HIB0444 Němci, "cikáni" a reemigranti v poválečném pohraničí 1945-1960. Alternativní pohled na počátky diktatury KSČ

Filozofická fakulta
podzim 2011
Rozsah
0/2. 3 kr. Ukončení: z.
Vyučující
Mgr. Matěj Spurný, Ph.D. (cvičící)
Garance
prof. PhDr. Jiří Malíř, CSc.
Historický ústav – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Hana Ambrožová
Rozvrh
každý sudý pátek 10:50–14:05 M24
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 25 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/25, pouze zareg.: 0/25, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/25
Mateřské obory/plány
předmět má 13 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Posluchači budou na příkladu tří značně odlišných menšinových společenství schopni pochopit a vysvětlit kontinuitu i proměny vztahu české společnosti k okrajovým skupinám a menšinovosti v období nástupu a stabilizace diktatury KSČ, a to na úrovni ideologie a diskurzů, politických rozhodnutí i každodennosti.
Osnova
  • Rok 1948 je tradičně považován za zásadní mezník mezi obnovenou (byť omezenou) demokracií a komunistickou diktaturou. První z obou období bývá spojováno s vládou práva a pluralitou, druhé naopak s násilím a útlakem. Nejen na vztahu k německé menšině, ale i na dalších aspektech vývoje poválečného pohraničí, se ovšem dá demonstrovat, nakolik byla násilná praxe očisty společnosti od „nežádoucích“, jež právo využívala ryze instrumentálně, charakteristická již před rokem 1948. Vztah k romské menšině v českých zemích sice do jisté míry potvrzuje rok 1948 jako mezník (byť ve smyslu posunu od segregace k integraci), naopak ale relativizuje zdánlivou monolitičnost následujících dvanácti let socialistické diktatury, jež ve vztahu k Romům prošla v polovině padesátých let radikální proměnou od emancipativní k restriktivní politice. Reemigranti, zvláště volyňští, pak zajímavě dokreslují problematiku poválečného vymezování „české společnosti“, tedy toho, kdo do ní patří a kdo již nikoli. Vztah k menšinám nebude prezentován jako soubor politických rozhodnutí a norem, ale jako soustavné vyjednávání mezi ústředními politickými aktéry, lokálními funkcionáři, veřejností a menšinovými společenstvími. To umožní vykreslit i léta diktatury KSČ plasticky a ukázat společnost jako rozhodujícího aktéra – nikoliv jako pouhou oběť všemocné „totality“.
  • 1. Představení průběhu semestru
  • Vymezení metodologických přístupů a základních pojmů:
  • Socialistická diktatura, nikoliv totalita (panství jako sociální praxe)
  • Ideologie, diskurzy, politická rozhodnutí, každodennost a lokální veřejnost
  • Menšiny a menšinovost. Vytěsnění, integrace a asimilace
  • K metodám a pramenům – písemné prameny a orální historie
  • K terminologii – Sudety, Němci, cikáni
  • I. Etnická očista jako pilíř poválečného Československa
  • 2. Poválečné Sudety
  • Poválečné pohraničí se stalo laboratoří národní a sociální revoluce. Změny, které se tu v prvních letech po válce odehrály, často předcházely změnám celostátním, a to ve vyhrocenější, dobře zachytitelné, podobě. Vedle konsenzu i rozporů ohledně programu pro pohraničí po válce se dotkeneme i tamní každodennosti (jež se od programu a plánů mnohdy značně lišila) i mediální a literární reflexe, jež se často pohybovala na pomezí programu a popisu reality.
  • 3. „Odsun“
  • Nucené vysídlení Němců z českých zemí je natolik komplexním tématem, že nemá smysl podrobně probírat jeho kořeny a průběh. Protože ho ale pro porozumění tématu této specializační přednášky nelze zcela vynechat, zastavíme se u jeho reflexe v rámci světové i domácí historiografické produkce i u nejnovějších odborných diskuzí o tématu
  • 4. Hranice etnického společenství
  • Z hospodářských, politických i nacionálních důvodů nebylo možné vysídlit veškeré německy hovořící obyvatelstvo. Politické i mediální zápasy okolo přípustné velikosti a podoby zůstavší německé menšiny, jakož i legislativa určující, kdo smí zůstat a jaké bude mít postavení v rámci nového národního státu, jsou zcela zásadním svědectvím o převažující ideologii a určujících diskurzech v poválečné české společnosti.
