Učitelství základů společenských věd pro střední školy

Termín pro podání přihlášky: 1. leden – 30. duben

Program je určen absolventům bakalářských programů filozofie, etika, religionistika, sociologie, psychologie a základy společenských věd se zaměřením na vzdělávání pro střední školy.

Absolventům ostatních společenskovědních programů může být udělena výjimka pro podání přihlášky. Uchazeč v takovém případě předloží výpis ze studijní evidence, na jehož základě bude posouzena jeho oborová připravenost. Bude posuzováno, zda uchazeč během svého předchozího studia získal min. 20 kreditů za filozofické předměty (např. předměty typu dějiny filozofie, etika, logika, filozofie vědy, epistemologie, filozofie jazyka, filozofie umění) a min. 20 kreditů za rozmanité společenskovědní předměty (např. předměty typu sociologie, psychologie, politologie, mezinárodní vztahy, religionistika, právo). Žádost o udělení výjimky pro podání přihlášky včetně výpisu studijní evidence zašlete na adresu prijimaci.rizeni@phil.muni.cz.

Výjimka pro podání přihlášky může být udělena rovněž zájemcům, kteří doloží, že již předmět Základy společenských věd na střední škole vyučují.

Podmínky přijetí: uchazeč předloží bakalářskou práci (popř. magisterskou práci) a motivační dopis.

V případě bakalářské (popř. magisterské) práce budou posouzeny obecné schopnosti a kompetence uchazeče, které se u závěrečné práce očekávají (tj. např. logická výstavba textu, schopnost jasně a srozumitelně formulovat cíle a závěry, zdůvodnění zvoleného tématu práce, schopnost argumentace a kritické práce s literaturou).

V motivačním dopise uchazeč uvede, jaký obor bakalářského studia vystudoval, proč chce studovat obor Učitelství ZSV pro střední školy, proč si zvolil Katedru filozofie FF MU a jakému tématu se chce věnovat v dalším studiu a v přípravě diplomové práce.

Podklady pro přijímací zkoušku vloží uchazeč do 25. 5. do své e-přihlášky (rubrika "Dokumenty"). Žádáme uchazeče a uchazečky, aby ve všech přiložených podkladech měli uvedené své celé jméno a číslo přihlášky.

Web Katedry filozofie.

Hranice úspěšnosti odborné přijímací zkoušky: 65 bodů (maximální počet bodů: 100). Bakalářská práce – max. 60 bodů, motivační dopis – max. 40 bodů.

Posláním navazujícího magisterského studia oboru Učitelství základů společenských věd pro střední školy je připravit vysokoškolsky kvalifikované odborníky, kteří budou schopni srozumitelně a přesvědčivě vyučovat předměty Občanského a společenskovědního základu na nejrůznějších typech středních škol. Kromě odborných oborových znalostí z filozofie, psychologie, sociologie, politologie, religionistiky, základů ekonomie a práva student získá také didaktické kompetence, bude schopen zvládat pedagogicko-psychologické situace spojené s vyučováním a chodem školy a přistupovat k žákům individuálně a diferencovaně. Cílem studia je aktivní zvládnutí teoretických a prakticky využitelných poznatků a dovedností, s nimiž může absolvent vstoupit do školské reality a nadále je prostřednictvím zkušeností z vlastního vyučování zkvalitňovat a rozvíjet. Důraz je kladen především na systematický výklad, seznamování studentů se současnou podobou problémů jednotlivých disciplín ZSV a na kritické myšlení a argumentaci. Obor je určen pro studenty, kteří na bakalářském stupni vystudovali alespoň jednu z disciplín, které se běžně řadí do Občanského a společenskovědního základu, a kteří se v budoucnosti chtějí věnovat profesi učitele.

Absolventi oboru se uplatní nejen jako učitelé na středních školách, ale také jako lektoři ve veřejných i soukromých vzdělávacích institucích nebo jako pracovníci v nakladatelstvích, která se zaměřují na vydávání naučné a pedagogické literatury.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• srozumitelně a přesvědčivě vyučovat základní teoretické a metodologické poznatky z oblasti filozofie, psychologie, religionistiky, sociologie, politologie, práva a ekonomie;
• vysvětlit souvislosti a vztahy mezi jednotlivými společenskovědními disciplínami, včetně jejich přesahů do oborů přírodovědných a technických;
• reflektovat předpoklady, podstatu a hodnotová východiska rozdílných myšlenkových proudů a stanovisek;
• aplikovat získané znalosti didaktických postupů a výukových metod a navrhovat vzdělávací obsah vyučovacího předmětu;
• posoudit aktuálnost a význam jednotlivých myšlenkových proudů a argumentovat ve prospěch svého návrhu řešení;
• efektivně plánovat, realizovat a evaluovat vlastní výuku na standardní úrovni, kterou stanovují současné kurikulární dokumenty;
• reflektovat zkušenosti z realizovaného mikrovyučování a následně je aplikovat ve své učitelské praxi. Dále student cíleně využívá reflexi a sebereflexi jako nástroj vlastního profesního rozvoje;
• porozumět principům inkluzivního vzdělávání, které dovede aplikovat do své učitelské praxe. Dále je absolvent schopen využívat základní diagnostické nástroje a zjištění takto získaná dovede využít pro individuální podporu každého žáka ve školní třídě
• při přípravě a realizaci výuky zohlednit individuální potřeby žáka v souvislosti s jeho učebním stylem, zralostí, osobností, schopnostmi, dovednostmi, vlohami, a dalšími kategoriemi souvisejícími s psychologickým profilem žáka.

Hlavním uplatněním absolventů oboru je výkon profese učitele předmětu Občanský a společenskovědní základ na středních školách. Kromě toho absolventi mohou najít uplatnění také jako lektoři ve veřejných i soukromých vzdělávacích institucích nebo jako pracovníci v nakladatelstvích, která se zaměřují na vydávání naučné a pedagogické literatury. Absolventi budou připraveni samostatně navrhovat vzdělávací obsah vyučovacího předmětu podle zaměření a potřeb daných vzdělávacích institucí.

• Učitel střední školy

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Povinnou součástí studia je praxe na střední škole, která se koná během 3 semestrů. Nedílnou součástí oborových didaktik je také reflexe těchto praxí.

Více informací:

https://www.phil.muni.cz/student/pedagogicke-praxe

Standardní rozsah magisterské práce je 140 000 znaků včetně poznámek pod čarou, titulního listu, obsahu, rejstříku, seznamu literatury a anotací. Studující mohou pracovat s již publikovanými texty a daty přístupnými pro sekundární analýzu. Měli by předvést schopnost kriticky pracovat s odbornými texty, zpracovávat koncepty a teorie v nich nalezené a nacházet v nich relevantní odpovědi na zadanou otázku.

Absolvent navazujícího magisterského studia může dále pokračovat ve studiu doktorského studijního programu (po splnění podmínek přijetí). V oborech učitelství odborných předmětů nelze na Filozofické fakultě MU pokračovat ve studiu v přímo navazujících doktorských oborech.