PSA_035 Pedagogická psychologie II

Filozofická fakulta
podzim 2006
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Zdenka Stránská, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Mojmír Tyrlík, Ph.D.
Psychologický ústav - Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jarmila Valchářová
Rozvrh
Út 8:20–9:55 zruseno D22
Předpoklady
PSA_0SZ SZ && PSA_022 Pedagogická psychologie I
PSA_022 Pedagogická psychologie I
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory
Cíle předmětu
Pedagogická psychologie zkoumá psychologické zákonitosti změn, které v subjektu působí výchovný a vzdělávací proces. Studenti se seznámí se základními a nejnovějšími poznatky této speciální psychologické vědní disciplíny a s možnostmi aplikace jejích teoretických poznatků v každodenním procesu učení, výchovy a sebevýchovy jedince.
Osnova
  • Tematické okruhy: 1. Pedagogická psychologie jako věda. Definice, předmět pedagogické psychologie (vývoj názorů na předmět pedagogické psychologie, užší a širší pojetí předmětu pedagogické psychologie). Vztah pedagogické psychologie k psychologickým a pedagogickým vědám (k obecné psychologii, vývojové psychologii, sociální psychologii, školské psychologii, pedagogice). Místo pedagogické psychologie v systému psychologických věd (pedagogická psychologie jako aplikovaná psychologická disciplína, pedagogická psychologie jako speciální psychologická disciplína, pedagogická psychologie jako hraniční věda). Systém pedagogické psychologie (obecné otázky pedagogické psychologie, speciální otázky pedagogické psychologie – psychologie výchovy, psychologie vyučování a vzdělávání,léčebná a speciální pedagogická psychologie). 2. Metody pedagogické psychologie. Metody získávání údajů: rozhovor, pozorování, anamnéza, dotazník a anketa, analýza produktů činnosti, psychologické testy, experimentální metody, sociometrie. Metody zpracování údajů: kvantitativní, kvalitativní. Sebepoznávání a jeho metody. 3. Pedagogicko-psychologická charakteristika žáka. - její význam, vedení dokumentace o žákovi, doporučená osnova k jejímu vypracování. Úskalí, které ohrožují přesnost či objektivitu posuzování a hodnocení žáka. 4. Učení. Psychologie učení jako speciální psychologická disciplína. Učení – pojem (učení v širším a užším pojetí), fáze procesu učení, křivka učení. Klasifikace druhů učení. Druhy učení – učení podmiňováním (formy: klasické podmiňování, instrumentální podmiňování, operační podmiňování, zástupné podmiňování – observační učení), senzomotorické učení, verbální učení, pojmové učení, učení řešením problému (L. Maršálová), další třídění – např. podle J. Čápa, J. Linharta, T. Pardela, J. Štefanoviče, R. M. Gagného aj. 5. Psychologické teorie učení (pojetí učení) - asocianistické, konekcionalistické, behavioristické, neobehavioristické, kognitivistické, gestaltistické a jejich analýza. 