  • 5. Reemigranti v českých zemích (1945-1950): slovanští bratři nebo nespolehlivé živly?
  • Potomci českých emigrantů, kteří se během staletí usídlili na Ukrajině, v Rumunsku a dalších zemích, byli po válce zváni zpět – aby nahradili někdejší německé dělníky a hospodáře a aby posílili český živel. Navzdory nacionálnímu patosu, s nímž byli vítáni, se řada z nich, ať už kvůli jazykovým problémům nebo odlišné sociální a kulturní identitě, záhy dostala do pozice cizorodých, podezřelých a nespolehlivých živlů.
  • II. Od revoluce k obnovení pořádku
  • Proměny vztahu diktatury KSČ k menšinám v letech 1948-1960
  • 6. Stalinismus, emancipace a národnostní otázka
  • Vztah stalinského Sovětského Svazu k národnostní a menšinové problematice je krajně rozporuplný: od podpory emancipace desítek národností, jež byly v carském Rusku zcela marginalizované, až po brutální etnické deportace a čistky. Měly tyto různé tváře politiky vůči etnickým menšinám určité ideologické zdůvodnění? Nebo se jedná jen o projevy čirého pragmatismu, legitimizované nanejvýš krátkodobými zájmy? A nakolik diktatura KSČ v období stalinismu odvozovala svůj postoj k problematice etnických menšin od sovětského vzoru?
  • 7. Od marginalizace k integraci? (1) Ideologická východiska a politické změny ve vztahu k německé menšině (1949-1953)
  • Zatímco ještě po celý rok 1948 se politika vůči německému obyvatelstvu nesla v duchu poválečné radikální očisty a diskriminace, nastal již v roce následujícím prudký obrat, po němž můžeme sledovat ústup od diskriminačních opatření zůstavší německé menšiny a dokonce snahu o nápravu některých křivd z předchozího období. Velmi dobře se proměna dá sledovat i na přístupu k otázkám vracení státního občanství Němcům, kde můžeme sledovat postupný přechod od snahy bránit co největšímu počtu Němců v jeho získání přes benevolentní přístup až po povinné kolektivní navrácení občanství všem Němcům na československém území. Jaké jsou kořeny těchto proměn a co jsou jejich hlavní důsledky?
  • 8. Od marginalizace k integraci? (2) Každodennost a vyjednávání o přístupu k Němcům na místní úrovni
  • Zatímco ideologická východiska i konkrétní politika vůči příslušníkům německé menšiny se značně proměnily, je na místní úrovni, v rámci každodenních vztahů českých úředníků, lokálních funkcionářů, zaměstnavatelů či sousedů možné sledovat řadu kontinuit s předchozím obdobím. Jaký mají tyto radikální postoje vliv na možnost prosadit proměnu ústřední politiky? A jak vnímají svoji pozici v padesátých letech samotní Němci?
  • 9. Mezi věrností státu a soudržností vlastního společenství
  • Volyňští reemigranti byly z hlediska diktatury KSČ krajně rozporuplnou skupinou. Bojovníci z východní fronty, kteří měli do Čech a na Moravu přinést kolektivizaci byli loajálními Čechy, ale ve své většině také věřícími a sedláky. Na jejich případě se dá velmi dobře studovat konkurence různých loajalit, možnosti vyjednávání i dílčí autonomie v prvních letech socialistické diktatury.
  • 10. Osvobodit cikána (i proti jeho vůli). Ideologie a ústřední diskurzy v přístupu k Romům v českých zemích (1948-1953)
  • Po roce 1948 se politika vůči Romům zásadně proměnila, což se projevilo jak na legislativě (byl zrušen zákon z roku 1927 omezující kočování, který byl označen za diskriminační a rasistický), tak i v proměně diskurzu. Hovořit o cikánech jako o příživnících bylo nadále nepřípustné, z pohledu stalinské ideologie se jednalo o oběti kapitalistického řádu, které bylo potřeba (bez ohledu na jejich vlastní preference) vyvést z izolace, převychovat v nové lidi a začlenit do pracovního procesu. Práce i vzdělání měly mít osvobozující moc a měly cikánům vrátit ztracenou důstojnost. V rámci těchto emancipativních plánů nechyběly na jedné straně úvahy o národnostní autonomii a pěstování svérázné kultury, na druhé straně ovšem ani násilí na těch, kteří se novému kurzu nechtěli nebo nemohli přizpůsobit.
