Studijní plán

Státní závěrečná zkouška sestává z obhajoby disertační práce a ústní zkoušky. Obhajoba disertační práce probíhá před stálou komisí nebo komisí ustavenou ad hoc. Při obhajobě student představí výzkum, jehož výsledkem je disertační práce, a shrne její závěry. V rámci rozpravy student reaguje na posudky oponentů a dotazy členů komise. Obvyklá doba trvání obhajoby disertační práce je 60 min.
Ústní zkouška se koná před stálou zkušební komisí nebo zkušební komisí ustavenou ad hoc. V rámci zkoušky student bez přípravy odpovídá na odborné otázky kladené členy zkušební komise. Věcný rozsah otázek je omezen na následující tematické okruhy:
1. Pojem virtualizace, pojem aktualizace
2. Pojem informace, podstata organizace, právo jako informační systém
3. Teritorialita práva a informační suverenita státu
4. Pozitivistická, pragmatická a přirozenoprávní metoda v právu ICT
5. Formalizace práva a aktuální problémy právní informatiky
6. Algoritmická aplikace práva
7. Virtualizace procesu promulgace práva
8. Podstata kódu jako projevu normativní vůle definiční autority a jeho vztah k psanému právu
9. Regulační struktura internetu (její specifické rysy a odpovědnost definičních autorit)
10. Svoboda informace a její projevy v platném právu (právo na informace, opakované užití informací veřejného sektoru)
11. Právo na svobodu projevu a jeho ochrana pozitivním právem (včetně srování ochranných nástrojů v různých právních kulturách)
11. Regulatorní fenomén doménového jména
12. Subjekty v právu informačních a komunikačních technoogií, subjektivita autonomních systémů
13. Pojem informačního sebeurčení člověka a jeho zakotvení v judikatuře ESLP a ÚS
14. Pojem soukromí a jeho ochrana nástroji soukromého práva
15. Pojem osobních údajů a nástroje jejich právní ochrany
16. Právní regulace přeshraničních datových transakcí (osobní údaje, výzkumná data, duševní vlastnictví aj.)
17. Pojem a struktura nedistributivních práv v informační společnosti
18. Pojem a podstata kybernetické bezpečnosti, aktuální regulatorní přístupy
19. Kybernetický bezpečnostní incident jako užití síly (vč. otázky přičitatelnosti)
20. Informační feudalismus a informační anarchismus
21. Ekonomická hodnota dat a právní nástroje její ochrany (včetně duševního vlastnictví)
22. Zneužití práv duševního vlastnictví a zneužití dominantního postavení v sektoru ICT
23. Volný pohyb zboží a služeb v prostředí informační společnosti (právní regulace digitální ekonomiky na společném trhu)
24. Právní regulace eCommerce (vč. ochrany spotřebitele, ochrany před nekalosoutěžním jednáním, regulace platforem)
25. Fenomén elektronické dokumentace právního jednání a aktuální stav vývoje příslušných institutů (elektronická identifikace a autentizace, elektronický podpis a jeho deriváty)
26. Informační analýza procesu autoritativní aplikace práva
27. Virtualizace soudního a správního procesu
28. Virtualizace rozhodčího řízení a nové formy řešení sporů (soukromé ODR)
29. Právní regulace autonomních robotů
Celková délka trvání ústní zkoušky je obvykle 60 min.

Studijní program je postaven především na samostatné vědecké práci diplomanta, individuálních konzultacích a expozici dílčích odborných výstupů odborné kritice. Součástí programu je rovněž kontaktní výuka, týmové aktivity a pedagogická práce. Studijní profil tedy sestává z následujících komponent:

Samostatná vědecká práce na disertaci – nejdůležitější součástí tohoto programu je samostatný výzkum, jehož výstupem je disertační práce. Příslušná témata zpravidla nejsou způsobilá k týmovému zpracování (tj. studenti se obvykle neúčastní týmových výzkumných aktivit), takže student obvykle provádí výzkum samostatně pod dohledem školitele. Dílčí výstupy disertačního výzkumu bývají průběžně představovány odborné kritice formou menších publikací (viz dále). Součástí samostatné vědecké práce je rovněž zahraniční stáž.

Samostatná vědecká práce v profilových kursech – v profilových kursech zpracovávají studenti pod vedením příslušného garanta zadané odborné téma a výsledek následně prezentují formou oponovaného referátu na semestrálním doktorském kolokviu.

Publikace – v rámci studia mají studenti povinnost prezentovat dílčí výstupy svého disertačního výzkumu formou tuzemských a zahraničních konferencí a odborných publikací. Strukturu a frekvenci výstupů volí student ve spolupráci se školitelem tak, aby zahrnovala relevantní tuzemská a zahraniční odborná fóra a odborné časopisy. Formou průběžných recenzovaných publikací lze dosáhnout splnění podmínky předchozí publikace disertační práce (tj. disertační práce může sestávat z upravených textů dříve publikovaných jako recenzované články).

Pedagogická praxe – v prezenčním studiu se studenti ve zvýšené míře podílejí na výuce v magisterských a bakalářských kursech v oboru práva ICT. Smyslem výuky je rozvoj didaktických a prezentačních dovedností a schopností studenta zpracovat předmětná témata do formy přijatelné širší veřejností. Součástí pedagogické praxe je též vedení nebo oponování studentských vědeckých odborných prací nebo kvalifikačních prací na nižších stupních studia.

Kontaktní výuka – Tato komponenta je zastoupena v relativně malé míře. Kontaktním způsobem jsou vyučovány kursy společného propedeutického základu.

Program existuje pouze 4 roky, takže byly doposud podány jen 3 disertační práce na témata:
- Kybernetická bezpečnost v České republice (práce obhájena)
- Princip technologické neutrality v kybernetické bezpečnosti (práce obhájena)
- Vymahatelnost práva pomocí online mimosoudního řešení sporů (práce podána k obhajobě)

V nižších ročnících v současné době studují doktorandi s následujícími tématy disertačních prací:
- Elektronický důkazní prostředek
- Právo a nové formy poloumělého života
- Osobní údaje v čase a prostoru
- Právní aspekty užití software jako služby
- The future of software law in the age of Artificial Interlligence
- Legitimita aktivních protiopatření v kybernetické bezpečnosti
- Právní aspekty autonomních technologií
- Software jakožto veřejná investice