisuzuje vždy ve vztahu ke konkrétnímu studiu (čl. 7 odst. 1). Předměty vypisované na fakultách nebo vysokoškolských ústavech nad rámec programů jsou volitelné.

2. Povinným se rozumí předmět, jehož absolvování, včetně předepsaného způsobu ukončení, je pro studium závazné. Povinně volitelným se rozumí předmět, který je součástí povinného bloku. Povinným blokem se rozumí soubor předmětů, z něhož je závazně předepsáno absolvování minimálního počtu předmětů, včetně předepsaného způsobu ukončení, případně minimálního počtu kreditů. Ostatní předměty jsou ve vztahu ke studiu volitelné.

3. Příprava práce, jejíž obhajoba je součástí státní závěrečné, státní rigorózní, nebo státní doktorské zkoušky předepsané v příslušném programu, nebo jejíž obhajoba je součástí ukončení studia v programu (dále jen "závěrečná práce"), je v příslušném programu povinným předmětem. Přípravu jedné závěrečné práce a její obhajobu nelze započíst do více souběžných studií.

4. Do kreditové hodnoty studia nelze započítat kredity za předměty, jejichž obsah je totožný nebo se podstatně překrývá s obsahem předmětů, za které student již kredity v tomto studiu získal. Děkan nebo rektor přiměřeně omezí právo studentů na registraci, zápis nebo uznávání kreditů v překrývajících se předmětech.

5. Pro konkrétní volitelné předměty, ve kterých se obsah studijních aktivit při každé realizaci předmětu podstatně liší, může děkan fakulty uskutečňující program povolit možnost jejich opakovaného absolvování a kumulaci takto získaných kreditů. Toto opakované absolvování předmětu není opakováním ve smyslu čl. 21.

1. Výuka předmětů na fakultách MU, nebo na MU, se uskutečňuje prostřednictvím přednášek, cvičení, seminářů, praktik, laboratorních cvičení, praxí, exkurzí, stáží, terénních cvičení, kurzů, konzultací a přípravy závěrečných prací. Výukou v přednáškách jsou pověřováni profesoři a docenti, výjimečně odborní asistenti a lektoři. Vedením závěrečných prací jsou pověřování akademičtí pracovníci. Výukou v přednáškách nebo vedením závěrečných prací mohou být pověřeni také další odborníci schválení vědeckou radou fakulty nebo odborníci splňující pravidla schválená vědeckou radou fakulty.

2. Účast ve výuce je pro studenty prezenční formy studia povinná, s výjimkou přednášek a konzultací. Podmínka účasti v jiných formách výuky podle odstavce 1 může být nahrazena jinými požadavky v případě, že tak stanoví popis předmětu (čl. 4 odst. 4 písm. c)). Pro studenty kombinované a distanční formy studia není účast ve výuce povinná, nevyplývá-li z obsahu programu a informací v IS MU něco jiného.

3. Výuka v semestru je organizována podle týdenních rozvrhů, s výjimkou předmětů, které vyžadují blokovou výuku nebo výuku se zvláštním časovým průběhem a jsou v obsahu programu z tohoto hlediska vyznačeny. Týdenní rozvrh zabezpečuje fakulta tak, aby respektoval doporučené studijní plány programů, oborů a směrů a omezil překrývání výuky předmětů, které si jednotliví studenti současně registrovali.

4. Týdenní rozvrh zveřejní fakulta před prvním dnem období pro zápis předmětů příslušného semestru. Rozvrhy pro blokovou výuku a výuku se zvláštním časovým rozvrhem zveřejní fakulta nejméně s týdenním předstihem před konáním této výuky.

5. Informace týkající se organizace výuky předmětu je vyučující povinen studentům zapsaným v předmětu oznámit prostřednictvím příslušné aplikace v IS MU.

1. Zápisem do studia a opětovným zápisem do studia se v tomto článku rozumí zápis ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1 a § 54 odst. 2 zákona. Uchazeči přijatému do programu uskutečňovaného na některé fakultě MU vzniká sdělením rozhodnutí o přijetí ke studiu právo na zápis do studia a zápis do prvního semestru. Uchazeč má právo být zapsán do studia ve všech programech, do nichž byl přijat. Uchazeč se stává studentem MU zapsaným na příslušné fakultě dnem zápisu do studia.

2. Osobě, jíž bylo studium přerušeno (čl. 13), vzniká právo opětovného zápisu do tohoto studia a právo zápisu do následujícího semestru (čl. 12) dnem ukončení přerušení studia. Osoba se stává studentem MU zapsaným na příslušné fakultě dnem opětovného zápisu do studia.

3. Období pro zápis do studia a zápis do semestru (čl. 12) je stanoveno harmonogramem akademického roku. Zápis do studia, nebo opětovný zápis do studia, je nutné provést osobně na fakultě, která uskutečňuje program, popřípadě na fakultě stanovené podle čl. 5 odst. 4. Opětovný zápis do studia se oznamuje fakultě e-mailem prostřednictvím příslušné aplikace v IS MU. Osoba, která nemůže provést zápis ve stanoveném období, může požádat o náhradní termín, a to nejpozději poslední den v období stanoveném pro zápis. Výjimky pro zápis studentů v souvislosti s případnými administrativními lhůtami institucí mimo MU může stanovit děkan. V případě, že osoba neprovede zápis ve stanoveném termínu, respektive stanoveném náhradním termínu, a neprokáže-li do pěti pracovních dnů závažné důvody, které jí provedení zápisu znemožnily, její právo na zápis zaniká a je jí ukončeno studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. O relevanci důvodů rozhodne děkan.

4. V případě pochybností děkan rozhodne, zda osoba má, respektive nemá právo na zápis do studia, nebo na opětovný zápis do studia. Studentu, jemuž v daném studiu nevzniklo právo na zápis do následujícího semestru k poslednímu dni termínu pro tento zápis, je ukončeno studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

1. V období stanoveném pro zápis předmětů pro následující semestr (čl. 3 odst. 1 písm. c)), provede student do každého svého studia v IS MU výběr předmětů, které hodlá v tomto semestru ve studiu absolvovat (dále jen "zápis předmětů").

2. Žádost o zápis předmětů podává student prostřednictvím registrace v IS MU (dále jen "registrace"), a to v období registrace, uvedeném v harmonogramu akademického roku, popřípadě i během období zápisu předmětů.

3. Období registrace stanoví děkan tak, aby jeho začátek předcházel období pro zápis předmětů.

4. Pro konkrétní předměty může děkan stanovit povinnost registrace v dostatečném předstihu před termínem zápisu předmětů tak, aby údaje z registrace mohly sloužit jako podklad pro sestavení rozvrhu nebo pro rozhodování o tom, které předměty budou skutečně nabídnuty k zápisu. Tato povinnost se netýká registrace předmětů pro semestr bezprostředně následující po zápisu, respektive opětovném zápisu do daného studia.

5. Počet studentů, kteří budou zapsáni do předmětu, může děkan v odůvodněných případech omezit. V těchto případech musí určit podmínky stanovení přednosti studentů při zápisu tak, aby přednost byla dána studentům, kteří podali žádost o zápis předmětů v období registrace a studentům, pro něž je tento předmět povinný nebo povinně volitelný, nebo opakovaný podle čl. 21 odst. 1. Další podmínky pro stanovení přednosti při zápisu předmětů, platné pro všechny studenty, může vyhlásit před zahájením registrace rektor.

6. Při zápisu předmětů je student povinen řídit se pravidly pro sestavování studijních plánů v programu (oboru, směru). Zápis registrovaných předmětů lze podmínit předchozím úspěšným absolvováním jiných předmětů podle pravidel vyplývajících z obsahu programu.

7. Děkan může předem stanovit další podmínky pro zápis volitelných předmětů, jejichž povaha takový postup vyžaduje.

8. Studentovi zapsanému v daném semestru vzniká zápisem předmětu právo účastnit se všech součástí jeho výuky a dalších studijních aktivit potřebných pro jeho absolvování.

9. Student může zápis předmětu změnit pouze v období stanoveném pro zápis předmětů, s výjimkou zápisu předmětů s blokovou výukou nebo zvláštním časovým režimem, pro něž stanoví zvláštní pravidla děkan fakulty, která je uskutečňuje.

10. Děkan je oprávněn zrušit konání předmětu, pokud se do něj zapsalo nebo registrovalo méně studentů než činí předem stanovený počet. Tento limit stanoví děkan před zahájením období registrace. Studentům, kterým byl takto zápis předmětu zrušen, vzniká právo dodatečného zápisu předmětů v příslušné kreditové hodnotě.

