Studovat náboženství znamená učit se porozumět základům lidských kultur.

Představení studijního programu

Chcete porozumět hodnotovým základům lidských kultur a orientovat se v informacích o problémech současného světa?

Díky studiu religionistiky na Masarykově univerzitě získáte ucelené znalosti o hlavních náboženských tradicích minulosti i současnosti v jejich celospolečenských souvislostech. Vedle základního přehledu hlavních tradic vám široká nabídka volitelných kurzů umožní zaměřit se na konkrétní oblast a náboženství dle vlastních zájmů.

Prakticky se naučíte vyhledávat spolehlivé informační zdroje, kriticky je využívat a aplikovat své znalosti v kvalitním ústním i písemném projevu. Získáte vhled do základních postupů studia náboženství a v případě zájmu budete mít možnost osvojit si základy některého z nabízených pramenných jazyků. Jsou jimi například arabština, latina, sanskrt, japonština nebo čínština.

V jednooborovém studiu a hlavním plánu získáte také základy vědecké práce včetně znalosti specializovaných metod výzkumu. Naučíte se základům metod kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Budete mít možnost seznámit se s experimentálním výzkumem a pracovat s historickými prameny.

Díky podpoře mezioborového přístupu se obeznámíte s postupy několika humanitních a společenskovědních oborů.

V průběhu studia budete mít možnost zúčastnit se pravidelných exkurzí a zapojit se do studentských aktivit. Například do filmového klubu nebo studentského oborového časopisu Sacra.

Součástí studia je také možnost vyjet na zahraniční stáž prostřednictvím programů ERASMUS+ a CEEPUS.

Je studium programu pro vás?

Odpovězte si na tyto otázky:

  • Zajímalo by vás zkoumat náboženství jako jevy lidské kultury, které se odrážejí v nejrůznějších oblastech lidské činnosti?

  • Chcete porozumět problémům současného světa, ve kterém se v míru i konfliktu potkává mnoho rozdílných kultur?

Studijní plány

Přijímací řízení
Dodatečné přijímací řízení do bakalářských studijních programů - nástup ke studiu podzim 2022
Termín podání do půlnoci 20. 8. 2022

  • Informace o přijímacím běhu

    Dodatečné přijímací řízení do bakalářských studijních programů - nástup ke studiu podzim 2022

  • Informace o přijímacích zkouškách v tomto studijním programu
    Kritérium pro přijetí ke studiu představují výsledky oborové zkoušky. Uchazeči mohou být přijati také na základě dalších kritérií, viz Přijetí bez přijímací zkoušky. K výsledkům Národních srovnávacích zkoušek SCIO se na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity nepřihlíží.

    E-přihlášky ke studiu podávejte od 20. 7. 2022 do 20. 8. 2022.
    Oborové zkoušky se konají 3. a 4. 9. 2022.
    Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá. Uchazeči, kteří se ve sdruženém studiu hlásí do hlavního a vedlejšího plánu, musí splnit podmínky přijetí do obou těchto plánů.

    Test studijních předpokladů (TSP)

    Pro přijetí ke studiu tohoto programu není třeba skládat TSP.

    Oborová zkouška

    Tato zkouška ověřuje znalosti uchazečů v daném oboru. Má podobu písemného testu.

    Základní popis zkoušky:

    Oborový test má tři části:
    • četba s porozuměním krátkému anglickému textu (20 bodů)
    • otázky s možností výběru správné odpovědi (40 bodů)
    • 5 otevřených otázek (40 bodů)
    Od uchazečů se očekává základní orientace v dějinách Evropy, všeobecný kulturní rozhled a rámcová znalost nejvýznamnějších textů evropských náboženských tradic, zejména bible.

    Příklad otázky: Buddhismus je náboženství, které původně vzniklo:
    a) v Tibetu
    b) v Indii
    c) v Číně
    d) v Japonsku

