MIKULÁŠOVÁ, Aneta, Petr KUGLÍK, Jan SMETANA, Henrieta GREŠLIKOVÁ, Renata KUPSKÁ, Pavel NĚMEC, Ivana BUREŠOVÁ, Jana BARTOŇOVÁ, Lucie ŘÍHOVÁ, Mária KLINCOVÁ a Roman HÁJEK. Fluorescenčně aktivovaná separace buněk – optimální technika pro získání dostatečného počtu plazmatických buněk pro molekulárně cytogenetické vyšetření chromozomových abnormalit u osob s monoklonální gamapatií nejasného významu. In X. Workshop mnohočetný myelom s mezinárodní účastí. 2012.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Fluorescenčně aktivovaná separace buněk – optimální technika pro získání dostatečného počtu plazmatických buněk pro molekulárně cytogenetické vyšetření chromozomových abnormalit u osob s monoklonální gamapatií nejasného významu
Autoři MIKULÁŠOVÁ, Aneta, Petr KUGLÍK, Jan SMETANA, Henrieta GREŠLIKOVÁ, Renata KUPSKÁ, Pavel NĚMEC, Ivana BUREŠOVÁ, Jana BARTOŇOVÁ, Lucie ŘÍHOVÁ, Mária KLINCOVÁ a Roman HÁJEK.
Vydání X. Workshop mnohočetný myelom s mezinárodní účastí, 2012.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Konferenční abstrakt
Obor 30200 3.2 Clinical medicine
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka Lékařská fakulta
Klíčová slova česky Monoklonální gamapatie nejasného významu; chromozomové změny
Změnil Změnila: Mgr. Anna Potáčová, Ph.D., učo 44190. Změněno: 12. 10. 2012 15:24.
Anotace
Monoklonální gamapatie nejasného významu (MGUS) je prekanceróza spojená s trvale vyšším rizikem vzniku nádorové choroby, nejčastěji mnohočetného myelomu. Již ve stádiu MGUS se v plazmatických buňkách (PCs) nalézají specifické chromozomové aberace. Molekulárně cytogenetická vyšetření osob s MGUS jsou však značně komplikována nízkou infiltrací kostní dřeně PCs. Cílem naší práce byla optimalizace získání či odlišení PCs v kostní dřeni pro molekulárně cytogenetická vyšetření chromozomových abnormalit u osob s MGUS. Celkově bylo analyzováno 103 vzorků kostních dření od 98 osob s MGUS. Postupně byly vyzkoušeny tři strategie odlišení či separace PCs. Celkem 10 vzorků bylo vyšetřeno pomocí fluorescenční imunofenotypizace a následné interfázní fluorescenční in situ hybridizace (I-FISH). Z důvodu nízkého počtu PCs se však podařilo vyšetřit pouze 20 % (2/10) vzorků. Pomocí magneticky aktivované separace (MACS) bylo získáno 29 vzorků. Pomocí následné I FISH se na takto separovaných buňkách podařilo vyšetření u 45 % (13/29) vzorků. Zbylých 16 vzorků nebylo možné vyšetřit z důvodu nízké čistoty. Technikou fluorescenčně aktivované separace (FACS) bylo separováno celkem 64 vzorků, z toho úspěšně vyšetřených vzorků bylo 98% (63/64). Technikou I-FISH bylo zhodnoceno celkem 67 jedinců. Del(13)(q14) byla nalezena u 19 % (12/62), del(17)(p13) u 2 % (1/63), přestavba genu IGH u 70 % (32/46), 1q21 u 17 % (9/53) a hyperdiploidie u 11 % (6/55) osob. Bylo ukázáno, že až využití separace pomocí FACS umožňuje úspěšnou I-FISH analýzu PCs u jedinců s prekancerózou MGUS.
VytisknoutZobrazeno: 25. 4. 2024 00:40