1. Student získává právo na zápis do následujícího semestru v daném studiu (čl. 7 odst. 1), jestliže

   1. úspěšně ukončil všechny opakované předměty (čl. 21 odst. 1) zapsané v bezprostředně předcházejícím semestru a

   2. splnil podmínku zápisu do následujícího semestru podle odstavce 2

2. Podmínku pro zápis do následujícího semestru ve smyslu odstavce 1 písm. b) splňuje student, který některou z těchto podmínek:

   1. získal ve všech svých studiích souhrnně alespoň 20 kreditů za předměty zapsané v bezprostředně předcházejícím semestru, přičemž kredity získané za týž předmět zapsaný ve více souběžných studiích se pro účely splnění této podmínky započítávají pouze jednou,

   2. získal ve všech svých studiích souhrnně alespoň 45 kreditů za předměty zapsané ve dvou bezprostředně předcházejících semestrech, přičemž kredity získané za týž předmět zapsaný ve více souběžných studiích se pro účely splnění této podmínky započítávají pouze jednou,

   3. dovršil minimální kreditovou hodnotu některého ze svých studií a doba studia v žádném z nich nepřesáhla standardní dobu, přičemž do celkového počtu kreditů získaných v daném studiu se započítávají kredity získané za všechny předměty v tomto studiu absolvované, nebo uznané,

   4. získal v některém ze svých studií počet kreditů odpovídající alespoň třicetinásobku počtu již absolvovaných semestrů daného studia a doba studia v žádném z nich nepřesáhla standardní dobu, přičemž do celkového počtu kreditů získaných v daném studiu se započítávají kredity získané za všechny předměty v tomto studiu absolvované.

3. Student se zapisuje do následujícího semestru prostřednictvím IS MU. V souladu s obsahem programu mohou být v programu stanoveny další zvláštní podmínky pro zápis do další části studia, vztahující se především k evidenčnímu zařazení studenta do oboru nebo směru v rámci programu.

4. Pro studenta, který se nezapsal do následujícího semestru v období stanoveném harmonogramem akademického roku, platí ustanovení čl. 10 odst. 3 a 4.

5. Pro studenta, jemuž uplynutím posledního dne období pro zápis do semestru nevzniklo právo na zápis do následujícího semestru podle odstavce 1 až 3, platí ustanovení čl. 10 odst. 4.

1. Studentovi lze na jeho žádost přerušit studium. Děkan žádosti vyhoví,

   1. splnil-li student podmínky pro zápis do následujícího semestru (čl. 12 odst. 1 a 2) a úspěšně ukončil alespoň jeden semestr studia nebo
      
      
   2. je-li období, na něž se žádost vztahuje, částí uznané doby rodičovství studenta (§ 21 odst. 1 písm. f) zákona).
      
      
   V opačném případě rozhodne děkan na základě posouzení odůvodnění žádosti. Rozhodne-li děkan o žádosti kladně, stanoví současně datum začátku a ukončení přerušení. Děkan vyhoví žádosti osoby v uznané době rodičovství o opětovný zápis do studia v i dřívějším termínu, než uplyne doba, na kterou bylo toto studium přerušeno. Děkan také může stanovit další podmínky pro zápis do semestru bezprostředně následujícího po opětovném zápisu do studia.

2. Děkan může studentovi přerušit studium podle čl. 22 odst. 8, čl. 31 odst. 7 nebo čl. 32 odst. 9.

3. Studium se přerušuje na dobu celých semestrů zvětšenou o zbývající část semestru, v němž byla žádost podána. Součet celkové doby daného studia (tj. doby, v níž je osoba studentem tohoto studia) a období přerušení tohoto studia nesmí překročit dvojnásobek standardní doby stanovené pro toto studium v programu; jinak se toto studium ukončí podle čl. 15 odst. 1 písm. b). Do celkové doby se nezapočítává doba přerušení studia podle čl. 22 odst. 8, respektive podle čl. 31 odst. 7 a čl. 32 odst. 9. Dále se nezapočítává doba, po kterou bylo studium přerušeno z vážných zdravotních důvodů nebo z důvodů mateřské či rodičovské dovolené.

4. V souvislosti s přihláškou ke státní závěrečné, rigorózní (v oblasti lékařství), nebo doktorské zkoušce nebo její poslední části a povinnostmi, které musí student před podáním této přihlášky splnit, může být datum ukončení přerušení studia stanoveno na počátek zkouškového období posledního semestru doby přerušení.

5. Osoba, která přerušila studium podle odstavce 1 se do studia znovu zapisuje podle čl. 10, při zachování podmínky podle odstavce 3 věty druhé.

6. Dnem přerušení studia, nebo posledního ze svých souběžných studií, přestává být osoba studentem MU.

1. Děkan může studentovi na jeho žádost uznat pro studium předměty absolvované

   1. v předchozím nebo souběžném studiu na MU,

   2. v předchozím nebo souběžném studiu na jiné vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, popřípadě během studia na jiné vysoké škole v České republice, nebo v zahraničí,

   3. v předchozím nebo souběžném studiu v akreditovaném vzdělávacím programu na vyšší odborné škole v České republice nebo v zahraničí,

   4. v předchozím nebo souběžném studiu v rámci celoživotního vzdělávání.

   Místo předmětu předepsaného pro studium může děkan uznat také skupinu předmětů absolvovaných podle písmene a) až d), jestliže jejich obsah zahrnuje požadavky předepsaného předmětu. Uznat lze pouze předměty, které jsou ve vztahu ke studiu, pro něž jsou uznávány, povinné nebo povinně volitelné, popřípadě další předměty, které stanoví děkan, avšak s výjimkou předmětů specifikovaných v čl. 8 odst. 3. Předchozím studiem se rozumí studium, které bylo ukončeno podle § 55 nebo 56 zákona.

2. Žádost podle odstavce 1 s výjimkou těch předmětů absolvovaných podle odstavce 1 písm. a), jejichž dokumentace je dostupná v IS MU, student doloží

   1. úplným výpisem ze studijní evidence, tj. úředním potvrzením o úspěšném absolvování každého předmětu včetně případné klasifikace, počtu kreditů a počtu případných neúspěšných ukončení předmětu a

   2. úředně potvrzenou osnovou každého předmětu s případným popisem jeho začlenění do programu, oboru nebo směru, v jehož rámci byl absolvován.

3. Uznání předmětu může být podmíněno složením rozdílové zkoušky, případně splněním jiných rozdílových požadavků. Zkoušejícího, nebo způsob kontroly splnění rozdílových požadavků, určí děkan. Původní hodnocení předmětu je nahrazeno hodnocením úspěšné rozdílové zkoušky, nebo rozdílových požadavků.

4. Současně s předmětem je uznána i jeho klasifikace, včetně evidence neúspěšných pokusů o ukončení předmětů. S předmětem může být uznána i jeho kreditová hodnota. Nebyl-li uznaný předmět hodnocen kredity, je kreditová hodnota stanovena podle pravidel použitých pro program, do nějž je předmět uznán. V případě ustanovení odstavce 1 písm. d) lze kredity uznat pouze do výše 60 % minimální kreditové hodnoty studia, pro něž jsou předměty uznávány.

5. Předměty nebo skupiny předmětů z předchozího řádně ukončeného studia (§ 55 zákona) mohou být uznány s kredity pouze do výše, o kterou počet získaných kreditů v tomto studiu překročil hodnotu získanou jako třicetinásobek doby ukončeného studia vyjádřené v semestrech. Není-li počet získaných kreditů znám, uznávají se předměty s nulovou kreditovou hodnotou.

6. Kreditová hodnota předmětů uznaných podle ustanovení čl. 14 odst. 1 se nezapočítává do počtu kreditů rozhodujícího pro posouzení splnění podmínek pro zápis do následujícího semestru podle čl. 12 odst. 2 písm. a), b) a d), započítává se však pro účely posouzení, zda bylo dosaženo minimální kreditové hodnoty studia, a to i z hlediska posouzení podmínky pro zápis do následujícího semestru podle čl. 12 odst. 2 písm. c).

7. Z předchozího, nebo souběžného studia nelze uznat žádnou ze součástí státní závěrečné zkoušky, nebo v oblasti lékařství státní rigorózní zkoušky podle čl. 22 odst. 2.

1. Studium se ukončuje

   1. úspěšným složením státní závěrečné zkoušky podle § 45 odst. 3 zákona, státní závěrečné zkoušky nebo státní rigorózní zkoušky podle § 46 odst. 3 zákona, nebo složením státní doktorské zkoušky a obhajobou disertační práce podle § 47 odst. 4 zákona (dále jen ”řádné ukončení studia”),
   2. ztrátou práva zápisu podle čl. 10, nebo čl. 12, nebo nesplněním podmínek podle čl. 22 a 22a, čl. 22b, čl. 31, nebo čl. 32 (§ 56 odst. 1 písm. b) zákona),
   3. zanecháním studia (§ 56 odst. 1 písm. a) zákona),
   4. vyloučením ze studia podle § 65 odst. 1 písm. c) nebo § 67 zákona (§ 56 odst. 1 písm. e)),
   5. odnětím akreditace nebo zánikem akreditace programu podle § 80 odst. 4 zákona (§ 56 odst. 1 písm. c) nebo d) zákona).

2. Dnem ukončení studia

   1. podle odstavce 1 písm. a) je den vykonání poslední části státní závěrečné zkoušky, nebo v oblasti lékařství poslední části státní rigorózní zkoušky; v doktorském studijním programu den vykonání obhajoby disertační práce,
   2. podle odstavce 1 písm. b) nebo d) je den, kdy příslušné rozhodnutí nabylo právní moci,
   3. podle odstavce 1 písm. c) je den doručení písemného oznámení o zanechání studia fakultě,
   4. podle odstavce 1 písm. e) je den stanovený § 56 odst. 2 zákona.

3. Dnem ukončení svého studia, nebo dnem ukončení posledního ze svých souběžných studií, přestává být osoba studentem MU.

4. Osobám, jejichž studium bylo ukončeno podle odstavce 1 písm. e), zajistí děkan dnem ukončení tohoto studia zápis do studia obsahově obdobného programu uskutečňovaného na fakultě, MU nebo jiné vysoké škole.

