Geografické vzdělávání založené na výzkumu.

Cíle studijního programu

Cílem studijního programu je poskytnout vědcům, akademikům, expertům působícím ve státních i nestátních institucích a motivovaným učitelům kvalitní vědeckou přípravu v oblasti geografického vzdělávání. Tematické zaměření lze charakterizovat výčtem následujících oblastí:

- obsahová a cílová dimenze kurikula geografického vzdělávání, zkoumání jeho zamýšlené, realizované a dosažené formy;

- zákonitosti, trendy, aktéři, faktory, procesy a výsledky geografického vzdělávání v širších sociokulturních souvislostech;

- vzdělávání a profesionalizace učitelů geografie na všech stupních a typech škol a dalších vzdělávacích institucích (např. střediscích environmentálního vzdělávání).

Studijní plány


Přijímací řízení
Přijímací řízení do doktorských programů - akad.rok 2020/2021 (zahájení: podzim 2020)

  • Informace o přijímacích zkouškách v tomto studijním programu
    Přijímací řízení probíhá formou ústní zkoušky, během níž uchazeč seznámí zkušební komisi se svým dosavadním vzděláním. Představí dosavadní odborný vývoj a soupis publikační činnosti v oboru popřípadě v oborech příbuzných a svou dosavadní odbornou a pedagogickou praxi. Součástí přijímacího řízení je předložení motivačního dopisu, ve kterém uchazeč objasní důvody, které ho vedou ke studiu doktorského oboru Didaktika geografie. Přijímací zkouška se skládá ze tří částí: 1. část – Metodologie Uchazeč předkládá projekt disertační práce (s písemným doporučením navrhovaného školitele). Nad projektem dizertační práce je během přijímací zkoušky vedena odborná diskuse, v níž uchazeč stručně charakterizuje současný stav bádání v dané oblasti, stanoví cíle, navrhne výzkumné metody a nastíní postupy při řešení dizertační práce společně s časovým harmonogramem. Uchazeč by měl prokázat orientaci v problematice vztahující se k tématu dizertační práce a schopnost samostatné tvůrčí práce. 2. část – Odborná rozprava Odborná rozprava zjišťuje oborové znalosti uchazeče včetně základů oborové didaktiky, pedagogiky a psychologie a přehled uchazeče o současné odborné literatuře z oboru. Doporučená literatura je uvedena u specifických požadavků pro jednotlivé studijní programy/obory. Uchazeč zde prokazuje své znalosti širšího vědního základu oboru, seznámí komisi se svými publikovanými pracemi, pokud ještě nepublikoval, předloží diplomovou práci. 3. část – Zkouška ze světového jazyka Při této zkoušce bude ověřováno porozumění odbornému cizojazyčnému textu (ve zvoleném jazyce – angličtina, němčina, francouzština, ruština) a zjišťovány dovednosti s tímto textem aktivně pracovat. Budou tedy vyžadovány praktické schopnosti číst odborný cizojazyčný text a diskutovat o jeho obsahu v cizím jazyce.
  • Kritéria hodnocení uchazečů o tento studijní program
    Každá část přijímací zkoušky (rozprava nad projektem předpokládané doktorské disertační práce, odborná rozprava z oboru a zkouška ze světového jazyka) se hodnotí slovy: „uspěl(a), nebo neuspěl(a)". Na základě dílčích hodnocení se stanovuje celkový výsledek přijímací zkoušky, a to slovy: „uspěl(a), nebo neuspěl(a)". Jestliže uchazeč neuspěl z kterékoli části zkoušky, je jeho celkové hodnocení přijímací zkoušky „neuspěl(a)". U uchazečů hodnocených „uspěl(a)" stanoví komise pořadí na základě úrovně odborné rozpravy nad projektem předpokládané doktorské disertační práce. O přijetí uchazeče ke studiu v doktorském studijním programu rozhoduje děkan fakulty.

