Studijní plán

Státní závěrečná magisterská zkouška se skládá ze dvou částí: z obhajoby magisterské diplomové práce a ze zkoušky, která má písemnou a ústní část. Zkouška prověřuje, zda student dosáhl výstupů z učení studijního programu Mediteránní studia v rozsahu odpovídajícímu studijnímu plánu hlavního typu studia.


Obhajoba bakalářské diplomové práce

Obhajoba bakalářské diplomové práce je ústní, prověřuje především argumentační dovednosti studenta. Student nejprve krátce představí svoji práci, poté se přečtou posudky školitele a oponenta. Student se pak k oběma posudkům vyjádří. Obhajobu si připraví předem (posudky má k dispozici 5 pracovních dní před termínem obhajoby).


Zkouška – písemná část

Písemná část prověřuje znalost jednoho jazyka na výstupní úrovni odpovídající výstupní úrovni příslušných profilujících jazykových kurzů: Jazykový seminář [FJ/ŠJ] I-IV (B2 dle SERR), nebo Jazykový seminář [IJ] III-VI (B2 dle SERR), nebo Jazykový seminář z novořečtiny I-II a Seminario neas ellinikis glossas III-IV (B2 dle SERR), nebo Moderní spisovná arabština pro pokročilé I-IV (B1 dle SERR).


Zkouška – ústní část

Ústní část prověřuje především znalosti získané absolvováním povinných předmětů a schopnost zařadit je do vzájemných souvislostí, dále schopnost kultivovaného ústního projevu a schopnost samostatné analýzy a komplexního zhodnocení konkrétních literárních děl.

K ústní části student předkládá seznam přečtené literatury k jednotlivým tematickým okruhům dle vlastního výběru v originálu a v průběhu zkoušky prokazuje její analytickou znalost.

Dále během zkoušky student prokazuje schopnost plynule komunikovat ve studovaném jazyku na výstupní úrovni odpovídající výstupní úrovni příslušných profilujících jazykových kurzů (viz výše).

Během zkoušky student odpovídá na jednu otázku z každého z následujících tematických okruhů:

– dějiny středověká a humanistická literatura (v rozsahu předmětu Vybrané kapitoly ze středověké a humanistické literatury),

– dějiny arabské literatury (v rozsahu předmětů Úvod do studia kultur arabsky mluvících zemí, Islám, Dějiny arabské literatury I-II).

A dále odpovídá na jednu otázku z jednoho okruhu vybraného v návaznosti na svůj studijní plán z následujícího seznamu:

– dějiny italské literatury (v rozsahu předmětů Italská literatura I-II),

– dějiny francouzské literatury (v rozsahu předmětů Francouzská literatura I-II),

– dějiny španělské literatury (v rozsahu předmětů Španělská literatura I-II),

– dějiny byzantské a novořecké literatury (v rozsahu předmětů Literární seminář I-II),

– dějiny antické řecké literatury (v rozsahu dvou vybraných předmětů z Antická řecká literatura: od Homéra k Eurípidovi, Antická řecká literatura: attická próza a helénistické období, Antická řecká literatura: římské období),

– dějiny antické římské literatury (v rozsahu dvou vybraných předmětů z Římská literatura republiky: od Livia Andronica k Ciceronovi, Římská literatura: Augustovo a Neronovo období, Římská literatura císařství a pozdní antiky).

Sedm neřestí v rané monastické literatuře Západu a Východu.
https://is.muni.cz/th/406710/ff_m/;

Středomořský prostor v románech místních a cizinců.https://is.muni.cz/th/350731/ff_m/;

Žánr mořské literatury v díle Ioanny Karystiani (Malá Anglie, Nevěsty, Suel).
https://is.muni.cz/th/382796/ff_m/;

Postava Médeie v dramatu: Eurípidés, Seneca, Robinson Jeffers, Jean Anouilh.
https://is.muni.cz/th/362087/ff_m/;

Kyperská poezie a její specifika: Kostas Montis. https://is.muni.cz/th/r4h9j/;

Byzantská rekonkvista Západu za vlády císaře Justiniána. https://is.muni.cz/th/yjvz1/;

Alexandrie u K. Kavafise a L. Durrella. https://is.muni.cz/th/ccj46/.