5. Dokladem o ukončení studia podle odstavce 1 písm. a) je vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu. Absolventu studia uskutečňovaného v českém jazyce je diplom vydán v češtině, absolventu studia uskutečňovaného v cizím jazyce je diplom vydán v tomto jazyce. Fakulta vydá absolventu na jeho žádost překlad diplomu do anglického jazyka potvrzený razítkem fakulty a podpisem odpovědné úřední osoby. Dodatek k diplomu je vydáván ve dvojjazyčné podobě v českém a anglickém jazyce.

1. Ukončením předmětu se rozumí splnění jeho požadavků jedním z těchto způsobů:

   1. zápočtem,
   2. kolokviem,
   3. zkouškou,
   4. klasifikovaným zápočtem.

2. Splnění souhrnných požadavků bloku předmětů výslovně takto vymezeného v obsahu programu se ověřuje soubornou zkouškou před zkušební komisí. Souborná zkouška může být v souladu s obsahem programu označena jiným názvem.

3. O výsledku ukončení předmětu podle odstavce 1 rozhoduje osoba, jíž toto rozhodnutí náleží podle vnitřního předpisu fakulty nebo podle opatření děkana (dále jen ”zkoušející”). Komisi pro soubornou zkoušku jmenuje děkan.

4. Termíny pro ukončení předmětů podle odstavce 1, nebo bloků předmětů podle odstavce 2, zveřejní zkoušející, nebo předseda zkušební komise nebo jiný akademický pracovník pověřený děkanem, v IS MU nejméně dva týdny před zahájením zkouškového období. Počet řádných a opravných termínů pro ukončení předmětu musí odpovídat typu a formě ukončení předmětu, počtu zapsaných studentů a charakteristice předmětu vyplývající z požadavků pro jeho ukončení. Řádné a opravné termíny musí být vypsány tak, aby umožňovaly naplnit ustanovení čl. 18. odst. 2, čl. 19 odst. 2 a čl. 20 odst. 4.

5. Řádné termíny pro ukončení předmětů jsou zařazovány do zkouškového období, případně i do posledních dvou týdnů semestrální výuky. Výjimku tvoří předměty s blokovou výukou a předměty se zvláštním časovým režimem, jejichž řádné termíny ukončení mohou být vypisovány již v průběhu semestrální výuky. Řádný termín zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu lze na žádost studenta vypsat kdykoli v průběhu výuky předmětu, pokud student splnil požadavky pro jeho ukončení. Opravné termíny jsou zařazovány do zkouškového období. U kolokvia nebo zkoušky může zkoušející stanovit opravné termíny také

   1. na období výuky v následujícím semestru, nejpozději však na třináctý kalendářní den po dni zahájení výuky,
   2. na zkouškové období následujícího semestru, pokud toto období předchází zahájení výuky znovu vypsaného předmětu; této možnosti může student využít pouze u předmětů zapsaných poprvé.

6. V kombinované nebo distanční formě studia v bakalářském a magisterském programu a ve všech formách studia v doktorském programu může děkan stanovit období pro ukončení předmětů i mimo zkouškové období. Ustanovením odstavce 5 přitom není vázán.

7. K termínům ukončení předmětů kolokviem nebo zkouškou, nebo k souborné zkoušce, je student povinen se přihlásit prostřednictvím IS MU. Děkan stanoví postup (zpravidla zařazení studenta na určitý termín) pro případ, kdy student tuto povinnost ve stanoveném termínu nesplní.

8. Nedostaví-li se student k ukončení nebo k některé z částí ukončení předmětu v termínu, na který je přihlášen nebo zařazen (odstavec 7), a neomluví-li přijatelně svou neúčast do pěti pracovních dnů po uplynutí termínu, je hodnocen jako by u ukončení předmětu neuspěl (čl. 17 odst. 1).

9. Jsou-li pro ukončení předmětu předepsány v semestru průběžné kontroly, jejichž výsledky jsou započítávány do závěrečného hodnocení, nemusí být stanoveny opravné možnosti plnění těchto kontrol.

10. Student má právo nahlédnout do hodnocení písemných prací a elektronických testů rozhodných pro ukončení předmětu, a to do 30 dnů od data konání písemné práce, respektive elektronického testu.

1. Klasifikační stupnice odpovídá zásadám ECTS a má tyto stupně:

   Stupeň	označení	hodnota
   Výborně	A	1
   Velmi dobře	B	1.5
   Dobře	C	2
   Uspokojivě	D	2.5
   Vyhovující	E	3
   Nevyhovující	F	4

   Klasifikace se zaznamenává do IS MU písmenným označením. Číselná hodnota slouží pro stanovení průměrné klasifikace. Zkoušející má povinnost zaznamenat do IS MU hodnocení „—„ (pomlčka) v případě čl. 16 odst. 8. Při stanovení průměrné klasifikace má pomlčka hodnotu 4.

2. Průměrná klasifikace studenta je určena odděleně pro každé jeho studium jako vážený průměr číselných hodnot ze všech termínů klasifikovaných ukončení předmětů, které se studentovi do studia započítávají, včetně hodnocení nevyhovujících a hodnocení „—„ (pomlčka). Váha číselné hodnoty klasifikace předmětu je dána jeho kreditovou hodnotou.

1. Zápočtem nebo klasifikovaným zápočtem se ukončují předměty, jejichž požadavky jsou plněny průběžně především v době jejich výuky stanovené týdenním nebo blokovým rozvrhem. Zkoušející je povinen zveřejnit požadavky pro ukončení předmětu před zahájením týdenní výuky, nebo před zahájením blokové výuky.

2. Nesplní-li student v řádném termínu požadavky zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu, má právo splnit je v opravném termínu vypsaném ve zkouškovém období téhož semestru, a to nejvýše dvakrát v případě předmětu zapsaného poprvé, nejvýše jednou v případě opakovaného předmětu (čl. 21).

3. Zápočet se hodnotí slovy ”započteno”, nebo ”nezapočteno” (v IS MU písmeny Z, nebo N). Klasifikovaný zápočet se hodnotí podle klasifikační stupnice (čl. 17 odst. 1).

1. Kolokviem nebo zkouškou se ukončují předměty, u nichž je podstatná část zátěže studenta soustředěna mimo dobu jejich výuky stanovenou týdenním nebo blokovým rozvrhem. Zkoušející je povinen zveřejnit požadavky pro ukončení předmětu před zahájením týdenní výuky, nebo před zahájením blokové výuky.

2. Neuspěje-li student v řádném termínu u kolokvia nebo zkoušky, může je opakovat v opravném termínu podle ustanovení čl. 16 odst. 5, a to nejvýše dvakrát v případě předmětu zapsaného poprvé, nejvýše jednou v případě opakovaného předmětu (čl. 21).

3. Podmínkou přihlášky ke kolokviu nebo zkoušce může být splnění požadavků v průběhu semestrální výuky. Výsledky hodnocení těchto požadavků mohou být zahrnuty do hodnocení kolokvia nebo zkoušky. Pro zveřejnění takových požadavků platí ustanovení odstavce 1.

4. Kolokviem se rozumí ukončení předmětu rozpravou o problematice předmětu, nebo vypracováním písemné práce zabývající se dílčí tématikou předmětu, případně obojím způsobem. Kolokvium se hodnotí slovy ”prospěl(a)”, nebo ”neprospěl(a)” (v IS MU písmeno P, nebo N).

5. Zkouška může být písemná, nebo ústní, popřípadě písemná a ústní. Všechny části zkoušky se konají zpravidla v jednom dni, v opačném případě musí být data všech částí předem zveřejněna. Výsledek zkoušky se hodnotí podle klasifikační stupnice (čl. 17 odst. 1).

1. Pravidla pro podání přihlášky k souborné zkoušce stanoví obsah programu.

2. Souborná zkouška má jednu nebo více částí, z nichž jedna může být rozpravou o případné semestrální nebo ročníkové práci. Každá z ostatních částí je písemná nebo ústní. Jednotlivé části souborné zkoušky mohou proběhnout v různých dnech. Přístup k jednotlivým částem souborné zkoušky nelze podmínit úspěšností v předchozích částech. Výsledek souborné zkoušky se hodnotí podle klasifikační stupnice pro státní zkoušky (čl. 24 odst. 1). Souborná zkouška není předmětem ve smyslu čl. 8 a není hodnocena kredity.

3. Komisi pro soubornou zkoušku jmenuje děkan. Pro jednání komise se použije ustanovení čl. 23 odst. 2 obdobně.

4. Neuspěje-li student v řádném termínu souborné zkoušky, má právo ji v tomtéž semestru opakovat, a to nejvýše dvakrát. Student má právo na využití druhého opravného termínu souborné zkoušky ve zkouškovém období následujícího semestru. Toto právo musí student uplatnit nejpozději k poslednímu dni zápisu předmětů pro následující semestr.

5. Pravidla vypisování termínů souborných zkoušek stanoví děkan.

1. Jestliže student neukončil zapsaný předmět úspěšně, je povinen jej znovu zapsat v nejbližším semestru, kdy se uskuteční jeho výuka (dále jen ”opakovaný předmět”). Studentovi, který ani po vyčerpání možností podle čl. 18 odst. 2, respektive čl. 19 odst. 2 neukončil opakovaný předmět úspěšně, nevzniká právo zápisu do následujícího semestru (čl. 12 odst. 1 písm. a)).