6. Zákony učení. Zákon motivace (nejčastěji používané formy motivace: vnější a vnitřní motivace, primární a sekundární motivace, pozitivní a negativní motivace, počáteční, průběžná a výsledná motivace, výkonová motivace; faktory ovlivňující motivaci k učení; programy rozvíjení motivace k učení: Harvardské tréninkové programy motivace, Washingtonské programy na rozvoj motivace, Heckhausenův přístup k rozvíjení motivace žáků, Weinerovy programy rozvíjení motivace žáků vycházející z teorie atribuce, program Manfreda Vorwerga). Yerkes-Dodsonův zákon. Zákon transferu (formy transferu: pozitivní a negativní transfer /interference/, nulový transfer, specifický a nespecifický transfer, oboustranný /bilaterální/ transfer; podmínky, které zefektivňují působení transferu; teorie transferu: teorie identických prvků, teorie generalizace, teorie vztahů). Zákon opakování (cviku nebo frekvence) – funkce opakování, názory na funkci opakování v učení, vlastnosti efektivního opakování. Zákon zpětné informace (důsledku) – způsoby zpětných informací. 7. Činitelé ovlivňující průběh a výsledky učení. Činitelé související s učícím se jedincem; činitelé související se situací, v níž učení probíhá; činitelé související s učivem; činitelé související s osobností učitele. 8. Metody učení. Osvojování vědomostí, dovedností a návyků. Spojení názorného vnímání, abstraktního myšlení a praktické činnosti při učení. Rozložení učiva, uležení, přeučení (over-learning), učení nahlas a potichu, metoda dílčí, celková a kombinovaná, metoda PQRST, individuální a skupinové učení, hypnopedie a sugestopedie, zvuková kulisa a její vliv na učení, doba vhodná k učení atd. Autoregulace učení (pojem autoregulace, předpoklady autoregulace, teorie autoregulace, srovnání začátečníků a pokročilých, diagnostika autoregulace, nácvik autoregulace). Doporučení pro žáky a studenty, jak se učit. Předpoklady úspěšného studia. Studijní neúspěchy a jejich řešení. 9. Učební (studijní) styly. Vymezení, typologie, diagnostika a ovlivňování studijního stylu. 10. Tvořivost (kreativita) a její rozvíjení. Pojem tvořivosti, faktory tvořivosti, vývoj tvořivosti, etapy tvořivého procesu, úrovně tvořivosti, činitelé a podmínky záměrného rozvíjení tvořivého myšlení žáků, postavení tvořivého žáka v třídním kolektivu. 11. Nadané děti – poznávání a rozvíjení jejich osobnosti. 12. Školní úspěšnost – neúspěšnost žáka (neprospívání žáka). Charakteristika školní úspěšnosti – neúspěšnosti, formy neúspěšnosti, činitele (vnitřní a vnější). Neprospěch, neprospívání – závažnost problematiky neprospívání, neprospívání v užším smyslu slova (školní praxe) a neprospívání v širším smyslu slova (pedagogicko-psychologický přístup), příčiny neprospívání (podmíněné osobností žáka, osobností učitele, rodinou žáka, školou), psychologická charakteristika neprospívajících žáků – typicky a netypicky neprospívající žák, psychologické aspekty při odstraňování neprospěchu žáků. 13. Psychologické aspekty zkoušení, hodnocení a klasifikace učebních výkonů žáků. Vymezení pojmů hodnocení, zkoušení a známkování. Funkce zkoušení a hodnocení, druhy zkoušek (ústní, písemné, praktické). Předzkouškové a zkouškové stavy – tréma (definice trémy, činitelé spolupůsobící při vzniku trémy, příznaky trémy, následky trémy, redukce trémy ze strany učitele a žáka, klasifikace trémy – druhy trémy, metody zjišťování trémy). 14. Psychologie osobnosti učitele. Pedeutologie, přístupy (normativní a analytický) a metody ke zkoumání osobnosti učitele, požadavky na osobnost učitele, osobnost učitele z pohledu žáků, některé typologie učitelských osobností (např. W.O. Döring, E. Luka, , E. Vorwickel, Ch. Caselmann, I.P. Pavlov – aplikace, Z. Zaborowski, H.H. Anderson, A.W. Aleck aj.), vývoj a utváření osobnosti učitele, úskalí ve vývoji osobnosti učitele. 