Veřejné zdravotnictví

Cílem vzdělávání a studia v nově akreditovaném dvouletém navazujícím magisterském programu „Veřejné zdravotnictví“ je získání teoretických znalostí a praktických dovedností v oboru „Veřejné zdravotnictví“ (Public Health), potřebných k výkonu řídících a manažerských funkcí v systému poskytovatelů zdravotních služeb a prosazování zdravotní politiky v oblasti ochrany a podpory zdraví. Studium má za cíl vzdělat, vychovat a pro klinickou praxi i výzkumnou práci připravit absolventy, kteří budou kompetentní k výkonu činností zaměřených na podporu Veřejného zdraví a kvalitu zdravotnických služeb a péče poskytované na základě vědeckých důkazů a to zejména v uvedených klíčových oblastech studia:

- Zdravotnický management a leadership,

- Management a monitoring klinického hodnocení,

- Hodnocení zdravotnických technologií,

- Tvorba systematických review a klinických doporučených postupů,

- Kódování zdravotních služeb.

Obsah programu je proto zaměřen jednak na upevnění a prohloubení vzdělání získaného v předchozím bakalářském; či magisterském programu a jednak na získání specifických znalostí a dovedností z oblasti zdravotnictví, jeho managementu a hodnocení v kontextu mezinárodně uznávaných požadavků, které definuje Agency for Public Health Education Accreditation (dále jen APHEA). V kontextu APHEA budou absolventi studia uplatnitelní v oblasti veřejného zdravotnictví také na pracovištích mimo ČR, zejména v Evropě.

Nový studijní program bude reflektovat transformaci zdravotnického systému v kontextu mezinárodních snah o zkvalitnění péče (změny v poskytování zdravotních služeb a jejich řízení a hodnocení kvality péče) a reagovat na požadavky trhu práce a také na chybějící absolventy s odpovídající profesní kvalifikací (manažer kvality zdravotních služeb, monitor klinických studií, kodér zdravotních služeb, metodik klinických doporučených postupů). V současné době je možné získat obdobně zaměřené poznatky a dovednosti pouze v rámci jednotlivých izolovaných certifikovaných kurzů (k získání zvláštní odborné způsobilosti), či specializačních kurzů (k získání specializované odborné způsobilosti), není tak jednoznačně garantována jejich kvalita a homogenita z hlediska obsahu i využitých výukových forem, ale zejména nemají absolventi zajištěno, že jimi získané znalosti a dovednosti budou v klinické praxi využity.

Požadavky na zkvalitnění zdravotních služeb, jejich odpovídající vykazování a následná úhrada, jsou klíčovými komponentami správně fungujícího rezortu zdravotnictví založeného na moderních principech a dostupných vědeckých poznatcích.

Také s ohledem na nutnost racionalizace a transparentnosti výdajů na zdravotní péči, demografické trendy a nutnost podpory preventivních programů, je nezbytné vychovat profesionály, kteří se orientují v problematice managementu zdravotních služeb.

Pozitivem nově koncipovaného programu je, oproti modelu, který byl využíván doposud v rámci celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků, komplexní pojetí problematiky, možnost využití zkušeností ze zahraničí ve vzdělávání ve Veřejném zdravotnictví a do budoucna snaha o legislativní ukotvení profese.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• Definovat a prakticky využívat a uplatnit uvážlivé uplatňování nejlepších vědeckých důkazů v praxi veřejného zdravotnictví (EBHC).
• Rozhodovat v problematice procesního managementu, zvládat přechod od funkčního k procesnímu uspořádání instituce a ovládat základní problematiku managementu podpůrných služeb.
• Působit jako expert schopný proškolovat ostatní zdravotnické pracovníky v identifikaci a uplatňování vědeckých důkazů v praxi veřejného zdravotnictví (EBHC).
• Odborně komunikovat s poskytovateli zdravotních služeb (lékaři a dalšími zdravotnickými pracovníky) i s příjemci péče (pacienti a další blízké osoby) o řešení praktických problémů v oblasti řízení zdravotních služeb, jejich kódování, monitorování
• Využívat širokých teoretických znalostí disciplín právních, ekonomických a etických v managementu zdravotních služeb.
• Využívat poznatky z legislativy spojené se systémem zdravotnictví, zejména s dopadem na poskytování zdravotních služeb v oblasti kvality péče
• Dokumentovat postupy vedoucí k získání uplatňování nejlepších vědeckých důkazů v praxi veřejného zdravotnictví (EBHC) – od fáze identifikace po implementaci.
• Prakticky využívat informace z mezinárodních i národních databází zdravotnických informací - Eurostatu a Českého statistického úřadu (ČSÚ), Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) s akcentem na analýzu a řešení epidemiologické situace
• Využívat manažerské dovednosti (plánování, organizování, vedení lidí a kontrolu), principy strategického řízení, tvorby strategie a její implementace u poskytovatele zdravotních služeb.
• Využívat znalostí z oblasti zdravotní politiky, vývoje evropské a české zdravotní politiky, evropské strategie Světové zdravotnické organizace, základní směrnice EU se vztahem ke zdravotnictví, evropských zdravotnických systémů, regionální zdr.
• Vytvořit interpretovat a uplatnit, systematická review, a klinické doporučené postupy, realizovat hodnocení dle nejvyšší standardů hodnocení zdravotnických technologií.
• Používat nomenklaturu a klasifikační systémy užívané ve zdravotnictví a kódovat zdravotní služby.

