Obor je zaměřen na studium vnitřní struktury a funkce rostlinných buněk, pletiv a orgánů. Zahrnuje jednak problematiku využívání vnějších zdrojů hmoty a energie v metabolických procesech, jednak problematiku růstových a vývojových procesů, včetně jejich vnitřní regulace. Fyziologie rostlin směřuje k vysvětlení chování rostliny jako celku (biologického systému). K tomu účelu využívá kromě svých vlastních experimentálních dat i hlubší poznatky z biochemie, biofyziky, molekulární biologie a genetiky. Výsledky bádání jsou prakticky využívány zejména pro kauzální analýzu a kvantifikaci ekologických procesů probíhajících v přírodních i v zemědělských ekosystémech.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• Pracovat v oborech experimentální biologie rostlin a vědách o rostlinách obecně.
• Pokračovat ve specializačním studiu v obdobně zaměřených postdoktorských programech.
• Pracovat ve školství jako učitel či specialista v biologických a ekologických oborech.
• Uplatnit se ve státní správě v relevantních oblastech.
• Být členem výzkumného týmu v oboru experimentální biologie rostlin.

Absolventi studia mají především hluboké znalosti problematiky ve specializovaném podoboru, ve kterém zpracovávají dizertační práci. Kromě toho mají dobrý přehled o nejnovějších poznatcích v celém oboru anatomie a fyziologie rostlin i v oborech blízce příbuzných, ke kterým patří především biochemie, biofyzika a molekulární biologie rostlin. Nacházejí uplatnění především v základním i v aplikovaném výzkumu rostlin, v ochraně přírody a aplikované ekologii, i v obecně biologicky orientovaném výzkumu.

• Rostlinolékař
• Učitel druhého stupně základní školy

Pro přístup ke státní závěrečné zkoušce musí studenti získat požadovaný počet kreditů za povinné, povinně volitelné a volitelné předměty. Povinné předměty tvoří základ odborně profilujících předmětů oboru. Povinně volitelné předměty si student volí podle svého zájmu a své budoucí odborné orientace. Doplňkový počet kreditů studenti získají za absolvování libovolných předmětů z aktuální nabídky volitelných předmětů oboru nebo z nabídky jiných oborů.

Povinnou součástí studia oboru je odborná praxe uskutečněná v průběhu studia, a to v rozsahu nejméně 300 hodin ročně. Praxe má charakter experimentů a praktické laboratorní práce pod supervizí školitele. Součástí studia je i další typ praxe, a to na externím pracovišti v ČR nebo v zahraničí. Tento typ praxe má časový rozsah od 1 týdne po 6 měsíců dle dohody studenta s vedoucím (suprervizorem).

Po splnění všech studijních a výzkumných povinností daných individuálním plánem studia se student/ka podrobuje státní závěrečné zkoušce.

Státní závěrečná zkouška sestává z ústní části, ve které je student/ka zkoušen/-a komisí sestávající se z odborníků z MU a externích členů. V této části zkoušky jsou prověřeny znalosti z oblastí: (1) Cytologie a anatomie rostlin, (2) Fyziologie rostlin, (3) Stresová a ekologická fyziologie rostlin.

Další součástí je ústní obhajoba doktorské disertační práce. V této části zkoušky ve 30 minutové ústní prezentaci představí student/ka výchozí hypotézu, uplatněné metody a získané výsledky včetně jejich komentáře. Poté zodpoví odborné dotazy vznesené oponenty v písemných posudcích a v odborné rozpravě dotazy členů komise, popřípadě dotazy hostů z pléna.

Po obhajobě je student/studentka hodnocen/-a hlasováním členů komise a v souladu s platnými předpisy. S výsledky hlasování a hodnocením je student/-ka bezprostředně seznámen/-a.