15. Vztahy mezi učiteli a žáky a jejich utváření. Složky zastoupené ve vztahu mezi učitelem a žákem. Činitelé vztahu učitele k žákovi. Některé typické druhy vztahů učitelů k žákům. Činitelé vztahu žáka k učiteli. 16. Psychologické základy didaktických zásad. Zásada názornosti, aktivity, uvědomělosti, spojení teorie s praxí, individuálního přístupu k žákům, přiměřenosti, soustavnosti a následnosti, trvalosti, vědeckosti, výchovného vyučování. 17. Pedagogická komunikace. Specifika pedagogické komunikace. 18. Psychologie výchovy a sebevýchovy. Psychologické aspekty výchovy a jejích jednotlivých prostředků. Požadavky. Odměny a tresty. Přesvědčování. Působení slovní a mimoslovní, přímé a nepřímé. Hraní rolí. Působení modelu. Způsoby (styly) výchovy. Aktivnost osobnosti, koncepce já a sebevýchova. 19. Psychologické aspekty rodinné výchovy. Rodina – její funkce, vliv rodiny na vývoj dítěte, vývoj dítěte v rodině neúplné a disharmonické, psychická deprivace a subdeprivace, osobní vztahy uvnitř rodiny, postoje rodičů k dítěti, vztahy mezi sourozenci. 20. Psychologický rozbor výchovných obtíží. Lhaní, podvody, neposlušnost, neukázněnost, záškoláctví, toulavost, krádeže, kouření, alkoholismus, zneužívání drog, sexuální přestupky, agresivita, šikana, sebevražedné úmysly (pokusy) aj. 21. Převýchova. Změny osobnosti (dílčí a elementární; celkové a zásadní). Behaviorální techniky a humanistický přístup. Typy zlozvyků, zákonitosti jejich vývoje, postupy (kroky)) při jejich odnaučování, metody odstraňování zlozvyků. 22. Výchova a sebevýchova pozornosti. Koncentrace pozornosti. Význam koncentrace pro pracovní výkon, zlepšené poznání objektů, pro upevnění duševní rovnováhy žáka. Typy nesoustředěných dětí a mladistvých. Příčiny nesoustředěnosti. Jak zlepšovat koncentraci u dětí, mladistvých. 23. Výchova a sebevýchova představivosti, fantazie, myšlení. Příčiny vzniku negativně působících představ, fantazií a myšlenek a způsoby vyrovnávání se s nimi. 24. Výchova a sebevýchova emocí a citů. Typy emočních maladaptací: zvýšená emoční tenze – její zvládání, nedostatek emoční energie – její šetření, negativní citové ladění – emoční přeladění. Formy útočného, obranného a únikového reagování ve škole. Naučený optimismus. Emoční inteligence. 25. Výchova a sebevýchova volních vlastností. Předpoklady výchovy vůle ve stadiu rozhodování. Techniky rozhodování. Výchova vůle ve stadiu realizace rozhodnutí – podporující momenty. Vytváření základních zvyků pro sebevýchovu silné vůle. Cvičení k výchově vůle. 26. Výchova a sebevýchova charakterových rysů. Teorie vytváření charakterových rysů: stadiální teorie (Freud, Erikson, Peck, Havighurst, Piaget, Kohlberg), plasticitní teorie, teorie vytváření charakteru na základě teorií učení. Cesty k vytváření žádoucích charakterových vlastností: ovlivňování vlastních psychických stavů, vytváření charakterových rysů generalizací motivů, vytváření charakterových rysů cestou sociálního působení, vytváření charakterových rysů prostřednictvím činnosti, vytváření charakterových rysů prostřednictvím myšlení a představ. Literatura: Atkinsonová, R.L. a kol.: Psychologie. Praha, Victoria Publishing 1995; Praha, Portál 2003. Auger, M.T., Boucharlat, Ch.: Učitel a problémový žák. Strategie pro řešení problémů s kázní a učením. Praha, Portál 