SZ6643 Theory and Practice of School

Pedagogická fakulta
jaro 2017
Rozsah
0/1/0. 2 kr. Ukončení: z.
Vyučující
prof. PhDr. Tomáš Janík, Ph.D., M.Ed. (přednášející)
doc. PhDr. Mgr. Marcela Janíková, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Michal Šimáně, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Tomáš Janík, Ph.D., M.Ed.
Katedra pedagogiky – Pedagogická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Institut výzkumu školy a zdraví – Pedagogická fakulta
Předpoklady
NOW ( SZ6642 School Education )
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Předmět prohlubuje a systematizuje poznatky a zkušenosti studujících získané v předmětu školní didaktika. Předmět je úvodem do studia školy, popisuje její teoretické základy s vyústěním do problematiky hodnocení kvality školy. Mezi klíčové výstupy v semináři řadíme, že studující s porozuměním používá základní odbornou terminologii teorie školy a že aplikuje základní odbornou terminologii teorie školy na popis, analýzu a zhodnocení školy jako instituce a organizace. Výstupy z učení: Po absolvování předmětu studující: • charakterizuje edukační prostředí školy, na níž absolvoval učitelskou praxi; • na příkladech z praxe charakterizuje vybraná kritéria kvality školy a zdůvodní jejich důležitost pro každodenní práci učitele; • navrhuje a aplikuje autoevaluační kritéria školy; • na základě studia odborné literatury uvede příklady správně a špatně použitých evaluačních postupů.
Osnova
  • Hlavní témata (osnova): 1.-2. Důvody vzniku školy a její úloha ve společnosti. Obsah: škola, školní vzdělávání, škola jako povznesení, škola jako základ života, škola jako dílna lidskosti, škola jako politikum, škola jako chráněná dílna, funkce školy (personalizační, socializační, enkulturační a další), kritické teorie školy Výstupy: Studující (a) vystihne podstatu metafor spojených se školou, (b) reflektuje historickou a společenskou podmíněnost funkcí školy a jejich proměn, (c) prokáže přehled o tom, jaké představy a názory na školu měly/mají různé společenské skupiny a bude schopen je kriticky posoudit. 3.-4. Vývoj české školy. Obsah: Proměny české školy/školství v průběhu 20. století, utváření české školy/školství v období první republiky, v období nacistické a komunistické diktatury, v období transformace po roce 1989. Výstupy: Studující (a) pojmenuje a zdůvodní politické a sociální determinanty ovlivňující roli školy a její dominantní rysy v určitých etapách vývoje české společnosti, (b) reflektuje kontinuitu i diskontinuitu vývoje českého školství, (c) zhodnotí vliv tradice a specifik prostředí, v němž se česká škola vyvíjela. 5.-6. Škola jako instituce a organizace: řízení, vedení, správa. Obsah: Školy jako instituce, organizace a pospolitosti, škola jako běžná a specifická organizace, řízení školy, vedení školy, správa školy, pojetí školy, cíle školy. Výstupy: Studující (a) popíše a vysvětlí jednotlivé pohledy na školu z hlediska jejího vedení, řízení a správy, (b) porovná rozdíly ve vnímání školy jako instituce a organizace, (c) na základě příkladů z vlastní praxe zdůvodní rozdíly jednotlivých pojetí řízení školy zejména v oblasti vybraných aspektů školního života. 7.-8. Škola jako učící se organizace: evaluace, rozvoj, kvalita. Obsah: škola jako učící se organizace, rozvoj školy, profilace školy a její nástroje (vize školy, školní kurikulum), kvalita školy, evaluace školy (externí evaluace, autoevaluace), akontabilita, spolupráce ve škole (mentoring, kolegiální hospitace). Výstupy: Studující (a) zdůvodní, proč má být škola učící se organizací, (b) prokáže, že má přehled o kritériích kvality školy a dokáže na konkrétních příkladech z vlastní praxe zdůvodnit jejich relevanci, (c) vystihne princip základních nástrojů sledování a rozvoje kvality školy. 9.-10. Škola a lidé v ní: profesní společenství. Obsah: lidé ve škole – žáci, učitelé a představitelé dalších pedagogických profesí utvářejících školu, profesionalizace, profesionalismus, profesionalita, expertnost v učitelství, profesní společenství, kultura školy Výstupy: Studující (a) prokáže, že má přehled o významu jednotlivých pedagogických profesí a o jejich roli ve škole, (b) popíše charakteristiky profesionality a expertnosti učitele, (c) zdůvodní význam profesního společenství pro kvalitu a kultivaci školy 11.-12. Škola pro budoucnost: budoucnost pro školu. Obsah: scénáře školy budoucnosti, reformně pedagogické modely školy (montessoriovské, daltonské, waldorfské… školy), alternativní školy, EDUout: descholarizace a další formy oslabování role školy. Výstupy: Studující (a) načrtne scénáře školy budoucnosti (např. dle OECD) a bude schopen zaujmout k nim odborně argumentované stanovisko, (b) v historickém ohlédnutí porovná reformně pedagogické modely školy a vysvětlí, jak se které z nich promítají do současných inovativních / alternativních tendencí ve školství, (c) bude schopen posoudit rizika descholarizace a na konkrétních příkladech je ilustrovat.
