VIKBB55 Kritická teorie a inovace: kde jsme a co s tím?

Filozofická fakulta
podzim 2018
Rozsah
0/2/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Jan Martinek (přednášející)
Garance
PhDr. Petr Škyřík, Ph.D.
Kabinet informačních studií a knihovnictví - Ústav české literatury a knihovnictví - Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Sabina Kubisová
Dodavatelské pracoviště: Kabinet informačních studií a knihovnictví - Ústav české literatury a knihovnictví - Filozofická fakulta
Rozvrh
Po 16:00–17:40 J22
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 20 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 9/20, pouze zareg.: 0/20, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/20
Mateřské obory
Cíle předmětu
Cílem předmětu je zisk hlubšího teoretického a kritického vhledu do problematiky inovace, především s ohledem na její normativní ukotvenost, sdílení informací a zprostředkovanou komunikaci.
V klíčových konceptech vychází kurz z kritické teorie a reflexe jejích následovníků. Vyučující kurz doporučuje studentům všech ročníků studia — vyžaduje pouze ochotu věnovat čas důslednému čtení a interpretaci textů.

Student by měl po úspěšném absolvování

1. znát základní diskuse, koncepty a fenomény, kterými se zabývá kritická teorie a kritická teorie inovace,
2. být schopen reflexivně a kriticky uchopit fenomény inovace a užívání (informačních) technologií prostřednictvím užitých teoretických konceptů,
3. být schopen využívat mezioborové provázanosti informační vědy a sociologie, filosofie, mediálních studií apod.,
4. výrazně posílit svou schopnost kritického porozumění textu a související dovednosti,
5. získat praktické kompetence v oblastech 1) mezilidské komunikace a 2) reflexe vlastního rozhodování a chápání důsledků vlastního jednání, zejména v situaci, kdy daná rozhodnutí mají důsledky na jednání dalších lidí (manažerské, designérské pozice apod.),
6. získat artefakt vzniklý průběžnou tvorbou kreativních výstupů v průběhu kurzu.

Struktura předmětu klade důraz na intenzivní práci s textem — povinnými součástmi jsou četba v rozsahu cca 30—70 stran týdně (též s ohledem na sazbu a jazyk textu, některé texty jsou dostupné pouze v anglickém jazyce), účast na seminárních diskusích a tvorba kreativních výstupů (v případě studentů komb. formy studia jsou podmínky mírně upraveny, viz. část Metody hodnocení).

Všechny potřebné texty budou zpřístupněny skrze studijní materiály v informačním systému.
Osnova
  • 1) Seznámení se s cíli kurzu, reflexe teoretických východisek a souvisejících studijních oborů, porozumění struktuře skutečnosti a její souvislosti se strukturou informací a znalostí o světě (Ch. W. Mills, S. Freud, F. Nietzsche, D. McDonald, F. de Saussure, E. Laclau, Ch. Mouffe, M. Foucault, T. Stöckelová) (3 semináře)
  • 2) Kritická teorie soustředěná na oblast komunikace a sdílení informací, první reflexe zásadních proměn žitého světa prostřednictvím technologií (W. Benjamin, T. W. Adorno) (2 semináře)
  • 3) Technologický determinismus, inovace a zastarávání, proměny vnímání světa (M. McLuhan; jeden seminář)
  • 4) Reflexe závěrů teoretiků kritické teorie, přirozenost a konstrukce, nezamýšlené důsledky jednání, osobní a společenská odpovědnost (accountability, responsibility) (M. Foucault, R. K. Merton, J. Volek, U. Beck, E. Goodin; 3 semináře)
  • 5) Kritická teorie inovace a „designu“, inovace vs. nápodoba, vztah mezi inovací a společenskými problémy, technosolucionismus a technooptimismus, reflexe a pokus o organizaci stávající intelektuální diskuse nad novinovými texty z poslední doby (Košturiak/Chaľ, B. Latour, B. Godin, E. Morozov; 3 semináře)
Literatura
  • Horkheimer, M. (2001). Tradiční a kritická teorie. In: Aluze, 4/2001, s. 74—106.
  • Godin, B. (2010). “Meddle Not With Them That Are Given to Change”: Innovation as Evil, Working Paper no. 6, Project on the Intellectual History of Innovation. INRS.
  • Godin, B. (2009). The making of science, technology and innovation policy: conceptual frameworks as narratives, 1945—2005. Centre Urbanisation Culture Société.
  • Merton, R. K. (1936). The Unanticipated Consequences of Purposive Social Action. In: American Sociological Review, Vol 1 Issue 6, Dec 1936, pp. 894–904
  • Morozov, E. (2012). The Net Delusion. Public Affairs.
  • DVOŘÁKOVÁ, Tereza. Etnografie : improvizace v teorii a terénní praxi. Edited by Tereza Stöckelová - Yasar Abu Ghosh. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2013. 250 s. ISBN 9788074191480. info
  • HONNETH, Axel. Patologie rozumu : dějiny a současnost kritické teorie. Translated by Alena Bakešová. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 2011. 292 s. ISBN 9788070073520. info
  • FOUCAULT, Michel. Zrození kliniky. Translated by Jan Havlíček - Čestmír Pelikán. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2010. 244 s. ISBN 9788087378298. info
  • ADORNO, Theodor W. a Max HORKHEIMER. Dialektika osvícenství : filosofické fragmenty. Translated by Michael Hauser - Milan Váňa. Vydání první. Praha: Oikoymenh, 2009. 247 stran. ISBN 9788072982677. info
  • ADORNO, Theodor W. Schéma masové kultury. Translated by Michael Hauser - Milan Váňa. 1. vyd. Praha: Oikoymenh, 2009. 62 s. ISBN 9788072984060. info
  • URVÁLEK, Aleš. Walter Benjamin. Literárněvědné studie. Výbor z díla I. Praha: Oikoymenh, 2009. 336 s. info
  • KOŠTURIAK, Ján a Ján CHAĽ. Inovace : vaše konkurenční výhoda! Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. viii, 164. ISBN 9788025119297. info
  • MILLS, C. Wright. Sociologická imaginace. Edited by Todd Gitlin, Translated by Václav Dušek. 2. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008. 310 s. ISBN 9788086429939. info
  • MCLUHAN, Marshall. Člověk, média a elektronická kultura : výbor z díla. Translated by Irena Přibylová - Martin Krejza. Vyd. 1. Brno: Jota, 2000. 415 s. ISBN 8072171283. info
  • NIETZSCHE, Friedrich. Radostná věda. Translated by Věra Koubová. Vyd. 2., ve Votobii 1. Olomouc: Votobia, 1996. 285 s. ISBN 80-7198-080-3. info
Výukové metody
Stěžejní formy výuky předmětu a v nich použité metody:

  • kritická práce s odborným textem (četba a interpretace předem zadaných textů k tématu dané vyučovací jednotky) včetně formulace shrnutí a názorového postoje vůči čtenému textu v písemné formě,
  • semináře věnující se hlubší diskusi o dané problematice a jejímu zasazení do kontextu širší akademické diskuse,
  • praktické prověření pochopení látky kreativním způsobem (v libovolné formě, která je zachytitelná či zprostředkovatelná písemně či vizuálně), která zasazuje dosažené poznání do vlastní zkušenosti studenta/studentky,
  • průběžné evaluační prvky použité v každé vyučovací jednotce semestru.
  • Metody hodnocení
    Práce studentů je v předmětu hodnocena průběžně. Studenti jsou hodnoceni za
  • písemné přípravy v rozsahu 1—2 normostran (1—3 body; jejich forma bude upřesněna)
  • účasti na diskusi v průběhu semináře (1 bod)
  • praktické kreativní výstupy ze semináře (1—2 body)
  • eseje šířeji pracující s diskutovaným tématem v rozsahu 3—5 normostran (1—3 body)

  • Pro studenty prezenční formy studia: K započítání bodů souvisejících s výukou v každém jednom seminárním bloku je třeba mít splněno vždy alespoň kombinaci písemné přípravy, účasti a praktického výstupu (takto je možné získat 6 bodů) anebo nejvýše dvakrát během semestru zpracovat esej a praktický výstup (možnost získat 5 bodů). Esej je nepovinná součást, která slouží jako náhrada části bodů pro studenty, kteří během semestru museli vynechat výuku a je možné ji zpracovat nejpozději 2 týdny před koncem zkouškového období (této možnosti je však možné využít nejvýše dvakrát během semestru).

    Pro studenty kombinované formy studia platí hodnocení uvedené u prezenční formy studia, volitelně mohou nahradit účast na semináři zpracováním eseje v rozsahu 5—7 normostran, která zpracovává dvě témata současně (komparativně či jakkoli jinak) a je odevzdána před datem konání seminární výuky jednoho z pojímaných témat (1—10 bodů). Počet esejí, které je možné takto včasně odevzdat, není pro studenty kombinované formy studia omezen.

    Hodnocení
    Během dvanácti vyučovacích týdnů je možné dosáhnout nejvýše 72 bodů.
  • 72—62 bodů: A
  • 61—55 bodů: B
  • 54—48 bodů: C
  • 47—41 bodů: D
  • 40—34 bodů: E
  • méně než 34 bodů = F

  • Normostrana je 1800 znaků včetně mezer, nezapočítávají se bibliografické záznamy.
    Další komentáře
    Studijní materiály
    Předmět je vyučován každoročně.
    Výuka probíhá v nové seminární učebně KISKu na adrese Žerotínovo náměstí 6, ve 2. poschodí.
    Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017.
    • Statistika zápisu (nejnovější)
    • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/podzim2018/VIKBB55

    Nahoru | Aktuální datum a čas: 22. 10. 2018 09:56, 43. (lichý) týden

    Kontakty: istech(zavináč/atsign)fi(tečka/dot)muni(tečka/dot)cz, studijní odd., správci práv, is-technici, e-technici, IT podpora | Použití cookies | Více o Informačním systému