  • 11. Kontrola pohybu, práce a hygiena. Lokální kořeny proměny politiky vůči Romům v druhé polovině padesátých let
  • Proti emancipativnímu étosu stranických ideologů a expertních kruhů se již v období stalinismu ostře vymezovaly bezpečnostní složky i místní veřejnost, jimž šlo hlavně o možnost kontroly a disciplinace, případně i o segregaci a vytěsnění. Otázkou je, nakolik to byl právě tento tlak zdola a nakolik další okolnosti, které stranické orgány přiměly k postupné změně postoje vůči romskému obyvatelstvu v druhé polovině padesátých let. Tato změna vyvrcholila v roce 1958 a nesla se v duchu omezení a kontroly nejen kočování, ale i migrace jako takové, utužení pracovní povinnosti a politiky hygieny.
  • 12. Kontinuity a proměny ústředních diskurzů
  • Očista společnosti se ukazuje jako základní ideologické východisko i politická praxe (nejen) poválečného desetiletí (1945-1956). Vedle této kontinuity se ale dají zároveň pozorovat výrazné ideologické posuny (ve sféře vrcholné politiky, ale postupně i na dalších úrovních), a to od nacionální přes socialistickou utopii k étosu obnovení pořádku a kontroly.
Literatura
  • Fitzpatrick, Sheila (ed.); Stalinism-New Directions, London/New York 2000.
  • Donert, Celia; „Citizens of Gipsy Origin“: The Roma in the Reconstruction of Czechoslovakia, 1948-1989, Dissertation EUI, 2009.
  • Arburg, Adrian v.; Osidlování. Die Besiedlung der Grenzgebiete der böhmischen Länder 1945-1950. Diplomarbeit, Wien 2001
  • Petráš, René; Menšiny v komunistickém Československu. Právní a faktické postavení národnostních menšin v českých zemích v letech 1948-1970. Praha 2007.
  • Wiedemann, Andreas; „Komm mit uns das Grenzland aufbauen!“ Ansiedlung und neue Strukturen in den ehemaligen Sudetengebieten 1945-1952, Essen 2007.
  • Glassheim, Eagle; Ethnic cleansing, Communism, and Enviromental Devastation in Czechoslowakia´s Borderlands 1945-1989, in: The Journal of Modern History 78 (March 2006): 65–92.
  • Brenner, Christiane; „Zwischen Ost und West“. Tschechische politische Diskurse 1945-1948. München 2009.
  • Glassheim, Eagle; Most, the Town that Moved: Coal, Communists and the „Gypsy Question“ in Post-War Czechoslovakia, in: Environment and History 13 (2007): 447–476.
  • Arburg, Adrian von; Zwischen Vertreibung und Integration. Die tschechische Deutschenpolitik 1947-1953. Disertační práce, FSV UK, Praha 2004.
