Samostatné přijímací řízení pro zahraniční uchazeče o doktorské studium na Přírodovědecké fakultě MU.

Kartografie a geoinformatika je zaměřena na studium různých aspektů analogového a digitálního znázorňování povrchu Země a všech jevů probíhajících ve fyzickogeografické a socioekonomické sféře Země. Orientuje se jednak na tradiční složkové chápání kartografie, jednak na komplexní řešení problémů v rámci geografických informačních systémů (GIS) a dálkového průzkumu Země (DPZ) za pomoci nejmodernějšího programového a počítačového vybavení. Doktorandi jsou vedeni k chápání a teoretickému i praktickému využívání kartografické vizualizace pro kartografické modelování zobrazovaných jevů. Přitom je velká pozornost kladena na otázky kvality dat a schopnost kritického výběru dat z různých zdrojů pro rozmanité uživatele podle jejich potřeb. Při studiu je pozornost věnována adaptabilní elektronické kartografii, kartografické generalizaci v digitálním prostředí, tvorbě a využívání národních prostorových datových infrastruktur a evropských a globálních prostorových datových projektů, jakými jsou Global Map, GSDI, Digital Earth a Geografická databáze OSN. Doktorandi se dále seznamují s webovou kartografií a telekartografií. Kromě obsahových a technologických aspektů je pozornost věnována i legislativním a bezpečnostním aspektům prostorových dat. V návaznosti na základní dokumenty ČR a EU v oblasti informační politiky a vytváření informační společnosti se studenti věnují i uplatňování geografických informací v rámci portálů veřejné správy a samosprávy, jakož i portálů soukromých, resp. studijních.

Formální požadavky pro přijímací řízení stanovuje Přihláška k doktorskému studiu. Zájemce o studium, který je absolventem magisterského studia geografie a kartografie nebo příbuzného oboru, si vybírá téma a školitele podle zveřejněné nabídky témat disertačních prací, popř. se může obrátit s návrhem tématu přímo na školitele. Přijímací zkouška probíhá před komisí se zohledněním následujících požadavků: odborné znalosti v rozsahu magisterského studia geografie se zaměřením na kartografii, geoinformatiku a DPZ písemný anglický elaborát o předpokládaných cílech, metodách a výsledcích doktorské disertační práce v rozsahu 1-2 stran a ústní prezentace této tematiky v anglickém jazyce předložení diplomové práce, popř. odborných publikací vedení části nebo celé zkoušky v anglickém jazyce.

Část A: zahrnuje povinné předměty podle zvoleného oboru studia, stanovené oborovou radou/komisí, zakončené obvykle zkouškou. Část B: zahrnuje povinně-volitelné předměty, doporučené studentovi školitelem s cílem rozšíření potřebných znalostí s ohledem na DSP a téma disertační práce. Část C: zahrnuje aktivní účast studentů na oborových geografických seminářích I-IV. Část D: zahrnuje pomoc studentů ve výuce I-VI podle požadavků Geografického ústavu. Část E: vypracování tezí disertační práce. Teze obsahují především přehled řešené problematiky na základě rešerše domácí a zahraniční literatury včetně metod zpracování tématiky doktorské disertační práce (návaznost na studium literatury I-II). Předkládají se v podobě písemného elaborátu školiteli. Část F: prezentace výsledků dizertační práce. Jde o publikaci výsledků (části výsledků) v odborném časopise v anglickém jazyce v zahraničním recenzovaném časopise (mimo Slovensko). Alternativou je: jedna publikace v recenzovaném časopise v ČR, jedna publikace v recenzovaném časopise ve SR a přednáška v cizím jazyce. Doporučené časopisy jsou Kartografické listy (Bratislava), Geodetický a kartografický obzor (Praha), Geografie – Sborník České geografické společnosti (Praha) a Geografický časopis (Bratislava). Část G: příprava dizertační práce I-VII.

Student získává hluboké teoretické a praktické poznatky, pracovní návyky a dovednosti, které mu umožňují adekvátně formulovat a řešit vědecké problémy týkající se studia procesů a jevů v krajinné sféře Země z pohledu jednotlivých složek trvale udržitelného rozvoje, tj. ekologických, ekonomických, sociálních, technologických, kulturních a etických. Doktorand zvládá široké spektrum metod geoinformatiky, analytické, webové a adaptabilní elektronické kartografie, telekartografie a DPZ, zejména metody kartografické generalizace, kartografické vizualizace, metody analýzy, zpracování a interpretace dat a informací DPZ. Přitom se opírá o znalost historických map, analogových a digitálních (zejména tématických) mapových děl a atlasů. Absolvent je také schopen vstupovat, spolupracovat a doplňovat data a informace do českých, evropských, resp. globálních prostorových datových projektů. Je schopen tvůrčím způsobem reagovat na požadavky využití geografických informací pro potřeby informační/znalostní společnosti, zejména pak při tvorbě národní geografické informační infrastruktury ČR a portálů veřejné správy a samosprávy. Znalost analytické a webové kartografie, jakož i využití IS pro zpracování vědeckých i praktických úkolů, schopnost integrace geografických dat, jejich analýzy a interpretace dává absolventovi dobrou možnost uplatnění jak na výzkumných pracovištích vysokých škol či akademie věd, tak i v aplikovaném výzkumu pro širokou škálu institucí a pracovišť zpracovávajících prostorové informace (katastrální a krajské úřady, vládní úřady, ekologicky a ekonomicky zaměřená pracoviště, aj.) a v široké podnikatelské činnosti.

