SZ6021 Sociálně patologické jevy v životě žáků ZŠ a studentů SŠ

Pedagogická fakulta
jaro 2021
Rozsah
0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.
Vyučováno online.
Vyučující
doc. Mgr. Kateřina Lojdová, Ph.D. (přednášející)
Mgr. et Mgr. Martin Šťastný (cvičící)
Garance
doc. Mgr. Kateřina Lojdová, Ph.D.
Katedra pedagogiky – Pedagogická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Katedra pedagogiky – Pedagogická fakulta
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
SZ6021/01: Út 14:00–15:50 učebna 42, M. Šťastný
SZ6021/02: Út 16:00–17:50 učebna 42, M. Šťastný
Předpoklady
! NOWANY ( SZ6013 Dramatická výchova v pedagogické praxi , SZ6014 Globální rozvojové vzdělávání v přípravě učitele , SZ6016 Metodika respektující výchovy , SZ6017 Multikulturní lekce na základních školách , SZ6018 Osobnostní a sociální příprava , SZ6019 Podpora seberozvoje žáka skrze koučovací techniky , SZ6020 Práce se žáky s odlišným mateřským jazykem , SZ6015 Metodika průřezových témat v RVP , SZ6022 Výchova k hodnotám jako součást pedagogické profese , SZ6023 Výchova nadaných žáků , SZ6024 Výchova v práci učitele , SZ6025 Výchovné situace ve škole: analýza a interpretace )
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 44 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 6/44, pouze zareg.: 0/44, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/44
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je poskytnout studentům kritický rámec pro chápání sociálně patologických jevů a rizikového chování, se kterým se mohou setkat u svých žáků a studentů, a seznámit je s možnostmi primární prevence. Teoretický rámec vychází z teorií sociálních deviací v komplexním bio-psycho-sociálním modelu a z poznatků z mezinárodních výzkumů. Těžiště semináře spočívá v seznámení s vybranými aktivitami specifické a nespecifické primární prevence využitelnými ve škole. Semináře budou probíhat interaktivně, studenti si vyzkouší preventivní aktivity na vlastní kůži a poté je budou reflektovat. Jednotlivá témata jsou také ilustrována na příkladu skutečných příběhů, které jsou v semináři kriticky interpretovány. Seminář klade důraz na interdisciplinaritu, opírá se o sociologické, filozofické, psychologické a antropologické poznatky a zasazuje je do kontextu pedagogického. Cílem není připravit studenty na práci s "kuchařkami" preventivních aktivit, nýbrž je vést k situačnímu porozumění rizikovému chování a zejména k jeho systematické prevenci v pedagogickém působení ve školním i mimoškolním prostředí. Součástí semináře jsou diskuse s hosty působícími v prevenci rizikového chování: např. Městská policie, Pedagogicko-psychologická poradna, Orgán sociálně-právní ochrany dětí, Podané ruce.
Výstupy z učení
Výstupy z učení:
• porozumění teoriím sociálních deviací: student chápe příčiny sociálních deviací v rovině biologické, psychologické, sociální a v jejich vzájemné provázanosti;
• dovednost aplikovat teorie sociálních deviací na vysvětlení vzniku, průběhu a společenského hodnocení rizikového chování žáků a studentů;
• porozumění žákům a připravenost řešit problémy žáků spojené s rizikovým chováním ve spolupráci s dalšími odborníky ve škole (školní poradenské pracoviště) a mimo školu (SVP, PPP, zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy)
• student dokáže kriticky posoudit dostupné preventivní aktivity a navrhnout a vyhodnotit preventivní aktivitu/opatření dle potřeb žáků.
Osnova
  • Hlavní témata (osnova):
  • 1. Normální, deviantní, sociálně patologické a rizikové chování. Definice sociální normy a její proměny v čase a prostoru. Teorie nálepkování (labellingu) a její vztah ke škole. Učitel jako agent sociální kontroly a moc spojená s procesem nálepkování a sekundární deviací. Příběh života žáka s nálepkou.
  • 2. Primární prevence rizikového chování ve školní třídě: od pravidel třídy k řešení vybraných projevů rizikového chování.
