Veřejná správa

Studijní program Veřejná správa poskytuje specializované vzdělání v oblasti práva zejména pro výkon odborných a řídících činností ve veřejné správě.

Program umožňuje, na potřebném teoretickém základu, v širším právním rámci (právo ústavní, evropské a mezinárodní), a s respektem k podmínkám a požadavkům působení veřejné správy v moderním právním státě, osvojit si potřebný rozsah a spektrum poznatků o  právních základech a úpravě postavení, organizace a činnosti veřejné správy a její úloze ve společnosti, včetně evropského kontextu.

Studentům se dostává možnost získat systematický obecný přehled o české a evropské právní úpravě postavení a působení veřejné správy, a také důkladné znalosti z oborů právního základu – tj. zejména správního práva a finančního práva, a to v jejich hmotněprávních i procesněprávních částech, včetně náročnějších problematik (právotvorba, diskreční pravomoc, odpovědnost za újmu). Uvedené poznatky jsou doplněny předměty specializovanými pro výkon veřejné správy (právo životního prostředí, právo sociálního zabezpečení, finanční správa, správní věda, nebo tzv. úřednické právo). Poskytnuty jsou potřebné znalosti z dalších základních právních disciplín v rozsahu potřebném pro veřejnou správu (občanské právo, civilní proces, trestní právo). Vzdělání je doplněno dalšími potřebnými znalostmi pro působení ve veřejné správě s právní specializací (ekonomika veřejné správy, informační technologie, management veřejné správy). Nedílnou součástí je rozvoj jazykových kompetencí.

Program poskytuje možnost získání či prohloubení aktuální či předpokládané profesní specializace nebo pracovní pozice, včetně manažerské nebo řídící. Dává na výběr ze čtyř tematických bloků povinně-volitelných předmětů, kde je možno získat poznatky z širšího právního základu veřejné správy, včetně náročnějších oblastí (např. právní argumentace), z  vybraných úseků veřejné správy, dále znalosti z oblasti politologie, sociologie či managementu, nebo z oblasti finančních a ekonomických aspektů veřejné správy.

Program v rámci kombinovaného nastavené podporuje rozvoj dovedností studentů pro výkon moderní veřejné správy rovněž výukovými metodami, kdy vedle kolektivních konzultací jsou studijní materiály poskytovány metodou e-learningu, s využitím interaktivních osnov vytvořených v prostředí Informačního systému MU. Poznatky a dovednosti jsou poskytovány na vysoké odborné úrovni, jež je mj. potřebná k získání specializovaného profesního vzdělání, či pro výkon příslušných řídících činností ve veřejné správě.

Studijní program obsahově navazuje na programy bakalářské uskutečňované na PrF MU, přičemž je vhodný rovněž pro absolventy jiných oborů. Jako jediný z magisterských programů zaměřených na veřejnou správu nabízí specifickou koncepci a skladbu předmětů poskytující spolehlivou a důkladnou znalost právního základu prostředí a působení veřejné správy, a také kvalifikaci pro výkon odborných činností ve veřejné správě, pro veřejnou správu, mj. ve volených či poradenských pozicích, resp. pro subjekty vstupující v kontakt s veřejnou správou.

Program vychází z výsledků, zkušeností a již získaného renomé, a dále rozvíjí potenciál využití a uplatnění znalostí a dovedností z oblasti právního základu a úpravy veřejné správy, a to v měnícím se prostředí výkonu veřejné správy, včetně modernizačních tendencí a trendů.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• orientovat se v právní úpravě organizace a činnosti veřejné správy obecně, a v jejích oblastech a odvětvích, jakož i v ústavních základech a souvislostech, a v příslušném evropském kontextu, včetně obecných principů, jakož i v relevantní judikatuře;
• uplatňovat samostatně systematické znalosti z oblasti správního práva a dalších odvětví upravujících působení veřejné správy, a také potřebného širšího právního  základu, a to  veřejnoprávních i soukromoprávních;
• aplikovat samostatně a na potřebné odborné úrovni znalosti ze specializovaných oblastí, resp. odvětví, v nichž se uplatňuje veřejná správa a reflektovat specifika jejich právní úpravy, včetně procesních a event. přezkumu;
• uplatňovat poznatky z oblasti právního rámce řídící činnosti a vykonávat řídící činnosti v oblasti veřejné správy, se znalostí právního základu a souvislostí rozhodování a odpovědnosti orgánů veřejné správy na všech úrovních, včetně ústřední;
• aplikovat znalosti při činnosti správních orgánů povahy koncepční, koordinační, při přípravě či posuzování návrhů, podání nebo dokumentů normotvorných, programových, konkrétních rozhodnutí, či při  realizaci jiných úkonů právní povahy;
• komunikovat a argumentovat na odborné úrovni při jednání se subjekty či orgány veřejné správy, s dalšími veřejnými institucemi a orgány, včetně evropských, jakož i  vůči adresátům působení veřejné správy, a v jednání se sociálními partnery.

