Studijní plán

Státní závěrečná zkouška má písemnou a ústní část, obě se skládají ve stejném zkouškovém období. K ústní části zkoušky přistupuje student či studentka pouze po úspěšném složení písemné části. Zkouškou jsou ověřovány znalosti získané v povinných předmětech profilujícího základu a v základních teoretických předmětech profilujícího základu.

V písemné části studenti "novořeckého bloku" dokládají znalost novořečtiny na úrovni C1 evropského referenčního rámce. Zkouška probíhá bez použití slovníku a skládá se z překladu krátkého textu z češtiny do řečtiny a z řečtiny do češtiny a z krátkého eseje na jedno ze tří navržených témat. U překladů je kladen důraz na postižení smyslu překládaného textu, nikoli na doslovnost. U překladu do češtiny je vyžadována také gramatická a ortografická korektnost a odpovídající stylistická úroveň.

Studenti "byzantologického bloku" v písemné části odpovídají na otázky týkající se zadaného úryvku z byzantské literatury (v originále i překladu). Otázky se týkají jazykové i literární povahy textu i jeho kulturně-historického zařazení.

V ústní části jsou ověřovány kompetence studenta v těchto oblastech:
- Mluvený projev v novořečtině (pouze novořecký blok).
- Znalost byzantské a starší novořecké literatury v rozsahu daném náplní předmětů Úvod do byzantské literatury, Řecká literatura 15.–18. století a příslušných seminářů, včetně schopnosti žánrové klasifikace a literární analýzy (předmět Vybrané literární teorie a metody interpretace textu)
- Znalost vývoje řeckého jazyka od helénistické koiné po současnost včetně orientace v textech ve starších fázích jazyka (předměty Vývoj novořeckého jazyka I. a II.)
- Sečtělost v byzantské a novořecké literatuře v originálech a překladech v rozsahu určeném příslušnými předměty (studenti ke státní zkoušce přinesou seznam četby).
- Přehledná znalost řeckých dějin 15.–18. století.