SZ6043 Teorie a praxe školy

Pedagogická fakulta
jaro 2019
Rozsah
0/1/0. 2 kr. Ukončení: z.
Vyučující
doc. PaedDr. Hana Horká, CSc. (přednášející)
doc. Mgr. Petr Knecht, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Jana Létalová, Ph.D. (cvičící)
doc. Mgr. František Tůma, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Dana Veselá, Ph.D. (cvičící)
Garance
doc. PaedDr. Hana Horká, CSc.
Katedra pedagogiky – Pedagogická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Katedra pedagogiky – Pedagogická fakulta
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
SZ6043/01: každé liché pondělí 14:00–15:50 učebna 24, P. Knecht
SZ6043/02: každé liché úterý 14:00–15:50 učebna 41, J. Létalová
SZ6043/03: každé sudé pondělí 14:00–15:50 učebna 24, P. Knecht
SZ6043/04: každé sudé úterý 14:00–15:50 učebna 41, F. Tůma
SZ6043/05: Rozvrh nebyl do ISu vložen. F. Tůma
Předpoklady
! NOWANY ( SZ6044 Teorie a praxe kurikula , SZ6045 Teorie a praxe výuky , SZ6643 Theory and Practice of School )
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 80 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/80, pouze zareg.: 0/80, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/80
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Předmět je úvodem do studia školy, popisuje její teoretické základy s vyústěním do problematiky hodnocení kvality školy. Mezi klíčové výstupy v semináři řadíme, že studující s porozuměním používá základní odbornou terminologii teorie školy a že aplikuje základní odbornou terminologii teorie školy na popis, analýzu a zhodnocení školy jako instituce a organizace.
Výstupy z učení
Po absolvování předmětu student je schopen: • charakterizovat edukační prostředí školy, na níž absolvoval učitelskou praxi; • na příkladech z praxe charakterizovat vybraná kritéria kvality školy a zdůvodnit jejich důležitost pro každodenní práci učitele; • navrhnout a aplikovat autoevaluační kritéria školy; • na základě studia odborné literatury uvést příklady správně a špatně použitých evaluačních postupů.
Osnova
  • Hlavní témata (osnova): 1.-2. Důvody vzniku školy a její úloha ve společnosti. Obsah: škola, školní vzdělávání, škola jako povznesení, škola jako základ života, škola jako dílna lidskosti, škola jako politikum, škola jako chráněná dílna, funkce školy (personalizační, socializační, enkulturační a další), kritické teorie školy Výstupy: Studující (a) vystihne podstatu metafor spojených se školou, (b) reflektuje historickou a společenskou podmíněnost funkcí školy a jejich proměn, (c) prokáže přehled o tom, jaké představy a názory na školu měly/mají různé společenské skupiny a bude schopen je kriticky posoudit. 3.-4. Vývoj české školy. Obsah: Proměny české školy/školství v průběhu 20. století, utváření české školy/školství v období první republiky, v období nacistické a komunistické diktatury, v období transformace po roce 1989. Výstupy: Studující (a) pojmenuje a zdůvodní politické a sociální determinanty ovlivňující roli školy a její dominantní rysy v určitých etapách vývoje české společnosti, (b) reflektuje kontinuitu i diskontinuitu vývoje českého školství, (c) zhodnotí vliv tradice a specifik prostředí, v němž se česká škola vyvíjela. 5.-6. Škola jako instituce a organizace: řízení, vedení, správa. Obsah: Školy jako instituce, organizace a pospolitosti, škola jako běžná a specifická organizace, řízení školy, vedení školy, správa školy, pojetí školy, cíle školy. Výstupy: Studující (a) popíše a vysvětlí jednotlivé pohledy na školu z hlediska jejího vedení, řízení a správy, (b) porovná rozdíly ve vnímání školy jako instituce a organizace, (c) na základě příkladů z vlastní praxe zdůvodní rozdíly jednotlivých pojetí řízení školy zejména v oblasti vybraných aspektů školního života. 7.-8. Škola jako učící se organizace: evaluace, rozvoj, kvalita. Obsah: škola jako učící se organizace, rozvoj školy, profilace školy a její nástroje (vize školy, školní kurikulum), kvalita školy, evaluace školy (externí evaluace, autoevaluace), akontabilita, spolupráce ve škole (mentoring, kolegiální hospitace). Výstupy: Studující (a) zdůvodní, proč má být škola učící se organizací, (b) prokáže, že má přehled o kritériích kvality školy a dokáže na konkrétních příkladech z vlastní praxe zdůvodnit jejich relevanci, (c) vystihne princip základních nástrojů sledování a rozvoje kvality školy. 9.-10. Škola a lidé v ní: profesní společenství. Obsah: lidé ve škole – žáci, učitelé a představitelé dalších pedagogických profesí utvářejících školu, profesionalizace, profesionalismus, profesionalita, expertnost v učitelství, profesní společenství, kultura školy Výstupy: Studující (a) prokáže, že má přehled o významu jednotlivých pedagogických profesí a o jejich roli ve škole, (b) popíše charakteristiky profesionality a expertnosti učitele, (c) zdůvodní význam profesního společenství pro kvalitu a kultivaci školy 11.-12. Škola pro budoucnost: budoucnost pro školu. Obsah: scénáře školy budoucnosti, reformně pedagogické modely školy (montessoriovské, daltonské, waldorfské… školy), alternativní školy, EDUout: descholarizace a další formy oslabování role školy. Výstupy: Studující (a) načrtne scénáře školy budoucnosti (např. dle OECD) a bude schopen zaujmout k nim odborně argumentované stanovisko, (b) v historickém ohlédnutí porovná reformně pedagogické modely školy a vysvětlí, jak se které z nich promítají do současných inovativních / alternativních tendencí ve školství, (c) bude schopen posoudit rizika descholarizace a na konkrétních příkladech je ilustrovat.
