XXVIII. Psychologické dny: Cesty psychologie a psychologie cest |
| Aplikovaná psychologie – psychologie sportu |
s t r a n a | 498
Využití dotazníku SUPSO v posuzování subjektivních prožitků a stavů
fotbalových rozhodčích
Viktor Pacholík, Jiří Voborný
Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií, Brno
pacholik@fsps.muni.cz
Abstrakt
Snad v žádném jiném sportu nelze zaznamenat tolik kontroverze a spekulací nad rozhodnutím
rozhodčího, jako právě ve fotbalu. Zodpovědnost, kterou sebou nese činnost sportovního
rozhodčího, i drobnohled, pod kterým se fotbalový rozhodčí ocitá jak ze strany odborníků – hráčů,
trenérů i kontrolních orgánů, tak ze strany laické veřejnosti – fanoušků a fotbalových nadšenců,
představuje výraznou psychickou zátěž. Vývoj utkání, atmosféra na hřišti, příjemné i nepříjemné
zážitky, to vše výrazně ovlivňuje aktuální psychický stav rozhodčího a tedy i jeho činnost.
Dynamika subjektivních prožitků a stavů fotbalových rozhodčích se proto jeví jako velmi důležitý
aspekt rozhodcovské činnosti. Naše práce se zabývá zkoumáním subjektivních prožitků a stavů
fotbalových rozhodčích, získaná zjištění uvádíme do vztahu s druhem mistrovské soutěže, věkem i
délkou rozhodcovské praxe probandů. Jako doplňkové vnímáme zjištění temperamentového typu
jednotlivých rozhodčích, které je určujícím faktorem dynamiky prožívání.
Klíčová slova: fotbalový rozhodčí, dynamika subjektivních prožitků a stavů
Abstract
Use of SUPSO questionnaire in the evaluation of subjective experiences and states in football
referees
There is probably no other sport, in which there are so many controversies and speculations
about a referee’s decision, as there is in football. Responsibility of sports referees as well as
detailed monitoring and evaluation from professional players, coaches, control bodies, and public,
present significant psychological stress. The development of a match, atmosphere of a football
pitch, pleasant and unpleasant experiences – all of these influence the actual psychological state
of the referee and subsequently his activity. Thus, the dynamics of subjective experiences and
psychological states of football referees are very important aspects of referees’ activity. Our paper
is focused on the subjective experiences and psychological states of football referees. Our findings
are discussed in terms of type of competition, age, and length of referees’ practice. As a
supplement, it considers an evaluation of the temperament type of each referee, which is an
important factor for the dynamics of subjective experience.
Keywords: football referee, dynamics of subjective experiences and states
ÚVOD DO PROBLEMATIKY
Profese sportovního rozhodčího klade na jedince vysoké nároky jak po stránce fyzické, tak po
stránce psychické. Fotbalový rozhodčí musí disponovat dobrou fyzickou kondicí, aby na ploše
hřiště vždy zaujímal výhodnou pozici, ze které bude mít přehled o dění kolem sebe. Hlavním
tématem našeho příspěvku jsou však psychické dispozice rozhodčího pro optimální vykonávání
jeho profese a vliv psychicky náročných situací na změny jeho prožívání a aktuálních psychických
stavů.
Jednu z nejčastěji teoreticky i prakticky zkoumaných oblastí psychologie sportu představuje
problematika osobnosti ve sportu. Literatura hovoří především o osobnosti sportovce, domníváme
se však, že mnohé teorie lze uplatnit také v případě sportovního rozhodčího. Osobnost rozhodčího
ve sportu zaujímá v této oblasti zkoumání specifické postavení. Klíčovým tématem je vzájemná
XXVIII. Psychologické dny: Cesty psychologie a psychologie cest |
| Aplikovaná psychologie – psychologie sportu |
s t r a n a | 499
interakce aktivní rozhodcovské činnosti a výkonu rozhodčího s osobnostními vlastnostmi. Další
oblast, která souvisí s osobností rozhodčího ve sportu, představuje rozhodčího v sociálním
prostředí a sociální interakci. Povrchní znalosti osobnosti rozhodčího, nedostatečná sebereflexe a
znalost vlastních reakcí a chování představují zásadně limitující faktory pro systematickou práci a
výkonnostní růst rozhodčího.
