Archeologie

Test studijních předpokladů (TSP): ne

Oborová zkouška: ano

Oborová zkouška: Písemný test - otázky z českých a světových dějin od počátků do raného novověku v rozsahu gymnaziální látky. Součástí testu jsou i otázky na osobní zkušenosti s oborem archeologie (navštívené lokality, výstavy, přečtená odborná nebo populárně naučná literatura).

Možnost prominutí přijímací zkoušky: ano Bez přijímací zkoušky lze přijímat studenty na základě předložených potvrzení o účasti v oboru historie nebo archeologie (SOČ) od krajského kola včetně, účastníky Dějepisné olympiády od krajského kola včetně, na základě předložení potvrzení o účasti na archeologickém výzkumu (celkem 2 týdny) od oprávněné organizace. Formulář pro prominutí přijímací zkoušky a další informace zde.

Podrobné informace o přijímacím řízení: https://www.phil.muni.cz/pro-uchazece/bakalarske-studium/prijimaci-rizeni

Obecné informace o přijímacím řízení: https://www.muni.cz/uchazeci/bakalarske-a-magisterske-studium

FF MU nepřihlíží k výsledku státních maturit a k výsledkům národních srovnávacích zkoušek SCIO.

• Doporučená literatura k přijímacím testům
• Antonín, Robert et al. Starší dějiny pro střední školy. Část první, Pravěk, starověk, raný středověk. Brno: Didaktis, 2018.
• Popelka, Miroslav. Dějepis 1 pro gymnázia a střední školy - Pravěk a starověk. Praha: SPN, 2001.
• Čornej, Petr. Dějepis 2 pro gymnázia a střední školy - Středověk a raný novověk. Praha: SPN, 2001.

• Celkový počet bodů v oborovém testu: 100 bodů.
• Hranice úspěšnosti v oborovém testu: 50 bodů.

Studium programu Archeologie umožňuje získání hlavních znalostí a dovedností, které jsou potřeba k povolání archeologa. Studium je koncipováno tak, aby student získal základy metodologie a teorie oboru, přehled vývoje pravěku, rané doby dějinné a středověku včetně hmotné kultury se zaměřením na střední Evropu. Vysokou úroveň studia zajišťuje široký výběr specializovaných archeologických předmětů, a předmětů s širokým interdisciplinárním přesahem. Odborná příprava je zabezpečena rozsáhlou nabídkou technických a praktických předmětů.

Jedním z cílů je umožnit absolventům kvalifikovanou volbu jejich další profilace, ať již zvoleným zaměstnáním nebo prostřednictvím některého magisterského programu.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• vysvětlit základní souvislosti ve vývoji období pravěku, rané doby dějinné a středověku na území střední Evropy, provádět edukační činnost pro zájemce z řad veřejnosti (přednášky, výstavy)
• psát odborné texty k tématům středoevropské archeologie, pracovat s českou i cizojazyčnou odbornou literaturou, vhodně využívat výpočetní techniku
• podílet se na realizaci archeologického výzkumu (prospekci i exkavaci), provádět běžné terénní práce, použít interdisciplinární analýzy
• prakticky použít geodetické postupy a přístroje, informační technologie, laboratorní a konzervační postupy
• uplatnit zásady památkové péče v rámci současné právní úpravy

Jako absolventi studia budete připraveni z hlediska teorie, metodologie i praxe k výkonu odpovídajícího povolání v oboru archeologie v institucích památkové péče, paměťových institucích a veřejné správě. Praktické znalosti geodézie, informačních technologií a základů konzervace historických artefaktů mohou absolventi uplatnit v řadě dalších profesí mimo archeologii. Obecně se absolventi uplatní ve všech pozicích vyžadujících získávání, analýzu a správu dat. U větší části absolventů se předpokládá pokračování studia v navazujícím magisterském stupni, ve kterém prohloubí svoje znalosti archeologie a příbuzných oborů.

• Bez profesního postavení

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Čeká vás absolvování teoretických i praktických školení ve všech užívaných prospekčních metodách, základní konzervaci artefaktů a terénních postupech. Praxe prospekčních metod zahrnuje nácvik obsluhy přístrojů, vlastní měření a vyhodnocení dat získaných metodami magnetometrie, GPR, geoelektrickými metodami, detektoringem, vyhledáváním a průzkumem 3D reliktů v krajině a povrchovým sběrem, včetně zaměření a vektorizace v GIS. Praxe exkavačních postupů zahrnuje vzorkování, prosévání, plavení, vlastní exkavační postupy a plnou dokumentaci a digitalizaci. Základní praxe konzervačních postupů zahrnuje ošetření keramických, kovových, kamenných i kostěných artefaktů.

Dále můžete také participovat na výzkumech jako vedoucí pracovních skupin nebo zodpovědní spolupracovníci při konkrétní metodě.

Standardní rozsah bakalářské práce je 70 000 znaků (počty znaků včetně mezer). Součástí rozsahu je vedle vlastního textu poznámkový aparát a bibliografie, nikoli však katalog materiálu ani seznam a popis objektů, seznam zkratek a vyobrazení, přílohy a titulní listy. Rozhodující pro dostačující rozsah práce je slovo vedoucího práce a stanovisko komise pro státní zkoušku.

Bakalářská diplomová práce je zaměřena na archeologické zpracování vhodných, avšak převážně menších až středně velkých témat z prehistorie až novověku. Student v ní má prokázat schopnost samostatně zvolené téma zpracovat. Prioritu mají témata artefaktuální, zvolit však lze po konzultaci s pedagogy i témata teoretická. Důraz se klade na formální a technickou úroveň dokumentace, správnost odborné terminologie a na dobrou práci s odbornou literaturou.

Pokyny pro státní závěrečné zkoušky jsou upraveny Směrnicí děkana FF č. 6/2017 O státních závěrečných zkouškách na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.

Z podstaty věci je nejvhodnější navazující magisterské studium archeologie.