Literatura
    povinná literatura
  • JANÍK, Tomáš, Jan SLAVÍK, Vladislav MUŽÍK, Josef TRNA, Tomáš JANKO, Veronika LOKAJÍČKOVÁ, Jindřich LUKAVSKÝ, Eva MINAŘÍKOVÁ, Jiří SLIACKY, Zuzana ŠALAMOUNOVÁ, Simona ŠEBESTOVÁ, Naďa VONDROVÁ a Pavel ZLATNÍČEK. Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. 434 s. Syntézy výzkumu vzdělávání, sv. 1. ISBN 978-80-210-6349-5. 2013. info
  • Janíková, M., et al. (2009). Základy školní pedagogiky. Brno: Paido.
  • Pasch, M. (2005). Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál.
  • Pol, M. (2007). Škola v proměnách. Brno: Masarykova univerzita.
  • Píšová, M., Najvar, P., Janík, T., Hanušová, S., Kostková, K., Janíková, V., Tůma, F. & Zerzová, J. (2011). Teorie a výzkum expertnosti v učitelské profesi. Brno: Masarykova univerzita.
  • Skalková, J. (2007). Obecná didaktika. Praha: Grada.
  • Walterová, E., et al. (2004). Úloha školy v rozvoji vzdělanosti. 1. a 2. díl. Brno: Paido.
    doporučená literatura
  • Svobodová, J., et al. (2007). Výběr z reformních i současných edukačních koncepcí. Brno: MSD.
  • Connelly, F. M. (2007). (Ed.). The SAGE handbook of curriculum and instruction. Thousand Oaks: SAGE.
  • Dvořák, D., Starý, K., Urbánek, P., Chvál, M., & Walterová, E. (2010). Česká základní škola: vícepřípadová studie. Praha: Karolinum.
  • Dvořák, D, Starý, K., & Urbánek, P. (2015). Škola v globální době. Praha: Karolinum.
  • Dvořák, D. (2012). Od osnov ke standardům: proměny kurikulární teorie a praxe. Praha: PedF UK.
  • Kalous, J., & Veselý, A. (2006). (Eds.). Teorie a nástroje vzdělávací politiky. Praha: Karolinum.
  • Maňák, J., & Švec, V. (2003). Výukové metody. Brno: Paido.
  • Janík, T., Maňák, J., & Knecht, P. (2009). Cíle a obsahy školního vzdělávání a metodologie jejich utváření. Brno: Paido.
  • Průcha, J. (2013). Moderní pedagogika. Praha: Portál.
  • Tupý, J. (2014). Tvorba kurikulárních dokumentů v České republice. Brno: MU.
  • Slavík, J. (1999). Hodnocení v současné škole: východiska a nové metody pro praxi. Praha: Portál.
  • Walterová, E., Černý, K., Greger, D., & Chvál, M. (2010). Školství – věc (ne)veřejná? Názory veřejnosti na školu a vzdělávání. Praha: Karolinum.
  • Petty, G. (2009). Evidence-based teaching: A practical approach. Cheltenham: Nelson Thornes.
  • Pol, M., Hloušková, L., Lazarová, B., Novotný, P., & Sedláček, M. (2013). Když se školy učí. Brno: Masarykova univerzita.
Výukové metody
Předpokládané výukové činnosti a výukové metody uplatňované na seminářích: skupinová diskuse, problémové učení, samostatné studium odborné literatury, zpracování a prezentace tezí z četby odborné literatury, plnění průběžných úkolů. Výstupní dovednosti studujícího: analyzuje a kriticky reflektuje a v práci využívá odborné texty jako oporu pro vlastní odbornou argumentaci, systematizuje a s porozuměním na modelových příkladech používá základní odbornou terminologii. Protože předmět má integrující charakter, předpokládá se, že studenti při přípravě k ústní zkoušce využijí nejen poznatků z přednášek a samostatného studia, ale i zkušeností z Učitelské praxe a Semináře k učitelské praxi a v neposlední řadě i znalostí z pedagogické psychologie.
Metody hodnocení
Předmět je zakončen zápočtem (zápočet je udělen za průběžnou práci na semináři a systematickou přípravu tezí z četby odborné literatury). Pro udělení zápočtu studující: - průběžně, dle zadání vyučujícího, studuje povinnou a doporučenou literaturu; - aktivně se zapojuje do výuky; - na každý seminář vypracuje teze z četby odborné literatury v rozsahu cca 1 NS a odevzdá je do IS MU.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2017, jaro 2018, jaro 2020.