2. Povinnost opakování podle odstavce 1 může student z vlastního rozhodnutí nenaplnit u předmětů, které jsou ve vztahu k danému studiu volitelné, a to nejvýše v celkovém rozsahu jedné desetiny minimální kreditové hodnoty tohoto studia. Po splnění požadavků povinného bloku se další zapisované předměty tohoto bloku posuzují jako volitelné.

3. Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na soubornou zkoušku.

1. Studium (čl. 7 odst. 1) se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou (§ 45 odst. 3 a § 46 odst. 3 zákona), nebo státní rigorózní zkouškou v oblasti lékařství (§ 46 odst. 3 zákona) před zkušební komisí (dále také „státní zkouška“). Průběh a vyhlášení výsledku státní zkoušky jsou veřejné.

2. Státní zkouška sestává z odděleně klasifikovaných součástí.

   1. Součástí státní zkoušky v bakalářském programu je obhajoba bakalářské práce, je-li v bakalářském programu předepsána. Součástí státní závěrečné zkoušky v magisterském programu je obhajoba diplomové práce. Bakalářská, resp. diplomová práce je psána v jazyce, v němž je uskutečňován program, nebo v jazyce, který je pro tento účel stanoven v obsahu programu. V programu uskutečňovaném v českém jazyce může děkan svým opatřením stanovit možnost předložit bakalářskou, respektive diplomovou práci ve slovenštině nebo jiném jazyce.

   2. Dalšími součástmi státní závěrečné zkoušky jsou součásti výslovně stanovené obsahem programu (dále jen ”předměty státní zkoušky”).

   3. Státní rigorózní zkouška v oblasti lékařství sestává pouze ze součástí podle písm. b).

   Jednotlivé součásti státní zkoušky mohou proběhnout v různých dnech. Předměty státní zkoušky nejsou předměty ve smyslu ustanovení čl. 8.

3. Podmínkou přístupu k obhajobě bakalářské, nebo diplomové práce je její předchozí odevzdání a zveřejnění podle čl. 38, v souladu s ustanovením § 47b zákona. Odevzdáním bakalářské práce, nebo diplomové práce, se rozumí její uložení stanoveným způsobem do IS MU. Děkan může svým opatřením pro daný program stanovit i další formy odevzdání bakalářské práce, nebo diplomové práce.

4. Obhajoba bakalářské, nebo diplomové práce je ústní. Zkouška z předmětů státní zkoušky je písemná nebo ústní, popřípadě písemná a ústní. Obhajobou bakalářské, nebo diplomové práce není podmíněn přístup k dalším součástem státní zkoušky.

5. Řádné a opravné termíny státních zkoušek pro každý program a obor stanoví děkan v souladu s harmonogramem akademického roku (čl. 3 odst. 1). Děkan dále stanoví lhůtu pro podávání přihlášek k řádným i opravným termínům státní zkoušky pro daný semestr. Termíny státní zkoušky a složení zkušebních komisí jsou zveřejněny v IS MU a na úřední desce fakulty nejméně dva týdny před zahájením státních zkoušek v daném semestru. Lhůty pro podávání přihlášek ke státní zkoušce jsou součástí harmonogramu akademického roku.

6. Nedostaví-li se student přihlášený, nebo zařazený k součásti státní zkoušky ve stanoveném termínu (odstavec 5) a neomluví-li přijatelně svou neúčast do pěti pracovních dnů po uplynutí termínu, je u této součásti státní zkoušky hodnocen stupněm ”nevyhovující”.

7. Je-li student hodnocen u součásti státní zkoušky stupněm „nevyhovující“, má právo tuto součást opakovat

   1. v jednom opravném termínu, jedná-li se o státní závěrečnou zkoušku,
   2. ve dvou opravných termínech, jedná-li se o státní rigorózní zkoušku v oblasti lékařství, a to vždy v období stanoveném pro státní zkoušky v bezprostředně následujícím semestru; Stanoví-li tak děkan svým opatřením, má student možnost opakovat neúspěšnou součást státní zkoušky již v tomtéž semestru.

8. Do termínu opakované státní zkoušky má děkan právo přerušit studentovi studium. Děkan může stanovit další podmínky pro organizaci opravných termínů a přihlašování k nim.

9. Poslední součást státní zkoušky v daném studiu musí student úspěšně vykonat nejpozději v semestru, po jehož ukončení uplyne od doby zápisu do tohoto studia dvojnásobek standardní doby studia zvětšený o dobu přerušení studia podle odstavce 8 a případnou dobu, po kterou bylo studium přerušeno z vážných zdravotních důvodů nebo z důvodu mateřské či rodičovské dovolené. Studentovi, který v této lhůtě státní zkoušku úspěšně nevykoná, je ukončeno studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

10. Jsou-li v případě souběžných studií některé předměty státní zkoušky (odstavec 2 písm. b)) společné, popřípadě zastupitelné, přičemž je tato skutečnost výslovně uvedena v obsahu programů, může student, který splnil podmínky k podání přihlášky ke státní zkoušce v obou těchto souběžných studiích a ke státním zkouškám v těchto studiích se přihlásil pro zkušební období téhož semestru, absolvovat zkoušku z takto definovaných předmětů pouze jednou.

1. Podmínkami přístupu studenta ke státní závěrečné zkoušce v daném jednooborovém studiu (dále jen „stanovené podmínky“) jsou:

   1. splnění všech požadavků daného studia stanovených v obsahu programu,
   2. dosažení minimální kreditové hodnoty daného studia.

   Další podmínky přístupu ke státní zkoušce, jakož i jejím jednotlivým součástem, včetně požadavků a návazností stanoví obsah programu. Student je povinen přihlásit se ke státní zkoušce, tj. k jejímu řádnému termínu, buď na období vymezené pro státní zkoušky v semestru, v němž splnil všechny stanovené podmínky, nebo na období vymezené pro státní zkoušky v semestru bezprostředně následujícím. Děkan stanoví další postup pro případy, kdy student tuto povinnost nesplní (zpravidla zařazení studenta na určitý termín).

2. V případě řádného termínu státní závěrečné zkoušky je student povinen přistoupit ke všem jejím součástem v období stanoveném pro státní zkoušky toho semestru, pro který podal přihlášku ke státní zkoušce. Pro opravné termíny součástí státní zkoušky platí ustanovení č. 22 odst. 7.

3. Nejpozději současně s přihláškou ke státní závěrečné zkoušce odevzdává student bakalářskou, respektive diplomovou práci. Jestliže student před termínem první součásti státní zkoušky, k níž se přihlásil, nemá splněny požadavky přístupu k této zkoušce, jeho přihláška se anuluje.

1. Podmínkami přístupu studenta ke státní závěrečné zkoušce ve víceoborovém studiu, respektive ke státní rigorózní zkoušce v oblasti lékařství jsou

   1. splnění všech požadavků daného oboru víceoborového studia, respektive požadavků ucelené části studijního programu v oblasti lékařství, výslovně specifikovaných v obsahu programu,
   2. dosažení alespoň dvou třetin minimální kreditové hodnoty studia.

   Případné další podmínky stanoví děkan svým opatřením.

2. Aplikace ustanovení odstavce 1 se týká pouze těch součástí státní závěrečné zkoušky, které jsou vázány na požadavky specifikované v odstavci 1 písm. a) a b).

3. Podmínkami přístupu studenta ke zbývajícím součástem státní závěrečné zkoušky jsou

   1. splnění všech požadavků daného studia stanovených v obsahu programu,
   2. dosažení minimální kreditové hodnoty daného studia.

4. Student, který splnil podmínky odstavce 3, je povinen přihlásit se k řádnému termínu všech zbývajících součástí státní závěrečné zkoušky buď na období vymezené pro státní zkoušky v semestru, v němž uvedené podmínky splnil, nebo na období vymezené pro státní zkoušky v semestru bezprostředně následujícím.

5. Pro opravné termíny součástí státní závěrečné zkoušky platí ustanovení č. 22 odst. 7.

6. Nejpozději současně s přihláškou k poslední součásti státní závěrečné zkoušky podle čl. 22 odst. 2 písm. b), tj. poslednímu předmětu státní zkoušky, odevzdává student bakalářskou, respektive diplomovou práci.

1. Každá ze součástí státní zkoušky se koná před zkušební komisí (dále jen ”komise”). Členy komise jsou vždy

   1. profesoři a docenti jmenovaní děkanem podle § 53 odst. 2 zákona, popřípadě i
   2. další odborníci jmenovaní děkanem po schválení vědeckou radou fakulty podle § 53 odst. 2 zákona,

   přičemž Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) může jmenovat další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru (§ 53 odst. 3 zákona). Předsedu komise jmenuje na návrh děkana rektor. Předseda komise řídí její jednání a odpovídá za její činnost. Komise a její členové jsou jmenováni na dobu neurčitou. Předseda a členové komise jmenovaní podle písm. a), nebo b) mohou být se souhlasem příslušné vědecké rady odvoláni orgánem, který je jmenoval.

2. Komise je způsobilá se usnášet, jsou-li přítomni alespoň tři její členové včetně předsedy. Komise se usnáší nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů.

3. Je-li pro obor, který se dále nečlení, nebo pro program, který zahrnuje jediný obor, jmenováno více komisí, rozhodne o zařazení studentů ke komisím děkan. Rozdělení musí být zveřejněno před termínem konání státní zkoušky (čl. 22 odst. 5).