  • Sudetské osudy. Edited by Matěj Spurný. 1. vyd. [Domažlice]: Nakladatelství Českého lesa, 2006, 214 s. ISBN 8086125742. info
  • FROMMER, Benjamin. National cleansing : retribution against Nazi Collaborators in Postwar Czechoslovakia. 1st pub. Cambridge: Cambridge University Press, 2005, xv, 387. ISBN 0521008964. info
  • ČAPKA, František, Lubomír SLEZÁK a Jaroslav VACULÍK. Nové osídlení pohraničí českých zemí po druhé světové válce. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2005, 359 s. ISBN 8072044192. info
  • PAVELČÍKOVÁ, Nina. Romové v českých zemích v letech 1945-1989. Vyd. 1. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2004, 183 s. ISBN 8086621073. info
  • Redrawing nations : ethnic cleansing in East-Central Europe, 1944-1948. Edited by Philipp Ther - Ana Siljak. Lanham: Rowman & Littlefield Publishers, 2001, xi, 343. ISBN 0742510948. info
  • NOSKOVÁ, Helena. Návrat Čechů z Volyně : naděje a skutečnost let 1945-1954. 1. vyd. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1999, 165 s. info
  • KASTNER, Q. Osidlování českého pohraničí od května 1945. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 1996, 68 s., 69. ISBN 80-85950-19-7. info
  • STANĚK, Tomáš. Německá menšina v českých zemích 1948-1989. 1. vyd. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1993, 282 s. ISBN 80-25241-29-3. info
  • STANĚK, Tomáš. Odsun Němců z Československa 1945-1947. Vyd. 1. Praha: Academia, 1991, 536 s. ISBN 8020003282. info
  • VACULÍK, Jaroslav. Reemigrace a usidlování volyňských Čechů v letech 1945-1948. Vyd. 1. Brno: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Brně, 1984, 223 s. info
Výukové metody
Seminář
Metody hodnocení
zápočet
Informace učitele
Další literatura a prameny
Arburg, Adrian von; Tak či onak. Nucené přesídlení v komplexním pojetí poválečné sídelní politiky v českých zemích. In: Soudobé dějiny 10 (2003), sešit 3, str. 253-292
Arendt, Hannah; The Origins of Totalitarianism, New York 1951
Baberowski, Jörg; „Entweder für den Sozialismus oder nach Archangel´sk!“ Stalinismus als Feldzug gegen das Fremde, In: Osteuropa – Zeitschrift für Gegenwartsfragen des Ostens, 50/ Juni 2000, S. 617-637
Asisjan, A.K.; Die grosse Kraft des proletarischen Internationalismus, Berlin 1955
Bauman, Zygmunt; Moderne und Ambivalenz. Das Ende der Eindeutigkeit. Hamburg 2005
Beneš, Edvard, Odsun Němců z Československa (Výbor z pamětí, projevů a dokumentů 1940-1947), Praha 1996
Behrends, Jan C., Lindenberger, Thomas, Poutrus, Patrice G. (Hg.); Fremde und Fremd-Sein in der DDR, Berlin 2003
Blaive, Muriel; Internationalism, Patriotism, Dictatorship and Demokracy: The Czechoslovak Communist Party and the Excercise of Power 1945-1968, In: Journal of European Integration History, Vol. 13, Nr. 2/2007, S. 55-68
Brandes, Detlef; Der Weg zur Vertreibung 1938-1945, München 2001
Brandes, Detlef – Ivančíková, Edita – Pešek, Jiří (vyd.); Erzwungene Trennung. Vertreibungen und Aussiedlungen in und aus der Tschechoslowakei 1938-1947 im Vergleich mit Polen, Ungarn und Jugoslawien, Essen 1999
Connor, Walker; The National Question in Marxist-Leninist Theory and Strategy, Princeton 1984
Davidová, Eva; Proměny etnické skupiny Cikánů-Romů v rámci tvořící se lokální společnosti novoosídleneckého pohraničí po roce 1945, in: Materiály k problematice novoosídleneckého pohraničí, Zpravodaj Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV, č. 2/1983, str. 41-77
Davidová, Eva; Cikáni – Romové v českém pohraničí po roce 1945 – jejich odlišná etnicita a problém integrace s majoritní společností, in: Etnické procesy v pohraničí českých zemí po roce 1945 (Společnost a kultura), IV/sv. 3, Praha 1986, str. 22-30
