ISKM103 Kyberbezpečnost jako designový prostor pro intervenci

Filozofická fakulta
podzim 2025
Rozsah
0/2. 3 kr. Ukončení: k.
Vyučováno synchronně online
Vyučující
Mgr. Magdaléna Bohuslavová (přednášející)
Bc. Petr Dušek (přednášející)
PhDr. Petr Škyřík, Ph.D. (přednášející)
Lucie Válová (cvičící)
RNDr. Zuzana Vargaeštoková, PhD. (cvičící)
Garance
PhDr. Petr Škyřík, Ph.D.
Katedra informačních studií a knihovnictví – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Alice Lukavská
Dodavatelské pracoviště: Katedra informačních studií a knihovnictví – Filozofická fakulta
Rozvrh
každé liché úterý 16:00–17:40 Virtuální místnost, kromě Po 17. 11. až Ne 23. 11.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 15 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 14/15, pouze zareg.: 1/15, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/15
Mateřské obory/plány
předmět má 6 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem kurzu je nejen porozumět kyberbezpečnosti jako mezioborovému fenoménu, ale také vyzkoušet si návrhové intervence v konkrétním prostředí – například v občanském sdružení, firmě, kulturní instituci či vzdělávací platformě. Kurz propojuje kritickou reflexi, designové přístupy a aplikaci poznatků v praxi.
Předmět seznamuje studenty s kyberbezpečností jako tématem, které vyžaduje humanitní, společenské i designové přístupy. Kurz si také klade za cíl:
• nabídnout studentům humanitních a společenských oborů základní orientaci v pojmech, vrstvách a perspektivách kyberbezpečnosti,
• rozvíjet schopnost kritického a systémového myšlení o kyberbezpečnostních výzvách v kontextu kultury, organizací a společnosti,
• seznámit studenty s designovými metodami a principy, které umožňují přemýšlet o kyberbezpečnosti jako o oblasti péče, spravedlnosti, etiky a inovace,
• podpořit mezioborový dialog mezi humanitními, technickými a designovými obory a ukázat, že kyberbezpečnost není jen otázkou technologií, ale i lidských hodnot, vztahů a institucí,
• představit reálné příklady pozitivních i negativních přístupů k řešení kyberbezpečnosti, které mohou sloužit jako inspirace i jako varování – od etických iniciativ (např. bug bounty programy, vzdělávací projekty, projekty pro bezpečnost dětí v online prostředí, organizace zaměřené na digitální práva a svobody na internetu, monitoring kyberútoků na civilní infrastrukturu, komunity zaměřené na zlepšování bezpečnosti softwaru, ochranu obětí online zneužívání, boj proti masovému sledování, podpora etického designu, a digitální bezpečnosti občanské společnosti) až po problematické praktiky (např. různé útoky, zatajování incidentů a zranitelností, anti-vzory kybernetické bezpečnosti v organizační kultuře a procesech, podcenění lidského faktoru, zneužívání dat v represivních režimech, kybernásilí nebo nedostatek citlivosti v technologiích vůči znevýhodněným skupinám).
Výstupy z učení
V rámci kurzu studenti:
• orientují se v základních pojmech „kyber“, „bezpečnost“ a „kyberbezpečnost“ a rozlišují různé perspektivy, z nichž lze kyberbezpečnost chápat (technickou, lidskou, organizační, ekosystémovou),
• rozpoznávají a popisují vybrané situace a problémy kyberbezpečnosti s ohledem na uživatele, organizace, infrastrukturu i širší společenské souvislosti,
• uvádějí příklady vztahů mezi kyberbezpečností a otázkami moci, spravedlnosti, etiky a péče v současné společnosti,
• seznamují se s vybranými designovými přístupy (např. spekulativní, systémový, planetární, informační design) a jejich možnými aplikacemi v oblasti kyberbezpečnosti,
• chápou význam základních designových principů (human-centered, iterace, kritická reflexe, evaluace, prototypování) a jejich roli při uvažování o kyberbezpečnosti,
• reflektují inovační výzvy, které oblast kyberbezpečnosti přináší pro humanitní a společenské disciplíny,
• tvoří návrhy, koncepty nebo spekulace, které propojují kyberbezpečnost s humanitními a společenskými aspekty,
• realizují (nebo simulují) návrhovou intervenci v konkrétním prostředí – například v malé organizaci, firmě nebo komunitě – a kriticky hodnotí její průběh i dopad.