Způsob, jakým rozhodčí jedná při řešení herních situací, je vždy vymezen souborem vnitřních a
vnějších činitelů, jejichž hodnota je proměnlivá. Proto se v psychologii objevují snahy o výčet
osobnostních znaků a charakteristik. Uvádíme body, které Slepička (1988) spojuje především
s osobností sportovce. Jak již bylo řečeno, domníváme se, že totéž platí také v případě
fotbalového rozhodčího.
1. Základní soubor schopností, znalostí, dovedností a zkušeností
2. Základní znaky temperamentu
3. Základní znaky charakteru
4. Motivační profil
5. Případné nepřiměřené nebo osobité vlastnosti nebo rysy rozhodčího.
Každý rozhodčí disponuje specifickými osobnostními rysy, které se promítají do jeho chování a
projevují se zejména v interpersonálních reakcích a sociálních interakcích. Objektivita rozhodčího,
schopnost kritického myšlení a uvědomování si vlastních chyb a nedostatků jsou jedním
z předpokladů pro správné řešení konkrétních herních situací. V podstatě není v praxi možné
dokonale poznat všechny osobnostní složky rozhodčího. Lze je však vypozorovat podle projevů
v činnosti na hřišti, při řešení situací před, v průběhu a po utkání (Voborný, 2010). Co nejlepší
poznání především těch složek osobnosti, které jsou limitující pro optimální výkon rozhodčího,
znamená možnost jejich ovlivňování a regulace, což vede ke zlepšování výkonnosti rozhodčího.
Ústředním tématem našeho příspěvku je pojem dynamika subjektivních prožitků a stavů. Pod
pojmem prožívání rozumíme subjektivní psychické zážitky (vnitřní zážitky), které jsou aktuálně
přístupné pouze danému jedinci. Jejich obsah se navenek projevuje prostřednictvím vnějšího
chování. Prožívání nelze od objektivních nervových procesů a
vnějšího chování striktně oddělit (Čáp, 1983). Podle Plhákové (2004)
může být předmětem prožívání vnější svět, stav vlastního těla i
vlastní mysli. Typickým znakem prožívání je jeho proměnlivost
(dynamika), která souvisí s vnitřními změnami a také se změnami
vnějších podmínek. Dynamiku prožívání můžeme chápat jako průběh
a střídání psychických stavů, procesů a činností a jejich různé
intenzity.
Z hlediska dynamiky psychických stavů chápe Mikšík (2004)
psychický stav jako veličinu dynamickou, pro niž je typická
proměnlivost aktivace psychiky spolu se změnami základních kvalit
prožívání, a která se odráží v dynamice vnitřní (psychické) a vnější
(motorické) činnosti subjektu.
Jakákoli změna vnitřního nebo vnějšího prostředí jedince má za
následek komplex nespecifických psychických změn a následnou
potřebu aktualizace určitého psychického stavu vedoucího ke
znovuobnovení psychické rovnováhy mezi jedincem a
aktualizovanou životní situací. Představuje základní linii
nespecifických změn v psychice od vzniku a uvědomění si
nerovnovážného stavu, přes jeho řešení, až po odeznění jeho
bezprostředního efektu a vzniku nových aktivačních a prožitkových
situací.
V našem výzkumu jsme si všímali také druhu mistrovské soutěže,
ve které rozhodčí působí. Soutěže řízené Českomoravským
fotbalovým svazem (ČMFS) mají odlišnou strukturu u mužů, žen
a mládeže. Systém soutěží mužů je znázorněn na obr. 1.
