Studijní plán

Cílem rigorózní zkoušky je ověření, že student/ka disponuje náležitými znalostmi v oboru, v němž se uchází o titul, tj. v latinském jazyce a literatuře, a má dostatečnou teoretickou průpravu. Rigorózní zkouška se skládá z těchto po sobě následujících součástí: 1) z obhajoby rigorózní práce; 2) z ústní zkoušky z předmětů, které se vážou k tématu rigorózní práce. Úspěšná obhajoba rigorózní práce je podmínkou přístupu uchazeče k další součásti rigorózní zkoušky. Ústní část rigorózní zkoušky se odvíjí jednak od vlastního tématu rigorózní práce, jednak ověřuje uchazečův obecný přehled a orientovanost v latinském jazyce a literatuře.
V případě, že je rigorózní práce zaměřena na problematiku jazyka, zaměřuje se ústní zkouška na tyto tematické celky: 1. vývoj latinského jazyka (archaická, klasická, pozdní latina); 2. morfologie, syntax a stylistika latinského jazyka; 3. latinské nápisy. V případě, že je rigorózní práce zaměřena literárně zaměřuje se ústní zkouška na tyto tematické okruhy: 1. přehled dějin latinské literatury od r. 240 př. Kr. do 529 po Kr.; 2. literárně kritická analýza vybraných literárních děl; 3. literárně teoretické ukotvení vybraných děl / žánrů / období.
Součástí ústní rigorózní zkoušky je ověření obecného přehledu a orientace v antické filosofii – ve smyslu myšlenkového pozadí, společenského diskurzu a základních otázek kladených ve vybraných obdobích antiky.

Odevzdání rigorózní práce. Ústní zkouška je převážně individuální a odvíjí se od tématu rigorózní práce. Uchazeč má v rámci ústní zkoušky prokázat odborné znalosti a dobrou orientaci ve zvolené disciplíně.

Obhájené 0;
Návrhy: 1. Souvislost pompejských nápisů (graffiti) s římskou elegií.
2. Aliterace, anafora a figura etymologica v Plautových komediích. 3. Metajazyk, kterým Cicero komentuje význam slov.