Archivnictví

V roce 2021 proběhnou všechny přijímací zkoušky v režimu online.

Kritérium pro přijetí ke studiu představují výsledky ústní oborové zkoušky. Uchazeči mohou být přijati také na základě dalších kritérií, viz Přijetí bez přijímací zkoušky. K výsledkům Národních srovnávacích zkoušek SCIO se na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity nepřihlíží.

E-přihlášky ke studiu podávejte od 1.11. do 28.2. Oborové zkoušky proběhnou 19.-25.4. Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá. Uchazeči, kteří se ve sdruženém studiu hlásí do hlavního a vedlejšího plánu, musí splnit podmínky přijetí do obou těchto plánů.

Test studijních předpokladů (TSP)

Pro přijetí ke studiu tohoto programu není třeba skládat TSP.

Oborová zkouška

Tato zkouška ověřuje znalosti uchazečů v daném oboru. Má podobu ústního pohovoru o délce cca 20 minut.

Základní popis zkoušky:

V první části ústní zkoušky uchazeči odpoví na 10 otázek z oblasti historie v rozsahu středoškolského učiva. Druhou částí zkoušky je motivační pohovor sestávající ze dvou motivačních otázek.

Přijetí bez přijímací zkoušky

1. předložených úředně ověřených potvrzení o účasti v celostátním kole SOČ v oboru historie a dějepisné olympiádě
2. středoškolského prospěchu z profilových předmětů český (slovenský) jazyk, dějepis, latina nebo německý jazyk, základy společenských věd.

Vyhledejte si přesné podmínky prominutí přijímací zkoušky zde. Úředně ověřené podklady pro prominutí zkoušky vkládejte spolu s vyplněnou Žádostí o prominutí přijímací zkoušky, kterou najdete zde, přímo do e-přihlášky nejpozději do 28.2.

• Popelka, Miroslav. Dějepis 1 pro gymnázia a střední školy - Pravěk a starověk. Praha : SPN, 2001.
• Čornej, Petr. Dějepis 2 pro gymnázia a střední školy - Středověk a raný novověk. Praha : SPN, 2001.
• Hlavačka, Milan. Dějepis 3 pro gymnázia a střední školy - Novověk. Praha : SPN, 2001.
• Kuklík, Jan. Dějepis 4 pro gymnázia a střední školy - Nejnovější dějiny. Praha : SPN, 2002.

• Celkový počet bodů v oborové zkoušce: 100
• Hranice úspěšnosti v oborové zkoušce: 50

Bakalářské studium archivnictví připravuje vysokoškolsky kvalifikované odborníky pro archivní praxi a spisovou službu. Cílem studia je získání přehledu o archivní síti v České republice, o metodologii a legislativě současného archivnictví. Vedle seznámení s archivní praxí včetně využívání informačních technologií vede studium k poznání dějin správy, právních a českých dějin a orientaci v současném správním systému v ČR a základech současného práva. Pro svoji další odbornou práci získají studenti zevrubnou orientaci v pomocných vědách historických. Naučí se propojovat poznatky jednotlivých oborů a uplatňovat je v praxi při základních archivních činnostech (předarchivní péče, zpracování archiválií včetně vytváření základních archivních pomůcek, zpřístupňování archiválií badatelům a poskytování kvalifikovaných rešeršních služeb).

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• vysvětlit základní teoretická a metodologická východiska archivní teorie i praxe;
• aplikovat znalost legislativy při základních úkonech spisové služby a archivní praxe;
• definovat problémy konkrétního archivního materiálu a vybrat vhodné metody jeho zpracování;
• zpracovat kvalifikovanou rešerši z archivních fondů příslušného archivu;
• analyzovat vybrané historické problémy a formulovat k nim otázky;
• aplikovat znalosti IT v praxi s běžně používanými archivními programy.

Během studia archivnictví získáte přehled o archivní síti v České republice, o metodách a legislativě současného archivnictví. Podrobně se seznámíte s archivní praxí včetně využívání informačních technologií a budete se orientovat v dějinách správy, práva a v českých dějinách obecně. Osvojíte si poznatky o současném správním systému v ČR a základech současného práva.

Pro svoji další odbornou práci získáte zevrubnou orientaci v pomocných vědách historických. Naučíte se propojovat poznatky jednotlivých oborů a uplatňovat je v praxi při základních archivních činnostech (předarchivní péče, zpracování archiválií včetně vytváření základních archivních pomůcek, zpřístupňování archiválií badatelům a poskytování kvalifikovaných rešeršních služeb).

Po absolvování bakalářského studia můžete pokračovat v navazujícím magisterském studiu archivnictví nebo příbuzných oborů (zejména ze skupiny historických věd). Můžete ale také odejít do praxe, kde se uplatníte při základních činnostech ve všech typech archivů, ve spisovnách, administrativě, státní správě a samosprávě, případně v příslušných odděleních muzeí, galerií či knihoven.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

V rámci studia budete mít možnost absolvovat tři na sebe navazující praxe, které jsou provázány s teoretickou výukou. Na první z nich se vypravíte na konci prvního ročníku do Archivu města Brna, kde se budete jeden týden seznamovat se základními činnostmi archivu. Ve druhém ročníku vás pak čeká obdobná praxe v délce jednoho týdne v Moravském zemském archivu. Nakonec pak třítýdenní praxe v archivu dle vašeho výběru. Na praxi se můžete vypravit i do zahraničí (např. Niederösterreichisches Landesarchiv St. Pölten, Stift Klosterneuburg).

Diplomová práce řeší dílčí odborný problém odpovídající typu studia. Student v diplomové práci musí prokázat schopnost samostatné odborné práce, zvládnutí příslušné odborné literatury a analýzy zkoumaného materiálu.

Standardní rozsah bakalářské práce je 70 000 až 90 000 znaků včetně poznámek pod čarou a obsahu. Studující mohou pracovat s již publikovanými texty a daty přístupnými pro sekundární analýzu. Měli by předvést schopnost kriticky pracovat s odbornými texty, zpracovávat koncepty a teorie v nich nalezené a nacházet v nich relevantní odpovědi na zadanou otázku. Dále by měli prokázat schopnost práce s historickými prameny, nebo zpracovat odpovídající archivní pomůcku.

Pokyny pro státní závěrečné zkoušky a vypracování bakalářské diplomové práce jsou upraveny Směrnicí děkana FF č. 6/2017 O státních závěrečných zkouškách na FF MU.

Vzor viz :

http://archivnictvi.phil.muni.cz/media/2878034/vzor_bakalarske_prace.pdf

Studijní program pokračuje i v navazujícím magisterském studiu. Druhou možností je zvolit navazující magisterské studium jiného humanitního studijního programu, zejména ze skupiny historických věd.