2005. Bendl, S.: Kázeňské problémy ve škole. Praha, Triton 2004. Bertrand, Y.: Soudobé teorie vzdělávání. Praha, Portál 1998. Cangelosi, J.S.: Strategie řízení třídy. Jak získat a udržet spolupráci žáků při výuce. Praha, Portál 1994. *Čáp, J.: Psychologie výchovy a vyučování. Praha, UK – vyd. Karolinum ve spol. s nakl. a vyd. H+H 1993. Čáp, J.: Rozvíjení osobnosti a způsob výchovy. Praha, ISV nakl. 1996. *Čáp, J., Mareš, J.: Psychologie pro učitele. Praha, Portál 2001. *Dařílek, P., Kusák, P.: Pedagogická psychologie. Část A,B. Olomouc, Univerzita Palackého 1998. Denig-Helmsová, K., Konnertz, D.: Úspěšně obstát při písemce i ústním zkoušení. Praha, Portál 1997. Dinkmeyer, D., McKay, G.D.: STEP: Efektivní výchova krok za krokem. Praha, Portál 1996. Ditrich, P.: Pedagogicko-psychologická diagnostika. Jinočany, nakl. a vyd. H+H 1993. Dočkal, V.: Zaměřeno na talenty aneb Nadání má každý. Praha, nakl. Lidové noviny s.r.o. 2005. Drlíková, E.: Učitelská psychológia. Bratislava, SPN 1992. *Drotárová, E. a kol.: Pedagogická a sociálna psychológia. Košice, PdF UPJŠ 1991. *Ďurič, L., Bratská, M. a kol.: Pedagogická psychológia. Terminologický a výkladový slovník. Bratislava, SPN 1997. *Ďurič, L., Grác, J., Štefanovič, J.: Pedagogická psychológia. Bratislava, SPN 1988, 1990, 1991. Ďurič, L., Kačáni, V. a kol.: Učitelská psychológia. Bratislava, SPN 1992. *Ďurič, L., Štefanovič, J. a kol.: Psychológia pre učitelóv. Bratislava, SPN 1973, 1977. Fisher, R.: Učíme děti myslet a učit se. Praktický průvodce strategiemi vyučování. Praha, Portál 1997. *Fontana, D.: Psychologie ve školní praxi. Příručka pro učitele. Praha, Portál 1997, 2003. Gagné, R.M.: Podmínky učení. Praha, SPN 1975. Gajdošová, E., Herényiová, G.: Rozvíjení emoční inteligence žáků. Praha, Portál 2006. Gavora, P.: Výzkumné metody v pedagogice. Příručka pro studenty, učitele a výzkumné pracovníky. Brno, Paido 1996. Gavora, P.: Úvod do pedagogického výzkumu. Brno, Paido 2000. Gavora, P.: Učitel a žáci v komunikaci. Brno, Paido 2005. Glover, J.A., Bruning, R.H.: Educational Psychology. Principles and Applications. Glenview, Illinois: Harper Collins Publishers 1990. Illyés, G., Illyés, S., Jankovich, L., Lányi, M.: Špeciálnopedagogická psychológia: Gyógypedagógiai pszichológia (Orig.). Bratislava, SPN 1978. Hartl, P.: Kompendium pedagogické psychologie dospělých. Praha, UK – nakl. Karolinum 1999. Hartl, P., Hartlová, H.: Psychologický slovník. Praha, Portál 2000. Havlínová, M., Kopřiva, P., Mayer, I., Vildová, Z. a kol.: Program podpory zdraví ve škole. Praha, Portál 1998. Helus, Z.: Dítě v osobnostním pojetí.Obrat k dítěti jako výzva a úkol pro učitele i rodiče. Praha, Portál 2004. Helus, Z.: Sociální psychologie pro pedagogy. Praha, Grada Publishing 2007. Holeček, V.: Aplikovaná psychologie pro učitele I. Plzeň, Západočeská univerzita 2001. Homola, M., Petříková, A.: Psychologie výchovy a vzdělávání dospělých I. Olomouc, UP 1985. Homola, M., Petříková, A.: Pedagogická psychologie dospělých II. Olomouc, UP 1987. Hrabal, V.: Pedagogicko-psychologická diagnostika žáka. Praha, SPN 1989. Hrabal, V., st., Hrabal, V. ml.: Diagnostika. Pedagogicko-psychologická diagnostika žáka s úvodem do diagnostické aplikace statistiky. Praha, UK – nakl. Karolinum 2002. Hrabal, V., Man, F., Pavelková, I.: Psychologické otázky