Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• vysvětlit základní teoretická a metodologická východiska archivní teorie i praxe;
• aplikovat znalost legislativy při základních úkonech spisové služby a archivní praxe;
• definovat problémy konkrétního archivního materiálu a vybrat vhodné metody jeho zpracování;
• zpracovat kvalifikovanou rešerši z archivních fondů příslušného archivu;
• analyzovat vybrané historické problémy a formulovat k nim otázky;
• aplikovat znalosti IT v praxi s běžně používanými archivními programy.

Absolventi oboru archivnictví se uplatní při základních činnostech ve všech typech archivů, ve spisovnách, administrativě, státní správě a samosprávě, případně v příslušných odděleních muzeí, galerií či knihoven. Předpokládá se však, že absolventi bakalářského studia budou pokračovat v navazujícím magisterském studiu archivnictví.

• Bez profesního postavení

Standardní doba studia v bakalářském studiu archivnictví činí šest semestrů. Lze zvolit formu jednooborovou, nebo dvouoborovou.

Studenti jednooborového studijního programu musí pro přístup ke státní závěrečné zkoušce získat celkově 180 kreditů za povinné, povinně volitelné a volitelné předměty. Povinné předměty tvoří základ odborně profilujících předmětů oboru a jejich podíl činí 120 kreditů (včetně kreditů za předměty zaměřené na přípravu k bakalářské práci). Povinně volitelné předměty, jež tvoří 20 kreditů, si studenti volí podle svého zájmu a své budoucí odborné orientace. Dalších 10 kreditů získají absolvováním povinných kurzů filozofie, sportu a her a cizího jazyka pro odborné a akademické účely na úrovni B2 (mezi nabízenými jazyky si lze vybrat i němčinu, protože výuka němčiny v rámci oboru má jiné zaměření). Z volitelných předmětů (výběrové kurzy) absolvují 4 předměty. Zbývající počet kreditů do celkového počtu 180 mohou posluchači získat absolvováním zbývajících povinně volitelných či volitelných předmětů nebo kurzů oboru PVH či dalších historických věd, zejména s kódy HIB, popřípadě z celofakultní nebo celouniverzitní nabídky.

Studenti dvouoborového studijního programu, podle zvoleného typu studia (diplomové, nebo nediplomové), musí pro přístup ke státní závěrečné zkoušce získat celkově 95 kreditů (diplomové), nebo 85 kreditů (nediplomové) za povinné, povinně volitelné a volitelné předměty. Povinné předměty tvoří základ odborně profilujících předmětů oboru a jejich podíl činí 81 kreditů (včetně kreditů za předměty zaměřené na přípravu k bakalářské práci) pro diplomové studium, nebo 76 kreditů pro nediplomové studium. Povinně volitelné předměty, jež tvoří 9 kreditů pro diplomové studium, nebo 4 kredity pro nediplomové studium, si studenti volí podle svého zájmu a své budoucí odborné orientace. Dalších 5 kreditů získají absolvováním povinných kurzů filozofie, sportu a her a cizího jazyka pro odborné a akademické účely na úrovni B2 (mezi nabízenými jazyky si lze vybrat i němčinu, protože výuka němčiny v rámci oboru má jiné zaměření).

Studenti se řídí při průchodu studiem studijním katalogem svého imatrikulačního ročníku. Přístup ke studijním katalogům jednotlivých imatrikulačních ročníků naleznete na stránkách fakulty.

Součástí studijního oboru jsou též tři povinné praxe.

První z nich je realizována v týdenním společném bloku v Archivu města Brna v celkovém rozsahu 40 hodin. Blok je realizován po skončení období výuky ve 2. semestru. Předpokladem je absolvování předmětu Archivnictví I.

Druhá (pro dvouoborové studium pouze volitelná) je realizována v týdenním společném bloku v celkovém rozsahu 40 hodin v Moravském zemském archivu po ukončení výuky ve 3. semestru.

Třetí povinná praxe je individuální třítýdenní v celkovém rozsahu 120 hodin. Zahajuje se po skončení výukového období 4. semestru a může probíhat až do začátku podzimního semestru. Studenti si vybírají z aktuální nabídky termínů a tematických okruhů zapojených archivů (Moravský zemský archiv, Archiv města Brna, Státní okresní archiv Zlín, Břeclav, Blansko, Benešov a řada dalších). Praxe může být realizována i v zahraničí (např. Niederösterreichisches Landesarchiv St. Pölten). Předpokladem je absolvování předmětu Archivnictví III.

Studium jednooborového bakalářského studijního programu archivnictví je ukončeno státní bakalářskou zkouškou sestávající z těchto částí:

1. Obhajoba bakalářské diplomové práce;

2. Písemná zkouška z paleografie, základu pomocných věd historických a archivních dovedností;

3. Ústní zkouška zahrnuje: archivnictví, státní správu, diplomatiku a paleografii.

K bakalářské zkoušce se může přihlásit jen ten posluchač, který získal výše předepsaný počet kreditů a předložil bakalářskou diplomovou práci.

Studium dvouoborového bakalářského studijního programu archivnictví je ukončeno státní bakalářskou zkouškou sestávající z těchto částí:

1. Obhajoba bakalářské diplomové práce, nebo předložení a přijetí bakalářské oborové práce;

2. Písemná zkouška z paleografie, základu pomocných věd historických a archivních dovedností;

3. Ústní zkouška zahrnuje: archivnictví, státní správu, diplomatiku a paleografii.

K bakalářské zkoušce se může přihlásit jen ten posluchač, který získal předepsaný počet kreditů a předložil bakalářskou diplomovou práci (v případě diplomového studia), nebo bakalářskou oborovou práci (v případě nediplomového studia).

Absolvent bakalářského studijního oboru může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v navazujícím magisterském studiu archivnictví.