VH_320 Neoclassical music

Faculty of Arts
Spring 2019
Extent and Intensity
2/0/0. 3 credit(s). Type of Completion: k (colloquium).
Teacher(s)
doc. PhDr. Pavel Sýkora, Ph.D. (lecturer), prof. PhDr. Miloš Štědroň, CSc. (deputy)
Mgr. Vladimír Maňas, Ph.D. (assistant)
prof. PhDr. Jana Perutková, Ph.D. (assistant)
Guaranteed by
Mgr. Vladimír Maňas, Ph.D.
Department of Musicology - Faculty of Arts
Contact Person: Mgr. Jan Karafiát
Supplier department: Department of Musicology - Faculty of Arts
Timetable
Tue 8:00–9:40 N43
Course Enrolment Limitations
The course is also offered to the students of the fields other than those the course is directly associated with.
fields of study / plans the course is directly associated with
there are 12 fields of study the course is directly associated with, display
Course objectives (in Czech)
Náplní přednášky je charakteristika hudebního neoklasicismu a jeho vztah k paralelně se rozvíjejícím uměleckým stylům ve dvacátém století. Fenomén klasicismu bude zkoumán z hlediska filosofického, stylového i historického. Nedílnou součástí budou paralely s výtvarným uměním a literaturou. Centrem pozornosti bude analýza skladeb hlavních reprezentantů neoklasicismu: Igor Stravinskij, členové pařížské Šestky (zejména Francis Poulenc), Paul Hindemith, Bohuslav Martinů aj. Neoklasicismus nebude charakterizován jako jednolitý proud s jedním základním programem: poukáže se na rozmanitost pohledů, složitost vytváření definic apod. Přednáška tak přispěje k pohledu na umění 20. století jako období střetu protikladných tendencí (neoklasicismus – expresionismus), případně postojů, které spolu nekomunikují (neoklasicismus – pozdní romantismus). Časté sondy do hudby minulých staletí mají naopak za cíl poukázat na snahu o zachování jednoty evropského hudebního myšlení.
Syllabus (in Czech)
  • Tematické okruhy: 1. Úvod: charakteristika slohu, pojem „klasicismus“ jako konstanta v dějinách umění od antiky. Protikladné pojmy: manýrismus, baroko, rokoko, impresionismus, expresionismus. 2. Evropa po první světové válce: destrukce hodnot, rozpad umění a myšlení v různé proudy. 3. Vznik neoklasicismu: Prokofjev, Stravinskij, Cocteau, Picasso. 4. Eliotův esej Tradice a individuální talent: tradice proti experimentu, nadindividuální pojetí uměleckého díla. 5. Tvůrčí přístup k minulosti: metoda práce s modelem, princip parodie. 6. Podněty středověkého umění: Perotinovy inovace kontrapunktu, technika izorytmie, liturgické drama. 7. Renesanční modely: commedia dell’arte jako obrana proti Wagnerovu Gesamtkunstwerku, madrigal, ricercar. 8. Kontrapunktické techniky období baroka (passacaglia, fuga) a jejich rozvíjení u Hindemitha, Stravinského aj. 9. Principy italské barokní opery pro vyjádření pocitů člověka 20. století: The Rake’s Progress, Ariadna, Mirandolina. 10. Inovace techniky concerta grossa: Stravinskij, Martinů. 11. Ohlasy předbeethovenovského typu symfonie: Prokofjev, Britten. 12. Parodizace antického mýtu: Odysseus, Oedipus rex. 13. Hledání jistot hic et nunc: Harmonia mundi.
Language of instruction
Czech
Further Comments
Study Materials
The course is taught only once.
The course is also listed under the following terms Spring 2017.
  • Enrolment Statistics (recent)
  • Permalink: https://is.muni.cz/course/phil/spring2019/VH_320