Davis, Horace B.; Toward a Marxist Theory of Nationalism, New York/London 1978
Dosídlení pohraničí: Přehled hlavních zásad předpisů vydaných k dosídlení pohraničí a jejich výklad, Praha 1957 v Dvořák, Tomáš; Regulace pohybu obyvatelstva po roce 1945 a Romové. Kontinuita nebo nové trendy? In: Kol. autorů; Milý Bore..., Brno 2003, str. 321-325
Dvořák, Tomáš; Těţba uranu versus očista pohraničí, in: Soudobé dějiny, 3-4/2005, str. 626-671
Dvořák, Tomáš; „Vnitřní odsun“: Průběh, motivy a paralely přesídlování německého obyvatelstva do vnitrozemí v českých zemích v letech 1947-1949, Disertační práce, MU, Brno 2005
Forman, Zdeněk - Jasný, Vojtěch - Kachyňa, Karel; Budujeme pohraničí, Orbis, Praha 1950
Glassheim, Eagle; Most, the Town that Moved: Coal, Communists and the „Gypsy Question“ in Post-War Czechoslovakia, in: Environment and History 13 (2007): 447–476
Frommer, Benjamin; Expulsion and integration: Unmixing Interethnic Marriage in Postwar Czechoslovakia, in: East European Politics and Societies 14/2 (2000), str. 381-410
Frommer, Benjamin; To Prosecute or to Expel? Czechoslovak Retribution and the "Transfer" of Sudeten ¨ Germans, in: Ther, Philipp – Siljak, Ana (hg.); Redrawing Nations. Ethnic Cleansing in East-Central Europe, 1944-1948, Lanham aj. 1997, str. 221-240
Gerlach, David W.: For Nation and Gain: Economy, Ethnicity and Politics in the Czech Borderlands, 1945-1948, PhD. dissertation, University of Pittsburgh, 2007
Haišman, Tomáš; Romové v Československu v letech 1945-1967. Vývoj institucionálního zájmu a jeho dopady. In: Romové v České republice (1945-1998), Praha 1999
Haišman, Tomáš; Snahy centrálních orgánů státní správy o řešení tzv. cikánské otázky v českých zemích v letech 1945 aţ 1947 ve světle tisku, Český lid, 76/1989, č.1, str. 4-11
Haury, Thomas; Antisemitismus von links. Kommunistische Ideologie, Nationalismus und Antizionismus in der frühen DDR, Hamburg 2002
Heumos, Peter (ed.); Heimat und Exil. Emigration und Rückwanderung, Vertreibung und Integration in der Geschichte der Tschechoslowakei, München 2001
Hradečný, Pavel; Řecká komunita v Československu (její vznik a počáteční vývoj, 1948-1954), Praha 2000
Hrabovec, Emilia; Politisches Dogma kontra wirtschaftliches Kalkül, in: Heumos, Peter (hg.); Heimat und Exil, München 2001, str. 163-185
Kalinová, Lenka; Východiska, očekávání a realita poválečné doby: k dějinám české společnosti v letech 1945-1948, Praha 2004
Kalinová, Lenka; Společenské proměny v čase socialistického experimentu: K sociálním dějinám v letech 1945-1969, Academia, Praha 2007
Kaplan, Karel; Proměny české společnosti 1948-1960, část první, Praha 2007
Kemp, Walter A.; Nationalism and Communism in Eastern Europe and the Soviet Union: a basic contradiction? Basingstoke (u.a.) 1999
Koenen, Gerd; Utopie der Säuberung. Was war der Kommunismus?, Berlin 1998
Kolář, Pavel; Die nationalgeschichtlichen Master Narratives in der Tschechischen Geschichtsschreibung der zweiten Hälfte des 20. Jahrhunderts. In: Brenner, Christiane – Franzen, Erik K. – Haslinger, Peter – Luft, Robert (hg.); Geschichtsschreibung zu den böhmischen Ländern im 20. Jahrhundert. Wissenschafttraditionen – Institutionen – Diskurse, München 2006, str. 209-241
Kolář, Pavel; Langsamer Abschied vom Totalitarismusparadigma? Neue tschechische Forschungen zur Geschichte der KPTsch-Diktatur. In: Zeitschrift für Ostmitteleuropaforschung 55/2006, H. 2, str. 253-275
Kolář, Pavel; Vertreibung zwischen nationaler Meistererzählung und Deutungspluralität, in: Zeitschrift für Geschichtswissenschaft, Jg. 53/2005, Heft 10, str. 925-940
