Uchazeči jsou přijímáni na základě výsledků z předchozího studia, motivace, znalosti angličtiny a dalších kritérií na základě zaslaných dokumentů a video pohovorů - viz web oboru: http://gps.fss.muni.cz/en/sociology/how-to-apply

Hodnotí se předchozí motivace, profil a výsledky uchazečů (CV, výpis známek), doporučení, znalost angličtiny. Součástí je možnost ověření motivace a anglického jazyka ve video-pohovoru. Celkový výsledek je maximálně 100 bodů, přičemž podmínkou pro přijetí je minimum 60 bodů.

6

7

10

Cílem navazujícího magisterského studia sociologie je prohloubit znalosti bakalářského studia, rozšířit je o pochopení složitějších teoretických výkladových schémat, a o znalost mocnějších výzkumných a analytických metod. Skladba předmětů již není vedena snahou o pokrytí všeobecného základu disciplíny, jde především o rozvíjení schopnosti samostatně získávat, kriticky zpracovávat a dále reprodukovat různé druhy sociologicky významných informací.

Pro magisterské navazující studium sociologie je charakteristická intenzivní výuka v menším počtu náročných předmětů s relativně vysokou kreditovou hodnotou, namísto extenzivní výuky ve vysokém počtu méně náročných předmětů. Odpovídá to modelu výuky na předních světových univerzitách a zároveň reaguje na požadavek flexibility absolventů a absolventek, včetně další vědecké přípravy v rámci doktorského studia. Klade se důraz na soustředěnou samostatnou přípravu a práci studujících pod konzultačním vedením zkušených pedagogů, tj. na kultivaci schopnosti přistupovat samostatně, důkladně a kreativně k řešení různých druhů problémů či úkolů. Metodice zpracování problémů či úkolů je dávána přednost před širokými věcnými znalostmi, které v dané oblasti mohou rychle zastarávat, jejich potenciální šíře není rozumně zvládnutelná během dvou let magisterského studia a jsou zpravidla snadno dostupné s rozšiřováním

elektronických a jiných databází či informačních zdrojů. Kvalifikovaná práce s takovými databázemi (např. rozeznání relevance či spolehlivosti dat a informací) je součástí odborné přípravy během magisterského studia.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• Osvojit si základní mechanismy fungování sociálních systémů a toho, jak se sociální systémy reprodukují, jak jsou ovládány, jakými pravidelnostmi se řídí, jaké typy aktérů formují a jaké vyžadují, co je drží pohromadě a co naopak narušuje sociální kohezi
• Chápat, jak lidé vnímají sociální realitu a jak toto vnímání ovlivňuje jejich jednání.
• Rozpoznat a analyticky využít různých druhů sociologicky relevantních informací: např. statistických dat, textových a obrazových záznamů, vlastního pozorování, atd. Identifikovat základní hodnotové postoje, vzorce sociálního jednání a základní sociální p
• Rozpoznat specifické sociální charakteristiky různých typů prostředí a sociálních skupin (etnických, náboženských, sociálně třídních, generačních, národních, atd.) a umět je analyzovat sociologickými prostředky ve vztahu k jejich okolí.
• Analyticky popsat specifické sociální situace (např. hodnotové krize, sociální desintegraci či konflikt, zlomy a stádia individuálního, skupinového či organizačního vývoje, atd.) a dokázat je zasadit do širších institucionálních či kulturních kontextů.
• Identifikovat povahu, sociální zdroje a důsledky specifických procesů či problémů (např. migrace, urbanizace, sociální exkluze, či proměny životních stylů, ale také třeba korupce, asymetrické komunikace, autoritářství, pedagogického či mediálního působen
• Uvážlivě navrhovat řešení specifických problémů, tj. také odhadnout důsledky (zejména nezamýšlené) různých způsobů řešení sociálních problémů, odhadnout možné způsoby reakcí sociálních aktérů či celých institucí.
• Porozumět nástrojům statistického zpracování dat, odhadnout výpovědní hodnotu sebraných dat, zvládnout základy počítačového zpracování statistických dat (SPSS, STATA) a využívat jeho možností, atd.

Mohou se účastnit činnosti řídicí, pedagogické nebo poradenské, a to i v podnikatelské sféře. Uplatňují se zejména na úseku sociálního a územního rozvoje (v rámci podniků, obecních úřadů, úřadů práce ap.) a v agenturách pro výzkum veřejného mínění a trhu. Jsou připraveni pro výkon funkce v rámci středního managementu v podnicích. V hromadných sdělovacích prostředcích najdou uplatnění ve výzkumných odděleních i v redakční práci. Mohou působit i ve státním aparátu a v činnosti společenských a výchovně-vzdělávacích organizací.