4. Pro obhajobu bakalářské, nebo diplomové práce určí děkan v předstihu jejího oponenta z řad akademických pracovníků fakulty nebo jiných vysokoškolsky vzdělaných odborníků v daném vědním oboru. Pokud oponent nebo vedoucí bakalářské, nebo diplomové práce nejsou členy komise, mohou se účastnit jejího jednání, včetně neveřejných částí, s hlasem poradním. Oponent a vedoucí práce vypracují písemný posudek, jehož součástí je návrh hodnocení podle čl. 24 odst. 1. Student má právo být seznámen s posudky nejméně tři pracovní dny před obhajobou.

1. V každé součásti státní zkoušky se komise usnáší o jejím výsledku. Výsledek každé součásti státní zkoušky je hodnocen slovy podle klasifikační stupnice stanovené čl. 17 odst. 1.

2. Celkový výsledek státní zkoušky hodnotí komise po ukončení její poslední části některým ze stupňů podle čl. 17 odst. 1. Celkový výsledek státní zkoušky je ”nevyhovující”, je-li kterákoli její součást hodnocena stupněm ”nevyhovující”.

3. Celkový výsledek řádně ukončeného studia je hodnocen slovy

   1. "prospěl(a) s vyznamenáním",
   2. "prospěl(a)".

4. Celkový výsledek řádně ukončeného studia zní "prospěl(a) s vyznamenáním", jsou-li splněny tyto podmínky:

   1. všechny součásti státní zkoušky byly úspěšně složeny v řádném termínu s hodnocením ”výborně” nebo ”velmi dobře”,
   2. celkový výsledek státní zkoušky je ”výborně”,
   3. průměrná klasifikace ve studiu podle čl. 17 odst. 2 nepřevyšuje hodnotu 1,5,
   4. ve studiu nebyl student v žádném z klasifikovaných předmětů hodnocen stupněm ”nevyhovující”,
   5. ve studiu byl student hodnocen nejvýše dvakrát klasifikačním stupněm „vyhovující“ nebo „uspokojivě“.

5. Celkový výsledek řádně ukončeného studia je uveden ve vysokoškolském diplomu.

1. Pro každý program je v souladu s § 47 odst. 6 ustavena oborová rada, která sleduje a hodnotí studium a garantuje jeho trvale vysokou úroveň. Členy oborové rady jsou akademičtí pracovníci MU, zpravidla docenti a profesoři, nebo další významní odborníci v daném oboru. Struktura složení oborové rady je v souladu s obsahem programu (čl. 4 odst. 3).

2. Členy oborové rady jmenuje a odvolává děkan po schválení vědeckou radou fakulty. Vychází přitom z návrhů zahrnutých v obsahu programu a návrhů zaměstnanců s příslušnou kompetencí. Návrhy změn ve složení již ustavené oborové rady předkládá děkanovi její předseda po schválení v oborové radě. Návrhy na změny ve složení oborové rady může děkan předložit ke schválení vědecké radě fakulty i z vlastního rozhodnutí po projednání s předsedou oborové rady.

3. Oborová rada je nejméně sedmičlenná, přičemž alespoň tři členové jsou zaměstnanci MU a alespoň dva členové nejsou zaměstnanci MU. Oborová rada volí ze svého středu předsedu většinou hlasů všech svých členů. Předsedu oborové rady jmenuje děkan na základě této volby; děkan rovněž předsedu odvolává. Pro dobu své nepřítomnosti předseda stanoví z členů oborové rady svého zástupce, na kterého deleguje své kompetence.

4. Oborová rada je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. Při volbě předsedy, ve věci návrhů změn složení oborové rady a návrhů členů a předsedů oborových komisí (odstavce 5) je ke schválení potřeba nadpoloviční většina hlasů všech členů oborové rady. V ostatních záležitostech se oborová rada usnáší alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných členů. Hlasování oborové rady lze uskutečnit i korespondenčně nebo elektronicky. V tomto případě se oborová rada usnáší většinou hlasů všech svých členů.

5. Na návrh oborové rady může děkan zřídit pro jednotlivé obory programu oborové komise. Členy a předsedy oborových komisí jmenuje děkan na základě návrhu oborové rady. Předsedou oborové komise musí být člen oborové rady.

6. Oborová komise je nejméně pětičlenná, přičemž alespoň tři členové jsou zaměstnanci MU a alespoň dva členové nejsou zaměstnanci MU. Pro hlasování oborové komise platí ustanovení odstavce 4.

7. Doba ustavení oborové rady, nebo oborové komise je shodná s dobou platnosti akreditace programu, nebo oboru. Členové oborové rady, nebo oborové komise mohou vykonávat tyto funkce opakovaně.

8. Oborová rada zejména:

   1. schvaluje témata disertačních prací,
   2. posuzuje, zda individuální studijní plány studentů jsou v souladu s obsahem programu,
   3. navrhuje děkanovi členy a předsedy komisí pro přijímací zkoušky a specifikuje požadavky na přijímací zkoušku,
   4. navrhuje děkanovi jmenování školitelů a jejich odvolání,
   5. určuje školitele studenta, přičemž respektuje právo studenta na volbu školitele a tématu disertační práce, v souladu s § 62 odst. 1 písm. c) a f) zákona,
   6. iniciuje, projednává a koordinuje program přednáškových kurzů, seminářů a dalších studijních náležitostí,
   7. nejméně v ročních intervalech projednává a hodnotí společně se školitelem průběh studia každého studenta a o výsledcích jednání pořizuje zápis, který je povinnou součástí dokumentace vedené v IS MU; na vyžádání oborové rady předloží školitel hodnocení studenta písemně,
   8. navrhuje rektorovi, nebo děkanovi předsedu a členy komise pro státní zkoušku a jejich odvolání,
   9. navrhuje rektorovi, nebo děkanovi předsedu, členy komise a oponenty pro obhajobu disertační práce a jejich odvolání,
   10. navrhuje děkanovi termíny konání státní doktorské zkoušky a obhajoby disertační práce,
   11. navrhuje zřízení a personální obsazení oborových komisí.

   Pokud jsou ustaveny oborové komise, pověří je děkan na návrh oborové rady vykonáváním některých nebo všech činností uvedených v písmenech b), c), a e) až j) ve vztahu k příslušnému oboru.

9. Složení oborové rady a oborových komisí je zveřejněno.

10. Zasedání oborové rady nebo oborové komise svolává její předseda podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně. O výsledcích tohoto jednání se pořizuje zápis, který je součástí dokumentace v IS MU.

11. V případě programů uskutečňovaných na MU mimo fakulty ustanovení vztahující se k děkanovi a vědecké radě fakulty platí pro rektora a Vědeckou radu MU.

1. Studium v programu nebo oboru se uskutečňuje podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele. Školitele jmenuje a odvolává děkan na základě návrhu oborové rady a po schválení vědeckou radou fakulty. Děkan může návrh na jmenování, nebo odvolání školitele předložit vědecké radě ke schválení i z vlastního rozhodnutí po projednání s předsedou oborové rady. Školitelé jsou navrhováni z řad profesorů a docentů, samostatných nebo vedoucích vědeckých pracovníků. Ve výjimečném případě může děkan po schválení vědeckou radou jmenovat školitelem pro konkrétního studenta a konkrétní téma disertační práce akademického pracovníka, který nesplňuje požadavek stanovený v předchozí větě, nejméně však s titulem Ph.D., CSc. nebo Dr., popřípadě titulem ekvivalentním.

2. Seznam školitelů a seznam studentů vedených jednotlivými školiteli spolu s tématy jejich disertačních prací je zveřejněn.

3. Školitel zejména:

   1. předkládá oborové radě návrh studenta na téma disertační práce,
   2. spolupracuje se studentem při sestavování jeho studijního plánu,
   3. vede odbornou přípravu studenta a jeho práci na tématu disertační práce,
   4. v termínech stanovených oborovou radou hodnotí průběh studia studenta.

4. V případě, že student podal přihlášku k obhajobě disertační práce, předloží školitel komisi pro obhajobu disertační práce své stanovisko k disertační práci. Student má právo být seznámen s tímto stanoviskem 7 pracovních dní před obhajobou.

5. Pokud v průběhu studia v programu nastanou skutečnosti bránící školiteli v řádném vedení studenta, může z funkce školitele tohoto studenta odstoupit. Odstoupení oznámí školitel písemně děkanovi, předsedovi oborové rady a studentovi. Oborová rada určí nového školitele. Oborová rada dále rozhodne o změně školitele studenta, jestliže zjistí skutečnosti, které brání stávajícímu školiteli v řádném vedení studenta. Oborová rada rozhoduje tak, aby nepříznivý dopad změny školitele na studenta byl minimální.

1. Standardní doba studia v doktorském programu je stanovena v jeho obsahu.

2. Doba studia v prezenční formě studia v doktorském programu je rovna standardní době. O pokračování ve studiu v prezenční formě studia po uplynutí standardní doby studia, a to nejvýše po dobu jednoho akademického roku, rozhoduje děkan na základě návrhu studenta doloženého vyjádřením školitele a vyjádřením předsedy oborové rady. Pokud student prezenční formy studia neukončí studium ve standardní době, popřípadě ve standardní době zvětšené o jeden akademický rok na základě rozhodnutí děkana podle ustanovení věty druhé, bude převeden do kombinované formy studia.

