CORE081 Kooperace a konkurence

Ekonomicko-správní fakulta
jaro 2025
Rozsah
2/0/0. 3 kr. Ukončení: k.
Vyučováno kontaktně
Vyučující
doc. Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D. (přednášející)
doc. Ing. František Svoboda, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D.
Katedra veřejné ekonomie – Ekonomicko-správní fakulta
Kontaktní osoba: Ing. Marie Hladká, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Katedra veřejné ekonomie – Ekonomicko-správní fakulta
Předpoklady
((! MPV_KDVS Kapitoly z dějin veř. sektoru )&& !FORMA(K))
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je otevřen studentům libovolného oboru.
Předmět si smí zapsat nejvýše 100 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/100, pouze zareg.: 0/100, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/100
Cíle předmětu
Život a rozvoj každé společnosti je založen na dvou odlišných, ale vzájemně se doplňujících principech – kooperaci a konkurenci. Nově vytvořený kurz bude studenty uvádět do problematiky vztahu těchto dvou principů prostřednictvím různých úhlů pohledu společenských věd.
Význam kooperace bude vyložen prostřednictvím problému Vězňova dilematu, teorie her a reflexe kooperace v ekonomických teoriích. Zohledněny budou různé přístupy k roli kooperace ve společnosti a různé odpovědi na otázky, zda, proč a kdy je kooperace racionální a výhodná? Jednotlivé přístupy budou souběžně ilustrovány na konkrétních kapitolách z hospodářských dějin.
Konkurenční princip bude vyložen prostřednictvím vybraných kapitol ekonomických teorií, zaměřujících se na vysvětlení principu konkurence jako základního nástroje efektivity hospodářských procesů i společenské dynamiky. Vyloženy budou různé přístupy ke konkurenčním systémům a různé odpovědi na otázky, zda, proč a kdy je racionální a výhodná konkurence? Přístupy budou taktéž ilustrovány na konkrétních kapitolách z hospodářských dějin.
Takto koncipovaný kurz dává studentům základní přehled různých odpovědí na otázku, jaký řád je pro lidskou společnost nejvhodnější. Ve spojení s konkrétními kapitolami z hospodářských a politických dějin představuje stručné shrnutí různých proudů politické ekonomie, které studentům usnadní pochopení role hospodářského mechanismu ve společnosti a zároveň důležitost způsobu uspořádání společenské struktury.
Výstupy z učení
Po absolvování kurzu bude student schopen:
- definovat a vyjmenovat různé podoby kooperace a od ní odvozené instituce trhu, vlády i dobročinnosti
- definovat a analyzovat přínosy konkurence a kooperace v jednotlivých oblastech života člověka i společnosti
- analyzovat soudobé instituce státu v historickém kontextu a rozlišit instituce dobově podmíněné od institucí bazálních
- vysvětlit a zdůvodnit potenciál konkurenčních a kooperativních strategií při řešení různých společenských a hospodářských otázek
Osnova
  • 1) Kooperace. Evoluční kořeny kooperace, reciproční altruismus u zvířat a u lidí, ekonomika daru. Principy úspěšných a neúspěšných strategií hry Vězňovo dilema. Pozitivní a negativní reciprocita. Člověk jako kalkulátor sociálních kontraktů. Výhody kooperace v lidské společnosti.
  • 2) Dar. Historické instituce sociální pomoci, od dobrovolné dobročinnosti k povinnosti státu. Vznik sociálního státu, tři modely sociálního státu. Pojetí spravedlnosti od Tomáše Akvinského k J. Rawlsovy. Přetrvávání nerovnosti – problematika sociální a ekonomické nerovnosti. Samaritánovo dilema. Neúspěchy sociální politiky a jejich kritika.
  • 3) Práce. „Prací se živím, práce mne trestá.“ Proměny postojů k práci – Řecko, Řím, středověk. Ekonomické turbulence 16. století a proměny v přístupu k chudým. Vznik pracovních domů a domů nápravy. Hnutí pracovních domů v Anglii a na kontinentu. Dopady veřejné politiky merkantilismu. Od pracovní povinnosti k aktivní politice zaměstnanosti.
  • 4) Úrok. Zákaz úroku a dovolenost úroku ve starověkých společnostech – Asýrie, Izrael, Řecko, Řím. Středověké proměny přístupu k úroku. Vznik dobročinných úvěrových institucí. Monte di Pietá, záduší, nadace. Mikro-kredity a jejich role v rozvoji rozvojových zemí. Co je úrok v dnešní ekonomické teorii?
  • 5) Co je kapitalismus? Vladař Lorenza Machiavelliho, obchod a stát v renesanci. Koncept lidských vášní. Vznik a vývoj nových organizačních forem obchodu souvisejících s rychlým technologickým rozvojem a společenskými změnami. První instituce finančního kapitalismu ve Florencii, San Giorgio v Janově. Fernand Braudel – dynamika kapitalismu, kritika weberovské teorie vzniku kapitalismu.
