Baltistika

Test studijních předpokladů (TSP): ano, více zde

Oborová zkouška: ne

Možnost prominutí přijímací zkoušky: ano (více zde)

Bez přijímací zkoušky lze přijímat studenty na základě předložených potvrzení o účasti v celostáním kole SOČ v oboru historie, olympiádě v českém jazyce a soutěžích v cizích jazycích (angličtina, francouzština, latina, němčina, ruština, španělština).

FF MU nepřihlíží k výsledku státních maturit a k výsledkům národních srovnávacích zkoušek SCIO.

Uchazeči budou seřazeni do pořadí k přijetí na základě výsledku TSP. Minimální percentil pro přijetí není stanovený.

Program baltistika je koncipován podle modelu filologicko-areálových studií: po stránce geografické se zaměřuje na Litvu, Finsko, Estonsko a Lotyšsko, po stránce metodologické na filologické kompetence svých absolventů. Hlavním cílem bakalářského studia baltistiky je intenzivní odborné studium jednoho (nebo více) z nabízených jazyků: litevštiny, finštiny, estonštiny nebo lotyštiny. Komunikační kompetence studentů jsou přitom pouze jedním aspektem studia: baltistika se neomezuje pouze na schopnost domluvit se v cílovém jazyce, ale míří především na odborné poznání daného jazyka, jeho gramatické výstavby, typologických rysů, diachronního vývoje, regionální a stylové diversifikace. Studenti jsou vedeni k tomu, aby si osvojili specifické metody filologického přístupu k jazyku, především teoretické nástroje jazykovědy a literární vědy: cílem je pěstovat schopnost posluchačů k teoretickému uchopení jazyka a textu. Studium baltistiky na MU poskytne posluchačům také znalosti o historickém vývoji Litvy, Finska, Estonska a Lotyšska, seznámí je s kulturou těchto zemí od vzniku nejstarších písemných památek po 20. století a povede k hloubkovému poznání stěžejních textů v každém ze zmíněných jazyků.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• dobře ovládat litevštinu, nebo finštinu (dle volby studenta) v její mluvené a psané podobě a v celém spektru jejich funkčních stylů;
• podat odborný lingvistický výklad gramatického systému cílového jazyka (litevštiny, finštiny, estonštiny, nebo lotyštiny – dle specializace studenta)
• aplikovat moderní jazykovědné a literárněvědné teorie na analýzu textů v cílovém jazyce;
• číst odborné, umělecké a publicistické texty v druhém z cílových jazyků (litevštině, finštině, estonštině, nebo lotyštině – dle volby studenta);
• podat odborný výklad kulturních dějin Litvy, Lotyšska, Estonska a Finska ve vzájemných souvislostech.

Jako absolvent se budete dobře orientovat v kulturních dějinách, literaturách i současnosti baltského regionu zahrnujícího Litvu, Lotyšsko, Estonsko a Finsko. Budete dobře ovládat jeden nebo více jazyků této oblasti. Díky studiu se naučíte práci s textem na mnohem vyšší úrovni než dříve a osvojíte si náhled na jazyk potřebný například pro výuku cizí řeči, překlad nebo tlumočení.

Studium baltistiky vás připraví na práci v humanitních vědách jako je lingvistika, literární věda, kulturologie či politologie. Dále můžete pracovat v překladatelství a tlumočnictví, žurnalistice nebo kultuře formou různorodé kulturní spolupráce s Litvou, Lotyšskem, Estonskem a Finskem.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Praxi během studia můžete absolvovat jako volitelný předmět, může jít například o práci ve firmách zaměřených na jazykový software, pomoc při přípravě kulturních akcí.

Standardní rozsah bakalářské práce je 70 000 až 90 000 znaků včetně poznámek pod čarou, titulního listu, obsahu, rejstříku, seznamu literatury a anotací. Bakalářská práce nemá charakter samostatného empirického výzkumu (případnou výjimku musí schválit vedoucí práce). Studující mohou pracovat s již publikovanými texty a daty přístupnými pro sekundární analýzu. Měli by předvést schopnost kriticky pracovat s odbornými texty, zpracovávat koncepty a teorie v nich nalezené a nacházet v nich relevantní odpovědi na zadanou otázku. Pokyny pro státní závěrečné zkoušky a vypracování bakalářské/diplomové práce jsou upraveny Směrnicí děkana FF MU č. 6/2017 - O státních závěrečných zkouškách na FF MU.

Jako absolventi bakalářské baltistiky můžete pokračovat v navazujícím magisterském studiu na Masarykově univerzitě nebo v podobně zaměřeném programu jinde v ČR nebo i v zahraničí. Někteří absolventi se vydávají na další studia i do Finska nebo do Estonska.