3. Maximální doba od zápisu ke studiu v doktorském programu do řádného ukončení studia je rovna dvojnásobku standardní doby studia (čl. 13 odst. 3). Do této doby se nezapočítává doba, po kterou bylo studium přerušeno z vážných zdravotních důvodů nebo z důvodů mateřské či rodičovské dovolené. Dále se nezapočítává doba přerušení studia podle čl. 31 odst. 7 a čl. 32 odst. 9.

1. Průběh studia se řídí individuálním studijním plánem schváleným oborovou radou na návrh studenta předložený prostřednictvím školitele. Individuální studijní plán má přednost před harmonogramem akademického roku.

2. Kreditová hodnota přípravy disertační práce podle čl. 8 odst. 3 je stanovena od jedné poloviny zpravidla do dvou třetin minimální kreditové hodnoty studia. Konkrétní hodnotu stanoví s ohledem na obsah programu oborová rada. Plnění požadavků tohoto předmětu hodnotí školitel kolokviem v každém semestru, v němž student předmět zapsal.

3. V průběhu studia je student povinen prokázat kompetenci v akademické a odborné angličtině nebo jiném světovém jazyce obvyklém pro program nebo obor. Tato kompetence se ověřuje jedním z následujících způsobů:

   1. ukončení dvou příslušných semestrálních předmětů,
   2. získáním zápočtu za napsání cizojazyčné publikace pro časopis nebo sborník a zápočtu za přednesení cizojazyčné přednášky včetně řízení následné diskuse na kvalifikovaném odborném fóru; zápočty uděluje školitel nebo hodnotitel předem stanovený oborovou radou.

4. Součástí studia v doktorském programu jsou kromě přípravy disertační práce (čl. 8 odst. 3) zejména:

   1. předměty rozšiřující a prohlubující znalosti širšího vědního oboru nad rámec studia v magisterském programu,
   2. předměty prohlubující specializované znalosti,
   3. specializované odborné semináře,
   4. příprava a pomoc ve výuce v bakalářských a magisterských programech.

   Je-li tak stanoveno rozhodnutím oborové rady, je součástí studia příprava tezí disertační práce.

1. Meziuniverzitní studium podle čl. 5 odst. 1 písm. c) může být realizováno také formou studia v doktorském programu s dvojím vedením, a to na základě dohody uzavřené mezi MU a jinou vysokou školou nebo výzkumnou institucí v cizím státě.

2. Jsou-li k tomu v dohodě podle odstavce 1 vytvořeny podmínky, jmenuje děkan se souhlasem oborové rady dalšího školitele studenta z řad odborníků působících na zahraniční vysoké škole nebo výzkumné instituci. Další školitel má práva a povinnosti školitele v rozsahu stanoveném tímto řádem, nevyplývá-li z dohody podle věty první něco jiného.

3. Student v meziuniverzitním studiu podle čl. 5 odst. 1 písm. c) může podat žádost o vytvoření podmínek pro získání evropského doktorátu (European Doctorate). V dokladech o ukončení studia v doktorském programu je uvedeno, že dané studium bylo ukončeno způsobem vyhovujícím podmínkám evropského doktorátu, jestliže

   1. student splnil v období nejméně 3 měsíců část povinností k přípravě disertační práce vyplývajících z programu na vysoké škole v jiném evropském státě,
   2. disertační práce, nebo alespoň její úvod, shrnutí a závěry, je zpracována cizojazyčně, a to v angličtině nebo v úředním jazyce některého evropského státu schváleném oborovou radou,
   3. k obhajobě disertační práce byly předloženy posudky nejméně dvou oponentů z jiného evropského státu, přičemž školitel a oponenti nesmí působit na vysokých školách v témže státě,
   4. nejméně jeden člen komise pro obhajobu disertační práce působí na vysoké škole v jiném evropském státě.

   Při podání žádosti není student vázán ustanovením odstavce 1. O žádosti rozhodne děkan na základě návrhu oborové rady.

1. V disertační práci student předkládá výsledky, které získal v průběhu studia v programu. Školitel spolu s vedoucím určeného pracoviště odpovídají za to, aby studentovi byly poskytnuty podmínky potřebné pro splnění požadavků programu.

2. Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění. Podrobné požadavky na publikaci výsledků a na rozsah disertační práce stanoví oborová rada. Tyto požadavky musí být zveřejněny. Za disertační práci může být uznán i soubor již uveřejněných nebo do tisku nebo k jinému typu zveřejnění přijatých prací k danému tématu, který student opatří uceleným úvodem do problematiky a komentářem.

3. Disertační práce je psána v jazyce, v němž je uskutečňován studijní program, nebo v jazyce, který je pro tento účel stanoven v obsahu programu. Se souhlasem oborové rady může být disertační práce předložena i v jiném jazyce. Disertační práce může být i bez souhlasu oborové rady vždy předložena v anglickém jazyce, není-li v obsahu programu stanoven jiný jazyk.

4. Práce se předkládá elektronicky prostřednictvím IS MU a v tištěných vyhotoveních, jejichž počet stanoví oborová rada. Práce musí dále splňovat tyto požadavky:

   1. Desky a titulní strana musí mít jednotnou úpravu, práce musí mít jednotný formát obvyklý na dané fakultě a všechny exempláře musí být vyvázány v nerozebratelné vazbě.
   2. Předkládá-li student k obhajobě výsledky kolektivní vědecké práce, na níž se autorsky podílel, musí být v práci zřetelně vyznačeny ty její části, které zpracoval student.
   3. Práce musí obsahovat prohlášení spoluautorů, potvrzující u označených částí práce autorství studenta a zhodnocující jeho podíl.

   Další požadavky, například na rozsah, formu a úpravu disertační práce stanoví děkan nebo v rozsahu jeho zmocnění oborová rada.

1. Nutnou podmínkou podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce je splnění všech povinností stanovených podle čl. 28 odst. 3 a odst. 4. Nejpozději s přihláškou předloží student teze disertační práce, jsou-li rozhodnutím oborové rady předepsány. Přihlášku podává uchazeč děkanovi prostřednictvím IS MU ve lhůtě stanovené harmonogramem akademického roku.

2. Termín konání státní doktorské zkoušky navrhuje oborová rada a stanoví děkan na ten semestr, pro který podal uchazeč přihlášku ve stanovené lhůtě.

3. Obecné požadavky státní doktorské zkoušky jsou součástí obsahu programu. Další požadavky stanovené oborovou radou obdrží student písemně nejméně 4 týdny před termínem konání zkoušky.

4. Státní doktorská zkouška se koná v jazyce, v němž je uskutečňován příslušný program, popřípadě v jazyce, který je pro tento účel stanoven v obsahu programu. Se souhlasem studenta, nebo na jeho žádost, může oborová rada stanovit konání obhajoby v jiném jazyce obvyklém pro obor.

5. Součástí zkoušky je rozprava o tezích disertační práce, jsou-li rozhodnutím oborové rady předepsány.

6. Výsledek státní doktorské zkoušky se hodnotí slovy podle klasifikační stupnice stanovené čl. 17 odst. 1.

7. Neprospěl-li student u státní doktorské zkoušky, může ji opakovat nejvýše jednou, a to v termínu, který stanoví děkan na návrh oborové rady tak, aby proběhl nejpozději do konce následujícího semestru. Do termínu opakované státní doktorské zkoušky může děkan studentovi přerušit studium.

8. Nedostaví-li se student ke státní doktorské zkoušce ve stanoveném termínu a neomluví-li přijatelně svou neúčast do pěti pracovních dnů po uplynutí termínu, je hodnocen stupněm ”nevyhovující”.

9. Státní doktorská zkouška a vyhlášení výsledku jsou veřejné.

1. Podmínkou pro podání přihlášky k obhajobě disertační práce (dále jen „přihláška“) je

   1. předchozí úspěšné složení státní doktorské zkoušky, nebo
   2. současné podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce; v tomto případě se obhajoba práce a státní doktorská zkouška konají v jednom dni; a
   3. vykonání oponentního řízení (odstavce 4 a 5).

2. Přihlášku podává uchazeč děkanovi prostřednictvím IS MU ve lhůtě stanovené harmonogramem akademického roku. Součástí přihlášky je

   1. předepsaný počet výtisků disertační práce a její předchozí zadání do ISMU (čl. 30 odst. 4),
   2. abstrakt disertační práce,
   3. seznam uveřejněných prací uchazeče a prací přijatých k uveřejnění a
   4. odborný životopis.

   Je-li tak stanoveno rozhodnutím oborové rady, je součástí přihlášky i autoreferát. Rozsah, formu a počet výtisků abstraktu popř. autoreferátu včetně dalších náležitostí určí a zveřejní oborová rada.

3. Termín obhajoby disertační práce navrhuje oborová rada a stanoví děkan na období toho semestru, pro který uchazeč podal přihlášku.

4. Děkan jmenuje na návrh oborové rady nejméně dva oponenty disertační práce, z nichž alespoň jeden není zaměstnancem MU. Školitel nesmí být oponentem. Totéž platí pro bývalého školitele, došlo-li k jeho změně, popř. pro osobu v obdobném postavení.