Studium

  • Cíle

    Cílem studijního programu je poskytnout vědcům, akademikům, expertům působícím ve státních i nestátních institucích a motivovaným učitelům kvalitní vědeckou přípravu v oblasti geografického vzdělávání. Tematické zaměření lze charakterizovat výčtem následujících oblastí:

    - obsahová a cílová dimenze kurikula geografického vzdělávání, zkoumání jeho zamýšlené, realizované a dosažené formy;

    - zákonitosti, trendy, aktéři, faktory, procesy a výsledky geografického vzdělávání v širších sociokulturních souvislostech;

    - vzdělávání a profesionalizace učitelů geografie na všech stupních a typech škol a dalších vzdělávacích institucích (např. střediscích environmentálního vzdělávání).

  • Výstupy z učení

    Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

    • porozumět teoriím, konceptům a metodám, které reprezentují aktuální oborové problémy a trendy na národní i mezinárodní úrovni;
    • využívat svých znalostí, specializovaných dovedností a zkušeností při řešení oborových problémů ve výzkumu a/nebo inovacích a při rozšiřování a novém definování stávajících znalostí nebo odborných postupů;
    • samostatně navrhovat a provádět výzkum ve všech fázích a evaluovat jeho výsledky, připravit kompetitivní grantovou žádost;
    • zprostředkovat výsledky svého výzkumu odborné komunitě i širší veřejnosti: studiemi v recenzovaných (popř. impaktovaných) časopisech, popř. formou monografie, referáty na tuzemských i zahraničních konferencích, příspěvky v popularizačních médiích;
    • spolupracovat s odborníky z jiných pracovišť v národním i mezinárodním měřítku;
    • reprezentovat svůj obor a instituci v širší interdisciplinární komunitě, na veřejnosti a popř. v dalších oblastech (např. na politické úrovni, v praxi, decizní sféře apod.);
    • vykazovat profesní autoritu, samostatnost, akademickou a odbornou integritu a trvalé odhodlání přicházet s novými myšlenkami a vyvíjet nové postupy na špičkové úrovni v oboru.
  • Uplatnění absolventa

    Své uplatnění může absolvent nalézt jako:

    - erudovaný učitel na příslušných stupních a typech škol a v dalších vzdělávacích institucích;

    - výzkumný pracovník na univerzitách, v pedagogických výzkumných ústavech a dalších národních i mezinárodních výzkumných institucích;

    - vysokoškolský pedagog – vzdělavatel učitelů;

    - konzultant kvality v oblasti geografického vzdělávání (např. školní inspektor apod.);

    - tvůrce i posuzovatel formálního i neformálního kurikula, učebnic, atlasů a jiných učebních materiálů;

    - tvůrce koncepcí v oblasti geografického vzdělávání.

  • Praxe

    V rámci svého studia se doktorandi podílí na praktické výuce studentů bakalářských a magisterských studijních programů (vedení seminářů, vedení závěrečných prací) a dalších odborných asistentských činnostech. Není výjimkou, že studenti doktorského studia působí jako učitelé či lektoři přímo v praxi na různých stupních a typech škol i mimoškolských zařízení.

    Kontakt s praxí je dále rozvíjen prostřednictvím disertačního výzkumu, neboť mnohdy je jeho součástí (kromě samotného sběru dat) také praktický návrh a výzkumné ověření edukačních aktivit, projektů apod.

    Nezbytnou součástí disertačních prací je také stanovení implikací nebo doporučení pro praxi, jež vyplývají ze výsledků disertačních výzkumů.

  • Standardy kvalifikačních prací

    Cílem disertační práce je samostatně zpracovat originální teoretické, metodologické nebo empirické vědecké dílo, případně dílo, které vhodným způsobem tato pojetí kombinuje.

    Teoretické práce zpracovávají různé teoretické přístupy k problémům z předmětné oblasti, přičemž vyžadují vysoký stupeň abstraktního a analytického myšlení a vhledu.

    Metodologické práce analyzují (nové) výzkumné přístupy, metody, techniky nástroje a hodnotí jejich přednosti a nedostatky.

    Empirické práce přinášejí konkrétní zjištění získaná specifickými výzkumnými metodami, přičemž prezentovaná zjištění vždy vyplývají z realizovaného empirického šetření.

    Konkretizace náležitostí disertačních prací je k dispozici v příslušné směrnici děkana PdF MU.

  • Další informace

Základní údaje

Typ
doktorský
Titul
Ph.D.
Doba studia
4 roky
Vyučovací jazyk
čeština čeština

5
odhadovaný počet přijatých

Pedagogická fakulta
Program zajišťuje