Obor je založen na širokých základech biomedicínských a manažerských disciplín, s velkým důrazem na praktické aspekty uplatnění absolventů v řídících a manažerských funkcích v systému poskytovatelů zdravotních služeb a prosazování zdravotní politiky v oblasti ochrany a podpory zdraví. Široký základ a možnost flexibilního výběru diplomových/absolventských prací umožní absolventům směřování i do oblastí aplikovaného epidemiologického, biomedicínského a klinického výzkumu, dále do oblasti hodnocení zdravotnických technologií a Evidence-Based Healthcare (systematická review a klinické doporučené postupy). Úspěšní absolventi předkládaného programu najdou uplatnění v organizacích poskytovatelů zdravotních, ale i sociálních služeb, (v běžné klinické praxi, managementu a výzkumu v tuzemsku i zahraničí) v neziskových organizacích zaměřených na podporu veřejného zdraví. Dále díky znalosti zdravotnické nomenklatury a kódování služeb se uplatní ve zdravotních pojišťovnách. Díky získání znalostí a dovedností ve zdravotnické statistice najdou uplatnění v organizacích zaměřených na sledování výkonnosti zdravotních služeb (státní i nestátní instituce, orgány státní správy). Díky znalostem z oblasti na důkazech založeného zdravotnictví (evidence based healthcare) a monitorování klinických studií se uplatní také ve specializovaných výzkumných institucích a budou schopni mezinárodní spolupráce (podrobněji viz studie proveditelnosti).

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Praktická výuka je nedílnou součástí vzdělávání v předkládaném programu a bude zabezpečena pro všechny studenty u smluvních poskytovatelů zdravotnických služeb/zdravotnických zařízení, kteří se již podílejí na zajišťování výuky klinických předmětů na LF MU a dále u externích zaměstnavatelů. Praktická výuka bude orientována na získání zkušeností v managementu zdravotnických zařízení, poskytovatelů zdravotních služeb (oddělení personální, ekonomické, hodnocení kvality, oddělení kódování a monitorování zdravotních služeb, odd. koordinace výzkumné činnosti poskytovatele zdravotních služeb – odd. pro vědu a výzkum). Výuka bude probíhat pod vedením zkušených mentorů, uznání absolvování praxe bude vždy na základě doložení písemného vyjádření pověřeného mentora z pracoviště, na němž je praxe realizována. Konkrétní náplně praxí budou definovány v rozpisu úkonů a činností („logbook“), které je student během praxe povinen realizovat, a které budou následně potvrzeny garantem praxe.

Zaměření kvalifikačních prací je různorodé. Studenti častokrát volí témata, se kterými se setkali v průběhu studia, výkonu odborné praxe anebo problematiky související s výkonem povolání. Předpokládá se, že zpracováním závěrečné práce student prokáže schopnost pracovat s odbornou literaturou, schopnost formulovat cíle výzkumu a výzkumné otázky, zvolit si správnou metodiku výzkumu, získaná data vhodně analyzovat (u kvantitativního výzkumu je použita forma deskriptivní analýzy absolutní a relativní četnost). V části diskuse student porovnává své zjištění s jinými odbornými zdroji, zamýšlí se nad výsledky, navrhuje doporučení pro praxi.

Hodnocení závěrečných prací vedoucím práce a oponentem je realizováno formou šablon - Posudek vedoucího a Posudek oponenta diplomové práce (zhodnocují se jednotlivé oblasti závěrečné práce - význam práce, zpracování teoretické části, zpracování empirické části, diskuse a závěry, kvalita literární rešerše a formální úprava práce).

Struktura závěrečné práce má stanovena striktní pravidla a předepsané struktury. Pokyny pro vypracování závěrečné práce se řídí vnitřními předpisy Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, dále recenzovanou publikací Metodika ke zpracování závěrečné práce pro vybrané nelékařské zdravotnické obory (autorský kolektiv Katedry ošetřovatelství a porodní asistence LF MU), která uvádí konkrétní kritéria a doporučení pro zpracování závěrečné práce. Publikace autorského kolektivu je multimediální elektronický výukový materiál [webová stránka, skripta ke stažení Adobe Acrobat (PDF) a eBook reader (ePub)], dostupná na webových stránkách https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/lf/js19/metodika_zp/web/index.html

Finální verzi závěreční práce studenti vkládají do Informačního systému Masarykovy univerzity v části – archiv.

Studijní program je koncipován jako navazující magisterský, jeho možným přímým pokračováním je tedy výhradně doktorské studium. Mezi studijní programy doktorského studia, které připadají v úvahu (a jsou již na LF MU uskutečňovány), lze zařadit následující: Bioetika; Hygiena, preventivní lékařství a epidemiologie.

Možné je i uznání absolvování příslušných předmětů v rámci jiných bakalářských a magisterských studijních programů v rámci LF MU či jiných fakult MU a následné vystudování i druhého studijního programu (např. ekonomika, právo, sociální práce na ESF, PrF, FSS MU), čímž by absolvent získal ještě širší znalosti související s managementem a právními předpisy. Předpokladem je také příprava doktorského programu přímo navazujícího na navrhovaný program – „Veřejné zdravotnictví“.