Balkanistika

Rozbijte mýty: od imaginárního Balkánu k realitě.

Magisterské navazující prezenční jednooborové, čeština, 2 roky 
Rozbalit vše

Cílem studia navazujícího magisterského oboru balkanistiky je prohloubení znalostí získaných v bakalářském studiu a rozvinutí odborných kompetencí i schopností samostatné výzkumné práce. Posluchači se naučí samostatně identifikovat a kriticky interpretovat klíčové historické jevy na Balkánském poloostrově, reflektovat jejich vzájemné souvislosti a komentovat aktuální politické a kulturní dění v této oblasti. Získají schopnost interpretovat pramenný materiál a konfrontovat jej s odbornou literaturou z oblasti historických, literárněhistorických, etnologických a filologických věd zabývajících se balkánskou problematikou. Naučí se vnímat historické a kulturní skutečnosti, jevy a procesy také v kontextu výsledků výzkumu dalších příbuzných i nepříbuzných vědních oborů a užít odborné znalosti a dovednosti nabyté balkanistickým vzděláním nejen v praxi, ale také v oblasti výzkumu, jeho aplikace, př. popularizace. Zdokonalí se v praktické znalosti dvou slovanských balkánských jazyků a jeho teoretických reflexí, tj. znalosti morfologie, lexikologie, fonetiky a fonologie, syntaxe, základních dovedností nezbytných pro překládání a tlumočení, posunů v současném jazyce, které se promítají do jejich dnešní podoby, podstatnou součástí studia je také hluboký vhled do česko-balkánských kulturních a politických vztahů v minulosti a současnosti.

(?)

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

  • písemně i ústně komunikovat ve zvolených jazycích na vysoké úrovni (stupeň C2);
  • komparovat v širším slavistickém kontextu teoretické poznatky o studovaných jazycích, a to jak z pohledu synchronního, tak diachronního;
  • charakterizovat vývoj studovaných národních literatur v literárně-teoretických a kulturně-historických souvislostech, komparovat jednotlivé balkánské literatury;
  • vytvořit odborný text na dané téma, smysluplně jej přednést a diskutovat o něm;
  • dobré orientace v balkanistické odborné literatuře;
  • analyzovat procesy jazykového, literárního a historického vývoje na Balkáně;
  • zasadit nabyté poznatky do širšího kontextu balkánského areálu a využívat je k publicistické práci;
  • aplikovat nabyté teoretické vědomosti a praktické dovednosti v konkrétní sféře svého možného budoucího uplatnění (překládání a tlumočení, obory rozvíjející bilaterální česko-balkánské vztahy, práce v mírových misích a diplomatických službách).
(?)

Obor balkanistika poskytuje komplexní filologické a areálové vzdělání vhodné pro tvůrčí činnost v kulturních institucích, v cestovním ruchu, žurnalistice, odborné práci v redakcích, na úrovni nižšího a středního firemního managementu, v překládání odborných a uměleckých textů, v tlumočení a v expertní činnosti.

Uplatnění může najít v rámci národních i nadnárodních organizací a struktur působících v zemích jihovýchodní Evropy a plnících nejrůznější úkoly, v nichž bude moci nabídnout solidní orientaci ve složitých interetnických vztazích a napomáhat tak efektivnímu řešení řady lokálních problémů. Může, jako expertní znalec Balkánu, působit v mírových misích OSN a dalších podobných misích a organizacích. Absolvent balkanistiky by měl být také připraven prostřednictvím médií působit na českou veřejnost ve smyslu poskytování relevantního obrazu balkánské situace, eventuálně pracovat i ve sféře diplomatických služeb, k čemuž ostatně dopomáhají i časté praxe studentů magisterského studia balkanistiky na českých zastupitelských úřadech v balkánských zemích.

Absolvent balkanistiky je kvalitně vybaven i pro případnou vědeckou dráhu, a to zejména v případě, pokud využije možnosti pokračovat v  postgraduálním studiu.

(?)

Magisterské (navazující) studium balkanistiky je organizováno po semestrech, standardní doba studia jsou 4 semestry. Na rozdíl od studia bakalářského může být navazující magisterské studium balkanistiky jak jednooborové, tak dvouoborové. Studenti jednooborového studia jsou během studia povinni získat nejméně 120 kreditů, jedná-li se o dvouoborové studium, pak 70 kreditů, je-li balkanistika oborem diplomovým, popř. 50, je-li oborem nediplomovým.

