Učitelství praktického vyučování

Studijní program připravuje v souladu se zákonem o pedagogických pracovnících (zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících v platném znění) plně kvalifikované učitelé praktického vyučování na středních odborných školách a učilištích. Studium je šestisemestrové a absolventi získají poznatky z oblasti obecně pedagogických, didaktických, oborově didaktických a vybraných dalších relevantních odborných předmětů.

Absolventi se mohou uplatnit jako učitelé praktického vyučování příslušného oboru v následujících oblastech: odborný výcvik, učební praxe, odborná praxe a veškerá praktická cvičení. Svou kvalifikaci mohou uplatnit i v institucích zabývajících se příslušným oborem vzdělávání (vzdělávací kurzy, rekvalifikace, profesní kvalifikace, další vzdělávání apod.) anebo jako školící pracovníci například v úřadech státní správy, integrovaného záchranného systému a bezpečnostních složek státu.

Studium je jednooborové a jádro přípravy tvoří profilové pedagogické a oborově didaktické disciplíny, jejichž logickou posloupností je zajištěna gradace přípravy absolventa oboru. Průnikem pro všechny profese jsme zvolili předměty ekonomického charakteru a managementu.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• využívat a aplikovat své široké odborné speciální znalosti a dovednosti pro svou pedagogickou praxi;
• ovládat základní metody výuky praktického vyučování na střední škole; plánovat, realizovat a reflektovat sekvence výuky a aktivity tak, aby zapadaly do školního vzdělávacího programu;
• pracovat na specializovaných pracovištích; znát zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
• stanovovat výchovně-vzdělávací cíle a volit metody; posoudit vhodnost použití metod výuky pro praktické vyučování;
• z širokého spektra nových poznatků vybrat a zařadit do výuky aktuální témata a vhodným způsobem je prezentovat;
• kriticky uvažovat o využití pedagogických a psychologických poznatků v praxi učitele praktického vyučování;
• spolupracovat s ostatními učiteli ve škole;
• analyzovat výukovou či výchovnou situaci z hlediska pedagogické komunikace; navrhovat alteraci výukové či výchovné situace, která koresponduje s pravidly efektivní pedagogické komunikace;
• rozumět procesu sebereflexe, např. lépe zdůvodňovat a hodnotit své argumenty, pojmenovávat své emoce a jejich souvislost s jednáním nebo kriticky nahlédnout vlastní postoje k edukaci;
• používat základní metody a nástroje pedagogické diagnostiky v praxi a získávat tak data dostupná pro individuální podporu žáka/klienta;
• formulovat argumenty z teorie a praxe vlastní pojetí výchovy, které by rád uplatňoval ve své budoucí profesi;
• vysvětlit základní principy inkluzivního a speciálního vzdělávání; reflektuje svůj postoj k diverzitě a jeho vliv na vlastní pedagogickou praxi;
• se orientovat v základních pojmech, teoriích i výkladových rámcích vývojové a sociální psychologie.

Studiem bakalářského studijního programu Učitelství praktického vyučování získá potřebné kompetence, které mu umožní podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů pracovat jako učitel praktického vyučování. Učitel praktického vyučování získává dle tohoto zákona odbornou kvalifikaci mimo jiné vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd. Podle školského zákona ve znění zákona č. 82/2015 Sb. se uskutečňuje podpora vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami skrze tzv. podpůrná opatření. Jedním z podpůrných opatření je asistent pedagoga. Dále může absolvent působit jako asistent pedagoga, v centrech volného času, jako vychovatel v domovech mládeže, vychovatel v družinách, v různých občanských sdruženích zabývajících se pedagogickou činností. Absolventi se uplatní také jako školící pracovníci například v úřadech státní správy, integrovaného záchranného systému a bezpečnostních složek státu. Vedle profesního vyústění je absolvent připraven pro vstup do navazujícího magisterského studia Učitelství odborných předmětů pro střední školy (po splnění podmínek přijetí).

• Učitel střední školy

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Pedagogická praxe je v souladu s rámcovými koncepcemi PdF MU. Systém pedagogické praxe je dlouhodobý a systematický směřující k rozvoji odborných dovedností studenta a jeho přípravě na roli učitele.

Systém pedagogických praxí je nastaven tak, aby dlouhodobě a systematicky směřoval k rozvoji profesních kompetencí studenta a připravil jej nejprve na plnohodnotné zvládnutí role učitele praktického vyučování (v tomto kontextu hovoříme o oborových praxích, které jsou umístěny do kurikula bakalářského studia) a následně na roli učitele odborných předmětů (zde hovoříme o učitelské praxi, jíž je věnován prostor v kurikulu navazujícího magisterského studia). Vzhledem k tomu, že praxi a její reflexi vnímáme jako základní stavební kámen v přípravě budoucích asistentů a učitelů, v inovovaném systému praxí jsme prostor věnovaný praxi a reflexi rozšířili a učinili z praxí povinnou součást studia. Systém praxí vede k postupnému rozvoji profesních kompetencí, a to prostřednictvím vystavění systému praxí v souladu s hierarchií profesních rozvojových potřeb asistentů a učitelů a také v souladu s jejich oborovou specializací. Vzhledem k tomu, že Učitelství praktického vyučování je uceleným studijním programem zahrnuje systém praxí i učitelskou (oborovou) složku.

Cíle kvalifikačních prací jsou definovány oborovými standardy (umístěny na webu Katedry fyziky, chemie a odborného vzdělávání / Sekce odborného vzdělávání / Studium). Oborové standardy závěrečných prací pro bakalářský studijní obor Učitelství praktického vyučování a navazující studijní obor Učitelství odborných předmětů specifikují požadavky na cíle, obsah a formální náležitosti, hodnocení bakalářských (BP), diplomových (DP) a závěrečných prací (ZP CŽV) výše uvedených oborů. Standard navazuje na Pokyn děkana č. 1/2015. Standardy vycházejí z profilu absolventa uvedených oborů směřující svým pojetím k profesním kompetencím učitele/učitelky praktického vyučování na středních školách. Standardy jsou určeny studentům a hodnotitelům závěrečných prací jako metodická pomůcka při tvorbě, ale i hodnocení bakalářských a diplomových prací (vedoucí a oponenty).

Student/ka:

- prokáže schopnost orientovat se v aktuálních otázkách svého oboru, umí jasně a srozumitelně vymezit téma závěrečné práce a její cíle, popsat výchozí stav poznání a navrhnout adekvátní metody řešení ve vztahu k stanoveným cílům;

- pracuje s adekvátními primárními a sekundárními informačními prameny, cituje je dle platné normy (APA nebo ISO) a v souladu s etikou vědecké práce;

- prostřednictvím tvorby vlastního textu prokáže kompetence stylistické, dokáže vytvořit odborný text.

- prokáže schopnost klást otázky a řešit problémy, formulovat nové myšlenky a závěry, které přinášejí alespoň dílčí nové poznatky o zkoumaném jevu, případně obohacují metodologické (v oblasti výzkumu) nebo metodické (v oblasti edukace) postupy, a to ve vztahu k jasně definovaným a vymezeným cílovým skupinám (žáci SŠ, skupiny se specifickými vzdělávacími potřebami atd.).

Absolvent bakalářského studijního programu může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v navazujícím magisterském studiu.