Obrázek 1 Systém mistrovských
fotbalových soutěží mužů řízených
ČMFS
XXVIII. Psychologické dny: Cesty psychologie a psychologie cest |
| Aplikovaná psychologie – psychologie sportu |
s t r a n a | 500
Soutěže mládeže lze rozdělit na dorostenecké soutěže (1. liga, Česká fotbalová liga +
Moravskoslezská fotbalová liga, divize, krajský přebor, I. třída, II. třída) a soutěže žákovské (Česká
liga žáků + Moravskoslezská liga žáků, divize, krajský přebor, I. třída, II. třída). Specifické
rozdělení mají soutěže žen (1. liga žen, II. Česká ženská fotbalová liga, III. Česká liga žen), kde je
mnohem nižší počet družstev než u mužů.
Všichni rozhodčí na jakékoli úrovni spadají do působnosti řídícího orgánu, který představuje
příslušný fotbalový svaz zastoupený vlastní komisí rozhodčích. Tato komise řeší všechny otázky a
problémy týkající se rozhodčích. Zajišťuje pořádání seminářů a fyzické prověrky rozhodčích,
zajišťuje školení nových rozhodčích, obsazuje rozhodčí na přátelská i mistrovská utkání, zabývá se
kontrolou zápisů o utkání a v případě prohřešků předává provinivší se rozhodčí s návrhem trestu
disciplinární komisi (Voborný, 2010).
VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ
V roce 2010 proběhl na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity v rámci závěrečné
práce (Voborný, 2010) výzkum, jehož cílem bylo zhodnocení změn vybraných komponent
psychického stavu rozhodčích v závislosti na druhu mistrovské soutěže. Dílčím cílem pak byl
rozbor změn psychických stavů u vybraných rozhodčích a sledování těchto změn ve vztahu
k temperamentu.
Hypotézy práce
H1) Rozhodčí vyšších soutěží jsou zkušenější a mají pravděpodobně více osvojených
mechanismů ke zvládání psychických zátěží. Předpokládáme, že rozhodčí vyšších soutěží budou
vykazovat méně výrazné změny psychických stavů než rozhodčí nižších soutěží.
H2) Temperament tvoří základ pro dynamiku osobnosti sportovce. Předpokládáme, že rozhodčí
s převahou cholerického typu temperamentu budou vykazovat výraznější změny psychických
stavů než rozhodčí s převahou flegmatického typu temperamentu.
H3) Z hlediska dynamiky subjektivních prožitků a stavů osobnosti je pro mentální a fyzickou
zátěž příznačný posun ve směru rozlady a psychického vyčerpání. Předpokládáme, že u
rozhodčích fotbalu se v grafu SUPSO tento trend projeví posunem získaných hodnot do pravého
dolního kvadrantu.
Výzkumný soubor
Výzkumný soubor byl sestaven ze 30 rozhodčích působících v soutěžích Krajského fotbalového
svazu Vysočina. Z krajského přeboru bylo vybráno 8 rozhodčích, z I. A třídy 8 rozhodčích, z I.B
třídy 7 rozhodčích a z okresních soutěží také 7 rozhodčích. Pro rozdělení do kategorií podle věku
jsme použili klasifikaci Matějčka (in Vaněk et al., 1980). Do období střední adolescence spadali 2
rozhodčí, do období pozdní adolescence 7 rozhodčích, do období mecitmy 6 rozhodčích, do
období životního stabilního vyvrcholení 10 rozhodčích, do období středního věku 4 rozhodčí a do
období stáří 1 rozhodčí. Sledovali jsme také délku rozhodcovské praxe. Rozložení zkoumaného
vzorku z hlediska věku a rozhodcovské praxe uvádíme na obrázku 2.