5. Každý z oponentů vypracuje posudek, ve kterém zhodnotí kvalitu disertační práce, vlastní přínos studenta a zejména jeho schopnost samostatné tvůrčí činnosti ve výzkumné oblasti. Posoudí rovněž jazykovou a formální úroveň práce. V závěru posudku oponent uvede, zda student prokázal, nebo neprokázal tvůrčí schopnosti v dané oblasti výzkumu a zda práce splňuje, nebo nesplňuje požadavky standardně kladené na disertační práce v daném oboru. Vyžádání dodatečných posudků v případě neshody ve stanoviscích oponentů není přípustné. Student má právo být seznámen s posudky nejméně 7 pracovních dnů před obhajobou.

6. Obsahují-li závěry předepsané v odstavci 5 alespoň jedno negativní vyjádření u každého z posudků, není student povinen předložit práci k obhajobě. Úmysl využít této možnosti je povinen oznámit prostřednictvím IS MU nejpozději 5 pracovních dnů před termínem obhajoby, jinak se jeho přihláška k oponentnímu řízení stává přihláškou k obhajobě práce. Možnosti nepředložit práci k obhajobě může student využít pouze jednou.

7. Obhajoba disertační práce se koná v jazyce, v němž je uskutečňován příslušný program, popřípadě v jazyce, který je pro tento účel stanoven v obsahu programu. Se souhlasem studenta, nebo na jeho žádost, může oborová rada stanovit konání obhajoby v jiném jazyce obvyklém pro obor.

8. Obhajoba disertační práce se hodnotí slovy podle klasifikační stupnice stanovené čl. 17 odst. 1.

9. V případě ukončení obhajoby disertační práce s hodnocením „nevyhovující“ má student právo obhajobu opakovat, a to pouze jednou. Děkan na návrh oborové rady stanoví termín opakování a komise pro obhajobu disertační práce podmínky opakování. Termín musí být stanoven nejpozději na období následujících dvou semestrů. Podmínky pro opakování je komise povinna stanovit nejpozději do jednoho měsíce po termínu konání neúspěšné obhajoby. Do termínu opakované obhajoby může děkan studentovi přerušit studium.

10. Nedostaví-li se student k obhajobě ve stanoveném termínu a neomluví-li přijatelně svou neúčast do pěti pracovních dnů po uplynutí termínu, je hodnocen stupněm ”nevyhovující”.

11. V případě, že se státní zkouška a obhajoba disertační práce konají v jednom dni, je jmenována jedna komise, splňující podmínky pro složení komise pro státní doktorské zkoušky i komise pro obhajobu disertační práce.

12. Obhajoba disertační práce a vyhlášení výsledku jsou veřejné.

1. Státní doktorská zkouška se koná před komisí pro státní doktorské zkoušky. Členy komise jsou vždy

   1. profesoři a docenti jmenovaní děkanem na návrh oborové rady podle § 53 odst. 2 zákona, případně i
   2. další odborníci jmenovaní děkanem na návrh oborové rady a po schválení vědeckou radou fakulty podle § 53 odst. 2 zákona.
   3. Ministerstvo může jmenovat další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru (§ 53 odst. 3 zákona).

   Předsedu komise jmenuje na návrh oborové rady rektor z členů jmenovaných podle písmen a), nebo b). Předseda komise řídí její jednání a odpovídá za její činnost. Předseda a členové komise jmenovaní podle písmene a), nebo b) mohou být odvoláni orgánem, který je jmenoval, a to z jeho vlastního rozhodnutí, nebo na základě návrhu oborové rady .

2. Komise má nejméně 5 a nejvýše 7 členů jmenovaných podle odst. 1 písm. a) a b). Nejméně dva členové komise jmenovaní podle odstavce 1 písm. a) a b) nejsou vůči MU v pracovním poměru. Školitel je členem komise, nesmí však být jejím předsedou.

3. Komise pro státní doktorské zkoušky je způsobilá se usnášet, pokud je přítomna nadpoloviční většina jejích členů jmenovaných podle odstavce 1 písm. a) a b) včetně předsedy a současně alespoň jeden z přítomných členů není zaměstnancem MU. Státní zkouška se může konat jen tehdy, je-li komise schopná usnášení.

4. O průběhu zkoušky jedná komise pro státní doktorské zkoušky na neveřejném zasedání. Komise se nejprve usnáší tajným hlasováním o návrhu, zda student u státní doktorské zkoušky uspěl a nebude tedy hodnocen stupněm „nevyhověl“. Návrh je přijat, hlasuje-li pro něj většina přítomných členů. V takovém případě se komise dohodne na hodnocení státní doktorské zkoušky klasifikačním stupněm podle čl. 17 odst. 1. Není-li návrh dle věty druhé tohoto odstavce přijat, je student hodnocen stupněm „nevyhovující“.

5. Obhajoba disertační práce se koná před komisí pro obhajoby disertačních prací. Pro komise pro obhajoby disertačních prací platí ustanovení odstavců 1 až 4. V případě, že oponenti nejsou členy komise, účastní se jejího jednání včetně neveřejných částí s hlasem poradním.

6. Pro jednotlivé programy nebo obory mohou být jmenováni stálí členové komisí pro státní doktorské zkoušky a komisí pro obhajoby disertačních prací, zpravidla na dobu trvání akreditace programu.

1. V rigorózním řízení se po vykonání státní rigorózní zkoušky (čl. 35) udělují akademické tituly podle § 46 odst. 5 zákona.

2. Rigorózní řízení se zahajuje podáním přihlášky s náležitostmi podle čl. 35 odst. 4.

3. Rigorózní řízení se ukončuje

   1. úspěšným složením státní rigorózní zkoušky (hodnocením „prospěl“ podle čl. 35 odst. 8) a udělením příslušného titulu, nebo
   2. neúspěšným ukončením státní rigorózní zkoušky (hodnocením „neprospěl“ podle čl. 35 odst. 8, nebo 9, nebo 10), nebo
   3. na základě písemného oznámení uchazeče.

   Dnem ukončení rigorózního řízení je v případě písm. a), respektive b) den ukončení státní rigorózní zkoušky, v případě písm. c) den oznámení uchazečem.

1. Státní rigorózní zkoušku (dále jen „rigorózní zkouška“) mohou v téže oblasti studia vykonat absolventi magisterského programu, kteří získali akademický titul „magistr“.

2. Součástí rigorózní zkoušky je obhajoba rigorózní práce.

3. Uchazeč má právo využívat při přípravě na rigorózní zkoušku zařízení a informačních technologií MU podle § 46 odst. 5 zákona, a to za podmínek stanovených příslušnou fakultou.

4. Písemnou přihlášku k rigorózní zkoušce podává uchazeč děkanovi příslušné fakulty prostřednictvím IS MU a v termínech stanovených harmonogramem akademického roku. Náležitostmi přihlášky jsou:

   1. uvedení oboru rigorózní zkoušky,
   2. úředně ověřené kopie dokladů o studiu s výjimkou studia absolvovaného na MU po 1. lednu 1998,
   3. přehled odborné činnosti uchazeče v oboru rigorózní zkoušky, seznam případných uveřejněných výsledků, nebo výsledků přijatých k uveřejnění,
   4. rigorózní práce ve dvojím vyhotovení a její předchozí zadání v IS MU,
   5. doklad o úhradě případných nákladů předepsaných uchazeči podle odstavce 3.

5. Termín konání rigorózní zkoušky stanoví děkan na ten semestr, pro který podal uchazeč přihlášku ve stanovené lhůtě.

6. Rigorózní zkouška se koná před komisí pro státní rigorózní zkoušku (dále jen „komise“) v českém jazyce. Na žádost uchazeče se může konat v jiném jazyce obvyklém pro daný obor.

7. Rigorózní zkouška se skládá z těchto součástí:

   1. obhajoba rigorózní práce,
   2. ústní zkouška z předmětů stanovených pro daný obor v obsahu programu. Všechny součásti zkoušky se konají v jednom dni. Úspěšná obhajoba je podmínkou přístupu uchazeče k další součásti rigorózní zkoušky.

8. Výsledek rigorózní zkoušky se hodnotí slovy: „prospěl(a)“ nebo „neprospěl(a)“.

9. Neprospěl-li student u rigorózní zkoušky, může ji opakovat nejvýše jednou, a to v termínu, který stanoví děkan na návrh komise tak, aby proběhl nejpozději do konce následujícího semestru. Úspěšnou obhajobu rigorózní práce není nutno opakovat.

10. Nedostaví-li se student k rigorózní zkoušce ve stanoveném termínu a neomluví-li přijatelně svou neúčast do pěti pracovních dnů po uplynutí termínu, je výsledek zkoušky „neprospěl(a)”.

11. Rigorózní zkouška a vyhlášení výsledku jsou veřejné.

1. Rigorózní práce musí obsahovat původní výsledky nebo originální zpracování ucelené části problematiky daného oboru, a to na úrovni, která odpovídá publikačnímu standardu oboru.

2. Rigorózní práce může mít formu souboru uveřejněných prací uchazeče, nebo prací přijatých k uveřejnění, který student opatří uceleným úvodem do problematiky a komentářem.

3. Na rigorózní práci se vztahují ustanovení čl. 30 odst. 3 a 4, platná pro disertační práci, s výjimkou možnosti použití jiného jazyka, než je jazyk obvyklý pro daný obor.

4. Uchazeč může požádat o možnost předložit jako rigorózní práci teze disertační práce splňující požadavky odstavců 1 až 3. Děkan o žádosti rozhodne na základě stanoviska oborové rady programu, v jehož rámci jsou teze předkládány.

