Studijní plán

Státní závěrečná zkouška má ústní podobu a probíhá před komisí, která je nejméně tříčlenná. Jejím obsahem jsou základní dovednosti a znalosti nabyté v průběhu studia, přičemž hlavní osu tvoří povinné předměty kurikula.

Zkouška sestává ze dvou samostatně hodnocených celků:

(1) obhajoba bakalářské práce a
(2) ústní zkouška z religionistiky.

Obhajoba bakalářské práce je zpravidla úvodní částí státní závěrečné zkoušky. Nejpozději pět pracovních dní před konáním obhajoby student obdrží prostřednictvím Archivu závěrečné práce posudky zpracované vedoucím práce a oponentem. Na jejich základě se může předem připravit a při obhajobě může nahlížet do vlastních poznámek k prezentaci bakalářské práce i k námětům a připomínkám obou posudků. Obhajoba sestává ze stručného představení práce autorem/autorkou (asi 5 minut), prezentace obou posudků (asi 5 minut), autorovy/autorčiny reakce na posudky a závěrečné rozpravy (asi 20 minut).

Ústní zkouška je hodnocena souborně a v případě neúspěchu se opakuje v plném rozsahu. Skládá se ze tří částí:

obecná a aplikovaná religionistika,
východní náboženské tradice,
západní náboženské tradice.

V úvodní části každého tematického okruhu je přesně formulován úkol, jemuž se má ve své prezentaci věnovat. Za úkolem následují odrážky, které představují významné dílčí aspekty či podoblasti tematického okruhu a napovídají studujícím, jaká látka do okruhu spadá.
Po vylosování okruhu má studující nárok na patnáctiminutovou přípravu. Ústní část zkoušky studující následně zahajuje prezentací, která se skládá (1) z obecnějšího úvodu, kde studující demonstruje pochopení problematiky, na niž se celý tematický okruh zaměřuje, a (2) z řešení úkolu na vybrané odrážce, na níž problematiku ilustruje ve větší konkrétnosti a hloubce. Mezi uvedenými odrážkami daného okruhu, tzn. jeho dílčími aspekty či podoblastmi, si studující volí sami, komise do jejich volby nezasahuje.

Tento způsob organizace ústní zkoušky, má za cíl přivést studující, aby rozvíjeli a před zkušební komisí demonstrovali své schopnosti uvažovat o obecných problémech a pojmech věcně a konkrétně.

Zároveň však platí, že by neměli během přípravy pominout ty aspekty problému, k nimž se během zkoušky nebudou chtít vyjádřit. Zvládnutí všech uvedených aspektů tematického okruhu (všech odrážek) komise předpokládá, což prakticky znamená, že může v rámci rozpravy diskusi přesunout směrem ke kterékoli podoblasti v rámci zadaného okruhu. Jakkoliv si tedy studující sám vybírá, jak rozpravu otevře, oblastí zkoušení z hlediska komise zůstává celý vylosovaný tematický okruh.

Podrobné tematické okruhy ke zkoušce jsou zveřejněny zde:
http://www.phil.muni.cz/relig/szzbc.php

V uplynulých letech byly obhájeny například tyto bakalářské práce:

Chevra kadiša a organizované zvládání smrti v podmínkách pandemických omezení
https://is.muni.cz/th/bn4fv/

Tibetský buddhismus očima jezuitských misionářů na počátku 18. století: Komparace zpráv Manoela Freyreho a Ippolita Desideriho
https://is.muni.cz/th/ohxpr/

Baptisteria z 3.-12. století: Databáze, deskriptivní statistika, mapy
https://is.muni.cz/th/h2vyh/

Vynalézání moderní spirituální tradice: zakladatelská role Františka Drtikola v učení Jana Lípy
https://is.muni.cz/th/nek59/

Procesy porozumění a uvěření při setkání s nejasnou informací
https://is.muni.cz/th/qtww5/