Baltistika

Termín pro podání přihlášky: 1. leden – 30. duben

Komu je program určen: Program je určen absolventům bakalářského studia – bez omezení.

Předmět přijímací zkoušky: Písemná oborová zkouška a ústní oborová zkouška. Obě zkoušky zjišťují uchazečovu kompetenci alespoň v jednom jazyku relevantním pro studovanou oblast (finština, litevština), jeho orientaci v dějinách i současnosti celé oblasti (Litva, Lotyšsko, Estonsko, Finsko) a metodologickou zkušenost filologickou. U písemné zkoušky bude uchazeč muset písemně přeložit krátký text z litevštiny nebo finštiny (dle své předchozí jazykové specializace) a písemně zodpovědět pět otázek k danému textu v litevštině nebo finštině. Text a otázky komise uchazeči poskytne jednu hodinu před zahájením zkoušky. Během ústní zkoušky, která se koná bez předchozí přípravy, bude uchazeč konverzovat s členy komise v litevštině nebo finštině o přeloženém textu (o jeho žánru, obsahu, kulturních a dějinných kontextech a jazykovo-gramatických aspektech) a následně povede improvizovaný hovor na libovolné, komisí navržené, téma. Pokud se student nemůže zúčastnit přijímací zkoušky v prostorách Filozofické fakulty, probíhá celá zkouška online: text je uchazečovi zaslán mailem hodinu před zahájením zkoušky a ten jej pak překládá na počítači se zapnutou kamerou. Ústní část zkoušky pak probíhá taktéž online.

Prominutí přijímací zkoušky: Přijímací zkouška může být prominuta uchazečům, kteří složili s výborným (A) či velmi dobrým (B) prospěchem bakalářskou zkoušku z oboru / programu Baltistika na FF MU.

O prominutí přijímací zkoušky do navazujícího magisterského studia je potřeba požádat prostřednictvím e-přihlášky. Podklady pro prominutí přijímací zkoušky je třeba vložit nejpozději v den konání příslušné přijímací zkoušky do e-přihlášky do rubriky „Žádost o prominutí přijímací zkoušky“. Uchazeči, kteří konají Státní závěrečnou zkoušku (SZZ) na FF MU ve stejný den jako se koná příslušná přijímací zkouška, mohou pro účely posouzení žádosti vložit do e-přihlášky čestné prohlášení o termínu vykonání SZZ a o jeho výsledku.

Web Ústavu jazykovědy a baltistiky.

Obecné informace k průběhu přijímacího řízení do navazujících magisterských programů na FF MU naleznete zde. Dokumenty k aktuálnímu přijímacímu řízení jsou vedeny v Materiálech pro uchazeče.

Hranice úspěšnosti u přijímací zkoušky: 70 bodů (maximální počet bodů 100).

Magisterské studium baltistiky přímo navazuje na studium bakalářské: po stránce geografické se zaměřuje na Litvu, Finsko, Estonsko a Lotyšsko, po stránce metodologické pak na filologickou odbornost svých absolventů. Hlavním cílem magisterského studia je zásadní prohloubení znalostí a odborných dovedností studentů: absolvent musí nejen ovládat cílový jazyk v celé škále funkčních stylů, ale být schopen odborného zapojení do výzkumu daného jazyka (litevštiny, finštiny, estonštiny, nebo lotyštiny) přímo na Litvě, ve Finsku, v Estonsku, resp. Lotyšsku, tzn. mít dobrý přehled odborného dění, účastnit se konferencí atd. Studium baltistiky vede k hloubkovému poznání současného akademického a kulturního dění v areálu od Finska po Litvu a je primárně zaměřeno na uplatnění absolventů v akademické sféře.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• velmi dobře používat litevštinu, nebo finštinu (dle profilace studenta a v návaznosti na předchozí studium) v její mluvené a psané podobě a v celém spektru jejích funkčních stylů;
• samostatně vstupovat do odborného diskurzu výzkumu cílového jazyka (litevštiny, finštiny – dle specializace studenta) přímo v cílových zemích;
• aplikovat moderní jazykovědné a literárněvědné teorie na analýzu textů v cílovém jazyce;
• číst odborné, umělecké a publicistické texty v dalším z cílových jazyků (litevštině, finštině, estonštině, nebo lotyštině – dle volby studenta);
• podat odborný výklad současného filologického a kulturního dění na Litvě, v Lotyšsku, Estonsku a Finsku ve vzájemných souvislostech.

Absolvent programu baltistika dobře ovládá alespoň dva z jazyků baltického prostoru (litevštinu, finštinu, estonštinu, lotyštinu), je vzdělán v teorii obecné jazykovědy a moderní literární vědy. Kulturněhistorická část studijního programu garantuje, že absolvent dobře zná dějiny a současnou kulturu celého baltického prostoru od Litvy po Skandinávii. Díky tomu může absolvent najít dvojí uplatnění: baltista své vzdělání uplatní především v akademickém prostředí (ať už v rámci obecné jazykovědy, indoevropeistiky, ugrofinistiky nebo literární vědy). Mimo akademické prostředí se baltista uplatní jako expert, tlumočník nebo překladatel v institucích České republiky a Evropské unie (např. v diplomatické nebo kulturní sféře). V obchodní sféře lze získané kompetence uplatnit především v oblasti obchodních styků s Baltskými zeměmi (export-import, farmaceutika, transfer technologií) nebo turistiky.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Standardní rozsah magisterské práce je 140 000 až 160 000 znaků včetně poznámek pod čarou, titulního listu, obsahu, rejstříku, seznamu literatury a anotací. Bakalářská práce nemá charakter samostatného empirického výzkumu (případnou výjimku musí schválit vedoucí práce). Studující mohou pracovat s již publikovanými texty a daty přístupnými pro sekundární analýzu. Měli by předvést schopnost kriticky pracovat s odbornými texty, zpracovávat koncepty a teorie v nich nalezené a nacházet v nich relevantní odpovědi na zadanou otázku. Pokyny pro státní závěrečné zkoušky a vypracování bakalářské/diplomové práce jsou upraveny Směrnicí děkana FF MU č. 6/2017 - O státních závěrečných zkouškách na FF MU.

Absolvent magisterského studijního programu baltistiky může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v doktorském studiu obecné jazykovědy nebo indoevropeistiky.