Osnova
  • Osnova kurzu je koncipována tak, aby studenti od samého začátku pracovali na vlastní návrhové intervenci, která propojí teoretické poznatky s praktickým tématem kyberbezpečnosti.
  • V úvodních týdnech budou studentům představeny různé oblasti a příklady, kde lze uplatnit návrhové přístupy – například ve vzdělávání, komunitní práci, digitálních službách, organizacích občanské společnosti nebo kulturních institucích.
  • Na základě svého profilu, zájmů a možností si studenti zvolí oblast, které se budou během semestru věnovat. Průběžně budou návrh rozvíjet, konzultovat a reflektovat v návaznosti na témata kurzu. Během pravidelných online setkání se budou střídat dvě roviny výuky:
  • teoretická část zaměřená na jednotlivé perspektivy kyberbezpečnosti a designové přístupy (viz níže uvedená osnova)
  • praktická část věnovaná sdílení pokroku, konzultacím a společnému promýšlení návrhových intervencí
  • Kurz tak propojuje systematické porozumění kyberbezpečnosti s praktickou aplikací designového myšlení, etické citlivosti a společenské odpovědnosti.
  • Úvod do kurzu: Proč kyberbezpečnost zajímá humanitní a designové obory? Přehled témat a přístupů.
  • Úvod k návrhové intervenci: orientace v možnostech, výběr tématu, první návrh záměru.
  • Co je „kyber“ a co je „bezpečnost“? Historické a současné pojetí kyberbezpečnosti. Technická perspektiva kyberbezpečnosti:
  • Aplikace (uživatelská realita)
  • Data (obsah, informace)
  • Systémová infrastruktura
  • Síťová infrastruktura
  • Fyzická infrastruktura
  • Lidská perspektiva: uživatelé, správci, manažeři, útočníci, vyšetřovatelé, aktivisté… a ti ostatní.
  • Organizační perspektiva: zaměřuje se na vnitřní fungování institucí a organizací – pravidla, odpovědnosti, bezpečnostní politiky, procesy, správu rizik, reakci na incidenty a kulturní faktory ovlivňující bezpečnostní praxi. Představuje mikro až meso úroveň – tedy to, jak se kyberbezpečnost odehrává uvnitř konkrétních struktur.
  • Ekosystémová perspektiva: vnímá kyberbezpečnost jako součást širšího systému vztahů mezi technologiemi, lidmi, státy, institucemi, infrastrukturami a prostředím – včetně jejich kulturních, ekologických a globálních dopadů. Představuje meso až makro úroveň – zaměřuje se na komplexitu, provázanost a vzájemné závislosti v širším prostředí.
  • Kyberbezpečnost jako otázka moci, spravedlnosti a péče: kritické a etické aspekty.
  • Designové myšlení a kyberbezpečnost.
  • Kyberbezpečnost ve vztahu k designovým přístupům:
  • Design sociálních inovací: přístup, který využívá design k hledání nových forem společenských uspořádání a řešení, a může tak rámovat kyberbezpečnost jako téma přesahující technické hranice. Například vytváření podpůrných platforem pro ohrožené skupiny (například novináře, LGBTQ+ komunity), které propojují digitální bezpečnost s posilováním občanské participace.
  • Systemický design: orientuje se na komplexní systémy a jejich vzájemné vztahy, což umožňuje uchopit kyberbezpečnost v její mnohovrstevnatosti a provázanosti. Například analýza, jak se kyberbezpečnost dotýká vztahů mezi státem, občanskou společností a soukromým sektorem, a návrh modelů spolupráce mezi těmito aktéry.
  • Tranzitivní design: zdůrazňuje procesy změny a přechodu mezi současnými a budoucími modely fungování společnosti, přičemž kyberbezpečnost lze chápat jako jednu z oblastí, kde tyto změny probíhají. Například navrhování kulturních a vzdělávacích strategií, které podporují přechod společnosti od pasivního užívání digitálních služeb k aktivnímu a kritickému vztahu k digitální bezpečnosti.