5. Na obhajobu rigorózní práce se vztahují ustanovení čl. 32 odst. 3 až 7 s tím, že:

   1. ustanovení o školiteli se nepoužije,
   2. úkoly oborové rady vykonává komise pro rigorózní zkoušku,
   3. závěr posudku každého oponenta obsahuje konstatování, zda rigorózní práce splňuje nebo nesplňuje požadavky odstavce 1.

6. Jestliže oba posudky oponentů konstatují, že rigorózní práce nesplňuje požadavky podle odstavce 1, může uchazeč od státní rigorózní zkoušky odstoupit, a to nejvýše jednou.

1. Pro složení, usnášení se a jmenování komise pro rigorózní zkoušku platí shodná pravidla jako pro státní doktorskou zkoušku (čl. 33 odst. 1 až 4), s výjimkou ustanovení o školiteli.

2. Pro oponenty státní rigorózní práce platí ustanovení čl. 33 odst. 5 obdobně.

1. Bakalářské, diplomové, disertační, nebo rigorózní práce (dále jen „závěrečné práce“) jsou nevýdělečně zveřejněny, včetně posudků oponentů, záznamu o průběhu obhajoby a jejího výsledku. Tímto zveřejněním se rozumí uložení elektronické verze v archivu IS MU. Toto ustanovení musí být aplikováno tak, aby jím, v souladu s ustanovením § 47b zákona, z něhož vychází, nebyla dotčena

   1. ochrana informací chráněných zvláštním zákonem,
   2. ochrana obchodního tajemství,
   3. ochrana oprávněných zájmů třetích osob hodných zvláštního zřetele.

   Části závěrečné práce, které takové informace obsahují, nemusí být zveřejněny za předpokladu, že tato skutečnost a rozsah nezveřejněných částí práce byly specifikovány již v jejím zadání, popřípadě tak stanovil školitel v průběhu nebo při odevzdání práce, ve všech případech se souhlasem příslušného proděkana. Povinností studenta je strukturovat závěrečnou práci tak, aby její veřejná část podávala úplné informace o cílech práce a dosažených výsledcích. Vedoucí práce, respektive školitel, se souhlasem příslušného proděkana, určuje i termín, ke kterému pominou důvody pro nezveřejnění a práce bude zveřejněna v plném rozsahu.

2. S cílem zajistit zveřejnění správné verze závěrečné práce, vedoucí, respektive školitel, závěrečné práce

   1. odpovídá za kontrolu rozsahu částí práce, které v souladu s odstavcem 1 nebudou zveřejněny, a kontrolu nastavení termínu, ke kterému bude zveřejněna celá práce.
   2. odpovídá za ověření čitelnosti exempláře uloženého v archivu závěrečných prací v IS MU pomocí běžně dostupných softwarových nástrojů a
   3. odpovídá za provedení kontroly práce uložené v archivu závěrečných prací aplikací IS MU pro odhalování plagiátů.

3. V případě, že student odevzdává tištěnou i elektronickou verzi práce, je pro oponování práce rozhodující elektronická verze práce. Shodnost elektronické a písemné verze stvrzuje student svým prohlášením v příslušné aplikaci IS MU.

4. Provedení kontroly podle odst. 2 písmen a), b), a c) stvrzuje vedoucí, respektive školitel, popřípadě osoba jím pověřená, v příslušné aplikaci IS MU a to nejpozději 3 dny před konáním obhajoby závěrečné práce. V případě, kdy dochází k odkladu termínu zveřejnění práce na základě existence jiného právního závazku zajišťujícího její zveřejnění, potvrzuje vedoucí, respektive školitel záznamem v příslušné aplikaci v IS MU prokazatelnost a relevanci tohoto závazku, jakož i termín zveřejnění práce splněním závazku.

5. Závěrečné práce a posudky musí být zveřejněny nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby. Záznam o průběhu obhajoby a její výsledek musí být zveřejněny nejpozději tři týdny po datu konání obhajoby.

6. Přihláškou k obhajobě závěrečné práce vyslovuje autor souhlas s jejím zveřejněním podle odstavce 1, a to bez ohledu na výsledek obhajoby.

1. Student má právo požádat o revizi hodnocení ukončení předmětu, nebo revizi hodnocení souborné zkoušky (dále jen ”výsledek kontroly studia”), anebo o revizi hodnocení státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce. Podnět k revizi hodnocení může podat i kterýkoli akademický pracovník.

2. Děkan na základě žádosti podle odstavce 1 zruší napadený výsledek kontroly studia, nebo výsledek státní zkoušky nebo její součásti, nebo obhajoby disertační práce, jestliže při jeho stanovení nebo v průběhu kontroly studia, státní zkoušky nebo její součásti, nebo obhajoby disertační práce, byl narušen některý právní předpis popřípadě vnitřní předpis MU nebo fakulty, anebo jestliže bylo hodnocení stanoveno svévolně. V takovém případě učiní děkan opatření nezbytná pro obnovení porušených práv studenta.

3. Byl-li výsledek kontroly studia zrušen podle odstavce 2, koná se nové ukončení předmětu, nebo souborná zkouška, před tříčlennou komisí, kterou jmenuje děkan. Pro jednání a usnášení se komise platí ustanovení čl. 23 odst. 2. Byl-li výsledek státní zkoušky nebo její součásti zrušen podle odstavce 2, koná se státní zkouška nebo její součást znovu před jinou komisí pro státní zkoušky.

4. Na žádost studenta se jednání komise uvedené v odstavci 3 může zúčastnit důvěrník studenta, kterého si student zvolí z řad členů akademické obce MU. Důvěrník studenta není členem komise.

1. Na rozhodování o právech a povinnostech studentů se vztahují příslušná ustanovení zákona, statutu a tohoto řádu.

2. Žádost o přezkoumání rozhodnutí podává student orgánu, který rozhodnutí vydal, a to do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Je-li tímto orgánem děkan, může sám pouze žádosti vyhovět a rozhodnutí zrušit nebo změnit. V opačném případě postoupí žádost rektorovi.

3. Rektor na základě žádosti podle odstavce 2 změní nebo zruší rozhodnutí, je-li v rozporu s právními předpisy, nebo s vnitřními předpisy MU nebo fakulty.

Směrnice rektora stanoví, za jakých podmínek a jakým postupem se prostřednictvím mimořádných opatření podle tohoto řádu upraví výkon práv a povinností vyplývajících z tohoto řádu, pokud jde o studenty se zvláštními nároky vyplývajícími z pohybového nebo smyslového postižení.

Text směrnice najdete na https://is.muni.cz/auth/do/mu/Uredni_deska/Predpisy_MU/Masarykova_univerzita/Smernice_MU/predchozi/Smernice_rektora_4-2003.doc

V souvislosti s péčí o dítě má student nebo studentka právo na prodloužení lhůt pro plnění studijních povinností, jakož i pro splnění podmínek pro postup do dalšího semestru, o dobu, po kterou by jinak trvalo jejich čerpání mateřské dovolené (§ 195, 197 a 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů), a to za podmínky, že v této době studium nepřeruší.

1. Výkladem tohoto řádu jsou pověřeni prorektoři, jejichž svěřenými oblastmi činnosti jsou studijní záležitosti v příslušných typech studia.

2. Rektor může stanovit výjimky z tohoto řádu pro akademický rok 2011/2012.

1. Zrušuje se Studijní a zkušební řád pro studenty bakalářských a magisterských studijních programů Masarykovy univerzity v Brně registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 23. července 2004 pod čj. 21 972/2004-30.

2. Zrušuje se Studijní a zkušební řád pro studenty doktorských studijních programů Masarykovy univerzity v Brně registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 23. července 2004 pod čj. 21 972/2004-30.

3. Tento řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem MU dne 20. března 2005.

4. Tento řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace ministerstvem.

5. Tento řád nabývá účinnosti dnem 1. září 2006.

1. Toto znění Studijního a zkušebního řádu Masarykovy univerzity bylo schváleno podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), Akademickým senátem Masarykovy univerzity dne 7. listopadu 2011.

2. Toto znění Studijního a zkušebního řádu Masarykovy univerzity nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona o vysokých školách dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

3. Toto znění Studijního a zkušebního řádu Masarykovy univerzity nabývá účinnosti dnem 1. února 2012, s výjimkou:

   1. podmínky dosažení alespoň 20 kreditů za předměty zapsané v bezprostředně předcházejícím semestru uvedenou v bodě 14 (čl. 12 odst. 2 písm. a)), která se poprvé použije pro posuzování podmínek pro zápis do jarního semestru v roce 2013,
   2. ustanovení čl. 13 odst. 3 věty druhé, které se poprvé použije až na studia započatá v jarním semestru 2012,
   3. nová znění čl. 18 odst. 2 a čl 19 odst. 2, která se poprvé použijí pro předměty poprvé zapsané v jarním semestru 2013,
   4. nového znění čl. 22 a zcela nových čl. 22a a 22b, které se poprvé použijí pro státní zkoušky, k nimž se student poprvé přihlásí v jarním semestru 2013.

Pozor: Výše uvedený text je konsolidovaným zněním změn a původního předpisu.

Závazným zněním je „Studijní a zkušební řád účinný od 1. 9. 2006“ a „Změny Studijního a zkušebního řádu Masarykovy univerzity k 1. 2. 2012“