Klasický řecký jazyk a literatura

Studium klasického řeckého jazyka a literatury umožňuje studentům nabytí pevných jazykových kompetencí ve starořečtině a důkladné seznámení se světem antického Řecka, jehož nejbystřejší hlavy položily základy evropské literatuře, ustavily západní filosofickou a vědeckou tradici a příštím generacím odkázaly první demokratické principy a hodnoty občanské společnosti. Program se v modalitě vedlejšího studia (minor) zaměřuje na jazyk staré řečtiny a je určen primárně studentům těch studijních programů, v nichž je starořečtina jazykem potenciálně pramenným (např. filosofie, dějiny starověku, latinský jazyk a literatura, moderní řečtina, klasická archeologie, religionistika, obecná a indoevropská jazykověda apod.). Program v modalitě hlavního (maior) či jednooborového (completus) studia vede k prohloubení znalostí všech důležitých historických a sociokulturních aspektů antického řeckého světa prostřednictvím přednášek k řecké literatuře, filosofii, mytologii, dějinám, umění a náboženství. Studium jednoho z morfologicky nejobtížnějších indoevropských jazyků prohlubuje obecné jazykové kompetence a usnadňuje porozumění širokému spektru technické terminologie nejrůznějších oborů, která je ve značné míře vystavěna na starořeckém základu. Poznatky získané studiem antického řeckého světa umožňují lepší orientaci ve většině oblastí evropské kultury a vzdělanosti.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• číst, překládat a z různých aspektů interpretovat starořecké texty psané attickým dialektem starořečtiny;
• popsat morfologické a syntaktické struktury attického dialektu starořečtiny;
• charakterizovat jednotlivé vývojové etapy starořecké literatury a její nejvýznamnější představitele;
• pracovat s odbornou vědeckou literaturou a orientovat se v elektronických i tištěných subsidiích (elektronické databáze, specializované slovníky, základní příručky a encyklopedie);
• napsat vědecky fundovaný text, který se opírá o nejnovější odborné poznatky a dokládá absolventovu schopnost samostatné práce;
• prokázat základní znalosti starořeckých dějin;
• nastínit dějiny klasické filologie se zvláštním zřetelem k filologii řecké;
• doložit bezpečnou znalost základních metodologických přístupů v oblastech lingvistiky a literární teorie;
• propojit nabyté znalosti klasické řečtiny a starořecké literatury s příbuznými vědeckými obory dle zvolených modulů.

Po úspěšném ukončení bakalářského studia budete mít všechny nezbytné filologické předpoklady pro samostatnou četbu a překlad starořeckých textů, které budete umět interpretovat v širším sociokulturním kontextu antického světa. Jestliže jste vystudovali klasickou řečtinu v kombinaci s jiným, profesně spřízněným oborem jako je například religionistika, dějiny starověku, filosofie, latinský jazyk a literatura, klasická archeologie či novořecká studia, pak vám znalost řečtiny umožní číst pramenné texty v originále.

Můžete se uplatnit v humanitně orientovaných ústavech Akademie věd, v muzeích, knihovnách nebo archivech a ve všech profesích, které vyžadují široký všeobecně-kulturní rozhled a důstojný projev slovem i písmem.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Praxe není povinnou součástí studia.

Standardní rozsah bakalářské práce je 72 000 až 90 000 znaků včetně poznámek pod čarou, titulního listu, obsahu, rejstříku, seznamu literatury a anotací. Student volí téma práce samostatně, a to buď z balíku témat přístupných v Informačním systému, anebo po individuální domluvě se školitelem. Bakalářská práce dokládá schopnost studenta orientovat se v základní domácí i cizojazyčné literatuře ke zvolenému tématu, kriticky hodnotit stav bádání a formulovat a obhájit vlastní hypotézy.

Po úspěšném absolvování bakalářského studia můžete prohloubit své znalosti klasického řeckého jazyka a starořecké kultury v navazujícím magisterském programu, jehož ukončení opravňuje k výuce klasické řečtiny na vysokých školách a po doplňujícím absolvování obecných didaktických, pedagogických a psychologických disciplín i na klasických gymnáziích.