PJA106 Přehled polské literatury

Filozofická fakulta
jaro 2012
Rozsah
2/0/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. et Mgr. Michal Przybylski (přednášející)
Garance
Mgr. Roman Madecki, Ph.D.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. et Mgr. Michal Przybylski
Dodavatelské pracoviště: Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Rozvrh
Po 15:50–17:25 M11
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 35 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/35, pouze zareg.: 0/35, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/35
Jiné omezení: Kurz nemohou absolvovat studenti navazující magisterské polonistiky.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Stručný nástin dějin polské literatury od počátků polského písemnictví až do konce 20. století se zdůrazněním uzlových vývojových bodů. Na konci tohoto kurzu bude student schopen porozumět vývojovým zákonitostem polských literárních a kulturních dějin, vysvětlit je a ilustrovat na konkrétních příkladech, dokáže se orientovat v základní odborné literatuře.
Osnova
  • 1. Středověk: Univerzální (evropský) charakter středověké kultury. Historické souvislosti. Latinsky psaná literatura (historiografie, hagiografie, kazatelství, poezie). Počátky polsky psané literatury ve 13. a 14. století. Církevní a světská poezie a próza.
  • 2. Renesance a humanismus: Nástin kulturních a myšlenkových dějin období. Novolatinská literatura rané renesance. Polsky psaná literatura. Dílo "otce polské literatury" Mikołaje Reje z Nagłowic. Renesanční próza parenetická a polemická. Největší básník staropolské literatury - tvorba Jana Kochanowského. Počátky polského dramatu. Další básníci vrcholné a pozdní renesance.
  • 3. Baroko: Neklidné 17. století (válečné konflikty s Moskvou, Švédskem, Osmanskou říší a ukrajinskými kozáky). Barokní kultura a myšlení. Charakteristické formy barokní kultury. Sarmatismus. Básníci vrcholného baroka. Sarmatská epická poezie a próza, memoaristika. Pozdní baroko a období tzv. saské noci.
  • 4. Osvícenství: Periodizace polského osvícenství a dějinné souvislosti. Reformy a vznik osvícenských kulturních institucí. Tvorba významných představitelů klasicismu a sentimentalismu. Rokoko. Osvícenské divadlo a drama. Dělení Polska a zánik polského státu.
  • 5. Romantismus: Historický nástin doby (napoleonské období, listopadové povstání, tzv. Velká emigrace). Boj klasiků s romantiky a romantický přelom. Specifika a centra polského romantismu. Ukrajinská škola romantiků. Život a dílo autorů v emigraci - tzv. velké romantické trojky: Adama Mickiewicze, Juliusze Słowackého a Zygmunta Krasińského. Domácí literatura po listopadovém povstání. Komediograf Aleksander Fredro. Dodatečně objevený velikán romantismu - Cyprian Kamil Norwid.
  • 6. Pozitivismus: Situace v ruském, rakouském a pruském záboru mezi listopadovým a lednovým povstáním. Hlavní programová východiska polského pozitivismu. Vrcholní tvůrci realistické prózy: Eliza Orzeszkowa, Bolesław Prus, Henryk Sienkiewicz. Oslabená pozice poezie. Projevy naturalismu v Polsku.
  • 7. Młoda Polska: Dynamika období polské moderny (1890-1918). Modernistické umělecké a myšlenkové proudy. Nejvýraznější osobnosti mladopolské poezie, prózy a dramatu.
  • 8. Meziválečné období: Hlavní vývojové tendence. Rozmanitost avantgardních básnických skupin (Skamandrité, expresionisté, futuristé, Krakovská avantgarda, tzv. Druhá avantgarda - Kwadryga, vilenská skupina Żagary, lublinská avantgarda). Typologie meziválečné prózy. Novátoři polské literatury: Stanisław Ignacy Witkiewicz-Witkacy, Witold Gombrowicz a Bruno Schulz.
  • 9. Období 2. světové války a poválečná léta 1945–1956. Druhá světová válka v literatuře (obranné boje po vypuknutí války, domácí odboj a okupační každodennost, katyňský masakr, zahraniční odboj a boje Poláků na západní a východní frontě, holokaust, Varšavské povstání). "Ztracená generace" Varšavského povstání. Literatura nacistických koncentračních táborů a sovětských lágrů. Politická a společenská situace po nástupu komunistického režimu. Kultura pod stalinským diktátem. Krátké období tání.
  • 10. Vybrané kapitoly z dějin polské literatury po roce 1956. Hlavní literární generace a nejvýraznější osobnosti období před pádem lidového Polska (PRL). Tři oběhy literatury. Poezie a próza po roce 1989.
Literatura
  • ŠTĚPÁN, Ludvík. Slovník polských spisovatelů. 1. vyd. Praha: Libri, 2000, 555 s. ISBN 8072770055. info
  • Štěpán, Ludvík. Stručný nástin dějinného vývoje polské literatury I. Brno : SvN Regiony, 2005. 143 s.
  • ŠTĚPÁN, Ludvík. Hledání tvaru : vývoj forem polských literárních žánrů (poezie a próza). Vyd. 1. V Brně: Masarykova univerzita, 2003, 489 s. ISBN 8021032936. URL info
  • KREJČÍ, Karel. Dějiny polské literatury. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1953, 593 s. URL info
Výukové metody
Přednášky a komentovaná četba. Předpokládá se domácí příprava a četba zadaných textů.
Metody hodnocení
Ústní zkouška prověřující základní orientaci v dějinách polské literatury. Součástí zkoušky jsou i otázky vztahující se k povinné četbě.
Informace učitele
Seznam povinné četby (podle schopností posluchače v originále či v českém/slovenském překladu):
Gallus Anonymus: Kronika polska - pouze ukázky (č. Kronika a činy polských knížat, 2009, s. 36-47 a 116-125)
Jan Kochanowski: Treny (č. Žalozpěvy, 1984, nebo ve výboru Renesanční loutna, 1971)
Ignacy Krasicki: Monachomachia (č. Vojna mnichů - obsažena ve výboru: Vojna mnichů a jiné básně, 1959, s. 95-130)
Adam Mickiewicz: Konrad Wallenrod (č. 1954 a 1976)
Henryk Sienkiewicz: Ogniem i mieczem (č. Ohněm a mečem, 1963, 1986 a 2003)
Bolesław Leśmian: Wybór poezji (č. výbor Rostla višeň na královském sadě, 2006, případně: Zelená hodina, 1972, nebo Druhá smrt, 1995)
Witold Gombrowicz: Ferdydurke (č. 1997 a 2010)
Miron Białoszewski: Pamiętnik z powstania warszawskiego (č. Památník z varšavského povstání, 1987)
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 1999, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2011, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019.