Studijní plán

Student složí státní zkoušku do konce čtvrtého ročníku studia v případě, že splnil všechny své studijní povinnosti.
Pro obhajobu disertační práce je třeba odevzdat disertační spis v rozsahu 240 až 360 tisíc znaků, teze disertační práce a připravit si prezentaci sumarizující výzkumný projekt završený disertační prací práce v délce 10–15 minut. Obhajoba probíhá před oborovou komisí.
Státní doktorská zkouška se skládá z obhajoby dizertační práce a z odpovědí studenta na otázky zadávané z širších tematických okruhů (1. metodologie oboru; 2. historiografie oboru; 3. reálie historických forem tradiční kultury, jejích současných forem a problematiky etnických procesů a identit). Státní zkouška ověřuje schopnost studenta podílet se na odborné rozpravě v rámci aktuálního oborového diskurzu a jeho potenciál orientovat se v teoreticko-metodologických konceptech uplatňovaných v oboru a reáliích, jimž se etnologie věnuje.

Povinností studenta je systematická práce na vlastním vědeckém projektu (disertační práce). V disertační práci předkládá originální výsledky vlastního výzkumu. Práce musí doložit jeho odborné kompetence k realizaci, zpracování a prezentaci výsledků etnologického výzkumu a jeho patřičného metodologického zakotvení.
Školitel řídí odbornou přípravu studenta, v rámci konzultací inspiruje a metodicky směřuje jeho aktivity v oblasti pramenného studiu a terénního výzkumu, v rámci textové přípravy a tvorby tezí i vlastní disertační práce.
V rámci společného základu student doktorského studia absolvuje dva jednosemestrální předměty z filozofie a vybraný cizí jazyk.
Doktorand musí v průběhu studia všechny předměty zahrnuté do kategorie Povinné předměty (v jejich rámci je 145 kreditů svázáno s přípravou a realizací doktorské práce), do minimálního počtu 240 kreditů za celé studium pak volí z nabídky povinně volitelných předmětů (nejméně však 20 kreditů). V rámci předmětu Doktorský seminář jednou v průběhu svého studia (zpravidla v 6. nebo 7. semestru) přednese teze svého výzkumného projektu a dílčí výsledky v pokročilém stavu (rozsah 20–30 minut).
Student doktorského studia absolvuje v rámci povinných předmětů a po konzultaci se školitelem zahraniční pobyt, rozvíjí svou publikační činnost a účastní se domácích i zahraničních konferencí.
Pro studenty prezenčního doktorského studia je povinná pravidelná participace na aktivitách Ústavu evropské etnologie. Dle tematické profilace jejich výzkumu jsou zároveň individuálně zapojováni do výzkumných projektů, terénních výzkumů a dokumentace i výukové a přednáškové činnosti.

OBHÁJENÉ DISERTAČNÍ PRÁCE:

1. Martina Hanáková: Busking v České republice
Archiv: http://is.muni.cz/th/br800/
2. Petra Hrbáčová: Tradiční tkalcovství na Horňácku. Historicko-sociální a technologické kontexty
Archiv: http://is.muni.cz/th/gnuqg/
3. Ingrid Pauknerová: Proměna vesnického společenství v období kolektivizace
Archiv: http://is.muni.cz/th/q8fz4/
4. Oto Polouček: Sociokulturní proměny moravského venkova ve druhé polovině dvacátého století s důrazem na formy sdružování a společenský život
Archiv: http://is.muni.cz/th/u8g4e/
5. Jan Semrád: Lesná. Panelové sídliště ve 20. a 21. století
Archiv: http://is.muni.cz/th/t033b/
6. Aleš Smrčka: Tradiční horský transport v Krkonoších, na Šumavě a v Beskydech Archiv: http://is.muni.cz/th/ua7ur/
7. Tomáš Truchlík: Procesy zmien v odevnej kultúre v obciach Štiavnik a Veľké Rovné prebiehajúcich od druhej polovice 19. storočia do 60. rokov 20. storočia
Archiv: http://is.muni.cz/th/v0xsu/
8. Eva Kuminková: Procesy vývoje a změn jevů nehmotné tradiční kultury v souvislosti se snahami o jejich ochranu a revitalizaci
Archiv: http://is.muni.cz/th/uafkx/
9. Roman Malach: Pověrečné představy a tradiční způsoby ochrany domu a hmotných statků
Archiv: http://is.muni.cz/th/kq9fd/
10. Barbora Navrátilová: Kapitoly z každodenního života ve vybraných zemích Balkánu
Archiv: http://is.muni.cz/th/lnwwd
11. Eva Šipöczová: Súčasný prozaický folklór ako reakcia na spoločenské a politické udalosti
Archiv: http://is.muni.cz/th/uh7hh/

NÁVRHY TÉMAT:
1. Etnokulturní tradice a jejich úloha při formování lokální a regionální identity
2. Vesnické festivity - konstanty vs. inovace
3. Kultura vesnice v 18. století
4. Výtvarný folklorismus v současnosti
5. Proměny lidového oděvu v minulosti a současnosti
6. Prostor, sociální vazby a identita: vliv administrativních zásahů na život venkovských společenství
7. Vztahy mezi českým venkovem a městem v 19. - 21. století
8. Proměny stravy ve 20. století a současnosti
9. Věštba v současnosti
10. Vesnický dům jako součást kulturního dědictví
11. Kulturní projevy současného venkova
12. Sociokulturní potenciál tradiční agrární výroby
13. Normativní představy a hodnoty se zaměřením na malé sociální skupiny (lokální, profesní, zájmové)
14. Sociální kapitál nemateriálního kulturního dědictví
15. Procesy formování a proměn skupinových identit