Virologie

• ROSYPAL, Stanislav, Přehled biologie, Scientia, Praha, 80-85827-32-8
• Alberts Bruce, Bray Dennis a kol. Základy buněčné biologie, Úvod do molekulární biologie buňky, Espero Publishing, ISBN: 80-902906-2-0
• Matoulková D., Němec M. Základy obecné mikrobiologie, Masarykova univerzita, Brno, ISBN: 978-80-210-7923-6
• Vladimír Celer, Vladimír Celer ml. Obecná virologie, Nucleus HK, ISBN-10: 80-87009-70-3

Cílem magisterského studia je všestranná výchova odborníků v oblasti virologie. Studenti získají znalosti i praktické dovednosti ve virologii a příbuzných oborech, se zvláštním zaměřením na viry napadající člověka, zvířata, rostliny a bakterie. Studovanými oblastmi budou molekulární a strukturní virologie, patogeneze, imunologie a ekoepidemiologie virových nákaz, klinická virologie, veterinární virologie, virologie rostlin, virologie potravin a prostředí, ale též základní i vysoce specializované metody virologie a dalších příbuzných oborů. Studium bude charakterizováno důrazem na zapojení studenta do vědecké práce oboru po celou dobu studia, jejímž završením bude obhajoba diplomové práce.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• Orientovat se v problematice obecné i speciální virologie.
• Rozumět interakcím mezi viry a hostitelskými organismy na molekulární a buněčné úrovni.
• Aplikovat vhodné metodické postupy pro řešení běžných virologických analýz.
• Samostatně pracovat ve virologické laboratoři, včetně laboratoří s vyšším stupněm biologické ochrany, a používat běžné přístroje a zařízení k provádění výzkumné a vývojové činnosti.
• Komunikovat v anglickém jazyce (vyhledávat a využívat cizojazyčnou vědeckou literaturu, prezentovat výsledky práce ústní i písemnou formou).
• Diskutovat na odpovídající úrovni o problematice související se studovaným oborem a zaujmout stanovisko odpovídající současnému stavu poznání.

Absolvent studijního programu Virologie bude připraven pro další studium v navazujících doktorských studijních programech. Absolventi naleznou uplatnění též na vědeckých a výzkumných pracovištích, v klinických laboratořích, ve školství, ve farmaceutickém průmyslu, v biotechnologických společnostech, v potravinářských a zemědělských laboratořích, případně i ve státní správě.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Odborná praxe není povinnou součástí studia programu Virologie.

Standardní rozsah diplomové práce je 140 000 znaků včetně poznámek pod čarou, obsahu, anotací a seznamu literatury (bez tabulek a obrázků). Diplomová práce má prokázat schopnost studenta samostatné vědecké práce, což znamená teoretické zpracování zadaného problému (literární rešerše), formulaci hypotézy, plánování a vlastní provedení experimentů, hodnocení získaných výsledků (včetně statistického hodnocení), formulace závěrů a porovnání vlastních výsledků s výsledky jiných autorů a schopnost diskutovat dané informace. Za samozřejmé se pokládá využití aktuálních cizojazyčných zdrojů. Obsah práce se nesmí výrazně odklonit od zadaného tématu, případná změna názvu práce (i tématu) musí být po dohodě s vedoucím povolena vedením pracoviště. V gramatice a pravopise cizích a běžných slov se student musí řídit Novým akademickým slovníkem cizích slov (Academia, Praha 2009), Slovníkem spisovného jazyka českého (http://ssjc.ujc.cas.cz/) a Pravidly českého pravopisu (Academia, Praha 2010; http://prirucka.ujc.cas.cz/). Standardním jazykem DP je čeština. V případě zájmu o vypracování práce ve slovenském nebo anglickém jazyce je potřeba tuto skutečnost uvést v oficiálním Zadání diplomové práce, přičemž školitel a ředitel Ústavu experimentální biologie svými podpisy tuto výjimku umožní. Po formální stránce musí předkládaná práce splňovat podmínky definované Opatřením děkana č. 5/2014.

Absolvent magisterského studia má možnost pokračovat ve studiu virologie na MU v doktorském studijním programu Mikrobiologie nebo Molekulární a buněčná biologie a genetika.