Kopecký,Václav; Za socialistické vlastenectví a proletářský internacionalismus, Praha 1952
Kovařík, David; Proměny českého pohraničí v letech 1958-1960. Demoliční akce v českém pohraničí se zřetelem k vývoji od roku 1945, Brno 2006
Kreysa, Miroslav; České pohraničí, Praha 1947
Křen, Jan (vyd.); Češi, Němci, odsun, Praha 1990
Křesťan, Jiří; „Poslední husita“ odchází. Zdeněk Nejedlý v osidlech kulturní politiky KSČ po roce 1945, in: Soudobé dějiny roč. XII, 1/2005, str. 9-44
Hájek, Miloš - Staňková, Olga; Národnostní otázka v lidově demokratickém Československu, Praha 1956
Lenin, Vladimir Iljič; Kritické poznámky k národnostní otázce: o právu národů na sebeurčení, Praha 1954
Lenin, Vladimir Iljič; O národnostní otázce, Praha 1978
Lindenberger, Thomas (hg.); Herschaft und Eigen-Sinn in der Diktatur, Köln a.R. 1999
Lüdtke, Alf (hg.); Herrschaft als soziale Praxis. Historische und sozialanthropologische Studien, Göttingen 1991
Mai, Ulrich (Hg.); Heimat und Ethnizität. Über den Umgang mit Fremdheit in Masuren und Schlesien nach dem zweiten Weltkrieg, Lüneburg 2001
Nosková, Helena (usp.); K problémům menšin v Československu v letech 1945-1989, ÚSD AV ČR, Praha 2005
Nosková, Helena - Váchová, Jana; Reemigrace Čechů a Slováků z Jugoslávie, Rumunska a Bulharska (1945-1954), Praha 2000
Otčenášek, Jaroslav; Němci v Čechách po roce 1945 (na příkladu západního podještědí), Praha 2006 Plaggenborg, Stefan; Die wichtigsten Herangehensweisen an den Stalinismus in der westlichen Forschung, In: Plaggenborg, Stefan (Hg.); Stalinismus: neue Forschungen und Konzepte, Berlin 1998
Řezáč, Václav; Nástup, Praha 1951
Říha, Bohumil; Země dokořán, Praha 1950
Sedlák, Petr ; Poté – Postoj a přístup k ţidům v českých zemích po druhé světové válce (1945-1947/1953), Disertační práce, MU, Brno 2008
Sedlmayerová, Anna; Dům na zeleném svahu, Havlíčkův Brod 1947
Sedlmayerová, Anna; Překročený práh (román), Praha 1955
Schneider, Miroslav – Scholl-Schneider,Sarah –Spurný, Matěj; Sudetské příběhy (vyhnanci-starousedlíci- osídlenci), Praha 2010
Spurný, Matěj; Flucht und Vertreibung – Ende des zweiten Weltkriegs in Niederschlesien, Sachsen und Nordböhmen, Dresden 2008
Staněk, Tomáš; Němečtí Ţidé v Československu 1945-1948, in: Dějiny a současnost, 5/1991, str. 42-46
Staněk, Tomáš - Arburg, Adrian von; Organizované divoké odsuny? Úloha ústředních státních orgánů při provádění „evakuace“ německého obyvatelstva (květen aţ září 1945), in: Soudobé dějiny, roč. XII, 3-4/2005, str. 465-533
Staněk, Tomáš; Poválečné „excesy“ v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování, Praha 2005
Šebová, Barbora; “Škola Míru” v Květušíně 1950-1954, diplomová práce, UK,Praha 2009
Šindelka, Jan; Národnostní otázka a socialismus, Nakladatelství Svoboda, Praha 1966
Vaculík, Jaroslav; Reemigrace a usídlování volyňských Čechů v letech 1945-1948, Brno 1984
Vaculík, Jaroslav; Začleňování reemigrantů do hospodářského ţivota v letech 1945-1950, Praha 2001
Vaněk, Miroslav a kol.; Orální historie – Metodické a „technické“ postupy, Olomouc 2003
Vorländer, Herwart; Oral History – Mündlich erfragte Geschichte, Göttingen 1990
Wagnerová, Alena (ed.); A zapomenuti vejdeme do dějin... Němci proti Hitlerovi: Ţivotní osudy německých odpůrců nacismu v Československu, Praha 2010
Zimmermann, Michael; Zigeunerpolitik im Stalinismus, im „realen Sozialismus“ und unter dem Nationalso zialismus. Eine vergleichende Skizze, in: Dahlmann, Dittmar – Hirsch, Gerhard (ed.); Lager, Zwangsarbeit, Vertreibung und Deportation, Essen 1999, str. 111-132
Další komentáře
Kurs probíhá v rámci projektu č. CZ.1.07/2.2.00/15.0232 Multikulturní výchova, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/podzim2011/HIB0444