• Bez profesního postavení

Magisterské studium sociologie je jednooborové a jeho standardní doba je 4 semestry. Aby se studující mohli přihlásit ke státní závěrečné magisterské zkoušce, musí získat celkem 120 ECTS. Z toho 60 ECTS získají studující za povinné předměty (z toho 12 ECTS za absolvování Projektu k diplomové práci a 24 ECTS za absolvování Semináře k diplomové práci) a 60 ECTS za povinně volitelné předměty (z toho 12 ECTS mohou získat za volitelné předměty). Studující všech imatrikulačních ročníků musí absolvovat nejméně 1 předmět vedený v angličtině, a z oborového curricula tuto podmínku lze splnit také absolvováním předmětu vedeného v angličtině na zahraniční univerzitě. Zároveň se předpokládá schopnost studia a odborné komunikace v angličtině v průběhu celého studia, tj. v případě předmětů vyučovaných v češtině. Podmínkou účasti u magisterské státní závěrečné zkoušky je doložení univerzitou stanovené minimální jazykové kompetence pro absolventa magisterského studia. Doporučený studijní plán počítá s absolvováním dvou povinných předmětů během prvních dvou semestrů studia. Toto však není povinné a zápis do většiny povinně volitelných předmětů není podmíněn absolvováním povinných předmětů. Podmínka absolvování specifické sady povinných a povinně volitelných předmětů se však objevuje v případě, když se studující rozhodne pro absolvování některého ze specializačních směrů studia (Sociální antropologie, Genderová studia, Urbánní studia).

Magisterská státní závěrečná zkouška (SZZ) se skládá z písemné části a z obhajoby magisterské práce. Diplomová práce může mít charakter samostatného empirického výzkumu (s využitím kvalitativních nebo kvantitativních metodologických postupů) nebo teoretické práce. V diplomové práci (v rozsahu 126 000 - 162 000 znaků) osvědčují studující schopnost aplikovat získané dovednosti sociologické analýzy na konkrétních případech (problémech, tématech, atd.) a formulovat relevantní argumenty poučeným, přesným a kriticky reflexivním způsobem. Důraz je kladen na správnou volbu a použití metodologického přístupu a konceptuálního aparátu.

Písemná část závěrečné zkoušky má formu eseje ze tří předmětů:

(i) Teoretická sociologie, (ii) Oborová sociologie I., (iii) Oborová sociologie II.

Katedra určuje nejméně tři měsíce před SZZ tematické okruhy jednotlivých předmětů. Z nich si studující před zkouškou vybírají podle vlastního zájmu a zaměření jeden okruh pro předmět Oborová sociologie I. a jeden okruh pro předmět Oborová sociologie II. (např. Sociologie rodiny, Sociologie kultury nebo Sociologie migrace). K jednotlivým okruhům podobně jako k Sociologické teorii je přiřazena literatura dostupná v knihovně FSS. Písemná zkouška formou eseje z oborových sociologií testuje zejména schopnost pochopit základní mechanismy fungování různých (vybraných) sociálních institucí a na obecné úrovni porozumět základním sociálním procesům v různých institucionálních kontextech, včetně jejich sociálně-kulturní podmíněnosti. Na konkrétních příkladech potom mají studující osvědčit základní schopnost kritické sociologické (zejména konceptuální) reflexe a analýzy klíčových prvků sledovaných sociálních procesů či vztahů. Zkouška ze sociologické teorie testuje znalosti různých paradigmatických tradic a výkladových perspektiv v sociologii a zároveň schopnost přesně a zároveň kriticky používat teoretické koncepty při analýze sociálních jevů, vztahů či procesů na základě pochopení širších sociálně-kulturních či historických souvislostí.

Každá součást SZZ (Teoretická sociologie, Oborová sociologie I, Oborová sociologie II) je hodnocena samostatně komisí SZZ na základě návrhů hodnocení, které komisi předkládají v případě diplomové práce vedoucí a oponent, v případě písemných částí zkoušející jednotlivých předmětů.

Absolventi magisterského programu sociologie mohou dále studovat v doktorských programech na VŠ v ČR i v zahraničí.