Ruská studia

Studium programu Ruská studia se zaměřuje na získání všestranné jazykové (pasivní i aktivní) a mimojazykové kompetence a znalosti ruštiny a ruského kulturního a společenského prostoru. Studium vybaví posluchače znalostmi a schopnostmi nezbytnými pro budoucí povolání a/nebo pro vzdělávání v navazujícím programu. Systematická jazyková (praktická i teoretická) příprava vede studenty ke schopnosti kultivovaného písemného i ústního projevu v ruském jazyce. Absolvent má velmi dobré praktické znalosti jazyka (výstupní jazyková kompetence: B2), je schopen jeho teoretické reflexe a vládne základními dovednostmi nezbytnými pro překládání a tlumočení textů obecné povahy. Studenti se seznámí s ruskou kulturou, literaturou a historií v takovém rozsahu, aby byli schopni poučeně interpretovat ruskou kulturní produkci i konání a hodnotové vybavení příslušníků ruského etnika vzhledem ke společenským a historickým souvislostem.

Nabyté znalosti a schopnosti mohou zájemci dále prohloubit studiem jedné ze specializací. V rámci specializace Ruská kulturní studia si posluchači osvojí terminologii a základní metodologické přístupy lingvistiky a literární vědy. Dále student získá přehled o ruské literatuře, kultuře a umění a schopnost o těchto tématech na základě vlastní četby a studia diskutovat a psát. V jazykovědných i literárněvědných disciplínách je přitom tradičně kladen důraz na srovnávací rusko-český přístup. Posluchači specializace Ruština pro společenskou praxi jsou školeni tak, aby byli schopni samostatného plnění řady běžných úkolů ve firmách, vedení obchodního jednání po telefonu, písemně i osobně v cizím jazyce a aby zvládli jednání s cizinci a jednodušší úkony spojené s tlumočením a překládáním, vycházejíce z kvalitní znalosti ruských tradic, kulturního prostředí, zvyklostí a mentality. Kromě filologických disciplín posluchači získají základní poznatky z oblasti ekonomiky, práva a rozšířené dovednosti v užívání výpočetní techniky.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• užívat praktický ruský jazyk (mluvený i psaný) na úrovni B2;
• jednoduchého tlumočení do mateřského jazyka v běžných komunikačních situacích;
• překládat běžné psané texty z ruštiny do češtiny (pasivní překlad) a efektivně a poučeně přitom využívat dostupné jazykové pomůcky, nástroje a informační zdroje;
• porozumět ruským psaným i mluveným textům z různých žánrových, stylových a tematických oblastí a argumentovaně je interpretovat;
• charakterizovat hlavní etapy ruského kulturního, literární a historického vývoje a zasadit je do širších evropských souvislostí;
• poučeně interpretovat ruskou kulturní produkci, konání a hodnotovou orientaci příslušníků ruského etnika vzhledem ke společenským a historickým souvislostem;
• v základních obrysech vysvětlit, jak funguje jazyk či literární text (specializace Ruská kulturní studia);
• vést v ruštině obchodní jednání a korespondenci, připravit propagační materiály v ruštině, překládat základní obchodní, úřední a právní dokumenty (specializace Ruština pro společenskou praxi).

Uplatnitelnost komplexního univerzitního vzdělání není jen otázkou dneška a zítřka. Svět a lidé se rychle proměňují, přinášejí nové výzvy a Česká republika vždy bude potřebovat odborníky, kteří ovládají ruštinu a rozumí Rusku, jeho historii, kultuře a politice. Znalost ruštiny umožňuje přímé a nezprostředkované poznávání nejen reality současného Ruska, ale poskytuje také hluboký vhled do ruské mentality, kultury a historie, bez něhož není možné pochopit ruskou minulost ani současnost. Důležitost této země ve smyslu její znalosti nyní a ekonomických a kulturních styků s budoucím Ruskem po ukončení války zůstává. Bez znalosti ruského jazyka nelze poznat autentickou tvář areálu Ruské federace, a volit tak vůči ní správnou a účinnou (geo)politickou a ekonomickou strategii. Kromě toho: ruštinou se lze stále dorozumět nejen v Ruské federaci, tedy na obrovském území dvou kontinentů, ale i v řadě dalších zemí, hlavně v bývalých sovětských republikách (slovanský jazykový areál, Pobaltí, střední Asie) a v některých bývalých sovětských satelitech střední a jihovýchodní Evropy, částečně i v některých zemích Asie a Afriky.

