POLb1102 Koncepty v politické filosofii

Fakulta sociálních studií
jaro 2023

Předmět se v období jaro 2023 nevypisuje.

Rozsah
1/1/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučováno prezenčně.
Vyučující
Mgr. Bc. Jana Kokešová, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Lubomír Kopeček, Ph.D.
Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Mgr. Lucie Pospíšilová
Dodavatelské pracoviště: Oddělení politologie – Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Předpoklady
! POL287 Koncepty ve filosofii && ! NOW ( POL287 Koncepty ve filosofii ) && ( POL142 Pol.filosofie XX.stol || POLb1011 Témata politické filosofie || SOUHLAS )
Schopnost číst odborné teoretické texty v českém :) i anglickém jazyce (tzn. alespoň pasivní znalost), ochota aktivně participovat v diskusích. Tento předmět bude sestávat z krátkých přednášek, po kterých následuje seminární diskuse k tématu vycházející z kratších esejů na zadané téma. Předpokládá se, že studenti/tky budou mít prostudovanou povinnou literaturu a budou se zapojovat do seminárních diskusí.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Nabízený předmět má za cíl seznámit studenty/tky se základními pojmy normativní politické teorie, které mohou být chápány jako její základní stavební bloky. Prostřednictvím porozumění pojmům jako je svoboda, rovnost nebo politická autorita, případně rozborem základních „konfliktních linií“ v jejich interpretaci, lze systematickým způsobem proniknout do nejvýznamnějších problémů a témat, které formují soudobé politické myšlení Západu. Zároveň studenti získají dovednost analytického rozboru hodnotově-politických debat a sporů, které probíhají ve veřejné sféře ústavních demokracií. Tato mřížka jim následně umožní porozumět výzvám, jimž současné ústavní demokracie čelí. V tomto smyslu se tedy jedná o analytičtěji a systematičtěji pojatý doplněk (či rozšíření) povinných předmětů Tradice politického myšlení (POLb1008) a Velká témata současné politické filosofie (POLb1011), a obecně o úvod do problematiky normativní reflexe lidské společnosti
Výstupy z učení
Studenti a studentky budou po absolvování předmětu schopni:
rozumět základním pojmům normativní politické teorie, které mohou být chápány jako její základní stavební bloky
analyzovat proměnlivý význam pojmů jako je legitimita, suverenita, spravedlnost, demokracie, svoboda, rovnost nebo politická autorita
odhalit vzájemné systermatické vztahy mezi těmito pojmy
kriticky posoudit soupeřící interpretace jednotlivých pojmů
systematicky způsobem proniknout do nejvýznamnějších debat, které formují politickou filosofii Západu
určit viditelné i skryté souvislosti mezi politickou teorií a praxí
Osnova
  • poznámka: osnova i zadaná literatura pro jarní semestr 2022 budou dále upřesňovány
  • 1. Úvod: poslání a organizace předmětu. Politické myšlení a základní politické koncepty (pojmy)
  • 2. Konceptuální rozepře. Politické teorie jako systémy pojmů
  • 3. Stát a suverenita I.
  • 4. Stát a suverenita II.
  • 5. Politická autorita, legitimita a závazek I.
  • 6. Politická autorita, legitimita a závazek II.
  • 7. Politická autorita, legitimita a závazek III.
  • 8. Právo a práva
  • 9. Týden určený k samostudiu
  • 10. Svoboda a autonomie
  • 11. Rovnost
  • 12. Spravedlnost
  • 13. Autorita a demokracie
Literatura
    povinná literatura
  • Kekes, John. „Dangerous Egalitarian Dreams“. City Journal, podzim 2001, dostupné na http://www.city- journal.org/html/11_4_urbanities-dangerous.html
  • Dufek, Pavel. 2018. „Lidská práva, ideologie a veřejné ospravedlnění: Co obnáší brát pluralismus vážně.“ Právník 157(1): 50–70
  • Simmons, A. John. Political Philosophy. Oxford: Oxford UP, 2008
  • TALISSE, Robert B. Engaging political philosophy : an introduction. First published. New York: Routledge, Taylor & Francis Group, 2016, xvii, 176. ISBN 9780415808323. info
  • BELLING, Vojtěch. Zrození suveréna : pojem suverenity a jeho kritika v moderní politické a právní filosofii : suverenita a normativní konstrukce reality I. 1. vydání. Brno: CDK, Centrum pro studium demokracie a kultury, 2014, 507 stran. ISBN 9788074149061. info
  • HOLZER, Jan, Pavel MOLEK, Jiří BAROŠ, Pavel DUFEK, Michal MOCHŤAK, Ivo POSPÍŠIL, Petr PRECLÍK a Hubert SMEKAL. Demokratizace a lidská práva. Středoevropské pohledy. 1. vyd. Brno - Praha: MUNI Press - SLON, 2013, 266 s. Studie 105. svazek. ISBN 978-80-7419-159-6. info
  • A companion to contemporary political philosophy. Edited by Robert E. Goodin - Philip Pettit - Thomas Winfried Menko Pogge. 2nd ed. Chichester, West Sussex: Wiley-Blackwell, 2012, xx, 891. ISBN 9781444350876. info
  • COHEN, G. A. Iluze liberální spravedlnosti. Edited by Marek Hrubec. vyd. 1. Praha: Filosofia, 2006, 180 s. ISBN 8070072342. info
  • HEYWOOD, Andrew. Politická teorie. Translated by Zdeněk Masopust. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2005, 335 s. ISBN 8086861414. info
  • GAUS, Gerald F. Political concepts and political theories. Boulder, Colo.: Westview Press, 2000, xiv, 288. ISBN 081333330X. info
    neurčeno
  • Belling, Vojtěch. Smrt suveréna? Eroze státnosti a krize suverenity v éře postnacionálního vládnutí. Brno: CDK, 2019
  • Simmons, A. John. Political Philosophy. Oxford: Oxford UP, 2008
  • Šejvl, Michal. 2017. Lidská práva jako subjektivní práva. Praha: Ústav státu a práva AV
  • Sobek, Tomáš. „Problém legitimní autority I.“ Právník 152(6), 2013, s. 537–561
  • Copp, David. 1999. The Idea of a Legitimate State. Philosophy&Public Affairs 28(1): 3–45
Výukové metody
Výuka bude probíhat formou přednášek a návazných seminářů; tyto dvě části od sebe nebudou přísně odděleny. V rámci seminářů budou diskutovány písemné přípravy studentů, které musejí průběžně zpracovávat.
Metody hodnocení
Předmět je hodnocen průběžně; hodnocení sestává z následujících částí:

(1) Přípravy/minieseje: Studenti/tky musí během semestru odevzdat minimálně šest krátkých příprav na zadané téma (či témata) týkající se aktuálně probíraného konceptu, přičemž východiskem bude veškerá povinná literatura a dle vlastní úvahy i literatura jiná (např. doporučená). Odevzdané eseje (tzv. „position papery“) budou následně sloužit jako východisko k seminárním diskusím.
Účelem position paperů o délce max. 2 normostrany je podnítit reflexi daného tématu. Ta je však podmíněna znalostí předmětu reflexe, a proto je zcela nutné vycházet ze zadané literatury. Tomu odpovídá i požadovaná struktura příprav: (A) Shrnutí základních argumentů textu/textů (max. 1 odstavec na každý text), (B) zdůvodnění vlastní pozice ve prospěch či neprospěch určité odpovědi, s využitím mj. argumentů z literatury, případně (C) interpretační nejasnosti či náměty k seminární diskusi. V případě dvou a více povinných textů platí požadavek sub (A) pro všechny! Koherence i tematická relevance každého eseje bude hodnocena 0-5 body.
Platí, že eseje by v žádném případě neměly představovat pouhé shrnutí, resp. převyprávění zadaných textů, stejně jako by neměly být jen nepodloženými spekulacemi nesouvisejícími se zadanými texty a v nich vznesenými problémy. Tomu má předejít právě poctivé „utkání se“ s obsahem povinné literatury. Přípravy nesplňující požadovanou strukturu budou bodově penalizovány, případně považovány za neodevzdané.
Minieseje musejí být odevzdány vždy do pondělí 20:00 do Odevzdávány v rámci ISu.

(2) Prezentace: Kromě písemných příprav student/ka jednou za semestr přednese referát (maximální délka 20 minut), který bude vycházet především z doporučené a případné další literatury ke konkrétnímu tématu (znalost povinných textů se předpokládá). K tématu pokrytému vlastním referátem již student/ka přípravu nepíše. Kvalita prezentace bude hodnocena 0-12 body. Podobně jako v přípravách se i v referátech předpokládá (vyžaduje) vlastní vklad autora/autorky, zejména (i) zdůraznění nejvýznamnějších či nejzajímavějších bodů argumentace a (ii) formulace otázek či problémů pro ostatní publikum. Vyučující doporučuje držet se v referátech struktury písemných příprav, přičemž bodu (A) je v referátu přirozeně možno věnovat více prostoru. Taktéž naléhavě doporučuji využití grafických pomůcek typu PPT prezentací či papírových handoutů, které výrazně zjednoduší ostatním orientaci ve výkladu!

(3) Bodový zisk lze završit příkladnou aktivitou v rámci seminárních diskusí, za niž si student/ka může vysloužit vždy 1,5 bodu (dohromady tedy 0–16,5 bodů + 1,5 bodu jako bonus).
Bodová stupnice: 60–55b A; 54–50b B; 49–45b C; 44–40b D; 39–36b E; 35b a méně F
Informace učitele
Pro podrobnější informace viz sylabus předmětu ve Studijních materiálech v rámci ISu
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2019.