XXVIII. Psychologické dny: Cesty psychologie a psychologie cest |
| Aplikovaná psychologie – psychologie sportu |
s t r a n a | 501
Použité metody
Pro zjištění základních údajů o zkoumaných osobách jsme použili Osobnostní anketu (Voborný,
2010). Anketa zjišťovala věk, pohlaví, rodinný stav a dále specifické otázky týkající se vlastní
rozhodcovské praxe (délka praxe, kvalifikace, soutěž, ve které rozhodčí působí apod.).
Dotazník SUPSO (Subjektivní prožitky a stavy; Mikšík, 2004) patřil mezi stěžejní diagnostické
nástroje v našem výzkumu. Představuje výsledek faktorové analýzy zahrnující 28 adjektiv,
postihujících jednotlivé konkrétní symptomy psychických prožitků, pocitů a stavů jedince.
Zjišťované komponenty psychického stavu jsou:
P = psychická pohoda (pocit spokojenosti, příjemného naladění a příjemného psychického
nažhavení, které je často provázeno prožitky euforie a sebedůvěry),
A = aktivnost, činorodost (pocity síly a energie, které jsou spojené s prahnutím po akci),
O = impulsívnost, odreagovávání se (neřízené, spontánní uvolňování energetického napětí
a psychických tenzí),
Obrázek 2 Popisná statistika – Věk rozhodčích a délka praxe
XXVIII. Psychologické dny: Cesty psychologie a psychologie cest |
| Aplikovaná psychologie – psychologie sportu |
s t r a n a | 502
N = psychický nepokoj, rozlada (prožívání psychického napětí, kdy není možné najít ventily
pro jeho uvolnění),
D = psychická deprese, pocit vyčerpání (jedná se o komplex pocitů a stavů, jejichž hlavní znaky
představují tendence k pasivitě a apatie),
U = úzkostné očekávání, obavy (jde o komplex pocitů nejistoty, prožitků psychického napětí,
úzkostných nálad, obav z možných důsledků budoucího apod.),
S = sklíčenost (jedná se o prožitky, které lze vyjádřit slovy smutný, osamělý, přecitlivělý,
nešťastný).
Výše uvedené komponenty lze vnitřně členit podle dvou klíčových kriterií vzhledem k základnímu
směřování prožitkových a aktivačních dimenzí obvyklých i aktualizovaných psychických stavů.
Jedná se o kritéria:
KD = komfort versus dyskomfort (kriterium rozčleňující výše uvedené komponenty na ty, které jsou
ukazateli vnitřní pohody a činorodosti, a na ty, které vyjadřují subjektivně nepříjemné prožitkové a
interakční naladění, nabuzení, nebo odezvy a stavy),
PA = prožívání versus aktivace (kriterium rozčleňující uvedené komponenty na různé kvality
prožívání, tj. psychické pohotovosti a odezvy a na různé kvalitativní stránky reagování, tj. povahy
motorické schopnosti a odezvy).
Všichni sledovaní rozhodčí vyplňovali dotazník před každým utkáním i bezprostředně po něm a
v souladu s doporučenou instrukcí k administraci u každé položky vypovídali jak o aktuálním stavu,
tak o obecné tendenci (pro snadnější rozlišení toho, co prožívají „právě teď“ a co „obvykle“).
Součástí dotazníku kromě hodnocení stanovených pocitů je také možnost zaznamenat příjemné a
nepříjemné zážitky v době mezi pre-testem a post-testem. To nám umožnilo vytvořit si představu o
průběhu utkání a jeho celkovém subjektivním hodnocením rozhodčím. Subjektivní hodnocení jsme
konfrontovali s vlastním sledováním zápasu nezaujatým pozorovatelem – výzkumníkem.
Data získaná z dotazníků jsme vyhodnotili programem Diaroswin, který je určen pro elektronickou
práci s dotazníkem.
Pro zjištění převažujících temperamentových rysů jsme použili Test temperamentu (Belov).
Výsledkem testu je procentuelní zastoupení základních temperamentových typů sangvinik,
cholerik, flegmatik a melancholik.
