J 2012

Oak woodland vegetation of Turkey-a first overview based on multivariate statistics

UĞURLU, Emin, Jan ROLEČEK and Erwin BERGMEIER

Basic information

Original name

Oak woodland vegetation of Turkey-a first overview based on multivariate statistics

Name in Czech

Vegetace dubových lesů Turecka – první přehled založený na mnohorozměrné statistice

Authors

UĞURLU, Emin (792 Turkey), Jan ROLEČEK (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution) and Erwin BERGMEIER (276 Germany)

Edition

Applied Vegetation Science, Wiley-Blackwell, 2012, 1402-2001

Other information

Language

English

Type of outcome

Článek v odborném periodiku

Field of Study

10600 1.6 Biological sciences

Country of publisher

United States of America

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

Impact factor

Impact factor: 2.263

RIV identification code

RIV/00216224:14310/12:00061426

Organization unit

Faculty of Science

UT WoS

000308373500014

Keywords (in Czech)

fytogeografie;gradientová analýza;klasifikace vegetace

Keywords in English

gradient analysis;phytogeography;vegetation classification

Tags

Tags

International impact, Reviewed
Změněno: 11/4/2013 10:55, Ing. Andrea Mikešková

Abstract

V originále

The main gradients in compositional diversity of Turkey’s oak woodland vegetation range from xerophytic evergreen woodlands near the Mediterranean Sea coast to mesophytic deciduous forests near the Black Sea coast and to continental open (semi-) deciduous (south-) east Anatolian woodlands and shrublands. These compositional gradients are associated with gradients in species traits and macroclimate. Silvopastoralism and coppicing are very common forms of land use of Turkish oak forests, although both have somewhat declined recently. Old-growth forests are scarce or absent in most oak-dominated systems.

In Czech

Hlavní gradienty druhového složení tureckých doubrav sahají od xerotermních stálezelených lesů na pobřeží Středozemního moře k mezofilním opadavým lesům na pobřeží Černého moře a ke kontinentálním otevřeným (polo)opadavým (jiho)východoanatolským lesům a křovinám. Tyto gradienty druhového složení jsou spojeny s gradienty v druhových vlastnostech a makroklimatu. Lesní pastva a pařezení jsou běžnými způsoby hospodaření v tureckých dubových lesích, byť v poslední době poněkud ustoupily. Staré porosty jsou vzácné nebo zcela chybějí ve většině ekosystémů s dominancí dubu.