  • 3. Látkové a nelátkové závislosti a jejich prevence. Proč žáci užívají návykové látky? Je konzumace návykových látek závislost? Jak se liší cesta k závislosti u dětí a dospívajících? Jak se pozná závislý? Alkohol a jeho konzumace dětmi a dospívajícími. Příběhy o konzumaci alkoholu: opilecké historky. Mýtus alkoholu v životě dospívajících, analýza opileckých historek ve studijní skupině. 4. Nelegální drogy v životě dětí a dospívajících. Jak poznáme žáka pod vlivem opiátů, stimulantů, těkavých látek, konopných drog atd.? Jak přistupovat k žákovi pod vlivem návykových látek? Spolupracující organizace.
  • 5. Agresivita a šikana ve škole a budování zdravého klimatu školní třídy jako prevence šikany. Rvačka jako kulturní forma (Bittnerová). Je agresivní chování pro dospívající normální? A kdy se jedná o šikanu? Jaké podoby může mít šikana? Proč to agresor dělá? A jak šikanu vnímá oběť? Jaký je vzájemný vztah agresora a oběti? Kdo jsou aktéři šikany? Jak šikanu ve škole vyšetřovat? Jak ji řešit? Analýza rozhovoru s obětí a agresorem šikany.
  • 6. Kyberšikana. Jaký je vztah mezi šikanou a kyberšikanou? Jak snadné je stát se obětí či agresorem šikany v online prostředí? Jaké jsou prostředky kyberšikany? Příběh Megan Mayer. Prevence kyberšikany, příklad projektu http://www.e-bezpeci.cz/.
  • 7. Agresivita mimo školu. Fotbalové chuligánství. Prožívání deviantního chován ve skupině. Co je atraktivního na vandalismu? Vandalismus jako skupinová sociální deviace. Proč graffiti? Chtějí sprejeři ničit nebo tvořit? Možnosti prevence vandalismu. Příběhy sprejerů. Mohou si děti vzít život? Proč? Sebevražednost (suicidalita) u dětí a dospívajících, sebevražedné pokusy a demonstrativní sebevraždy. Profily mladistvých sebevrahů. Kontinuální model sebevražedného chování a možnost intervence pedagoga v jednotlivých fázích. Sebepoškozování (parasuicidum) aneb proč se řežou? Souvislost s emo subkulturou?
  • 8. Rasismus a jeho prevence ve škole. Co je rasa? Existují dnes rasy? Rasa jako tabu v sociálních vědách? Co říkají výzkumy o vztahu rasy a vzdělávacích výsledků žáků? Školní úspěch jako znak kultury „bílých“ (příklad výzkumu Fordham a Ogbu)? Jak zvládnout etnickou rozmanitost ve škole a předcházet rasismu? Příklad preventivních aktivit pro žáky a jejich kritická reflexe.
  • 9. Extremismus u dětí a dospívajících? Proč mají děti radikálnější názory než dospělí? V čem spočívá pravicový a v čem levicový extremismus? Co mají společného? Socializace do extremistických subkultur. Příklad preventivních aktivit pro žáky a jejich kritická reflexe.
  • 11. Zneužívání dětí. Jaké podoby má komerční sexuální zneužívání dětí? Obchodování s dětmi (intrafamiliární x extrafamiliární forma), dětská prostituce, dětská pornografie. Děti a dospívající jako oběť pedofila. Analýza strategie pedofila k získání oběti. Spolupráce školy a OSPOD.
  • 11. Institucionální rámec primární, sekundární a terciární prevence. Prevence sociálně patologických jevů a rizikového chování žáků, poradenská zařízení v resortu MŠMT. Spolupráce školy a pedagogicko-psychologické poradny v prevenci rizikového chování.
  • 12. Prevence a řešení sociálně patologických jevů ve škole ve spolupráci s neziskovými organizacemi.
Literatura
  • Fordham S., & Ogbu, J. (1986). Black students' school success: Coping with the “burden of ‘acting white’”. The Urban Review, 18(3), 176–206.
  • Tutenges, S., & Rod, M. H. (2009). ‘We got incredibly drunk… it was damned fun’: Drinking stories among Danish youth. Journal of youth studies, 12(4), 355–370.
  • FISCHER, Slavomil a Jiří ŠKODA. Sociální patologie : závažné sociálně patologické jevy, příčiny, prevence, možnosti řešení. Online. 2., rozšířené a aktualiz. Praha: Grada Publishing, 2014. 231 stran. ISBN 9788024750460. [citováno 2024-04-23] URL info
  • HRČKA, Michal. Sociální deviace. Online. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001. 302 s. ISBN 80-85850-68-0. [citováno 2024-04-23] info
Výukové metody
diskuse, skupinový projekt
Metody hodnocení
1) Aktivní účast na semináři;
2) příprava na semináře – odevzdání tezí (četba výzkumů, shlédnutí videa/filmu);
3) zápočet – analýza případu a možnosti řešení v roli učitele/asistenta pedagoga.
Další komentáře
Studijní materiály
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů

Zobrazit další předměty

Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024.