Absolvent programu je plně způsobilý uplatnit získané teoretické i praktické znalosti a dovednosti, a je také připraven k samostatné odborné činnosti v orgánech a institucích veřejné správy, a to na všech úrovních státní správy a jejích odvětví, v celé oblasti územní samosprávy, dále v organizacích založených a zřízených uvedenými subjekty, rovněž v orgánech profesní (zájmové) či vysokoškolské samosprávy. Uplatnění může absolvent nalézt také v neziskovém sektoru nebo v soukromé sféře, pokud jde o potřebu znalosti systému, zásad a pravidel působení veřejné správy a jejího právního rámce. Absolvent programu Veřejná správa je připraven zvládnout činnost kvalifikovaného profesionála s potřebnou znalostí právního základu a úpravy organizace a činnosti veřejné správy a jejich širších souvislostí, což odpovídá profesnímu postavení „úředník veřejné správy“ a „vedoucí úředník veřejné správy“. Absolvent programu je rovněž způsobilý vykonávat činnost voleného funkcionáře ve veřejné správě, či zaujmout řídící, resp. manažerské pozice v oblasti veřejné správy. Uplatnění může nalézt také v evropských institucích.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

S ohledem na délku studia navazujícího programu (2 roky), a obsahu programu poskytujícího ve značném rozsahu poznatky o faktickém působení veřejné správy v rovině interpretace a aplikace práva v oblasti veřejné správy, o jejím soudním přezkumu, a příslušné dovednosti, s častým využitím komentářové literatury a judikatury, není další forma přímého kontaktu s praxí veřejné správy požadována.

Minimální rozsah diplomové práce je 50 normostran, včetně poznámek pod čarou, titulního listu, abstraktu se seznamem klíčových slov, obsahu a seznamu literatury. V zadání práce může být rozsah omezen horní hranicí počtu normostran nebo znaků včetně mezer. Téma diplomové práce si student volí z témat s dostatečným předstihem zveřejněných vyučujícími povinných a povinně-volitelných předmětů vyučovaných v rámci programu, nebo z volných témat spadajících obsahově do rámce těchto předmětů, které např. reflektuje problematiku, se kterou se v praxi setkává nebo na niž se míní profesně orientovat.

Diplomová práce nemá charakter samostatného empirického výzkumu (případnou výjimku musí schválit vedoucí práce). Studující pracují s již publikovanými odbornými texty z oblasti teoretické, publikacemi praktického zaměření (komentáře), a s relevantní judikaturou a dalšími dokumenty (zákonné předlohy, metodické materiály). Měli by předvést schopnost kriticky pracovat s odbornými texty, zpracovávat koncepty, teorie a závěry v nich formulované, a nacházet v nich či s jejich pomocí relevantní odpovědi nebo vlastní podložené názory či náměty k řešeným otázkám povahy zčásti teoretické, a zejména z oblasti aplikačně právní, resp. z oblasti správní vědy.

Pokyny pro státní závěrečné zkoušky a vypracování bakalářské/diplomové práce jsou upraveny Směrnicí děkana č. 7/2012 O studiu v bakalářských a magisterských studijních programech. Diplomová práce sestává z titulní strany, čestného prohlášení, abstraktu se seznamem klíčových slov, obsahu, samotného textu, seznamu použitých pramenů a zadání práce, a to v pořadí, v jakém byly uvedeny. Práce se vyhotovuje na počítači ve formátu, který akceptuje archiv závěrečné práce v IS MU. Práce je psána ve spisovné češtině nebo slovenštině.

Absolvent oboru může na základě splnění podmínek přijímacího řízení pokračovat ve studiu na PrF MU v doktorském studijním programu, zejména v programu Správní právo a právo životního prostředí, nebo případně ve studiu MPA.