  • 6) Co je kapitalismus? Role akciových společností v hospodářských dějinách. Firma v roli státu, stát v roli firmy. Východoindické společnosti – francouzská, britská, holandská – a Společnosti Hudsonova zálivu.. Jejich armáda, justice, správa, infrastruktura, daňová problematika. Luxusní statek jako relikt merkantilismu v ekonomické teorii. Monopol jako předpoklad vlády.
  • 7) Utopie. Proč (ne-)fungují utopie? T. Campanella a Sluneční stát, Utopie Thomese Morea. Uskutečněná utopie – jezuitské redukce a indiánský stát v Jižní Americe. Instituce občiny a její přežívání, tragédie obecní pastviny v praxi. Elinor Ostromová, racionalita a sebezájem v ekonomických teoriích.
  • 8) Konkurence a kooperace u Adama Smithe. Collective action u Adama Smithe (negativní vymezení v rámci zisk sektoru vs. pozitivní ve veřejném sektoru), komerční humanismus, le doux commerce. Jak rozhodnout, zda zvolit veřejná či soukromá řešení problémů?
  • 9) Svoboda. Nobelova cena za ekonomii v roce 1993 a rehabilitace ekonomické historie. Zkoumání evoluce institucí a preferencí. Dynamika kulturních změn, evoluční ekonomie, role veřejného sektoru. Příklad - otrokářský systém v USA jako tržně konformní společenský řád. Možnosti a meze normativní a pozitivní ekonomie.
  • 10) Investice. Role státu v rozvoji infrastruktury. Velké projekty infrastruktury 19. stol. železnice (USA, Rusko, Anglie) a průplavy (Suez, Panama) – tržní selhání, pojem státní intervence. Rent-seeking, Principal agent problem.
  • 11) Plán jako kooperace. Totalitní režimy 20. stol – teorie a praxe. Keynes, Schumpeter, W. Eucken. Ruská revoluce a hospodářský experiment. Nacismus a trhy Třetí Říše. Odlišnosti a shody dvou plánovaných ekonomik. F. A. Hayek a zkoumání životaschopnosti různých ekonomických systémů.
  • 12) Plán II. Velké výdajové programy 20. století. Compelle intrare – donucování v ekonomických teoriích a v politické praxi. Problém černého pasažéra a možnosti jeho řešení – Olson, Hirschman, Axelrod, Etzioni, Robinson &Schmidt
  • 13) Loterie jako zdroj příjmů veřejných rozpočtů – historie loterií, loterie a ekonomická teorie, státní loterie v dnešní době. Etické dilema v ekonomii – co zakazovat a co danit?
Literatura
    povinná literatura
  • SVOBODA, František. Tři archetypy evropské sociální politiky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 158 s. Edice Hic sunt leones. ISBN 978-80-210-5990-0. info
  • SVOBODA, František. Machiavelli kontra Samuelson a jiné texty k dějinám veřejné ekonomie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 162 s. Edice Hic sunt leones. Svazek 1. ISBN 978-80-210-5091-4. info
  • ARISTOTELÉS. Politika: řecko-česky. Knihovna antické tradice. Praha: Oikoymenh, 2019. ISBN 80-7298-125-0.
    doporučená literatura
  • RIDLEY, Matt. Původ ctnosti. Edited by Jan Zrzavý, Translated by Martin Konvička. [Brno: Masarykova univerzita. Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky, 2004, 1 online. URL info
  • The new Palgrave dictionary of economics. Edited by Steven N. Durlauf - Lawrence Blume. 2nd ed. Houndmills: Palgrave Macmillan, 2008, xxv, 896. ISBN 9780333786765. info
  • BOCHEŃSKI, Józef Maria. Cesta k filozofickému myšlení. Vyd. 3., v Academii 1. Praha: Academia, 2001, 93 s. ISBN 8020008535. info
Výukové metody
Přednášky, četba, diskuse.
Metody hodnocení
Hodnocení předmětu bude formou kolokvia, tedy skupinové odborné rozpravy na zadaná témata. V případě, že si student kurz zapíše v době svého výjezdu do zahraničí, musí prokázat znalost probírané problematiky. Jakékoli opisování, zaznamenávání nebo vynášení testů, používání nedovolených pomůcek jakož i komunikačních prostředků nebo jiné narušování objektivity zkoušky (zápočtu) bude považováno za nesplnění podmínek. Ukončení předmětu a za hrubé porušení studijních předpisů. Následkem toho uzavře vyučující zkoušku (zápočet) hodnocením v ISu známkou "F" a děkan zahájí disciplinární řízení, jehož výsledkem může být až ukončení studia.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je dostupný pro studenty ESF. Kredity C.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2024.