Obor je zaměřen na studium různých aspektů analogového a digitálního znázorňování všech jevů probíhajících v krajinné sféře Země. Orientuje se na tradiční složkové chápání kartografie, a zároveň komplexní řešení problémů v rámci GIS a DPZ v éře Big Data. Studenti jsou vedeni k teoretickému pochopení i praktickému využívání kartografického modelování objektů a jevů za účelem jejich kartografické vizualizace. Pozornost je kladena na otázky kvality dat a schopnost kritického výběru dat z různých zdrojů pro rozmanité uživatele podle jejich potřeb. Při studiu je zvýšená pozornost věnována adaptabilní elektronické kartografii, kartografické generalizaci v digitálním prostředí, tvorbě a využívání národních prostorových datových infrastruktur a evropských a globálních prostorových datových projektů, jakými jsou Global Map, GSDI (Global Spatial Data Infrastructure), Digital Earth, Geografické databáze Organizace spojených národů (OSN), Future Earth, Group of Earth Observations (GEO) a její aktivity Global Earth Observation System of Systems (GEOSS). Doktorandi se dále seznamují s různými aspekty webové kartografie a telekartografií. Kromě obsahových a technologických aspektů je pozornost věnována i legislativním a bezpečnostním aspektům prostorových dat. V návaznosti na základní dokumenty ČR a EU v oblasti informační politiky a vytváření informační společnosti se studenti věnují i uplatňování geografických informací, včetně informací od dobrovolníků (Volunteer Geographic Information – VGI) v rámci portálů veřejné správy a samosprávy, jakož i portálů soukromých, resp. studijních, jež jsou součástí realizace Geoinfostrategie ČR.

Doktorský studijní program (DSP) Geografie navazuje na poznatky studentů získané v magisterském studijním programu Geografie a kartografie. Orientuje se na prohloubení a rozšíření získaných znalostí, schopností a dovedností ve specializovaných oborech geografického a kartografického výzkumu s akcentováním studia příčinných vztahů a souvislostí v širokém komplexu studovaných jevů a procesů. Hlavní důraz se klade na aktivní osvojování nových poznatků zejména ze zahraniční odborné literatury a absolvováním specializovaných přednášek jak na vlastním pracovišti, tak na pracovištích v ČR i zahraničí. Studenti jsou vedeni k používání moderních metod a technologií sběru, zpracování a hodnocení geografických dat s využitím stávajících možností počítačového zpracování dat a metod dálkové detekce. Velký význam je kladen i metodám integrace strukturovaných (např. prostřednictvím prostorových datových infrastruktur - SDI, národních infrastruktur prostorových informací - NIPI) či dobrovolníky shromažďovaných dat (VGI), jejich interpretaci a vizualizaci s ohledem na charakteristiku konkrétního uživatele. Cílem je vybavit absolventy hlubokými teoretickými znalostmi a vychovat z nich vyhraněné vědecké osobnosti, které jsou schopny dále pracovat v oblasti teoretického i aplikovaného vědeckého výzkumu. Student je veden ke schopnosti samostatné formulace vědeckého problému, získání relevantních dat, jejich kvalitativního a kvantitativního hodnocení, výběru vhodné metodologie a hodnocení získaných výsledků z analytického a syntetického hlediska se zřetelem na sestavení alternativních scénářů vývoje geografických jevů a procesů v prostoru a čase. Pozornost je věnována i Virtuálním geografickým prostředím (VGE) a možnostem užšího spojení a vnoření člověka do virtuální reality.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• prokázat hluboké teoretické a praktické poznatky, pracovní návyky a dovednosti;
• zvládat široké spektrum metod geoinformatiky, analytické, webové a adaptabilní elektronické kartografie, telekartografie a DPZ, zejména metody kartografické generalizace, kartografické vizualizace, metody analýzy, zpracování a interpretace dat;
• vstupovat, spolupracovat a doplňovat data a informace do českých, evropských, resp. globálních prostorových datových projektů;
• tvůrčím způsobem reagovat na požadavky využití geografických informací pro potřeby informační/znalostní společnosti, zejména pak při tvorbě národní geografické informační infrastruktury ČR a portálů veřejné správy a samosprávy;
• prokázat znalost analytické a webové kartografie, jakož i využití IS pro zpracování vědeckých i praktických úkolů;
• integrovat geografická data, analyzovat je a interpretat je;
• adekvátně formulovat a řešit vědecké problémy týkající se studia procesů a jevů v krajinné sféře Země z pohledu jednotlivých složek trvale udržitelného rozvoje, tj. ekologických, ekonomických, sociálních, technologických, kulturních a etických.

Nabyté znalosti dávají absolventovi dobrou možnost uplatnění jak na výzkumných pracovištích vysokých škol či Akademie věd, tak i v aplikovaném výzkumu pro širokou škálu institucí a pracovišť, které sbírají, zpracovávají a poskytují prostorové informace (katastrální a krajské úřady, vládní úřady, ekologicky a ekonomicky zaměřená pracoviště, instituce řešící problematiku redukce rizik katastrof a včasného varování, aj.), a také v širokém spektru podnikatelských činností.

Standardní doba studia oboru činí osm semestrů. Pro přístup ke státní závěrečné zkoušce musí studenti získat kredity předepsané studijním plánem za povinné, povinně volitelné a volitelné předměty.

Doktorská státní zkouška má dvě části: obhajobu disertační práce a ústní zkoušku.