motivace ve škole. Praha, SPN 1984, 1989. Hříbková, L.: Nadání a nadaní. Praha, Univerzita Karlova – Pedagogická fakulta 2005. Hunterová, M.: Účinné vyučování v kostce. Praha, Portál 1999. Hvozdík, J.: Základy školskej psychológie. Bratislava, SPN 1986. *Jiránek, F., Souček, J., Fišer, J., Holubář, Z.: Pedagogická psychologie. Pardubice: Univerzita Pardubice 1997. Kačáni, V. a kol.: Základy učitelskej psychológie. Vybrané problémy. Bratislava, SPN 1999. Kalhous, Z., Obst, O. a kol.: Školní didaktika. Praha, Portál 2002. *Kohoutek, R. a kol.: Základy pedagogické psychologie. Brno, Akadem. nakl. CERM s.r.o. 1996. Kol. aut.: Výchova a vzdelávanie dospelých (Andragogika). Terminologický a výkladový slovník. Bratislava, SPN 2000. Kolář, Z., Šikulová, R.: Hodnocení žáků. Praha, Grada Publishing 2005. Kovaliková, S., Olsenová, K.: Integrovaná tematická výuka. Model. Kroměříž , Spirála 1995. Kyriacou, Ch.: Klíčové dovednosti učitele. Cesty k lepšímu vyučování. Praha, Portál 1996. Kyriacou, Ch.: Řešení výchovných problémů ve škole. Praha, Portál 2005. Langmeier, J., Matějček, Z.: Psychická deprivace v dětství. Praha, Avicenum 1974. Langová, M. a kol.: Učitel v pedagogických situacích. Kapitoly ze sociální pedagogické psychologie. Praha, UK 1992. Laznibatová, J.: Nadané dieťa – jeho vývin, vzdelávanie a podporovanie. Bratislava, Iris 2001. Lebeer, J. (ed.): Programy pro rozvoj myšlení dětí s odchylkami vývoje. Praha, Portál 2006. Linhartová, D.: Psychologie pro učitele. Brno, MZLU 2000. Lokšová, I., Lokša, J.: Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. Praha, Portál 1999. Lokšová, I., Lokša, J.: Tvořivé vyučování. Praha, Grada Publishing a.s. 2003. Mareš, J.: Styly učení žáků a studentů. Praha, Portál 1998. Mareš, J., Křivohlavý, J.: Komunikace ve škole. Brno, MU 1995. Mareš, J., Gavora, P.: Anglicko-český pedagogický slovník – English-Czech Educational Dictionary. Praha, Portál 1999. Mesárošová, M.: Nadané deti. Poznávanie a rozvíjanie ich osobnosti. Prešov, ManaCon1998. Mezinárodní akademie vzdělávání/UNESCO: Efektivní učení ve škole. Praha, Portál 2005. Mönks, F.J., Ypenburg, I.H.: Nadané dítě. Praha, Grada 2002. Míček, L.: Sebevýchova jako cesta k duševní rovnováze. Psychohygiena II. Praha, SPN 1969. *Míček, L.: Sebevýchova a duševní zdraví. Praha, SPN 1986. *Míček, L.: Duševní hygiena. Praha, SPN 1986. Míček, L., Zeman, V.: Učitel a stres. Brno, MU 1992, Opava, nakl. Vade Mecum ve spol. s Vydav. Opavsko s.r.o. 1997. Mietzel, G.: Psychologia kształcenia. Praktyczny podręcznik dla pedagogów i nauczyciely. Gdańsk, Gdańskie Wydawnictwo Psychologiczne 2003. Nelešovská, A.: Pedagogická komunikace v teorii a praxi. Praha, Grada Publishing 2005. Pasch, M. a kol.: Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Jak pracovat s kurikulem. Praha, Portál 1998. Pavelková, I.: Motivace žáků k učení. Perspektivní orientace žáků a časový faktor v žákovské motivaci. Praha, Univerzita Karlova – Pedagogická fakulta 2002. Pelikán, J.: Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha, Karolinum – nakl. Univerzity Karlovy 1998. Petty, G.: Moderní vyučování. Praktická příručka. Praha, Portál 1996. Pike, G., Selby, D.: Globální výchova. Praha, Grada Publishing 1994. Průcha, J.: Učitel. Současné poznatky o profesi. Praha, Portál 2002. Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J.: Pedagogický slovník. Praha, Portál 1995, 1998, 2001, 2003. Riefová, S.R.: Nesoustředěné a neklidné dítě ve škole. Praktické postupy pro vyučování a výchovu dětí s ADHD. Praha, Portál 1999. Serfontein, G.: Potíže dětí s učením a chováním. Praha, Portál 1999. Silberman, M. za pomoci K. Lawsonové: 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. Osvědčené způsoby efektivního vyučování. Praha, Portál 1997. Singule, F.: Současné pedagogické směry a jejich psychologické souvislosti. Praha, SPN 1992. Slavík, J.: Hodnocení v současné škole. Praha, Portál 1999. *Sternberg, R.J., Williams, W.M.: Educational Psychology. Boston, Allyn and Bacon 2002. Tausch, R., Tausch, A.M.: Erziehungspsychologie. Begegnung von Person zu Person. Göttingen, Bern, Toronto, Seattle: Hogrefe 1998. Tepperwein, K.: "Umění" lehce se učit. Pelhřimov, nakl. Stanovum 1993. Toman, J.: Jak zdokonalovat sám sebe. Praha 1980. Vágnerová, M.: Psychologie problémového dítěte školního věku. Praha, UK – nakl. Karolinum 1998. Vágnerová, M.: Školní poradenská psychologie pro pedagogy. Praha, UK – nakl. Karolinum 2005. Vágnerová, M.: Psychologie školního dítěte. Praha, UK – nakl. Karolinum 1997. Zelinková, O.: Poruchy učení. Specifické vývojové poruchy čtení, psaní a dalších školních dovedností. Praha, Portál 2003. Pozn.: * základní literatura Další literatura (rozšiřující) bude doporučována na přednáškách a seminářích k jednotlivým tematickým okruhům.
Literatura
  • ČÁP, Jan a Jiří [pedagog] MAREŠ. Psychologie pro učitele [Čáp, 2001]. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001. 655 s. ISBN 80-7178-463-X. info
  • Psychologie výchovy a vyučování. Edited by Jan Čáp. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova - Vydavatelství Karolinum, 1993. 413 s. ISBN 80-7066-534-3. info
  • ČÁP, Jan. Rozvíjení osobnosti a způsob výchovy. Praha: ISV, 1996. 302 s. ISBN 80-85866-15-3. info
  • Ďurič, L., Grác, J., Štefanovič, J.: Pedagogická psychológia. SPN, Bratislava 1988, 1990, 1991.
  • ĎURIČ, Ladislav a Mária BRATSKÁ. Pedagogická psychológia : terminologický a výkladový slovník. Edited by Viliam S. Hotár - Jozef Pastier. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1997. 463 s. ISBN 8008024984. info
  • ĎURIČ, Ladislav a Jozef ŠTEFANOVIČ. Psychológia pre učiteľov. 2. nezměn. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1977. 592 s. info
  • FONTANA, David. Psychologie ve školní praxi. Vyd. 1. Praha: Portál, 1997. 383 s. ISBN 80-7178-063-4. info
  • MÍČEK, Libor. Sebevýchova a duševní zdraví [Míček, 1988]. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988. info
  • MÍČEK, Libor. Duševní hygiena [Míček, 1986]. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986. info
Metody hodnocení
typ výuky: přednáška a seminář, typ zkoušky: ústní zkouška požadavky k ukončení: aktivní účast na seminářích (min. 80%), referát z nejnovější pedagogicko-psychologické literatury, seminární práce: pedagogicko-psychologická charakteristika žáka základní nebo střední školy, znalostní test
Informace učitele
Poslední úprava 18. 5. 2007 PhDr. Zdenka Stránská, Ph.D.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 1998, jaro 1999, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, podzim 2005, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018.