Ke statistickému zpracování výsledků jsme použili software STATISTICA Cz 9.0
Získané výsledky
Získané výsledky jsme vyhodnotili souhrnně pro celý soubor testovaných osob i individuálně pro
každou testovanou osobu.
Skupina testovaných osob (dále jen TO) patřících do krajského přeboru zaznamenala
nejvýznamnější změny v oblasti psychické pohody, kde T – skór = 2,1 při 5% hladině významnosti.
Dále statisticky významný posun jsme zaznamenali v oblasti depresivity, kde T – skór = 3,8 (1%
hladina významnosti) a v oblasti úzkostnosti, kde T – skór = - 4,2 na 1% hladině významnosti (obr.
3).
XXVIII. Psychologické dny: Cesty psychologie a psychologie cest |
| Aplikovaná psychologie – psychologie sportu |
s t r a n a | 503
Skupina TO patřících do I. A třídy zaznamenala nejvýznamnější změny v oblasti depresivity,
kde T – skór = 3,8 (1% hladina významnosti) a dále v oblasti úzkostnosti, kde T – skór = - 4,2 na
1% hladině významnosti (obr. 4).
Skupina TO patřících do I. B třídy zaznamenala statisticky významnou změnu v oblasti na škále
depresivity, kde T – skór = 4,8 na 1% hladině významnosti (obr. 5).
Obrázek 3 Srovnání skupiny rozhodčích krajského přeboru s běžnou populací. T-test, hodnota „t (mezi)“
(* 5% hladina významnosti, ** 1% hladina významnosti)
Obrázek 4 Srovnání skupiny rozhodčích I. A třídy s běžnou populací. T-test, hodnota „t (mezi)“
(* 5% hladina významnosti, ** 1% hladina významnosti)
Obrázek 5 Srovnání skupiny rozhodčích I. B třídy s běžnou populací. T-test, hodnota „t (mezi)“
(* 5% hladina významnosti, ** 1% hladina významnosti)
XXVIII. Psychologické dny: Cesty psychologie a psychologie cest |
| Aplikovaná psychologie – psychologie sportu |
s t r a n a | 504
Skupina TO patřících do okresních soutěží vykazuje statisticky zajímavou hodnotu na škále
depresivity, kde T – skór = 2,5 na 1% hladině významnosti (obr. 6).
Při vzájemném srovnání všech skupin je patrné, že nejvýznamnější změny se projevily u
skupiny TO patřících do krajského přeboru a to posunem škály v oblasti psychické pohody,
depresivity a úzkostnosti. Naopak nejméně výrazné změny zaznamenala skupina TO z okresních
soutěží, kde statisticky významný posun najdeme pouze na škále depresivity.
Dále jsme se zabývali kvalitativním rozborem změn psychických prožitků a stavů jednotlivých
rozhodčích před utkáním a po jeho skončení. Rozsah tohoto textu neumožňuje uvést všechny
rozbory, proto zde uvádíme pouze jeden náhodně vybraný příklad (viz příloha 1, obrázek 7).
Na obr. 7a vidíme, že TO vykazuje před utkáním příznivé psychické „nažhavení“ a pocit
spokojenosti (škála P). V ostatních škálách se pohybuje v pásmu průměru, patrná je pouze mírně
zvýšená úzkostnost.
Výrazné změny zaznamenala především škála „D – psychická deprese, vyčerpání“, což je typické
pro náročnější situace provázené pocity slabosti a zmoženosti. Tento posun koresponduje
s uváděnými negativními pocity – vulgárními urážkami rozhodčího. Velmi výraznou změnu
zaznamenala škála „O – impulsívnost, odreagování se“ ve smyslu spontánního uvolňování
energetického napětí a psychických tenzí. Také tato změna může být důsledkem negativních
prožitků uváděných výše.