Magisterské studium rozšiřuje a prohlubuje znalosti z bakalářského studia balkanistiky ve všech čtyřech jeho aspektech, přičemž předmětová skladba je zvolena tak, aby jednak organicky navazovala na předměty z bakalářského studia, a jednak aby zůstal zachován především srovnávací charakter studia. S ohledem na krátkou dobu tohoto typu studia a na omezující účinek povinnosti brát zřetel při přípravě předmětové skladby ke dvouoborovému studiu (poloviční počet povinných kreditů oproti jednooborové variantě) jsou některé z předmětů jen povinně volitelné, nikoliv povinné.

Všichni posluchači musí během studia získat 4 kredity za zkoušku z některého z následujících jazyků: angličtina, francouzština, němčina, španělština, ruština. Kurzy cizích jazyků zajišťuje fakultní oddělení Centra jazykového vzdělávání. Lze přitom uznat zkoušku z bakalářského studia.

Podmínky pro ukončení jednooborového navazujícího magisterského studia:

86 kreditů z povinných, povinně volitelných a volitelných předmětů

30 kreditů ze Semináře k magisterské diplomové práci I, II (BKB501, BKB502)

4 kredity za zkoušku z cizího jazyka

Studenti dvouoborového studia s balkanistikou si zapisují pouze předměty z nabídky povinných předmětů (celkem 70 kreditů, u nediplomového oboru 50 kreditů). Z nabídky povinně volitelných a volitelných předmětů si studenti nemusí zapisovat žádný předmět, neboť kreditové penzum z povinných předmětů zcela pokrývá povinný počet kreditů za jeden obor dvouoborového navazujícího magisterského studia.

Podmínky pro ukončení dvouoborového navazujícího magisterského studia:

40 kreditů z povinných předmětů

30 kreditů ze Semináře k magisterské diplomové práci I, II (BKB501, BKB502), resp. 10 kreditů ze Semináře k magisterské oborové práci (BKB500)

2 kredity za zkoušku z cizího jazyka

(?)

O diplomový úkol musí student požádat nejpozději do konce semestru, který předchází tomu semestru studia, v němž posluchač poprvé zapisuje diplomový seminář. Jednooborové navazující magisterské studium je ukončeno obhajobou magisterské diplomové práce o minimálním rozsahu 140 000 znaků (cca 80 normostran). Státní závěrečná zkouška magisterská se skládá ze čtyř hlavních částí, z nichž první dvě jsou jazykové a ověřují jak aktivní ovládnutí jazyka, respektive získání praktických jazykových dovedností a kompetence na stupni C2, tak také teoretické i praktické zvládnutí gramatiky studovaných jazyků, znalost jazykovědné terminologie a metodologie, orientace v příslušné odborné literatuře, tedy celkově úroveň odborných teoretických poznatků o studovaném jazyce, a to jak v plánu synchronním, tak v plánu diachronním. Třetí část je literárněvědná a ověřuje znalost literárněvědné terminologie a metodologie, orientace v příslušné odborné literatuře a také schopnost charakterizovat vývoj studovaných národních literatur v literárně-teoretických a kulturně-historických souvislostech. Čtvrtá část je kulturně historická a ověřuje zevrubnou znalost historického a politického vývoje Balkánu a jeho etnokulturní vývoj, orientaci v příslušné odborné literatuře a schopnost aplikovat nabyté poznatky do současné politické situace.

(?)

Po splnění podmínek přijetí může absolvent pokračovat v postgraduálním studiu. Rozhodovat se může mezi obory jazykovědnými (na FF MU například obor Paleoslovenistika a slovanské jazyky), literárněvědnými (zde Teorie a dějiny slovanských literatur a Literární komparatistika), historickými (zde Historie – obecné dějiny) nebo obecně areálovými (Teorie areálových studií).

(?)
1
Aktivní studenti
21

Specifikace oboru

Obor: Balkanistika
Zkratka: BAK
Kód: 7310T022
Typ: magisterský navazující
Titul: Mgr.
Akreditace: do 31. 12. 2024
Program: N7310 N-FI Filologie