    Přijetí bez přijímací zkoušky

    Prominutí přijímací zkoušky je možné na základě splnění alespoň jednoho z následujících kritérií:
    1. předložení úředně ověřeného potvrzení o účasti v celostátním kole SOČ v oboru Filozofie, Politologie a ostatní humanitní a společenskovědní obory;
    2. prospěchu ze čtyř profilových předmětů stanovených fakultou: český (slovenský) jazyk, dějepis, základy společenských věd/ občanská nauka a jednoho cizího jazyka dle vlastního výběru uchazeče.
    O prominutí přijímací zkoušky na základě prospěchu mohou požádat uchazeči, kteří z každého ze čtyř profilových předmětů dosáhli průměrného prospěchu nejvýše do 1,5 (včetně). Celkový průměr ze všech předmětů se nebere v úvahu. Semináře z jednotlivých předmětů se nezohledňují.
    Při výpočtu průměru se berou v úvahu známky z posledních čtyř ročníků takto: z posledního ročníku se započítává pololetní vysvědčení, z předcházejících tří ročníků vysvědčení závěrečná. Současně se požaduje, aby uchazeči studovali každý z vybraných profilových předmětů na střední škole v posledních čtyřech ročnících alespoň po dobu dvou let.
    Středoškolský prospěch můžete doložit jedním z následujících způsobů:
    1. vepište prospěch do tabulky v e-přihlášce, tabulku vytiskněte a nechte potvrdit střední školou ( Jak vytisknout a potvrdit prospěch z e-přihlášky: návod );
    2. do e-přihlášky vložte katalogový list potvrzený střední školou;
    3. do e-přihlášky vložte úředně ověřená vysvědčení z posledních čtyř ročníků střední školy; úřední ověření získáte například na pobočkách České pošty označených Czech POINT, na městském úřadě či u notáře.
    Podklady pro prominutí zkoušky vkládejte v podobě skenů spolu s vyplněnou Žádostí o prominutí přijímací zkoušky přímo do e-přihlášky do rubriky Žádost o prominutí přijímací zkoušky nejpozději do 20. 8. 2022.
  • Doporučená literatura ke zkouškám v tomto studijním programu
    K přijímacímu řízení:
    • Jaromír Schön, Občanský a společenskovědní základ. Náboženství, Kralice na Hané: Computer Media 2012.
    • Bible. Písmo svaté Starého a Nového zákona, český ekumenický překlad, Praha: Česká biblická společnost 1985.

      Rozšiřující literatura:

    • Bělka, Luboš - Fujda, Milan - Kubovčáková, Zuzana, Náboženství světa II: východní tradice, Brno: Masarykova univerzita 2014. (dostupné online)
    • Filipský, Jan, Encyklopedie indické mytologie: postavy indických bájí a letopisů, Praha: Libri 1998.
    • Horyna, Břetislav a Helena Pavlincová, Judaismus-Křesťanství-Islám, Olomouc: nakladatelství Olomouc, 2003.
    • Chalupa, Aleš a kol., Náboženství světa I: západní tradice, Brno: Masarykova univerzita 2014. (dostupné online)
    • Kropáček, Luboš, Duchovní cesty islámu, Praha: Vyšehrad, 6. vyd. 2018.
    • Schubert, Kurt, Židovské náboženství v proměnách věků: zdroje, teologie, filosofie, mystika, vyd. 3., rev. Praha: Vyšehrad, 2010.
  • Kritéria hodnocení uchazečů o tento studijní program

    • Celkový počet bodů v oborové zkoušce: 100
    • Hranice úspěšnosti v oborové zkoušce: 60

Studium

  • Cíle

    Tříleté studium bakalářského oboru Religionistika na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity poskytuje ucelený přehled hlavních náboženských tradic minulosti i současnosti, základní vhled do teorie, metodologie a dějin oboru. Hlavní studijní plán umožňuje také získat základy vybraného pramenného jazyka. Nedílnou součástí studia je praktická příprava v oblasti prezentačních dovedností, odborného psaní a historických, komparativních, sociologických, antropologických a psychologických přístupů k náboženství. Praktická příprava se zaměřuje na vyhledávání relevantních zdrojů informací, jejich analýzu, zaujímání a formulování podložených stanovisek k jevům lidské kultury v ústním i písemném projevu, kreativní uvažování a mezioborový přístup. Pozornost je věnována také dovednostem potřebným k aplikaci religionistiky ve společenské praxi.

    Studium je organizováno na základě kreditního systému, jenž umožňuje individuální rozvržení studia a jeho tematickou modifikaci podle vlastních zájmů, především díky mimořádně široké nabídce volitelných kurzů. Povinné kurzy pokrývají převážně hlavní náboženské tradice světa, uvedení do oboru a jeho proměn a prakticky zaměřenou metodologickou přípravu. Volitelné kurzy tento základ studia dále rozšiřují a obohacují.

