Vychovatelství

Cílem studia je připravit absolventa, jenž je vybaven profesními kompetencemi zaměřenými na práci s dětmi a mládeží, zejména v oblastech výchovy a volnočasové pedagogiky. Kompetence vychovatele jsou orientovány zejména na cílovou skupinu nezletilých. Pregraduální příprava vychovatele je mimo jiné orientována na rozvoj sociálních kompetencí a dovedností. Absolvent je připraven na pozitivní výchovné působení a rozvoj osobnosti dětí a mládeže, které ovlivňuje po stránce hodnotové, je vybaven odbornými kompetencemi zaměřenými na profesi, která zahrnuje teoretické vědomosti, spektrum základních praktických sociálních dovedností, zájmové činnosti a také jistou profesionálně etickou identitu. Vzdělávacím cílem oboru je profesní příprava vychovatelů pro oblast volného času a mimoškolní výchovy. Základní i aplikované pedagogické a psychologické disciplíny nabízejí primární orientaci v těchto oblastech, jejich prostřednictvím jsou prohlubovány odborné kompetence a dovednosti vychovatele.

Studijní program vychovatelství je určen jednak zájemcům, kteří chtějí pracovat s dětmi a mládeží ve školské i mimoškolní (volnočasové) sféře, ale současně se nabízí i těm, kteří chtějí získat určitou orientaci v současných pedagogických a psychologických disciplínách, které usnadňují komunikaci mezi lidmi a nabízejí reflexi v oblasti výchovy a vzdělávání.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• Orientovat se v základních konceptech pedagogiky, psychologie a zájmové činnosti;
• efektivně a otevřeně komunikovat a spolupracovat se žáky, rodinnými příslušníky a dalšími aktéry edukačního procesu;
• pracovat v inkluzivním prostředí, podílet se na jeho vzniku a rozvoji;
• podpořit děti a dospívající v náročných životních situacích, zvolit vhodný způsob intervence;
• pozitivního výchovného působení směrem k různým cílovým skupinám dětí a dospívajích;
• rozvíjet potenciál různých cílových skupin dětí a dospívajících v zájmových a jiných oblastech mimoškolní pedagogiky;
• aktivizovat děti a mládež směrem k hodnotovým orientacím aktuálním v 21. století;
• koordinovat, organizovat a realizovat volnočasové aktivity (jednorázové či dlouhodobé programy) s různými věkovými kategoriemi dětí a mládeže, v různých typech prostředí;
• využít a podporovat vlastní tvořivost, kritické myšlení a flexibilitu při práci s dětmi a mládeží, zároveň je schopen tyto vlastnosti podporovat a rozvíjet u svých svěřenců;
• efektivně využít při práci s dětmi a mládeží nabytých znalostí a dovedností v konkrétní metodice zájmové činnosti a rozvíjet kreativitu v této oblasti (dramatická, tělesná nebo environmentální výchova).

Škála profesních možností absolventů vychovatelství je široká. Absolvent studia bude připraven na komplexní pedagogickou práci s nejrůznějšími věkovými skupinami dětí, dospívajících a mládeže, soustředit se však bude zejména na činnost s dětmi ve věku povinné školní docházky. Konkrétně se absolventi většinou uplatňují jako vychovatelé v různých typech pedagogických, sociálně pedagogických, sociálních či volnočasových zařízeních (např. školy a školní družiny, specializované poradny, ústavy sociální péče, doléčovací centra, terapeutické komunity, dětská krizová centra, diagnostické ústavy, dětské domovy, střediska volného času, krizová a kontaktní centra, nízkoprahové kluby pro děti a mládež atp.). Lze však nalézt i alternativní uplatnění v oblasti sociálních a zdravotnických služeb (např. v psychiatrických léčebnách, nápravných zařízeních a rehabilitačních centrech, v oblasti vězeňství, v rámci policejních složek, v uprchlických zařízeních, v oblasti integrace azylantů, atp). Výchovný vliv pozitivně tráveného volného času jako významný sociálně pedagogický faktor ovlivňuje všechny věkové a sociální skupiny populace. Z pedagogické praxe a průzkumů je známo, že aktivní a smysluplné využívání volného času je výraznou součástí prevence závislostí a dalších sociálně patologických jevů. Za důležitou se považuje nejen výchova ve volném čase, ale také výchova k volnému času.

Vychovatel je tedy významným pedagogickým pracovníkem nejen v oblasti školství, ale i v oblasti volnočasové a mimoškolní pedagogiky, kde je jeho hlavním úkolem pracovat s dětmi a mládeží prostřednictvím činností a dovedností získaných v jedné z nabízených profilací. Tento odborník sehrává také významnou úlohu v oblasti prevence sociálních patologií, které zasahují nejrůznější skupiny dětí a mladých lidí.

• Vychovatel

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Praktické dovednosti jsou zastoupeny několika oblastmi, které zahrnují specializace v metodikách zájmové činnosti, odbornou praxi a realizaci výchovně-metodického kurzu.

Oblast volnočasové pedagogiky je soustředěna zejména ve třech profilacích, zahrnujících environmentální vzdělávání, tělesnou a dramatickou výchovu, mezi nimiž si studenti jednu zvolí. Výuka těchto disciplín bude probíhat v menších skupinách, především prostřednictvím praktické výuky. Studenti v průběhu čtyř semestrů získají dovednosti, které je vybaví praktickými i teoretickými kompetencemi, jejichž prostřednictvím vstupují do oblasti volnočasových aktivit, které jsou výrazným činitelem volnočasové pedagogiky. Teoretickou základnu specializací tvoří i předmět pedagogika volného času, teorie a metodika her. Další rovina praktických činností souvisí s předmětem organizace a vedení volnočasových aktivit.

Každý student v rámci studia absolvuje praxi, která si klade za cíl: představit okruh možných zařízení a potencionálních pracovních příležitostí, představit možnosti animace programových činností a aktivit zaměřených na různé oblasti, získat základní zkušenosti a dovednosti s rozmanitými výchovnými činnostmi, seznámit se s různými skupinami dětí a mládeže, poukázat na význam edukativně-stimulačních aktivit v této oblasti.

Standardní rozsah bakalářské práce je 72 000 až 90 000 znaků včetně poznámek pod čarou titulního listu, obsahu, rejstříku literatury a anotací. Studující musí být schopni pracovat se zdroji a to i s cizojazyčnými a kriticky pracovat s odbornými texty. Bakalářská práce může být teoretická, teoreticko-empirická nebo metodická. Předpokládá se originalita, schopnost tvorby vlastního odborného textu, schopnost analyzovat výzkumná data a interpretovat je v širších souvislostech. Studenti si volí téma ze pedagogické oblasti. Student postupuje podle předepsaného standardu pro tvorbu vědecké práce na PdF MU. Okruhy otázek ke SZZ a další informace týkající se standardů vědecké práce jsou dostupné z webu katedry zde: http://katedry.ped.muni.cz/socialni-pedagogika/studium/statni-zaverecne-zkousky.

Po ukončení bakalářského stupně studia může student pokračovat v navazujícím magisterském studijním programu N7501 Pedagogika, oboru Sociální pedagogika a volný čas (prezenční forma studia), popř. oboru Sociální pedagogika (kombinovaná forma studia).