  • Cirkulární design: vychází z principu uzavřených cyklů a udržitelnosti, a umožňuje reflektovat i materiální a environmentální rozměry kyberprostoru a jeho infrastruktur. Například zkoumání etických dopadů vyřazování technologií (digitální odpad, e-waste) a jejich vlivů na lokální komunity, kde dochází k recyklaci.
  • Design zaměřený na planetu: přesouvá pozornost od člověka k planetárnímu měřítku a otevírá otázky, jak kyberbezpečnost souvisí s globálními ekologickými a sociálními procesy. Například diskuse o globálních důsledcích masového sledování a digitálního kapitalismu v souvislosti s udržitelností demokracie a planetárních zdrojů.
  • Design informačních služeb: zabývá se tím, jak jsou informace strukturovány, zpřístupňovány a mediovány v různých kontextech a tím otevírá otázky důvěry, ochrany soukromí a bezpečnosti při jejich využívání. Například navrhování mechanismů, jakým způsobem digitální platformy třídí a doporučují obsah, což přímo ovlivňuje bezpečnost informací, šíření dezinformací a utváření veřejného diskurzu.
  • Spekulativní a kritický design: využívá návrhové experimenty a scénáře, které nejen otevírají debaty o možných budoucnostech, ale také kriticky zpochybňují současné normy, hodnoty a mocenské struktury, jež rámují pojetí a praxi kyberbezpečnosti. Například inscenace fiktivního „muzea kyberútoků budoucnosti“, které představuje hypotetické technologie kontroly nebo kolapsu soukromí, a tím vybízí k úvahám, jaké hodnoty bychom chtěli chránit. Kyberbezpečnost ve vztahu k designovým principům:
  • Human-centered
  • Etika
  • Kritické myšlení a sebereflexe
  • Přístupnost
  • Iterace
  • Evaluace a monitoring
  • Prototypování a experimentování
  • Práce na intervenci (průběžně).
  • Prezentace intervence a její reflexe (formální i osobní): co fungovalo, co se nedařilo, co by šlo rozvíjet dál.
Výukové metody
Kurz probíhá formou blended learningu s důrazem na asynchronní studium a pravidelný rytmus online setkávání. Tento formát je vhodný pro humanitní a designové obory – umožňuje studentům v klidu promýšlet témata, reflektovat texty a zapojit se do diskusí v míře, která odpovídá časovým možnostem a kreditové zátěži kurzu. Od začátku semestru jsou studenti vedeni k tomu, aby si zvolili oblast kyberbezpečnostní intervence, která je oslovuje – ať už podle jejich oborového profilu, osobního zájmu nebo zkušenosti. V průběhu kurzu pak mohou dané téma dále rozvíjet, sdílet a reflektovat – v rozsahu, který pro ně bude zvládnutelný a smysluplný. Online setkání probíhají přibližně 1× za 14 dní a kombinují teoretickou část (úvod do témat a perspektiv kyberbezpečnosti) a praktickou část (konzultace návrhů, zpětná vazba, sdílení zkušeností). Kurz tak propojuje porozumění s aktivním zapojením – bez nutnosti hlubokých technických dovedností. Součástí kurzu může být také dobrovolná účast na setkání s hostem z praxe, který se věnuje kyberbezpečnosti z netradičního nebo mezioborového hlediska (např. design, etika, právo, umění, politika, sociální práce atp.). Takové setkání může rozšířit perspektivy a nabídnout inspiraci k vlastnímu přístupu k tématu.
Metody hodnocení
Podmínky pro úspěšné absolvování kurzu: •Závěrečný výstup – provedení vlastní intervence v oblasti kyberbezpečnosti a osobní reflexe. Podmínkou je srozumitelné vyjádření tématu, propojení s obsahem kurzu a stručné uvedení použité inspirace nebo zdrojů, pokud jsou relevantní. Studenti mohou (dobrovolně) poskytnout své výstupy ke zveřejnění ve společném online sborníku kurzu.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován jednorázově.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/podzim2025/ISKM103