    Bakalářský studijní program Religionistika na Masarykově univerzitě je určen absolventům všech typů středních škol, kteří se zajímají o dynamiku náboženství a jeho fungování v historických i současných společnostech. Poskytuje kvalitní společenskovědní a humanitní vzdělání na mezinárodně uznávaném pracovišti a připravuje studenty k uplatnění na pozicích vyžadujících analytické schopnosti a přehled o náboženských, kulturních a etnických souvislostech fungování a proměn lidských společností.

  • Výstupy z učení

    Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

    • porozumět základním východiskům a přístupům společenských věd ke studiu lidské kultury
    • charakterizovat nejdůležitější náboženské tradice světa
    • vyhledávat informace v různých typech zdrojů, posuzovat jejich relevanci a provádět jejich kritické zhodnocení a syntézu
    • správně užívat základní terminologii nejdůležitějších náboženských tradic a jejich religionistického studia
    • rozlišovat a užívat různé základní metody sběru dat obvyklé ve společenských a humanitních vědách
    • analyzovat různé typy informačních zdrojů z hlediska společenských a humanitních věd
    • psát formálně i obsahově korektní texty o jevech lidské kultury s využitím relevantních zdrojů
    • uvažovat o jevech lidské kultury v globální a mezioborové perspektivě
    • aplikovat přístupy a poznatky společenských a humanitních věd v zaměstnání i v osobním porozumění lidskému jednání
  • Uplatnění absolventa

    Jako absolventi se budete orientovat v hlavních náboženských tradicích, budete umět kriticky pracovat s informacemi a využívat relevantní zdroje k aktuálním, daty podloženým analýzám. Naučíte se odborné závěry kvalitně prezentovat v ústním i písemném projevu.

    Své schopnosti i mezikulturní přehled uplatníte ve školství, v kulturních institucích, jakými jsou muzea či galerie, ve specializovaných oblastech cestovního ruchu, v administrativě, ve veřejně prospěšných organizacích či v médiích.

  • Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů

    Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

    Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

    1. jednooborový studijní plán,
    2. studijní plán se specializací,
    3. hlavní studijní plán (maior),
    4. vedlejší studijní plán (minor),
    5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
    6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

    Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

  • Praxe

    Praxe není povinnou součástí tohoto studijního programu. Zkušenosti s konkrétní praxí můžete načerpat prostřednictvím některých volitelných kurzů, do kterých jsou zapojeni odborníci z kulturních institucí, veřejně prospěšných organizací či médií.

  • Cíle kvalifikačních prací

    Bakalářská práce z religionistiky osvědčuje schopnost pod odborným vedením formulovat a posléze řešit projekt základního či aplikovaného výzkumu. Zpracování pokrývá standardně tři semestry, jejichž výstupy jsou postupně (1) strukturovaná a anotovaná bibliografická rešerše, excerpce literatury a upřesnění tématu, (2) návrh výzkumného projektu a (3) odevzdání textu. Téma si student volí ze zveřejněných rozpisů témat vypsaných jednotlivými vedoucími nebo navrhuje a pod odborným vedením následně zpřesňuje téma vlastní.

    Rozsah bakalářské práce činí 70 000 až 80 000 znaků včetně mezer (asi 40-45 normovaných stran). Povinnými součástmi práce jsou české a anglické resumé (1 800 znaků včetně mezer, tj. ca 30 řádků) a český a anglický výčet klíčových slov. Bakalářská práce musí být vytištěna na bílém papíru formátu A4, očíslované listy musejí být vyvázány do pevných desek. Závaznou součástí práce je titulní strana, která obsahuje název univerzity, fakulty a ústavu, název práce, jméno zpracovatele, jméno vedoucího práce a rok zpracování. Dále musí být práce vybavena prohlášením o původnosti práce, obsahem, průběžným poznámkovým aparátem a seznamem použitých pramenů a literatury.

  • Návaznost na další studijní programy

    Studijní program pokračuje i v navazujícím magisterském studiu. Případně můžete zvolit i magisterské studium jiného studijního programu, především humanitního nebo společenskovědního směru.

  • Další informace

Základní údaje

Zkratka
B-RL_
Typ
bakalářský
Profil
akademický
Titul
Bc.
Doba studia
3 roky
Vyučovací jazyk
čeština čeština

100
odhadovaný počet přijatých
90
počet aktivních studentů
2
počet závěrečných prací

Filozofická fakulta
Program zajišťuje
Garant programu