Celkové těžiště psychických stavů (v grafech označeno jako ) se posouvá do pravého dolního
kvadrantu, což je typické pro psychickou a fyzickou zátěž.
T
Obrázek 6 Srovnání skupiny rozhodčích I. A třídy s běžnou populací. T-test, hodnota „t (mezi)“
(* 5% hladina významnosti, ** 1% hladina významnosti)
XXVIII. Psychologické dny: Cesty psychologie a psychologie cest |
| Aplikovaná psychologie – psychologie sportu |
s t r a n a | 505
U TO je patrná převaha sangvinicko-cholerického typu temperamentu, což se projevuje
sklonem k impulzivitě a potřebě odreagování rostoucí s negativními zážitky a zkušenostmi.
Závěry
K jednotlivým hypotézám:
H1) Rozhodčí vyšších soutěží jsou zkušenější a mají tím pádem více osvojených mechanismů
ke zvládání psychických zátěží. Předpokládáme, že rozhodčí vyšších soutěží budou vykazovat
méně výrazné změny psychických stavů než rozhodčí nižších soutěží.
Hypotéza se nepotvrdila.
Nejvýznamnější posuny psychických stavů zaznamenali rozhodčí vyšších soutěží, naopak
nejméně výrazné změny se projevily u rozhodčích nižších soutěží.
H2) Temperament tvoří základ pro dynamiku osobnosti sportovce. Předpokládáme, že rozhodčí
s převahou cholerického typu temperamentu budou vykazovat výraznější změny psychických
stavů než rozhodčí s převahou flegmatického typu temperamentu.
Hypotéza se potvrdila.
Nejvýraznější posuny hodnot zaznamenali rozhodčí s převahou cholerického typu
temperamentu, zatímco u rozhodčích s převahou flegmatického typu temperamentu byly
tyto změny méně výrazné.
H3) Z hlediska dynamiky subjektivních prožitků a stavů osobnosti je pro mentální a fyzickou
zátěž příznačný posun ve směru rozlady a psychického vyčerpání. Předpokládáme, že
u rozhodčích fotbalu se v grafu SUPSO tento trend projeví posunem získaných hodnot do pravého
dolního kvadrantu.
Hypotéza se potvrdila.
Získané hodnoty zaznamenaly posun ve směru rozlady a psychického vyčerpání, což se
projevilo posunem získaných hodnot do pravého dolního kvadrantu.
Nejvýraznější posun psychických stavů jsme zaznamenali u rozhodčích vyšších soutěží, a to
zejména u rozhodčích krajského přeboru, i když jsme předpokládali, že trend bude opačný.
Domníváme se, že tato skutečnost může být způsobena větší obtížností a důležitostí utkání ve
vyšších soutěžích. Větší obtížnost utkání ve vyšších soutěžích vyplývá z kvalitnějšího herního
projevu družstev a výrazně rychlejšího tempa hry. Družstva hrající vyšší soutěže pracují s výrazně
vyššími rozpočty než oddíly z nižších soutěží, což se projevuje vyšším tlakem sponzorů na hráče i
funkcionáře, zvláště jedná-li se o problémy týkající se případného postupu nebo sestupu. Tento
Obrázek 8 Grafické vyhodnocení testu temperamentu TO 2
XXVIII. Psychologické dny: Cesty psychologie a psychologie cest |
| Aplikovaná psychologie – psychologie sportu |
s t r a n a | 506
tlak i případná nervozita se přenáší i na rozhodčí, kteří mohou rozhodujícím způsobem zasáhnout
do průběhu utkání svými rozhodnutími. U rozhodčích vyšších soutěží se předpokládá důkladnější
příprava na utkání, jeho prožívání i následná sebereflexe.