Jako absolvent či absolventka ruských studií budete ovládat ruský jazyk na úrovni minimálně B2. Budete tedy moci překládat a v jednodušších situacích i tlumočit. Zároveň se budete orientovat v hlavních etapách kulturního, literárního, politického a historického vývoje Ruska a areálu bývalého SSSR a díky tomu budete moci interpretovat ruskojazyčnou kulturní produkci, konání a hodnotovou orientaci příslušníků nejen ruského etnika.

Uplatnění naleznete v profesích, činnostech a oblastech, u kterých je nezbytná znalost ruského jazyka a ruského kulturního prostředí:

• překladatelství a tlumočnictví
• obchod a cestovní ruch
• veřejná správa a administrativa
• právo a diplomacie
• vojenství a bezpečnostní složky
• vzdělávání a výuka jazyků
• mediální komunikace a kulturní instituce
• mezinárodní instituce a nevládní organizace včetně lidskoprávních
• nakladatelství a redakce novin a časopisů
• nižší a střední firemní management
• a mnoho dalšího

Potřeba ruštiny a možnosti uplatnění v ČR jsou také rok od roku větší s tím, jak u nás roste počet ruskojazyčných mluvčích. Nejde přitom zdaleka jen o Rusy, kteří mají ztížené cestování po celé EU, ale o obyvatele ostatních zemí bývalého SSSR, kteří mají ruštinu jako svůj druhý, někdy dokonce první jazyk (např. Kazaši, Uzbekové, Bělorusové, Tádžikové, Turkmeni).

Výběrem jedné ze specializací se budete moci soustředit na oblast ruské kultury nebo na uplatnění ruštiny ve společenské a obchodní sféře.

Znalost ruštiny vytváří také možnosti pracovního uplatnění u těch zahraničních subjektů, kde může být jazyková kompetence v ruštině zajímavou komparativní výhodou. Studium ruštiny tak ve spojitosti se znalostí dalšího jazyka nebo jazyků EU, ale zejména jazyků Asie a hispánské Ameriky, představuje velmi výhodnou pracovní investici a výhodu na trhu práce.

Během studia navážete kontakty s lidmi z řad vyučujících, kolegů a dalších odborníků, a to včetně rodilých mluvčích, které mohou být neocenitelné ve vaší budoucí práci a profesním i životním směřování.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Během studia můžete vylepšit své jazykové dovednosti na stážích na některé z partnerských univerzit nebo vyzkoušet jiný zahraniční pobyt v rámci programu Erasmus+. Čekají vás přednášky vynikajících českých a zahraničních odborníků a jazyková výuka vedená rodilými mluvčími. 

Součástí specializace Ruština pro společenskou praxi je povinná šestitýdenní praxe ve firmách a obchodních společnostech, během níž budete moci uplatnit nabyté znalosti a dovednosti. S hostujícími odborníky se setkáte i na půdě fakulty v rámci mezifakultních a meziuniverzitních výměnných programů a rovněž v rámci programu Erasmus+.

Minimální rozsah bakalářské práce je 70 000 znaků včetně poznámek pod čarou, titulního listu, obsahu, rejstříku, seznamu literatury a cizojazyčného resumé. Práce může být napsána v jazyce českém nebo ruském. Tématem práce může být široce pojatá problematika jazykovědná, literárněvědná, kulturně-historická nebo areálová. Témata diplomových prací vypisují průběžně vyučující oboru prostřednictvím příslušné aplikace v IS. Téma práce může vyučujícímu navrhnout sám diplomant. V bakalářské práci řeší studenti pod vedením školitele odborný problém a měli by předvést schopnost kriticky pracovat s odbornými texty, zpracovávat koncepty a teorie v nich nalezené a nacházet v nich relevantní odpovědi na zadaný problém, a to na odborné úrovni odpovídající obsahové a předmětové struktuře studijního programu. Další informace ke státní závěrečné zkoušce a vypracování bakalářské/diplomové práce jsou upraveny na webových stránkách Ústavu slavistiky http://slavistika.phil.muni.cz/studium.

Ve studiu můžete pokračovat buďto v přímém navazujícím magisterském programu anebo můžete zvolit magisterské studium jiného humanitního studijního programu.