Literatura
    povinná literatura
  • JANÍK, Tomáš, Jan SLAVÍK, Vladislav MUŽÍK, Josef TRNA, Tomáš JANKO, Veronika LOKAJÍČKOVÁ, Jindřich LUKAVSKÝ, Eva MINAŘÍKOVÁ, Jiří SLIACKY, Zuzana ŠALAMOUNOVÁ, Simona ŠEBESTOVÁ, Naďa VONDROVÁ a Pavel ZLATNÍČEK. Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. 434 s. Syntézy výzkumu vzdělávání, sv. 1. ISBN 978-80-210-6349-5. 2013. info
  • Janíková, M., et al. (2009). Základy školní pedagogiky. Brno: Paido.
  • Pasch, M. (2005). Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál.
  • Pol, M. (2007). Škola v proměnách. Brno: Masarykova univerzita.
  • Píšová, M., Najvar, P., Janík, T., Hanušová, S., Kostková, K., Janíková, V., Tůma, F. & Zerzová, J. (2011). Teorie a výzkum expertnosti v učitelské profesi. Brno: Masarykova univerzita.
  • Skalková, J. (2007). Obecná didaktika. Praha: Grada.
  • Walterová, E., et al. (2004). Úloha školy v rozvoji vzdělanosti. 1. a 2. díl. Brno: Paido.
    doporučená literatura
  • Svobodová, J., et al. (2007). Výběr z reformních i současných edukačních koncepcí. Brno: MSD.
  • Connelly, F. M. (2007). (Ed.). The SAGE handbook of curriculum and instruction. Thousand Oaks: SAGE.
  • Dvořák, D., Starý, K., Urbánek, P., Chvál, M., & Walterová, E. (2010). Česká základní škola: vícepřípadová studie. Praha: Karolinum.
  • Dvořák, D, Starý, K., & Urbánek, P. (2015). Škola v globální době. Praha: Karolinum.
  • Dvořák, D. (2012). Od osnov ke standardům: proměny kurikulární teorie a praxe. Praha: PedF UK.
  • Kalous, J., & Veselý, A. (2006). (Eds.). Teorie a nástroje vzdělávací politiky. Praha: Karolinum.
  • Maňák, J., & Švec, V. (2003). Výukové metody. Brno: Paido.
  • Janík, T., Maňák, J., & Knecht, P. (2009). Cíle a obsahy školního vzdělávání a metodologie jejich utváření. Brno: Paido.
  • Průcha, J. (2013). Moderní pedagogika. Praha: Portál.
  • Tupý, J. (2014). Tvorba kurikulárních dokumentů v České republice. Brno: MU.
  • Slavík, J. (1999). Hodnocení v současné škole: východiska a nové metody pro praxi. Praha: Portál.
  • Walterová, E., Černý, K., Greger, D., & Chvál, M. (2010). Školství – věc (ne)veřejná? Názory veřejnosti na školu a vzdělávání. Praha: Karolinum.
  • Petty, G. (2009). Evidence-based teaching: A practical approach. Cheltenham: Nelson Thornes.
  • Pol, M., Hloušková, L., Lazarová, B., Novotný, P., & Sedláček, M. (2013). Když se školy učí. Brno: Masarykova univerzita.
Výukové metody
Předpokládané výukové činnosti a výukové metody uplatňované na seminářích: skupinová diskuse, problémové učení, samostatné studium odborné literatury, zpracování a prezentace tezí z četby odborné literatury, plnění průběžných úkolů. Výstupní dovednosti studujícího: analyzuje a kriticky reflektuje a v práci využívá odborné texty jako oporu pro vlastní odbornou argumentaci, systematizuje a s porozuměním na modelových příkladech používá základní odbornou terminologii. Protože předmět má integrující charakter, předpokládá se, že studenti při přípravě k ústní zkoušce využijí nejen poznatků z přednášek a samostatného studia, ale i zkušeností z Učitelské praxe a Semináře k učitelské praxi a v neposlední řadě i znalostí z pedagogické psychologie.
Metody hodnocení
Předmět je zakončen zápočtem (zápočet je udělen za průběžnou práci na semináři a systematickou přípravu tezí z četby odborné literatury). Pro udělení zápočtu studující: - průběžně, dle zadání vyučujícího, studuje povinnou a doporučenou literaturu; - aktivně se zapojuje do výuky; - na každý seminář vypracuje teze z četby odborné literatury v rozsahu cca 1 NS a odevzdá je do IS MU.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2018, jaro 2019.