Struktura temperamentu tvoří základ pro dynamiku psychických stavů rozhodčího. Potvrzuje se,
že rozhodčí s převahou cholericko-sangvinického typu temperamentu výrazněji reagují na
pozitivní, případně negativní situace, které před, během a po utkání nastávají. Výbušnost a
výrazná dynamika subjektivních prožitků a stavů u tohoto typu temperamentu předurčuje reakci na
konkrétní situaci, která se v grafickém vyjádření projeví významným posunem hodnot.
U rozhodčích s převahou flegmatického typu temperamentu nejsou odchylky výchozích hodnot
významným způsobem vyšší. Vyrovnanost a rozvaha znamená pro rozhodčího schopnost řešit
nastalé herní situace klidným jednáním a bez emocí. Problémem rozhodčích s tímto typem
temperamentu může být nedostatek dynamiky, bez které nelze rychle a důsledně řešit sporné
okamžiky v utkání. Další oblast, ve které mají tito rozhodčí potíže, představuje získávání autority
na hrací ploše i mimo ni. Bez těchto vlastností není rozhodčí schopen dosáhnout požadované
výkonnostní úrovně.
V průběhu každého utkání dochází k různým herním situacím, z nichž některé mohou být i pro
zkušeného rozhodčího nové. Jejich správné a citlivé vyřešení v duchu hry jsou předpokladem pro
získání respektu a vytvoření autority rozhodčího, které usnadňují rozhodčímu jeho úlohu.
Důsledkem všech faktorů, které rozhodčího během utkání ovlivňují, je aktuální psychický stav
rozhodčího po utkání. Podaří-li se rozhodčímu utkání uřídit bez komplikací, jsou jeho zážitky velmi
pozitivní, i když se projeví fyzická a psychická únava. Dojde-li v utkání k negativním zážitkům, mezi
které rozhodčí nejčastěji řadí vulgární chování funkcionářů a diváků, dostává se těžiště
psychického stavu rozhodčího do oblasti psychické rozlady, úzkostného prožívání a depresivity.
Dalším negativním faktorem, který rozhodčí uvádí, je negativní hodnocení delegátem svazu, který
by měl rozhodčímu spíše pomoci, rozebrat s ním jeho chyby a poradit mu, jak se jich příště
vyvarovat. Bohužel ne všichni delegáti dokážou s rozhodčím utkání citlivě rozebrat. Rozhodčí
působící převážně v nižších soutěžích je ve většině případů na řešení a rozbor vlastních zážitků
z utkání sám. Tento stav vyžaduje vysokou míru sebereflexe, kdy rozhodčí je schopen objektivně
vyhodnotit příslušné utkání, uvědomit si vlastní chyby a získávat tak stále nové zkušenosti.
Stresové situace, kterým je rozhodčí vystavován, znamenají další oblast, kde se ve značné míře
projeví vlastnosti osobnosti rozhodčího. Vhodná volba psychického odreagování a zvyšování
frustrační tolerance jsou klíčovými faktory pro zvyšování psychické odolnosti rozhodčího.
Literatura
Čáp, J. (1983). Psychologie pro učitele. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
Mikšík, O. (2004). Dotazník SUPSO. Manuál. Brno: Psychodiagnostika s.r.o.
Plháková, A. (2004). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia.
Slepička, P. (1988). Psychologie koučování. Praha: Olympia.
Vaněk, M. (1980). Psychologie sportu. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
Voborný, J. (2010). Dynamika subjektivních prožitků a stavů fotbalových rozhodčích v závislosti na druhu
mistrovské soutěže. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií.
XXVIII. Psychologické dny: Cesty psychologie a psychologie cest |
| Aplikovaná psychologie – psychologie sportu |
s t r a n a | 507
Příloha 1
Testovaná osoba č. 2: Obrázky 7a, 7b - Výsledky testu SUPSO (TO2)
Obr. 7a Stav před utkáním
XXVIII. Psychologické dny: Cesty psychologie a psychologie cest |
| Aplikovaná psychologie – psychologie sportu |
s t r a n a | 508
Obr. 7b Stav po utkání